Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

TOP 09

Bez tématu 37 výroků
Koronavirus 18 výroků
Poslanecká sněmovna 13 výroků
Ekonomika 10 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 10 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Právní stát 8 výroků
Invaze na Ukrajinu 6 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 3 výroky
Evropská unie 3 výroky
Prezidentské volby 2023 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Střet zájmů 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 92 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2024 17 výroků
Rok 2023 11 výroků
Rok 2022 19 výroků
Rok 2021 27 výroků
Rok 2020 31 výroků
Rok 2019 8 výroků

Markéta Pekarová Adamová

Mnoho let pan prezident Zeman tady proruské postoje zastával, ve své podstatě putinovskému Rusku v České republice a i ve světě pomáhal, protože i o jeho podporu se mohl ten režim opírat ve svých médiích (…) a využíval vždycky takovýchto výroků prezidenta republiky k tomu, aby ukazoval, že i na Západě jsou nějací jeho příznivci.
Ptám se já, 8. března 2022
Pravda
Prezident v minulosti kritizoval protiruské sankce či označil anexi Krymu za hotovou věc. Ruská média jeho výroky často citovala jako podporu ruských postojů.

Prezident Zeman se mnohokrát vyjádřil k tematice Ruské federace, Putinovi či ruské anexi Krymu v pozitivním smyslu a několikrát byl citován v Ruskou federací ovládaných médiích.

V prosinci 2018 Miloš Zeman vystoupil v ruské televizi NTV, kde (opětovně) označil sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu za zbytečné. Zeman v tomto rozhovoru také mluvil o nervovém jedu novičok, kterým byl v březnu 2018 ve Velké Británii otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Konkrétně prezident zopakoval, že novičok byl v Česku testován, a tudíž zde musel být i vyráběn. Připomeňme, že BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu ovšem tvrdí, že v ČR byl testován a vyráběn jiný typ novičoku, než který byl použit při útoku na Sergeje Skripala.

Dodejme, že v ruských médiích se často objevovaly i Zemanovy dřívější výroky o novičoku. Již na konci března 2018 se tak na ruských zpravodajských webech objevily zprávy o tom, že Miloš Zeman nařídil prověřit skladování novičoku v Česku. V této spojitosti nezapomněli ruští autoři zmínit, že Sergej Skripal mohl být otráven právě novičokem vyrobeným v ČR. Podobně tomu bylo v květnu 2018, kdy Miloš Zeman poprvé zmínil, že se novičok v Česku vyráběl. Ruský list Kommersant k tomu uvedl, že „Zemanova slova slouží jako důkaz, že příběh o otravě Skripalových je provokací“.

Na jaře 2021 pak například prezident Zeman ve spojitosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014 uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu. Toto vyjádření pak využila ruská média. Kommersant to označil za senzační prohlášení, protože prezident stále považuje za možné dvojí vysvětlení událostí ve Vrběticích. Stejně tak i ruská agentura TASS ze Zemanova projevu citovala pasáž, že za příčiny explozí ve Vrběticích prezident považuje manipulace s municí nebo i možné zapojení zahraničních tajných služeb. Později ruská média také citovala další prezidentovo vyjádření, že výbuchy mohly být zorganizovány, aby zakryly, že ve skladu chybí zbrojní materiál.

médiích Ruské federace se také objevovaly články o prezidentově negativním postoji k protiruským sankcím, který zastával dlouhodobě. Podobně ruský mediální svět obletěla zpráva o Zemanově prohlášení z roku 2017, že ruskou anexi Krymu považuje za hotovou záležitost. Ruští politici to považovali za faktické uznání anexe. Ruské zpravodajské weby také dříve zaujalo Zemanovo prohlášení z března 2017, kdy v žertu uvedl, že se považuje za agenta Vladimira Putina.

Těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu tvrdil Miloš Zeman, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské agresi v těch dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. Této informace okamžitě využila ruská státní televize TV Rossija (video, 13:49) a odmítala možnost invaze na Ukrajinu: „Chci upozornit na to, co říká Zeman a co my říkáme od začátku. Žádná invaze nebude,“ uvedl například v přenosu jeden z řečníků.

