Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

TOP 09

Bez tématu 37 výroků
Koronavirus 18 výroků
Poslanecká sněmovna 13 výroků
Ekonomika 10 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 10 výroků
Zahraniční politika 10 výroků
Právní stát 8 výroků
Invaze na Ukrajinu 6 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 3 výroky
Evropská unie 3 výroky
Prezidentské volby 2023 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Střet zájmů 2 výroky
Krajské volby 2020 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 92 výroků
Nepravda 13 výroků
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2024 17 výroků
Rok 2023 11 výroků
Rok 2022 19 výroků
Rok 2021 27 výroků
Rok 2020 31 výroků
Rok 2019 8 výroků

Markéta Pekarová Adamová

(...) složením slibu (zvoleného prezidenta, pozn. Demagog.cz), který se skládá do rukou předsedy senátu, tedy Miloše Vystrčila.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Nově zvolený prezident se dle Ústavy ČR úřadu ujímá složením slibu do rukou předsedy Senátu, kterým je nyní Miloš Vystrčil.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Markéta Pekarová Adamová

V posledních letech (k setkávání nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice, pozn. Demagog.cz) nedocházelo z iniciativy Miloše Zemana.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Zahraniční politika
Pravda
Na pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů přestal v roce 2020 zvát Miloš Zeman předsedu Senátu Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan. V lednu roku 2020 odmítl schůzky i s předsedkyní Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou. Nadále se schází jen s premiérem.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelemmodifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

On (prezident, pozn. Demagog.cz) má také možnost přicházet i na naše schůze Poslanecké sněmovny (...), vyplývá to z Ústavy, může požádat kdykoliv o slovo. (…) Může se samozřejmě zúčastňovat i jednání vlády.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Poslanecká sněmovna
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ústava ČR skutečně umožňuje prezidentu republiky účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny, kde má právo získat slovo, kdykoli o něj požádá. Zároveň se prezident může účastnit také schůzí vlády.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.

Markéta Pekarová Adamová

První (parlamentní delegace na Tchaj-wan, pozn. Demagog.cz) byla v roce 1999, takže skutečně v tom jenom navazujeme na ty předchůdce.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Cesta na Tchaj-wan
Pravda
Jedna z prvních cest zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan proběhla v roce 1999, kdy zemi poprvé navštívila poslanecká delegace. Od té doby proběhla řada dalších cest, uveďme ale, že do roku 2020 se návštěv neúčastnili předsedové komor Parlamentu.

Podle dokumentů, dostupných na webu Poslanecké sněmovny, první česká poslanecká delegace navštívila (.pdf, str. 4) Tchaj-wan v červnu 1999. Této cesty (.pdf, str. 4) se účastnil poslanec Miloslav Kučera st., který navštívil Tchaj-wan na základě pozvání náměstka ministra kultury Tchajwanské republiky.

Podle záznamů Senátu nicméně již rok předtím, v červenci 1998, navštívila Tchaj-wan i první senátní delegace. Pozvání tchajwanského ministra zahraničí tehdy přijal předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Michael Žantovský.

Od té doby se oficiálních cest zástupců českého Parlamentu uskutečnilo hned několik:

Sněmovní delegace

Co se týče zástupců poslanecké sněmovny, v roce 2007 navštívila Tchaj-wan skupina šesti poslanců (.pdf, .pdf, vše str. 4) na základě pozvání místopředsedy tchajwanského národního shromáždění. Cílem cesty, které se zúčastnil např. i tehdejší místopředseda Sněmovny Jan Kasal, byla mj. účast poslanců na otevření Českého kulturního střediska (.pdf, str. 4).

V březnu roku 2008 se následně česká delegace účastnila místních prezidentských voleb jako pozorovatel na pozvání tchajwanské strany (.pdf, str. 4). O rok později se vydala na návštěvu (.pdf, str. 4) Tchaj-wanu skupina čtyř poslanců.

V listopadu 2011 se další delegace (.pdf, str. 4) účastnila pracovní návštěvy v Tchaj-peji na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky (ČLR) na Tchaj-wanu. Ve skupině poslanců tehdy byla např. i místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová.

Senátní delegace

Senátoři oficiální cesty podnikali častěji než zástupci Sněmovny. Kromě cesty Michaela Žantovského z roku 1998, navštívili senátoři Tchaj-wan v letech 20052007, dále v roce2009, 2011 či 2013. O dva roky později se členové Senátu, v čele s místopředsedou horní komory Přemyslem Sobotkou, také setkali s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu na pozvání místopředsedy místního parlamentu. Další návštěva proběhla i na přelomu května a června 2018.

