Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila o tom, že se odmítla i s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem zúčastnit předávání státních vyznamenání prezidentem Zemanem. Neúčast na ceremoniálu, který proběhl 7. března ve Vladislavském sále, Markéta Pekarová Adamová odůvodnila nesouhlasem s prezidentovým dlouholetým příklonem k Rusku a k režimu Vladimira Putina. 

Pekarová Adamová také uvedla, že se s Milošem Vystrčilem rozhodli vyznamenaným poblahopřát alespoň písemně. Právě v této souvislosti pak zmínila, že svou roli při výběru oceněných osobností hrají také poslanci.

Podle § 8 zákona o státních vyznamenáních České republiky „návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Důležité v této souvislosti ovšem je, že „prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu“. Poslanecká sněmovna k naplnění této své pravomoci zřídila Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání, jehož členkou je i Markéta Pekarová Adamová. Tento podvýbor na svých webových stránkách uvádí, že jeho úkolem je „důkladně posoudit a projednat všechny došlé návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání“. Vybrané návrhy jsou poté předloženy Poslanecké sněmovně, která svůj seznam navrhovaných vyznamenaných předloží prezidentovi republiky.

Miloš Zeman byl prezidentem republiky zvolen v roce 2013. Již v tomto roce odmítl převzít státní vyznamenání z rukou Miloše Zemana hudebník Vladimír Mišík. Své rozhodnutí zdůvodnil svou „rostoucí nevolí" vůči některým Zemanovým rozhodnutím. Ve stejném roce se syn mluvčího Charty 77 Jiřího Hájka odmítl zúčastnit akce na Pražském hradě, na níž měl převzít ocenění pro svého otce, protože nesouhlasil se Zemanovými aktivitami. Hrad, který vyžadoval přítomnost Hájkova syna na ceremonii, nakonec od udělení vyznamenání ustoupil.

Podobně v roce 2017 odmítl převzít vyznamenání z rukou Miloše Zemana syn Věry Špinarové Adam Pavlík. Podle svého vyjádření tak splnil vůli své matky, která by od Zemana vyznamenání nikdy nepřevzala.

V roce 2019 odmítl převzít vyznamenání rovněž katolický kněz Petr Piťha, který se do povědomí veřejnosti zapsal svou kritikou Istanbulské úmluvy a homosexuálů. Uveďme však, že není zcela jasné, proč se tak Piťha rozhodl. Některá média Piťhovo odmítnutí dávala do souvislosti s tím, že Miloš Zeman podpořil zdanění církevních restitucí. Petr Piťha to nicméně nekomentoval.

V roce 2020 se poté ke stejnému činu jako předchozí jmenovaní rozhodla i manželka zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery Věra Kuberová, když odmítla převzít významenání, neboť by si to podle ní její zesnulý manžel nepřál. 

V minulosti někteří kandidáti na udělení státního vyznamenání odmítli i samotnou nominaci ze strany senátorů či poslanců. Jednalo se například o bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta či astrofyzika Jiřího Grygara. Pithart se k důvodu tohoto svého rozhodnutí odmítl vyjádřit, Grygar o své vyškrtnutí ze seznamu vyznamenaných požádal sám.

Dodejme, že v roce 2020 se rozhodl vrátit státní vyznamenání zpěvák Daniel Hůlka, který jej od Zemana převzal v roce 2016. Hůlka uvedl, že ho Zeman jako prezident zklamal.

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. 

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. 

Prezident se k sankcím, které na Rusko uvalily západní státy v reakci na anexi Krymu, vyjádřil při shromáždění Rady Evropy v roce 2017. Tehdy řekl, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“ a dále se domníval, že dialog mezi Ukrajinou a Ruskem povede ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. 

Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. 

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman dlouhodobě zastává k protiruským sankcím (v otázce anexe Krymu) kritický postoj. Proto výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý. Nicméně doplňme, že po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 prezident Zeman změnil své stanovisko a naopak požadoval zavedení tvrdších sankcí.

Martin Nejedlý působí jako poradce prezidenta Zemana. Podle vyjádření šéfa legislativního odboru Hradu Václava Pelikána pro Aktuálně.cz a týdeník Respekt vykonává Nejedlý poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým". Oficiálně tedy nemá Nejedlý o výkonu této funkce pro prezidenta republiky uzavřenou písemnou smlouvu. Nemá bezpečnostní prověrku, od roku 2013 do října loňského roku byl přitom Nejedlý držitelem diplomatického pasu.