Miloš Zeman tedy skutečně byl využíván ruskými médii ve prospěch Ruské federace. Až se zahájením ruské invaze na Ukrajinu odsoudil Miloš Zeman kroky Ruska veřejně a Vladimira Putina označil za šílence. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Markéta Pekarová Adamová

(…) pana Remka, což je třeba také jeden z proponentů bývalého režimu.
Ptám se já, 8. března 2022
Zavádějící
Vladimír Remek se po svém letu do vesmíru v roce 1978 stal tváří režimní propagandy a byl i členem KSČ. Od roku 1989 se však o minulém režimu příliš nevyjadřuje. V rozhovoru z roku 2006 například připustil, že mu režim v SSSR nepřipadal normální.

Předně uveďme, že Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že nesouhlasí s výběrem některých osobností, kterým se prezident Zeman rozhodl udělit státní vyznamenání. V této souvislosti zmínila i Vladimíra Remka, o němž uvedla, že je proponentem (tedy zastáncem či podporovatelem) bývalého režimu.

Vladimír Remek, který 7. března 2022 získal Řád Bílého lva, je bývalý vojenský pilot a jediný československý kosmonaut, který se dostal do vesmíru. Od roku 1967 byl členem KSČ, a to až do roku 1990, kdy jako voják z povolání musel členství ukončit.

V sedmdesátých letech, tedy v období normalizace, začala nová fáze studené války. Moskva chtěla zahájit novou propagandistickou kampaň, jejíž součástí byly právě lety do vesmíru. Zemím východního bloku proto Sovětský svaz nabídl místa na svých kosmických lodích v rámci programu Interkosmos. Jednotliví uchazeči procházeli důkladným výběrem, v jehož rámci bylo prověřováno i jejich prokomunistické a prosovětské smýšlení. Jeden z možných československých kosmonautů byl například sovětskou kontrarozvědkou z výběru vyřazen, protože se neuctivě vyjádřil o socialismu.

Sovětsko-československá posádka měla odstartovat 25. února 1978, tedy na třicáté výročí tzv. Vítězného února z roku 1948, kdy moc v ČSR převzali komunisté. Nakonec let do vesmíru s Vladimírem Remkem odstartoval 2. března 1978 a po sedmi dnech se posádka vrátila zpět na Zemi. Remkova cesta do vesmíru poté byla v Československu využívána tehdejším režimem k propagandě (.pdf, str. 119), o čemž později poměrně otevřeně hovořil i samotný Vladimír Remek.

Od roku 2004 do roku 2013 byl Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM. V letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Moskvě. Doplňme, že v roce 2014 se Remek například odmítl vyjádřit k anexi Krymu. Komunisté ho v roce 2012 chtěli navrhnout jako kandidáta na prezidenta, nabídku však odmítl.

Co se však týče postojů Vladimíra Remka v současnosti či po roce 1989, z jeho vyjádření nevyplývá, že by veřejně podporoval minulý režim a jeho poměry. Uveďme, že se za dobu svého působení na velvyslanectví Remek v médiích příliš často neobjevoval, a podobně je tomu i nyní. Na Remkově oficiálním webu, který je v současnosti dostupný jen prostřednictvím internetového archivu, lze nicméně dohledat některá jeho dřívější vyjádření.

Na konci roku 2006, kdy odpovídal na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz, například uvedl, že „komunismus jako ideu“ nepovažuje za zločin, zároveň však dodal: „Konkrétní lidé jsou ve jménu nejrůznějších -ismů schopni všeho. V tomto smyslu odsuzuji všechny zločiny, ať je spáchal kdokoliv.“ V jedné z odpovědí tehdy také připustil, že mu režim v bývalém Sovětském svazu nepřipadal normální.

V roce 2008 poté Vladimír Remek na otázku, která se týkala porovnání současného a bývalého režimu, odpověděl slovy: „Pokud chcete slyšet, který režim je lepší, pak doufám, že ten lepší teprve přijde.“ Na dotaz, jak se s odstupem dívá na roky 1968 a 1989, následně Remek uvedl, že rok 1968 „se opravdu ve smyslu invaze neměl stát“ a že si podle něj rok 1989 „ve smyslu jeho uvolnění politických poměrů (…) přál skoro každý“. Žádná další vyjádření Vladimíra Remka k tomuto tématu se nám pak dohledat nepodařilo. 

