Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

Markéta Pekarová Adamová

(…) jako se skartací zprávy o Vrběticích, což proběhla kontrola, ještě probíhá, ještě nemáme její výsledek, (…) právě bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny vyzval k tomu, aby ta kontrola proběhla, a ona tak tedy je učiněna ze strany ministerstva, ze strany NBÚ.
Ptám se já, 8. března 2022
Zahraniční politika
Pravda
Ministerstvo vnitra i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájily v únoru kontrolu Kanceláře prezidenta republiky kvůli skartaci dokumentů o výbuchu ve Vrběticích. Ke kontrole je vyzval sněmovní výbor pro bezpečnost. Výsledky kontrol NBÚ ani ministerstvo k 8. březnu nezveřejnilo.

Bezpečnostní výbor Sněmovny v usnesení (.pdf) ze dne 3. února 2022 doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a archivní a spisové službě Ministerstva vnitra zkontrolovat, jak Kancelář prezidenta republiky dodržovala požadavky na ochranu utajovaných informací. Kontrola se měla týkat období od začátku roku 2021 do data schůze výboru pro bezpečnost. Avizoval to i předseda výboru Pavel Žáček.

Výbor pro bezpečnost k tomuto rozhodnutí dospěl při projednávání mimořádného bodu, v jehož rámci poslanci rozebírali skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Dokument byl údajně skartován v Kanceláři prezidenta republiky na konci roku 2021. Výbor usnesení schválil poté, co mu informace o tomto případu sdělil šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a zástupci policie.

Tiskový odbor Ministerstva vnitra 14. února 2022 pro ČTK uvedl, že ministerstvo v tento den „zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů.“ 7. března poté Ministerstvo vnitra informovalo o ukončení této kontroly. Zároveň však sdělilo, že její závěry zatím zveřejněny nebudou, protože ještě probíhá zpracovávání kontrolního protokolu, po kterém bude mít prezidentská kancelář možnost podat námitky.

Národní bezpečnostní úřad v KPR zahájil kontrolu dodržování předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací 21. února 2022. O 3 dny později NBÚ oznámil uzavření kontroly na Hradě. „Aktuálně NBÚ vyhodnocuje a zpracovává její výsledky a předpokládá, že protokol o výsledku kontroly předá kontrolované osobě nejpozději do 14 dnů," sdělil tehdy ČTK náměstek ředitele NBÚ Jaromír Kadlec.

10. března, tedy 2 dny po výroku Markéty Pekarové Adamové, Hrad uvedl, že nakládání se zprávou o výbuchu ve Vrběticích bylo dle NBÚ v pořádku.  Vyjádření ze strany NBÚ zatím nicméně není známé. „Protokol z provedené kontroly byl dne 2. března předán kontrolované osobě. Dokud marně neuplyne lhůta pro podání námitek, nebo dokud nebudou podané námitky vyřízené, kontrola není dokončena a informace nepodáváme," sdělila ČTK Dagmar Urbancová z kanceláře ředitele NBÚ.

Markéta Pekarová Adamová

Protože to byl zatím jenom příslib (udělení vyznamenání Volodymyru Zelenskému, pozn. Demagog.cz), a bude tedy probíhat ten klasický proces výběru, nebo respektive schvalování těchto vyznamenání.
Ptám se já, 8. března 2022
Poslanecká sněmovna
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Prezident Zeman při svém projevu k příležitosti udělování státních vyznamenání sdělil, že hodlá Řádem Bílého lva vyznamenat i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagovala na projev, který Miloš Zeman přednesl při ceremonii udělování státních vyznamenání dne 7. března. Prezident Zeman se v něm vyjádřil k návrhu poslankyně Barbory Urbanové (hnutí STAN), která na konci února na svém Twitteru oznámila, že hodlá na státní vyznamenání navrhnout ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman v proslovu řekl, že Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, což odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček poté pro ČTK uvedl, že Zelenskyj by měl vyznamenání dostat 28. října 2022. Výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že podle zákona o státních vyznamenáních České republiky mohou návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání prezidentovi předkládat „Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Prezident se pak může rozhodnout udělit ocenění i bez jejich návrhu.

Poslanecká sněmovna o seznamu navržených osob vždy nejdříve hlasuje a až poté jej předkládá prezidentu republiky. Naposledy o nominacích na státní vyznamenání Sněmovna rozhodovala v červnu 2021. Sněmovna tedy může při příštím projednávání seznamu kandidátů na ocenění zahrnout mezi navržené osobnosti i ukrajinského prezidenta Zelenského.