7. března ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhla akce při příležitosti předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Na této akci fotografové zachytili i Martina Nejedlého, který se po ruské invazi na Ukrajinu několik dnů neobjevil na veřejnosti. 

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnil setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba „normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. Ve stejném roce prý Nejedlý jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom. 

V listopadu 2020 Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se údajně setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny, neúčastnil se jí žádný český diplomat, nicméně podle spekulací médií mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Podle Aktuálně.cz se Nejedlý s Ušakovem zná ze svého dřívějšího působení v Rusku.

V Rusku Nejedlý působil hlavně v 90. letech. Podrobnosti ohledně toho, co tehdy konkrétně dělal, však nejsou známé. Ví se, že od roku 2007 zastával post jednatele české divize ruského ropného gigantu Lukoil Aviation Czech. Ta nedodržela závazky ohledně dodávek do státních hmotných rezerv a soud jí uložil pokutu 28 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivni.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. Jeden ze zdrojů serveru k tomu uvedl: „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu.“

Závěrem můžeme shrnout, že Markéta Pekarová Adamová má pravdu, když tvrdí, že má Martin Nejedlý kontakty na Rusko. V Rusku podnikal, opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana, a zná se s poradcem Vladimira Putina, se kterým také v roce 2020 jednal bez přítomnosti české diplomacie. Jeho ruské kontakty také sledovala BIS.

Předně uveďme, že Martin Nejedlý působí jako externí poradce prezidenta Zemana (.pdf). Oficiálně nezastává žádnou funkci, tedy nemá smlouvu a pro prezidenta pracuje jen na základě ústní dohody. Proto u něj není vyžadována bezpečnostní prověrka. Od roku 2013 do loňského října měl Nejedlý i diplomatický pas. Jeho angažmá na Pražském hradě je dlouhodobě kritizováno kvůli jeho obchodním a politickým vztahům v Rusku.

Petici za okamžité ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým spustili 1. března například humpolecký podnikatel Zdeněk Rýzner a režisér Jakub Hussar, tvůrce prezidentských kampaní několika neúspěšných kandidátů v boji o Hrad. Přesněji petice uvádí, že „angažmá explicitně prokremelského poradce je v přímém rozporu s bezpečnostní politikou České republiky a přímým ohrožením nás všech“.

Další petici organizuje psychiatrička a někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Ta žádá „odstoupení ředitele Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a poradce prezidenta Martina Nejedlého“. Její výzva vznikla na začátku února v reakci na kauzu skartování bezpečnostní zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Doplňme, že zprávu podle vyjádření Hradu na konci roku 2021 skartovali pracovníci Kanceláře prezidenta republiky.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je odpovědí na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když prezidentovi blízcí spolupracovníci Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Markéta Adamová Pekarová argumentuje výročními zprávami Bezpečnostní informační služby (BIS), které podle ní považují absenci prověrky u těchto dvou mužů za rizikovou. 

Pojďme si nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představit. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem, oficiálně však nezastává žádnou funkci. Na obou těchto pozicí působí (.pdf; .pdf) dodnes.

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář, nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály. 

Pro ověření výroku předsedkyně Sněmovny jsme se podívali do všech výročních zpráv BIS, které jsou určeny pro veřejnost. Výroční zpráva za rok 2021 ještě není dostupná, zkoumali jsme proto ty mezi lety 2013 a 2020, což odpovídá době, od kdy stojí Miloš Zeman v čele státu. Z celkem osmi zpráv zmiňují absenci bezpečnostní prověrky u významných představitelů státního aparátu výroční zprávy za rok 2014 (.pdf, str. 4), 2016 (.pdf, str. 5) a 2017 (.pdf, str. 5), a to v negativním smyslu. Označují ji za problematickou nebo rizikovou. Ve zbylých pěti zprávách, tedy těch týkajících se roku 2013 (.pdf), 2015 (.pdf), 2018 (.pdf), 2019 (.pdf) a 2020 (.pdf), se žádné zmínky o tomto tématu nenachází.