Na závěr tedy shrňme, že lze říci, že Vladimír Remek například svým členstvím v KSČ minulý režim skutečně podporoval. Pokud se však zaměříme na období po roce 1989 a současnost, z jeho prohlášení nevyplývá, že by nyní byl zastáncem někdejších poměrů v komunistickém Československu. Naopak se o bývalém režimu vyjadřoval spíše zdrženlivě. Výrok Markéty Pekarové Adamové z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Markéta Pekarová Adamová

Těmi, kdo to ocenění navrhují, jsme také my poslanci.
Ptám se já, 8. března 2022
Poslanecká sněmovna
Pravda
Poslanecká sněmovna společně se Senátem a vládou mohou předložit prezidentu republiky návrh na udělení státního vyznamenání.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že se odmítla i s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem zúčastnit předávání státních vyznamenání prezidentem Zemanem. Neúčast na ceremoniálu, který proběhl 7. března ve Vladislavském sále, Markéta Pekarová Adamová odůvodnila nesouhlasem s prezidentovým dlouholetým příklonem k Rusku a k režimu Vladimira Putina. 

Pekarová Adamová také uvedla, že se s Milošem Vystrčilem rozhodli vyznamenaným poblahopřát alespoň písemně. Právě v této souvislosti pak zmínila, že svou roli při výběru oceněných osobností hrají také poslanci.

Podle § 8 zákona o státních vyznamenáních České republiky „návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Důležité v této souvislosti ovšem je, že „prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu“. Poslanecká sněmovna k naplnění této své pravomoci zřídila Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, jehož členkou je i Markéta Pekarová Adamová. Tento podvýbor na svých webových stránkách uvádí, že jeho úkolem je „důkladně posoudit a projednat všechny došlé návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“. Vybrané návrhy jsou poté předloženy Poslanecké sněmovně, která svůj seznam navrhovaných vyznamenaných předloží prezidentovi republiky.

Markéta Pekarová Adamová

(…) celá řada vyznamenaných z minulosti, kteří zkrátka třeba odmítli od prezidenta Zemana převzít to ocenění.
Ptám se já, 8. března 2022
Pravda
Převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana odmítl např. hudebník Vladimír Mišík, vdova po předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi či syn Věry Špinarové.

Miloš Zeman byl prezidentem republiky zvolen v roce 2013. Již v tomto roce odmítl převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana hudebník Vladimír Mišík. Své rozhodnutí zdůvodnil svou „rostoucí nevolí" vůči některým Zemanovým rozhodnutím. Ve stejném roce se syn mluvčího Charty 77 Jiřího Hájka odmítl zúčastnit akce na Pražském hradě, na níž měl převzít ocenění pro svého otce, protože nesouhlasil se Zemanovými aktivitami. Hrad, který vyžadoval přítomnost Hájkova syna na ceremonii, nakonec od udělení vyznamenání ustoupil.

Podobně v roce 2017 odmítl převzít vyznamenání z rukou Miloše Zemana syn Věry Špinarové Adam Pavlík. Podle svého vyjádření tak splnil vůli své matky, která by od Zemana vyznamenání nikdy nepřevzala.

V roce 2019 odmítl převzít vyznamenání rovněž katolický kněz Petr Piťha, který se do povědomí veřejnosti zapsal svou kritikou Istanbulské úmluvy a homosexuálů. Uveďme však, že není zcela jasné, proč se tak Piťha rozhodl. Některá média Piťhovo odmítnutí dávala do souvislosti s tím, že Miloš Zeman podpořil zdanění církevních restitucí. Petr Piťha to nicméně nekomentoval.

V roce 2020 se poté ke stejnému činu jako předchozí jmenovaní rozhodla i manželka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery Věra Kuberová, když odmítla převzít významenání, neboť by si to podle ní její zesnulý manžel nepřál. 

V minulosti někteří kandidáti na udělení státního vyznamenání odmítli i samotnou nominaci ze strany senátorů či poslanců. Jednalo se například o bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta či astrofyzika Jiřího Grygara. Pithart se k důvodu tohoto svého rozhodnutí odmítl vyjádřit, Grygar o své vyškrtnutí ze seznamu vyznamenaných požádal sám.

Dodejme, že v roce 2020 se rozhodl vrátit státní vyznamenání zpěvák Daniel Hůlka, který jej od Zemana převzal v roce 2016. Hůlka uvedl, že ho Zeman jako prezident zklamal.