Jako poslední se uskutečnila cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila, který na Tchaj-wan vycestoval na přelomu sprna a září 2020. Uskutečnil tak plán dřívějšího předsedy senátu Jaroslava Kubery, který náhle zemřel v lednu stejného roku. Čínská strana na cestu Vystrčila reagovala velmi negativně. Čínský ministr zahraničí tehdy uvedl, že Vystrčil za návštěvu „zaplatí vysokou cenu, protože si znepřátelil miliardu a čtyři sta milionů Číňanů“. Miloš Vystrčil však cestu komentoval takto: „Jsem tady proto, abych pomohl podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství, abychom narovnali záda a chovali se jako suverénní země a abychom podpořili jinou demokracii, se kterou sdílíme společné hodnoty.“

Závěr

První cesta zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan se uskutečnila už v roce 1998, a Markéta Pekarová Adamová tak rok ve výroku neuvádí zcela přesně. V roce 1999 následně proběhla první poslanecká cesta na Tchaj-wan. Další návštěvy členů Sněmovny i Senátu následovaly po roce 2005. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Pro úplnost však doplňme, že před cestou Miloše Vystrčila z roku 2020 se delegací na Tchaj-wan účastnili jen místopředsedové dolníhorní komory Parlamentu, ne přímo jejich předsedové.

Markéta Pekarová Adamová

Tchaj-wan nabízí stipendijní programy (v oblasti výroby čipů, pozn. Demagog.cz) pro naše studenty.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Školství, věda, kultura
Cesta na Tchaj-wan
Pravda
Několik tchajwanských univerzit vypsalo pro české studenty stipendijní programy v rámci programu s názvem Taiwan Semiconductor Scholarship, jehož cílem je prohloubit spolupráci v oblasti výroby čipů.

Markéta Pekarová Adamová mluví o ekonomickém významu její plánované cesty na Tchaj-wan. Tvrdí, že díky stipendiím, která Tchaj-wan vypisuje pro české studenty, budeme schopni do České republiky přenést „know-how“ výroby mikročipů.

Tchaj-wan stipendijní program v oblasti výroby čipů pro české studenty skutečně nabízí. Program s názvem Taiwan Semiconductor Scholarship Program je určen pro studenty magisterských a doktorských oborů z České republiky, Polska, Slovenska a Litvy. Podílí se na něm pět tchajwanských univerzit a magisterští studenti mohou získat stipendium až ve výši 27 tisíc eur. Doktorandi pak mohou obdržet až 74 tisíc eur.

Pro doplnění kontextu je vhodné zmínit, že Tchaj-wan je domovskou zemí TSMC, největšího výrobce mikročipů na světě. Přibližně 65 % světové produkce mikročipů pochází právě z Tchaj-wanu. Dodejme také, že jak Evropská unie, tak Spojené státy americké (.pdf) se snaží o navýšení vlastních výrobních kapacit.

Markéta Pekarová Adamová

Tchaj-wan je v České republice asi čtrnáctkrát až šestnáctkrát větší investor než Čína samotná.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Cesta na Tchaj-wan
Nepravda
Dle dat ČNB je v České republice Čína dlouhodobě větším investorem než Tchaj-wan. Ten ji v investicích překonal pouze v roce 2020, nikoli však na úrovni několikanásobku. Tchajwanské investice v ČR byly v daném roce jen 1,2× vyšší než ty čínské.

V českém mediálním prostoru bylo v minulosti několikrát opakováno tvrzení ekonoma Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako o 14krát významnějším investorovi v ČR oproti Číně – vždy však s upřesněním, že se jedná o investice v českém zpracovatelském průmyslu. Dodejme, že například server HlídacíPes.org poněkud nešťastně zvolil zjednodušující titulek: „Tchaj-wan: v ČR 14krát větší investor než Čína“. I v tomto textu se nicméně psalo o tom, že se jedná o stav „přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu“.

Nejednalo se tedy o data vztahující se k celkovým investicím Číny a Tchaj-wanu v ČR. Popisovaná čísla byla také navíc uváděna pouze za období, které končilo 31. prosincem 2017.

O tom, že Tchaj-wan u nás investoval výrazně více než Čína, mluvil v září roku 2020 i ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň:Tchaj-wan, ač je nesrovnatelně menší, u nás investuje nesrovnatelně více než Čína. Tchaj-wan je třetí největší asijský investor u nás – po Japonsku a Jižní Koreji, a v posledních letech investoval více než desetkrát více než Čína.“

Je nicméně otázkou, z jakých dat přesně Petr Bartoň vycházel a k jakým odvětvím se vztahovala. Z informací o stavu „přímých zahraničních investic v ČR podle zemí“, které lze nalézt na stránkách České národní banky (ČNB) za roky 2014 až 2020, totiž naopak vyplývá, že situace byla spíše opačná. Tedy že celkový stav přímých investic do ČR byl vyšší u Číny než u Tchaj-wanu. Jediným rokem, ve kterém Tchaj-wan investoval v České republice více než Čína, byl dle těchto dat rok 2020. Ani tehdy to ovšem nebylo na úrovni desetinásobku, ale jen 1,2násobku. Data za roky 2021 a 2022 zatím k dispozici nejsou.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, str. 2–3).