Podívejme se na zprávy BIS trochu blíže. Ta za rok 2014 (.pdf, str. 4) říká: „V této souvislosti se ukazuje jako problematická skutečnost, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nedisponují osvědčením pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrkou).“ 

Zprávy za rok 2016 a 2017 pak ohledně bezpečnostních prověrek obsahují velmi podobné formulace. „K žádné změně nedošlo od roku 2015 v přetrvávající absenci osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u některých nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS,“ uvádí zpráva mapující rok 2016 (.pdf, str. 5). „Přetrvávalo riziko plynoucí z absence osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrky) u nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS“ zmiňuje zase zpráva ohledně roku 2017 (.pdf, str. 5).

BIS ve zprávě za rok 2017 (.pdf, str. 5) následně upřesňuje, které orgány státní správy má na mysli: „Zmíněné instituce přitom nepatří do skupiny subjektů, jejichž zástupci by měli přístup k utajovaným informacím ze zákona (např. prezident republiky nebo členové vlády).“ BIS tedy zmiňuje jiné orgány státní správy, kde vedoucí představitel nemá nárok na přístup k utajovaným informacím ze zákona. V případě, že takový představitel nemá ani prověrku, může být jedinou oprávněnou osobou v takové instituci třeba jen bezpečnostní ředitel. Mezi tyto orgány státní správy můžeme řadit i Kancelář prezidenta republiky – jejím vedoucím představitelem je kancléř Vratislav Mynář, který nemá bezpečnostní prověrku. Prezident sice má přístup k utajovaným informacím ze zákona, vedoucí jeho servisní organizace ale ne.

Kancelář prezidenta republiky ale není jedinou institucí, kde se její vedoucí představitel nemůže seznamovat s utajovanými informacemi. Mezi další takové úřady v roce 2019 patřil například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož generální ředitelka nemá prověrku na stupeň tajné.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Výroční zprávy BIS z roku 2014, 2016 a 2017 označují absenci bezpečnostních prověrek u významných představitelů některých státních orgánů za problematickou. Vratislava Mynáře lze jako hradního kancléře označit jako nejvyššího představitele takového státního orgánu. Tuto definici ale nesplňuje Martin Nejedlý, protože je pouze externím poradcem a členem expertního týmu Miloše Zemana a oficiálně žádnou funkci nezastává. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako nepravdivý. BIS se navíc ve svých zprávách nezmiňuje o Kanceláři prezidenta republiky, respektive jejím kancléři výslovně. Mynář navíc není jediným vedoucím představitelem, který nemá dostatečnou bezpečnostní prověrku.

Státní vyznamenání České republiky se udělují či propůjčují jednotlivcům za „jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.“ Občané mohou být vyznamenáni 1. ledna nebo 28. října. 

Dle § 7 zákona o státních vyznamenáních ČR uděluje či propůjčuje vyznamenání prezident republiky, „nezmocní-li k tomu jiný orgán.“ Prezident také může pověřit jinou osobu, aby vyznamenání předala jeho jménem.

Uveďme, že předávání vyznamenání na Pražském hradě se v loňském roce kvůli epidemii onemocnění covid-19 neuskutečnilo. Seznam vyznamenaných osob byl uveřejněn pouze na hradních webových stránkách.

Andrej Babiš ohledně letošního ceremoniálu pro CNN Prima News uvedl (video, čas 5:16): „(…) já určitě žádné vyznamenání nebudu předávat. Já si myslím, že by nebylo vůbec vhodné.“ Dodal (čas 5:25), že za nejlepší řešení považuje celou akci odložit. Jako nevhodná se mu jeví také možnost, aby státní vyznamenání předával hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten na tiskové konferenci 21. října řekl, že ceremoniál bude odložen, pokud prezident nerozhodne jinak.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru uvádí dva důvody, proč by podle ní nemělo být hnutí SPD zastoupeno ve vedení Poslanecké sněmovny. Prvním z nich je poměrnost vycházející z voleb a druhým právě údajné označení hnutí SPD Ministerstvem vnitra za extremistické.

Podle dosavadních jednání je kandidátkou na post předsedy Sněmovny právě Markéta Pekarová Adamová za koalici SPOLU a za stranu TOP 09. Pozice místopředsedů by potom měly být obsazeny dvěma kandidáty za koalici SPOLU, dvěma za PirSTAN a dvěma za hnutí ANO. Z koalice SPOLU by přitom mělo jít o jednoho člena z ODS a jednoho z KDU-ČSL.