Markéta Pekarová Adamová

Teď došlo k obratu (v postojích vůči Rusku, pozn. Demagog.cz) u pana prezidenta v posledních dnech, kdy vypukla válka na Ukrajině.
Ptám se já, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zeman 24. února (po začátku ruské invaze na Ukrajinu) ve svém projevu obvinil Rusko ze zločinu proti míru, označil Putina za šílence a požadoval tvrdé sankce vůči Rusku. Ve svých dřívějších vystoupeních dlouhodobě prosazoval vůči Rusku vstřícný přístup.

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

Prezident tvrdil, že sankce jsou neúčinné a nemají být vůbec uvalovány (na Ruskou federaci po anexi Krymu, pozn. Demagog.cz).
Ptám se já, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Prezident Zeman se skutečně stavěl proti sankcím uvalovaným na Rusko po okupaci Krymu. Svůj postoj odůvodňoval tím, že sankce poškozují obě strany, a jsou tedy zbytečné.

Prezident se k sankcím, které na Rusko uvalily západní státy v reakci na anexi Krymu, vyjádřil při shromáždění Rady Evropy v roce 2017. Tehdy řekl, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“ a dále se domníval, že dialog mezi Ukrajinou a Ruskem povede ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. 

Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. 

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman dlouhodobě zastává k protiruským sankcím (v otázce anexe Krymu) kritický postoj. Proto výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý. Nicméně doplňme, že po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 prezident Zeman změnil své stanovisko a naopak požadoval zavedení tvrdších sankcí.

Markéta Pekarová Adamová

(…) pana Nejedlého, který ale včera (…) na tom ceremoniálu byl. Takže člověka, který je přímo napojený na Rusko, na to úzké vedení.
Ptám se já, 8. března 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Střet zájmů
Pravda
Martin Nejedlý má v Rusku vazby na vysoké podnikatelské i politické figury. Podnikal například s ropným gigantem Lukoil a v roce 2020 se v Rusku setkal s lidmi z okolí prezidenta Putina. Podle serveru Neovlivni.cz jej kvůli jeho kontaktům sledovala i BIS.

Martin Nejedlý působí jako poradce prezidenta Zemana. Podle vyjádření šéfa legislativního odboru Hradu Václava Pelikána pro Aktuálně.cz a týdeník Respekt vykonává Nejedlý poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým". Oficiálně tedy nemá Nejedlý o výkonu této funkce pro prezidenta republiky uzavřenou písemnou smlouvu. Nemá bezpečnostní prověrku, od roku 2013 do října loňského roku byl přitom Nejedlý držitelem diplomatického pasu.

7. března ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhla akce při příležitosti předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Na této akci fotografové zachytili i Martina Nejedlého, který se po ruské invazi na Ukrajinu několik dnů neobjevil na veřejnosti. 

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnil setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba „normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. Ve stejném roce prý Nejedlý jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom. 

V listopadu 2020 Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se údajně setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny, neúčastnil se jí žádný český diplomat, nicméně podle spekulací médií mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Podle Aktuálně.cz se Nejedlý s Ušakovem zná ze svého dřívějšího působení v Rusku.

V Rusku Nejedlý působil hlavně v 90. letech. Podrobnosti ohledně toho, co tehdy konkrétně dělal, však nejsou známé. Ví se, že od roku 2007 zastával post jednatele české divize ruského ropného gigantu Lukoil Aviation Czech. Ta nedodržela závazky ohledně dodávek do státních hmotných rezerv a soud jí uložil pokutu 28 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivni.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. Jeden ze zdrojů serveru k tomu uvedl: „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu.“

Závěrem můžeme shrnout, že Markéta Pekarová Adamová má pravdu, když tvrdí, že má Martin Nejedlý kontakty na Rusko. V Rusku podnikal, opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana, a zná se s poradcem Vladimira Putina, se kterým také v roce 2020 jednal bez přítomnosti české diplomacie. Jeho ruské kontakty také sledovala BIS.

Markéta Pekarová Adamová

Tady vznikají různé výzvy, petice (aby prezident Zeman ukončil spolupráci s Martinem Nejedlým, pozn. Demagog.cz).
Ptám se já, 8. března 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Petiční výzvy, které požadují ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým nebo jeho odstoupení z funkce prezidentského poradce, vznikly například na začátku února a března 2022.