Markéta Pekarová Adamová

(Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) podporoval konkrétními kroky Vladimira Putina.
Ptám se já, 8. března 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zeman dlouhodobě veřejnost přesvědčoval, že bychom Rusko za jeho anexi Krymu neměli sankcionovat. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry vyšetřování.

Prezident Zeman dlouhodobě prezentoval své vstřícné názory vůči Rusku a Putinově politice. Jako první příklad můžeme uvést Zemanův postoj vůči sankcím, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Anexi Krymu označil za „hotovou věc“. 

Ve svém rozhovoru pro ČTK již krátce po anexi Krymu v roce 2014 také uvedl: „Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu, a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že k otravě Skripalových došlo nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. … Je pokrytectví předstírat, že tomu tak nebylo,“ řekl k věci. Tato Zemanova vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo ráno 24. února.

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana vyplývá, že v minulosti opakovaně vyjadřoval postoje, které byly v Rusku příznivě vnímány. V případě anexe Krymu veřejnost přesvědčoval, že bychom za tento akt Rusko neměli trestat sankcemi a že anexe je již hotová věc. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry českých a britských vyšetřovatelů. Opakovaně tak podporoval ruské vedení při mezinárodních sporech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Markéta Pekarová Adamová

Je to Putin, respektive jeho režim, který anektoval Krym, který tady už mnoho let působí proti Ukrajině, nazývá ji státem, který nemá právo na existenci.
Ptám se já, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Poloostrov Krym byl Ruskem anektován v roce 2014. Vladimir Putin opakovaně zmiňoval, že Ukrajina nemá tradici státnosti, a pokud nebude přátelská k Rusku, nemá právo na existenci. Vnímá Ukrajince jako součást ruského národa.

V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát. 

Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci. 

O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.

Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.

Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve. 

Markéta Pekarová Adamová

(Právní zástupce Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) podniká aktivní kroky žaloby na senátory ve věci sabotáže.
Ptám se já, 8. března 2022
Pravda
Prezidentův právní zástupce 2. března uvedl, že bude podáno trestní oznámení pro sabotáž. Osoby, na které by mělo směřovat, jmenovitě neuvedl, ovšem naznačil, že by se mělo jednat o zástupce z řad Senátu.

Právní zástupce prezidenta Zemana Marek Nespala na začátku března uvedl, že podá trestní oznámení pro „zvlášť závažný trestný čin sabotáže“ kvůli situaci nastalé na podzim 2021. Nespala neuvedl konkrétní jména, na která by oznámení mělo cílit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy však řekl (video, 3:25): „Všichni víme, kdo veřejně vystupoval.(…) Všichni víme, kdo se k tomu vyjadřoval.“ Spekuluje se tedy převážně o senátorech, například předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, místopředsedovi Jiřím Růžičkovi nebo Pavlu Fischerovi.

Důvodem trestního oznámení má být situace z loňského října. Prezident Zeman byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle pozdější lékařské zprávy nebyl schopen vykonávat pracovní povinnosti. Také kvůli nejasné dlouhodobé zdravotní prognóze začali senátoři vážně zvažovat aktivaci článku 66 Ústavy. Tento článek by převedl prezidentské pravomoci na jiné, Ústavou určené činitele, což mohlo být v době svolávání nové Poslanecké sněmovny a skládání vlády důležité. 

Dodejme, že prezident Zeman dříve nazval tuto situaci „pokusem o puč".

Markéta Pekarová Adamová

(...) v krátké době po volbách, kdy prezident sehrává velmi důležitou úlohu v tom vyjednávání, respektive v těch krocích, které mu z ústavy náleží a nemůže je udělat nikdo jiný.
Ptám se já, 8. března 2022
Právní stát
Sněmovní volby 2021
Pravda
Podle Ústavy ČR musí předseda vlády po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny podat demisi do rukou prezidenta republiky. Prezident je také jediný, kdo může jmenovat předsedu nové vlády a její ministry.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří (video od 18:15) o jednání senátorů v období po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku, kdy senátoři uvažovali o aktivaci článku 66 ústavy. Ten umožňuje, aby v případě, kdy prezident republiky ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, byly jeho pravomoci převedeny na jiné ústavní činitele. Senátoři o aktivaci tohoto článku uvažovali z důvodu zdravotních problémů Miloše Zemana, který byl 10. října loňského roku převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Z nemocnice byl Zeman propuštěn 25. listopadu. Pekarová Adamová jednání senátorů hájí tím, že prezident republiky má v povolební situaci důležité pravomoci, které musí vykonávat.

Pravomoci prezidenta republiky plynou z Ústavy České republiky. Pokud se zaměříme na ty, které souvisejí s volbami do Poslanecké sněmovny, pak Článek 62 ústavy říká, že prezident republiky:

  • „svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády."

Pro výkon některých z těchto pravomocí není aktivní konání prezidenta republiky nutné. Například článek 34 ústavy říká, že „zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“ Nově zvolení poslanci se tak mohou sejít i v případě, že prezident republiky ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat svoji funkci.

Jiná situace však existuje v případě demise staré a jmenování nové vlády. Podle článku 73 ústavy „vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny“ „předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády“. Podobně článek 68 ústavy říká, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry“.

Při výkonu těchto pravomocí je bez aktivace článku 66 role prezidenta nezastupitelná. Předseda Senátu Miloš Vystrčil přitom 18. října loňského roku uvedl, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice nebyl Miloš Zeman schopen ze zdravotních důvodů vykonávat své pracovní povinnosti a prognózu prezidentova zdravotního stavu lékaři označili za „krajně nejistou." 

Výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý, protože prezident republiky má po volbách do Poslanecké sněmovny skutečně důležité pravomoci a při jejich výkonu jej nikdo nemůže zastoupit.

Markéta Pekarová Adamová

Dominik Feri už v té době, kdy se celá tato jeho kauza objevila, tak se zachoval velmi rychle, zcela rozhodně, že se vzdal všech svých funkcí veřejných, i členství v TOP 09 skončilo ještě v tom samém týdnu, kdy se ta obvinění objevila.
Ptám se já, 8. března 2022
Právní stát
Pravda
Článek, který přinesl informace o možných sexuálních deliktech Dominika Feriho, vyšel 25. května 2021. Ještě tentýž den rezignoval na svou funkci poslance, 28. května pak vystoupil z TOP 09.

V úterý 25. května 2021 novináři Deníku NAlarmu zveřejnili článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance Poslanecké sněmovny. Tuto informaci zveřejnil také na svých sociálních sítích. 

Tři dny po zveřejnění těchto obvinění, tedy 28. května, vyzvalo předsednictvo TOP 09, aby své členství ve straně přerušil. Ve stejný den Feri ze strany vystoupil. Feri přitom obvinění ze sexuálního násilí odmítl, přičemž připustil, že se choval „nevhodně“„nepatřičně“.

7. března 2022 policie obvinila Dominika Feriho z trestného činu znásilnění. Podle informací Aktuálně.cz byl obviněn ze znásilnění více žen. Feri následně na svém instagramu uvedl, že prokáže svou nevinu. 

Markéta Pekarová Adamová

Spolupracují, jak říkám, už zhruba rok naši odborníci v tomto (Anti-Covid, pozn. Demagog.cz) týmu.
Interview ČT24, 20. října 2021
Koronavirus
Pravda
AntiCovid tým vytvořila nynější koalice SPOLU v polovině listopadu 2020, již téměř rok tedy předkládá návrhy a doporučení týkající se zvládání pandemie covidu-19. Jeho členy jsou reprezentanti stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Předsedkyně TOP 09 zmiňuje fungování AntiCovid týmu jako důkaz toho, že koalice SPOLU má se záležitostmi ohledně řešení pandemie covidu-19 zkušenosti. Iniciativa AntiCovid tým funguje již od listopadu roku 2020. Hlavním úkolem týmu je připravovat návrhy postupu při boji s pandemií. Poslankyně Pekarová Adamová také kritizuje (video, čas 2:45) vládu za to, že se návrhy AntiCovid týmu neřídila: „Kdyby byla bývalá vláda některá z nich už dávno aplikovala, tak jsme se do té situace dnešní ani nemuseli dostat.“

Tzv. AntiCovid tým vytvořily politické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Momentálně má osm členů. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala poslance Vlastimila Válka a také místopředsedu strany Lukáše Otyse. Dříve byl členem i bývalý poslanec Dominik Feri.

Tento tým koalice SPOLU se zavázal každý týden podávat konstruktivní návrhy, jak koronavirovou krizi řešit. Své návrhy také předkládali příslušným ministerstvům. Uveďme také, že členové své návrhy konzultují s odborníky.

20. října iniciativa oznámila, že se AntiCovid tým stane týmem nezávislých odborníků, který by měl být k dispozici současnému i nadcházejícímu vedení Ministerstva zdravotnictví. Na webu AntiCovid tým uvádí, že „úkolem odborného týmu bude konzultovat postup vlády především z odborného, ale také nezávislého a objektivního, hlediska. Jeho členy budou odborníci, kteří nejsou spojeni se žádnou politickou stranou. Tým se bude skládat výhradně z odborníků z akademické sféry, vědy a odborných institucí“. Jména členů by měla být zveřejněna během týdne od 25. října.

Uvést můžeme také některé z návrhů, se kterými AntiCovid tým přišel. V červenci 2021 to bylo například téma uznávání protilátek po prodělání onemocnění covid-19. Iniciativa zastávala názor, že by se dostatečná hodnota protilátek měla uznávat jako alternativa testů nebo očkování. Tým se však zabýval také finančními kompenzacemi pro podniky nebo způsobem, jakým fungují opatření na školách.

Závěrem uveďme, že tématem AntiCovid týmu koalice SPOLU jsme se zabývali již dříve.

Markéta Pekarová Adamová

(...) se to v případě celé řady opatření, které tato vláda už zavedla, stalo v minulosti mnohokrát a nepoučila se a zaváděla znovu opatření, která soudy rušily.
Interview ČT24, 20. října 2021
Právní stát
Koronavirus
Pravda
Soudy opakovaně přistoupily k rušení opatření proti covidu-19. Některá opatření byla rušena i opakovaně.

K rušení protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví přistoupily soudy opakovaně. V listopadu 2020 bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení ministra Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení tehdejšího ministra Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Další zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví tři dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. Právě opatření týkající se povinnosti nosit ochranu úst a nosu tedy bylo soudem rušeno opakovaně, jak uvádí Markéta Pekarová Adamová.

Na fakt, že některá opatření byla rušena opakovaně, a to pro stejné vady, upozornil i sám Nejvyšší správní soud: „V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát.“

Zatím naposledy zrušil pražský městský soud opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se povinnosti vyplnit příjezdový formulář po návratu ze zahraničí a také část opatření, které nařizovalo pobýt minimálně pět dní po návratu v takzvané samoizolaci pro lidi vracející se ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy.

Markéta Pekarová Adamová

My jsme právě tato opatření, která třeba tady jmenuji z hlediska očkování a z hlediska zvýšení proočkovanosti, zejména rizikových skupin, vládě předložili již před několika měsíci.
Interview ČT24, 20. října 2021
Koronavirus
Pravda
Mezi zmíněná opatření patří očkování cizinců nebo zřízení očkovacích center ve firmách nebo na vysokých školách. Poslanec Válek hovořil o těchto opatřeních 17. září, Markéta Pekarová Adamová mluvila o potřebě očkovat rizikové skupiny prostřednictvím praktiků o dva měsíce dříve.

Mezi opatření, o kterých Markéta Pekarová Adamová hovoří (video, 06:00), řadí například očkování u praktických lékařů, zřízení malých očkovacích center přímo v provozech velkých firem nebo vysokých škol. Zmiňuje také očkování cizinců, kteří mají na území České republiky pracovní povolení. Kromě očkování samotného zmínila také strategickou komunikaci. 

Za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o těchto opatřeních hovořil před sněmovním jednáním 17. září 2021 poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Řekl, že ke zvýšení proočkovanosti v České republice by mohla pomoci právě spolupráce s vysokými školami nebo očkování cizinců zdarma. „Dokonce bych debatoval o tom, že pokud chtějí získat pracovní povolení, tak se musí naočkovat,“ řekl Válek. Pro kontext uveďme, že cizinci a Češi bez zdravotního pojištění se mohou nechat očkovat od června. Cena za očkování vakcínou Pfizer/BioNTech nemá přesáhnout 850 korun. V rámci univerzit zmiňoval Válek zřízení očkovacích center pro české i zahraniční studenty. Místopředseda TOP 09 Válek mluvil také o nutnosti nové očkovací kampaně, tedy jedné z možných forem strategické komunikace, kterou Markéta Pekarová Adamová také zmiňuje.

Hlavním tématem tehdejší schůze Sněmovny bylo uznávání protilátek jako alternativy k testům a očkování. Obě tehdy opoziční koalice se v tomto shodovaly a apelovaly na vládu, aby dostatečnou hladinu protilátek jako prokázání bezinfekčnosti přijímala.

O tom, že by stát měl do očkování rizikových skupin obyvatel více zapojit praktické lékaře, pak Markéta Pekarová Adamová veřejně mluvila (video, čas 1:43:29) například v polovině července 2021.

Koalice SPOLU se k opatřením vyjadřuje také skrze svůj AntiCovid tým. Ten konzultuje s odborníky návrhy na to, jak s pandemií bojovat, a následně je předkládá vládě. Už v březnu tento tým například představil vlastní schéma řešení epidemie. V červenci tým také přišel s tématem uznávání protilátek k prokázání bezinfekčnosti.