Zaměřme se však na to, zda Ministerstvo vnitra (MV) označuje hnutí SPD za extremistické. Ministerstvo každoročně vydává Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky, v níž se právě zmínka o SPD již vícekrát objevila. Ve zprávě za rok 2020 MV definuje (.pdf, str. 5) extremismus jako „vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku“.

Hnutí SPD však podle Ministerstva vnitra do definice extremistického subjektu nespadá, jelikož nesplňuje definici extremismu se všemi jejími znaky. Proto Ministerstvo vnitra ve Zprávě používá vedle pojmu extremismus i termín předsudečná nenávist. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ je pro pochopení doplněno hned v úvodu Zprávy (str. 6–8).

Rozdíl mezi extremismem a projevy předsudečné nenávisti je potom především v motivacích nenávistných činů. Zatímco k extremismu patří sympatie s určitou ideologií, u předsudečné nenávisti tento aspekt často chybí, zahrnuje však různé extremistické projevy proti příslušníkům určité skupiny.

Ministerstvo vnitra tedy označuje SPD za nejvýznamnější uskupení „s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“ (.pdf, str. 8) a řadí jej mezi subjekty, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti (str. 10–11). Ministerstvo je v tomto hodnocení konzistentní. Již v roce 2018 ve své Zprávě uvedlo (.pdf, str. 7), že „Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura není z pohledu definice Ministerstva vnitra považováno za extremistické. Je řazeno do kategorie „Projevy předsudečné nenávisti“.

Byť v běžném jazyce lze interpretovat pojem extremismus volněji, než jak k němu přistupuje MV, Markéta Pekarová Adamová výslovně odkazuje na interpretaci Ministerstva vnitra, a proto i my pro hodnocení výroku aplikujeme definici MV. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo SPD explicitně označuje jako hnutí, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti, nikoliv jako extremistické, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Předsedkyně TOP 09 zmiňuje fungování AntiCovid týmu jako důkaz toho, že koalice SPOLU má se záležitostmi ohledně řešení pandemie covidu-19 zkušenosti. Iniciativa AntiCovid tým funguje již od listopadu roku 2020. Hlavním úkolem týmu je připravovat návrhy postupu při boji s pandemií. Poslankyně Pekarová Adamová také kritizuje (video, čas 2:45) vládu za to, že se návrhy AntiCovid týmu neřídila: „Kdyby byla bývalá vláda některá z nich už dávno aplikovala, tak jsme se do té situace dnešní ani nemuseli dostat.“

Tzv. AntiCovid tým vytvořily politické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Momentálně má osm členů. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala poslance Vlastimila Válka a také místopředsedu strany Lukáše Otyse. Dříve byl členem i bývalý poslanec Dominik Feri.

Tento tým koalice SPOLU se zavázal každý týden podávat konstruktivní návrhy, jak koronavirovou krizi řešit. Své návrhy také předkládali příslušným ministerstvům. Uveďme také, že členové své návrhy konzultují s odborníky.

20. října iniciativa oznámila, že se AntiCovid tým stane týmem nezávislých odborníků, který by měl být k dispozici současnému i nadcházejícímu vedení Ministerstva zdravotnictví. Na webu AntiCovid tým uvádí, že „úkolem odborného týmu bude konzultovat postup vlády především z odborného, ale také nezávislého a objektivního, hlediska. Jeho členy budou odborníci, kteří nejsou spojeni se žádnou politickou stranou. Tým se bude skládat výhradně z odborníků z akademické sféry, vědy a odborných institucí“. Jména členů by měla být zveřejněna během týdne od 25. října.

Uvést můžeme také některé z návrhů, se kterými AntiCovid tým přišel. V červenci 2021 to bylo například téma uznávání protilátek po prodělání onemocnění covid-19. Iniciativa zastávala názor, že by se dostatečná hodnota protilátek měla uznávat jako alternativa testů nebo očkování. Tým se však zabýval také finančními kompenzacemi pro podniky nebo způsobem, jakým fungují opatření na školách.

Závěrem uveďme, že tématem AntiCovid týmu koalice SPOLU jsme se zabývali již dříve.