Doplňme, že podle dat ČNB o přímých investicích za zpracovatelský průmysl po konci roku 2017, ke kterému se vztahovalo vyjádření Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako „14krát významnějším investorovi“, se situace významně změnila. V letech 2018 a 2019 byly čínské investice ve zpracovatelském průmyslu vyšší než ty tchajwanské. V roce 2020 (nejnovější data ČNB) dosahovaly čínské investice ve zpracovatelském průmyslu 1,4 miliardy korun, zatímco investice tchajwanské 4,7 miliardy korun, v daném roce byly tedy pouze cca třikrát vyšší.

Porovnávání čínských a tchajwanských investic u nás je nicméně problematické. Zpravodajský server Deník.cz, který se tématem rovněž zabýval, ve svém článku uvedl, že „vyznat se v číslech, která vycházejí z různých databází a často hovoří protichůdně, je složité i pro ekonomy. Navíc je velmi ošidná struktura těchto investic. Platí to především pro ty čínské, které často nejsou investicemi v pravém smyslu, ale spíše skupováním majetku a různými akvizicemi (například pražské Slavie).“

Na závěr shrňme, že podle dostupných dat České národní banky za roky 2014 až 2020, která popisují celkovou výši přímých investic, byla v posledních letech v Česku větším investorem Čína, nikoli Tchaj-wan. Ve sledovaném období Tchaj-wan Čínu v objemu investic předstihl jen v roce 2020, i tehdy se ale v porovnání s Čínou jednalo jen přibližně o 1,2násobek. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Je to 25 000 pracovních míst, která tady tchajwanské firmy nebo tchajwanský kapitál vytváří, oproti čtyřem tisícům z Číny.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Zahraniční politika
Ekonomika
Pravda
Dle vyjádření tchajwanské vlády z přelomu let 2019 a 2020 vzniklo v ČR díky investicím Tchaj-wanu přibližně 23 tisíc pracovních míst, dle vyjádření Číny ze stejné doby vzniklo díky čínským investicím v Česku jen cca 6 tisíc míst. Obdobná čísla uvádí i státní agentura CzechInvest.

Co do počtu vytvořených pracovních míst je Tchaj‑wan v Česku skutečně označován za většího investora, než je Čína. Markéta Pekarová Adamová zjevně vychází z čísel státní agentury CzechInvest, která vede statistiky k zahraničním investicím od roku 1993.

Jak v roce 2021 informoval např. server iRozhlas.cz, podle dostupných dat CzechInvestu tato agentura do roku 2020 zprostředkovala celkem 32 investic z Tchaj‑wanu za přibližně 18,8 miliardy korun, díky kterým vzniklo přibližně 24 tisíc pracovních pozic. Investic z Číny se jí ve stejném období podařilo dojednat 26 za přibližně 12 miliard korun. Pracovních míst díky nim mělo vzniknout cca 4 200. Je nicméně potřeba zmínit, že CzechInvest sleduje pouze investice ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech, centrech strategických služeb a centrech vědy a výzkumupřičemž investice v obchodu či jiných odvětvích pomíjí. 

V českých zdrojích se nám přesné statistiky o souhrnném počtu pracovních míst, která celkově vznikla díky investicím Číny a Tchaj‑wanu, dohledat nepodařilo. V únoru 2020 nicméně server Taiwan News zveřejnil vyjádření tchajwanského ministerstva zahraničí, které uvedlo, že „tchajwanské firmy v České republice vytvořily přibližně 23 000 pracovních míst. Dne 31. prosince 2019, tedy o necelé dva měsíce dříve, naopak čínské velvyslanectví v ČR v jednom ze svých prohlášení zmínilo, že Čína díky svým investicím v Česku „vytvořila více než 6 000 pracovních míst.”

Markéta Pekarová Adamová tak ve svém výroku správně poukazuje na rozdíl v počtu pracovních míst, která v České republice vznikla díky tchajwanským a čínským investicím. Jelikož o tom, že v Česku vzniklo ve spojitosti s investicemi z Tchaj‑wanu přibližně 23 tisíc pracovních míst, zatímco ve spojitosti s těmi čínskými jen zhruba 6 tisíc míst, mluvili i přímo zástupci těchto zemí, hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. Je však třeba zmínit i to, že celkový objem čínských investic do Česka v posledních letech převyšoval výši investic z Tchaj-wanu.