Předně uveďme, že Martin Nejedlý působí jako externí poradce prezidenta Zemana (.pdf). Oficiálně nezastává žádnou funkci, tedy nemá smlouvu a pro prezidenta pracuje jen na základě ústní dohody. Proto u něj není vyžadována bezpečnostní prověrka. Od roku 2013 do loňského října měl Nejedlý i diplomatický pas. Jeho angažmá na Pražském hradě je dlouhodobě kritizováno kvůli jeho obchodním a politickým vztahům v Rusku.

Petici za okamžité ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým spustili 1. března například humpolecký podnikatel Zdeněk Rýzner a režisér Jakub Hussar, tvůrce prezidentských kampaní několika neúspěšných kandidátů v boji o Hrad. Přesněji petice uvádí, že „angažmá explicitně prokremelského poradce je v přímém rozporu s bezpečnostní politikou České republiky a přímým ohrožením nás všech“.

Další petici organizuje psychiatrička a někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Ta žádá odstoupení ředitele Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a poradce prezidenta Martina Nejedlého“. Její výzva vznikla na začátku února v reakci na kauzu skartování bezpečnostní zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Doplňme, že zprávu podle vyjádření Hradu na konci roku 2021 skartovali pracovníci Kanceláře prezidenta republiky.

Markéta Pekarová Adamová

Tajné služby BIS toto (absenci bezpečnostní prověrky u Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře, pozn. Demagog.cz) za bezpečnostní rizika dlouhodobě označují, a to i v té veřejné části svých výročních zpráv.
Ptám se já, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
BIS pouze obecně upozorňuje na chybějící prověrky, kvůli kterým nemůže vedoucím některých úřadů předávat utajované informace. Martin Nejedlý sem však nespadá a ani Vratislava Mynáře, resp. prezidentskou kancelář, BIS přímo nezmiňuje.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je odpovědí na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když prezidentovi blízcí spolupracovníci Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Markéta Adamová Pekarová argumentuje výročními zprávami Bezpečnostní informační služby (BIS), které podle ní považují absenci prověrky u těchto dvou mužů za rizikovou. 

Pojďme si nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představit. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem, oficiálně však nezastává žádnou funkci. Na obou těchto pozicí působí (.pdf; .pdf) dodnes.

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář, nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály. 

Pro ověření výroku předsedkyně Sněmovny jsme se podívali do všech výročních zpráv BIS, které jsou určeny pro veřejnost. Výroční zpráva za rok 2021 ještě není dostupná, zkoumali jsme proto ty mezi lety 2013 a 2020, což odpovídá době, od kdy stojí Miloš Zeman v čele státu. Z celkem osmi zpráv zmiňují absenci bezpečnostní prověrky u významných představitelů státního aparátu výroční zprávy za rok 2014 (.pdf, str. 4), 2016 (.pdf, str. 5) a 2017 (.pdf, str. 5), a to v negativním smyslu. Označují ji za problematickou nebo rizikovou. Ve zbylých pěti zprávách, tedy těch týkajících se roku 2013 (.pdf), 2015 (.pdf), 2018 (.pdf), 2019 (.pdf) a 2020 (.pdf), se žádné zmínky o tomto tématu nenachází.

Podívejme se na zprávy BIS trochu blíže. Ta za rok 2014 (.pdf, str. 4) říká: „V této souvislosti se ukazuje jako problematická skutečnost, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nedisponují osvědčením pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrkou).“ 

Zprávy za rok 2016 a 2017 pak ohledně bezpečnostních prověrek obsahují velmi podobné formulace. „K žádné změně nedošlo od roku 2015 v přetrvávající absenci osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u některých nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS,“ uvádí zpráva mapující rok 2016 (.pdf, str. 5). „Přetrvávalo riziko plynoucí z absence osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS“ zmiňuje zase zpráva ohledně roku 2017 (.pdf, str. 5).

BIS ve zprávě za rok 2017 (.pdf, str. 5) následně upřesňuje, které orgány státní správy má na mysli: „Zmíněné instituce přitom nepatří do skupiny subjektů, jejichž zástupci by měli přístup k utajovaným informacím ze zákona (např. prezident republiky nebo členové vlády).“ BIS tedy zmiňuje jiné orgány státní správy, kde vedoucí představitel nemá nárok na přístup k utajovaným informacím ze zákona. V případě, že takový představitel nemá ani prověrku, může být jedinou oprávněnou osobou v takové instituci třeba jen bezpečnostní ředitel. Mezi tyto orgány státní správy můžeme řadit i Kancelář prezidenta republiky – jejím vedoucím představitelem je kancléř Vratislav Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku. Prezident sice má přístup k utajovaným informacím ze zákona, vedoucí jeho servisní organizace ale ne.

Kancelář prezidenta republiky ale není jedinou institucí, kde se její vedoucí představitel nemůže seznamovat s utajovanými informacemi. Mezi další takové úřady v roce 2019 patřil například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož generální ředitelka nemá prověrku na stupeň tajné.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Výroční zprávy BIS z roku 2014, 2016 a 2017 označují absenci bezpečnostních prověrek u významných představitelů některých státních orgánů za problematickou. Vratislava Mynáře lze jako hradního kancléře označit jako nejvyššího představitele takového státního orgánu. Tuto definici ale nesplňuje Martin Nejedlý, protože je pouze externím poradcem a členem expertního týmu Miloše Zemana a oficiálně žádnou funkci nezastává. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako nepravdivý. BIS se navíc ve svých zprávách nezmiňuje o Kanceláři prezidenta republiky, respektive jejím kancléři výslovně. Mynář navíc není jediným vedoucím představitelem, který nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku.

Markéta Pekarová Adamová

Policie se tím zabývá, nebo zabývala (spolupracovníky prezidenta Zemana Martinem Nejedlým a Vratislavem Mynářem, pozn. Demagog.cz).
Ptám se já, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Podle informací Deníku N se policie skutečně zabývala únikem tajných informací z Pražského hradu a chtěla vyslechnout hradního kancléře Mynáře. MF DNES zase uvedla, že se policie zajímá také o Zemanova poradce Nejedlého.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je částí odpovědi na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když blízcí spolupracovníci Pražského hradu Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Není úplně zřejmé, jestli Markéta Pekarová Adamová ve svém výroku narážela pouze na absenci bezpečnostní prověrky, či na celkové působení těchto dvou mužů na Pražském hradě.

Nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představíme. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. 

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály.

Nyní ze zaměřme na to, zda se policie někdy Martinem Nejedlým a Vratislavem Mynářem v souvislosti s bezpečnostní prověrkou zabývala, jak předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová tvrdí. V říjnu roku 2021 Deník N zveřejnil zprávu, že Národní centrála proti organizovanému zločinu, která spadá pod českou policii, a Bezpečnostní informační služba (BIS) řeší únik utajovaných informací z Pražského hradu. S utajovanými informacemi se totiž mohou seznamovat pouze ti, kteří získali bezpečnostní prověrku.

Deník N zároveň uvádí tři pracovníky Kanceláře prezidenta republiky, kteří se mají dostavit na výslech. Kromě samotného vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře má jít i o pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka, který rovněž nemá bezpečnostní prověrku, a jeho zástupce Jiřího Roma. Martina Nejedlého Deník N v této souvislosti nezmiňuje. O deset dní později ale MF DNES informovala, že podle jejich informací se policie a BIS zajímají o tři Zemanovy spolupracovníky – Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jana Nováka. 

Doplňme ještě, že v lednu letošního roku se objevila další kauza kolem nakládání s tajnými materiály na Pražském hradě. Radiožurnál a týdeník Respekt zjistily, že prezidentova kancelář skartovala tajnou zprávu o výbuchu ve Vrběticích. Policisté však předtím chtěli prozkoumat, zda se na ní nenachází otisky prstů či stopy DNA někoho nepovolaného. Skartaci tajné zprávy následně potvrdil i sám Pražský hrad, jakákoliv pochybení však odmítl.

V důsledku kauzy následně proběhly na Hradě kontroly Ministerstva vnitra a Národního bezpečnostního úřadu, které se zabývaly tím, jak Kancelář prezidenta republiky dodržuje předpisy, co se týče ochrany utajovaných informací. Výsledky šetření však ještě nejsou známy.

Na závěr shrňme naše hodnocení. Podle informací Deníku N se policie a BIS skutečně zabývá tím, zda na Hradě nedochází k úniku tajných informací. Hradní kancléř se má kvůli tomu dostavit na výslech, podle MF DNES se policie zajímá i o Martina Nejedlého. Ani jeden z nich nemá bezpečnostní prověrku. Ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad navíc prošetřují, zda nedochází k pochybení při nakládání s utajovanými informacemi. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny proto hodnotíme jako pravdivý.