Markéta Pekarová Adamová

(Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) dával i milosti, (...) pan Balák byl pravomocně odsouzen.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Právní stát
Pravda
Miloš Zeman udělil během svého působení v úřadu několik milostí pravomocně odsouzeným osobám vč. ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka. Ten byl odsouzen za manipulaci zakázky v hodnotě 200 milionů korun.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Podle Eurostatu zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Podle NKÚ navíc 90 % nárůstu výdajů nesouviselo s koronavirem.
Twitter, 25. dubna 2022
Koronavirus
Evropská unie
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Zadlužení Česka v roce 2021 rostlo dle Eurostatu skutečně nejrychleji v celé EU. Nejvyšší kontrolní úřad zároveň opravdu ve zprávě za rok 2021 uvedl, že téměř 90 % nárůstu státních výdajů nesouviselo s covidem-19.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil (.pdf) 22. dubna nejnovější data ohledně vývoje vládních dluhů v jednotlivých členských zemích. Zadlužení v České republice činilo v posledním čtvrtletí minulého roku 41,9 % HDP (str. 4) naší země, zatímco o rok dříve byl dluh na úrovni 37,7 %. Celkově se tedy Česko meziročně zadlužilo o 4,2 p. b. Jak nám ukazuje graf níže, v žádné jiné unijní zemi se za dané období státní dluh tak rychle nezvýšil.

Statistiky Eurostatu za předešlá období nám ukazují, že už ve 3. kvartálu 2021 se Česko (.pdf) stalo 6. nejrychleji se zadlužující zemí. Státní dluh se tehdy meziročně navýšil o 2,4 p. b. Meziroční tempo zadlužování je tedy již druhé čtvrtletí po sobě relativně vysoké. 

Dodejme, že v předchozích čtvrtletích bylo tempo českého zadlužování v evropském srovnání spíše průměrné a v druhé polovině roku 2020 se Česko zadlužovalo jedním z nejpomalejších temp v celé Unii. Nárůst tedy nastal zejména právě ke konci roku 2021, kdy se český vládní dluh v poměru k HDP mezičtvrtletně zvýšil o 1,5 %, zatímco ve většině evropských zemí tento ukazatel poklesl.

V druhé části naší analýzy se zaměříme na Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten vydává každý rok výroční zprávu, ve které na základě svých kontrol popisuje nově vzniklé či přetrvávající systémové nedostatky, se kterými se stát potýká. Zpráva se předkládá parlamentu a vládě, zároveň je dostupná i pro veřejnost. Na začátku dubna vydal NKÚ zprávu za rok 2021, po jehož valnou většinu stála v čele naší země Babišova vláda. V dokumentu se v souvislosti s tempem zadlužování státu píše (.pdf, str. 12), že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“.

NKÚ zároveň uvádí (.pdf, str. 12), že „tempo nárůstu státního dluhu je vážným rizikem pro udržitelnost veřejných financí“. Enormně rostly běžné výdaje a rozpočet na rok 2021 byl podle NKÚ naplánován tak, že 99 % všech státních příjmů měly spolknout mandatorní a kvazimandatorní výdaje. To jsou ty výdaje, které stát musí plnit a nelze se jich zříci (.pdf).

Markéta Pekarová Adamová

(Prezident Zeman, pozn. Demagog.cz) taková ta tradiční setkání ke koordinaci nejvyšších ústavních činitelů nedělá, respektive nechce zvát právě pana Vystrčila i mě na tento formát setkání.
Ptám se já, 8. března 2022
Zahraniční politika
Poslanecká sněmovna
Pravda
Roku 2020 Miloš Zeman oznámil, že na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů nebude zvát Miloše Vystrčila, a to kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. V lednu 2022 také uvedl, že schůzky už pořádat nebude vůbec a debatu s Markétou Pekarovou Adamovou považuje za ztrátu času.

V rozhovoru pro podcast Ptám se já současná předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluvila o tom, že se spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem rozhodli nezúčastnit slavnostního předávání státních vyznamenání. Dle jejích slov to prezidentovi oznámili písemně, neboť ona ani předseda Senátu nejsou zváni na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů.

Kdy a za jakým účelem tyto koordinační schůzky vznikly, stručně shrneme v následujících odstavcích. Dále se zaměříme na to, zda prezident Miloš Zeman na tyto schůzky předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedu senátu Miloše Vystrčila (ODS) skutečně přestal zvát. 

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na sílící kritiku některých prezidentových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Dále uveďme, že tyto schůzky nejsou nijak institucionalizované ani právně závazné. Závisí čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelemmodifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. Dodejme, že první schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát předsedu senátu Miloše Vystrčila. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 uvedl, že již nehodlá tyto schůzky pořádat. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident kritizoval předsedkyni Sněmovny za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý.