Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

TOP 09

Bez tématu 33 výroků
Koronavirus 17 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 10 výroků
Ekonomika 9 výroků
Zahraniční politika 9 výroků
Právní stát 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 6 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Cesta na Tchaj-wan 3 výroky
Prezidentské volby 2023 3 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Školství, věda, kultura 3 výroky
Evropská unie 2 výroky
Střet zájmů 2 výroky
Sociální politika 1 výrok
Pravda 78 výroků
Nepravda 10 výroků
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2023 11 výroků
Rok 2022 19 výroků
Rok 2021 27 výroků
Rok 2020 31 výroků
Rok 2019 8 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 5 výroků

Markéta Pekarová Adamová

(...) jak řekl pan premiér Babiš, že je teď v tuhle chvíli prakticky nemožné nebo nevhodné, aby prezident republiky byl zastupován (při předávání vyznamenání 28. října, pozn. Demagog.cz) třeba někým z Kanceláře prezidenta republiky.
Interview ČT24, 20. října 2021
Pravda
Andrej Babiš uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby on nebo vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář 28. října předávali státní vyznamenání.

Státní vyznamenání České republiky se udělují či propůjčují jednotlivcům za „jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.“ Občané mohou být vyznamenáni 1. ledna nebo 28. října

Dle § 7 zákona o státních vyznamenáních ČR uděluje či propůjčuje vyznamenání prezident republiky, „nezmocní-li k tomu jiný orgán.“ Prezident také může pověřit jinou osobu, aby vyznamenání předala jeho jménem.

Uveďme, že předávání vyznamenání na Pražském hradě se v loňském roce kvůli epidemii onemocnění covid-19 neuskutečnilo. Seznam vyznamenaných osob byl uveřejněn pouze na hradních webových stránkách.

Andrej Babiš ohledně letošního ceremoniálu pro CNN Prima News uvedl (video, čas 5:16): „(…) já určitě žádné vyznamenání nebudu předávat. Já si myslím, že by nebylo vůbec vhodné.“ Dodal (čas 5:25), že za nejlepší řešení považuje celou akci odložit. Jako nevhodná se mu jeví také možnost, aby státní vyznamenání předával hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten na tiskové konferenci 21. října řekl, že ceremoniál bude odložen, pokud prezident nerozhodne jinak.

Markéta Pekarová Adamová

(...) stranu (SPD, pozn. Demagog.cz), kterou Ministerstvo vnitra označuje za extremistickou.
Interview ČT24, 20. října 2021
Obrana, bezpečnost, vnitro
Nepravda
Podle Ministerstva vnitra hnutí SPD nesplňuje definici extremismu se všemi jejími znaky, a proto jej za extremistické neoznačuje. Ministerstvo řadí SPD mezi subjekty, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru uvádí dva důvody, proč by podle ní nemělo být hnutí SPD zastoupeno ve vedení Poslanecké sněmovny. Prvním z nich je poměrnost vycházející z voleb a druhým právě údajné označení hnutí SPD Ministerstvem vnitra za extremistické.

Podle dosavadních jednání je kandidátkou na post předsedy Sněmovny právě Markéta Pekarová Adamová za koalici SPOLU a za stranu TOP 09. Pozice místopředsedů by potom měly být obsazeny dvěma kandidáty za koalici SPOLU, dvěma za PirSTAN a dvěma za hnutí ANO. Z koalice SPOLU by přitom mělo jít o jednoho člena z ODS a jednoho z KDU-ČSL.

Zaměřme se však na to, zda Ministerstvo vnitra (MV) označuje hnutí SPD za extremistické. Ministerstvo každoročně vydává Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky, v níž se právě zmínka o SPD již vícekrát objevila. Ve zprávě za rok 2020 MV definuje (.pdf, str. 5) extremismus jako „vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku“.

Hnutí SPD však podle Ministerstva vnitra do definice extremistického subjektu nespadá, jelikož nesplňuje definici extremismu se všemi jejími znaky. Proto Ministerstvo vnitra ve Zprávě používá vedle pojmu extremismus i termín předsudečná nenávist. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ je pro pochopení doplněno hned v úvodu Zprávy (str. 6–8).

Rozdíl mezi extremismem a projevy předsudečné nenávisti je potom především v motivacích nenávistných činů. Zatímco k extremismu patří sympatie s určitou ideologií, u předsudečné nenávisti tento aspekt často chybí, zahrnuje však různé extremistické projevy proti příslušníkům určité skupiny.

Ministerstvo vnitra tedy označuje SPD za nejvýznamnější uskupení „s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“ (.pdf, str. 8) a řadí jej mezi subjekty, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti (str. 10–11). Ministerstvo je v tomto hodnocení konzistentní. Již v roce 2018 ve své Zprávě uvedlo (.pdf, str. 7), že „Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura není z pohledu definice Ministerstva vnitra považováno za extremistické. Je řazeno do kategorie „Projevy předsudečné nenávisti“.

Byť v běžném jazyce lze interpretovat pojem extremismus volněji, než jak k němu přistupuje MV, Markéta Pekarová Adamová výslovně odkazuje na interpretaci Ministerstva vnitra, a proto i my pro hodnocení výroku aplikujeme definici MV. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo SPD explicitně označuje jako hnutí, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti, nikoliv jako extremistické, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

My třeba v rámci Evropského parlamentu jsme i vyloučili Fidesz z naší frakce.
Předvolební debata České televize, 30. září 2021
Evropská unie
Pravda
3. března 2021 opustilo všech 12 poslanců maďarské politické strany Fidesz frakci Evropské lidové strany (EPP). Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, po němž část EPP dlouhodobě volala.

Předsedkyně TOP 09 hovoří o vyloučení maďarské parlamentní strany Fidesz z evropské politické frakce Evropská lidová strana (EPP). 

Již v březnu 2019 bylo hnutí Fidesz, jejímž předsedou je maďarský premiér Viktor Orbán, pozastaveno členství v EPP. Tímto krokem strana ztratila právo účastnit se schůzí frakce a hlasovat na nich. Důvodem mělo být údajné porušování principů právního státu. 

Pro úplné vyloučení hnutí Fidesz z EPP se předsedové 13 členských stran (včetně Markéty Pekarové Adamové za TOP 09) poprvé vyslovili v dubnu 2020. V dopise adresovaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi poukazovali především na kontroverzní způsob řešení pandemie covidu-19. Maďarský parlament totiž v březnu 2020 schválil zákon, podle nějž může Viktor Orbán rozhodovat o dalších krocích ohledně řešení pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti předchozího schválení parlamentem. Evropská komise vyjádřila obavy především kvůli absenci časového omezení tohoto rozhodování. 

3. března 2021 všech 12 poslanců Fidesz frakci EPP definitivně opustilo. Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, jež premiér Orbán označil za zjevně nepřátelský krok proti Fideszu a jeho voličům.

Na závěr dodejme, že fakticky se tedy nejednalo o vyloučení, nýbrž o odchod z vlastního rozhodnutí Fideszu. Avšak vzhledem k tomu, že tento odchod byl reakcí na hrozící vyloučení, a vzhledem k předchozím událostem (pozastavení členství, dopis Donaldu Tuskovi a usnadnění pravidel pro vyloučení), tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Markéta Pekarová Adamová

Vzývá Klementa Gottwalda (Marta Semelová, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 30. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Bývalá poslankyně KSČM Marta Semelová se opakovaně vyjadřovala velmi kladně na adresu bývalého československého prezidenta Klementa Gottwalda. Sama se také označila za jeho obdivovatelku.

Na adresu Klementa Gottwalda a celkové komunistického režimu se bývalá poslankyně KSČM Marta Semelová vyjadřovala kladně hned několikrát.

Například v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2006 uvedla: „Klementa Gottwalda obdivuji. Udělal mnoho dobrého pro lidi. Dějiny se falšují, souzeni byli jen ti, co se opravdu provinili.“ Za tyto názory byla v roce 2006 také odvolána z komise pro výchovu a vzdělávání Prahy 12. Ve stejném roce také prohlásila, že doba Klementa Gottwalda byla skvělou érou.

Při příležitosti oslav narození bývalého československého prezidenta 23. listopadu 2004 Marta Semelová mimo jiné pronesla: „Jeho moudrost, prozíravost a zásadovost se plně projevila jak před 75 lety na 5. sjezdu, tak později v únoru 1948. Pro nás jeho odkaz stále platí.“

Exposlankyně Semelová také opakovaně řečnila u hrobu Klementa Gottwalda při příležitosti výročí Vítězného února. V proslovu z roku 2012 vyzdvihuje údajnou ekonomickou, sociální i kulturní prosperitu země za Gottwaldovy vlády a staví ji do protikladu k době dnešní: „Únor 1948 a následující období 40 let nebylo zločinným režimem, ten nastal až po listopadu 89.“ (video, čas 2:20)

Marta Semelová v minulosti v souladu s výše uvedeným citátem několikrát kritizovala současné pojetí výuky dějepisu, které označila za pro žáky dezorientační.

Na základě těchto příkladů a tvrzení samotné Marty Semelové je možné soudit, že patří ke skupině obdivovatelů Klementa Gottwalda. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý, přestože výraz Markéty Pekarové Adamové „vzývat“ můžeme označit za poněkud expresivní. 

Markéta Pekarová Adamová

Limit 2 % HDP (na obranu, pozn. Demagog.cz), což máme v programu v rámci SPOLU do roku 2025.
Předvolební debata České televize, 30. září 2021
Obrana, bezpečnost, vnitro
Sněmovní volby 2021
Pravda
Slib splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu 2 % HDP v roce 2025 program koalice SPOLU skutečně obsahuje.

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) se v roce 2006 zavázaly vynakládat alespoň 2 % ze svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve svém volebním programu (.pdf, str. 56) k otázce výdajů na obranu uvádí: „Náš závazek vůči NATO, 2 % HDP do obrany, splníme už v rozpočtu na rok 2025 a prosadíme jeho legislativní zakotvení i do budoucna.“ Výrok předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že Česká republika tento závazek naposledy naplňovala v roce 2005, kdy podle dat Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu celkem 2,00 % HDP. V roce 2021, v němž resort obrany pracuje s rozpočtem výši 85,4 mld. Kč, pak tato hodnota odpovídá zhruba 1,45 % HDP.

Srovnání jednotlivých členských států potom poskytuje následující graf, který byl uveřejněn v tiskové zprávě (.pdf) NATO dne 11. června 2021. Graf vyobrazuje porovnání výdajů na obranu jednotlivých členských států v roce 2014 a předpokládaných výdajů v roce 2021. Zelená linie ukazuje již zmíněná 2 %, která se členské státy zavázaly vynakládat.

Výdaje na obranu jednotlivých členských států NATO v % HDP. Data za rok 2014 i 2021 jsou založena na cenách roku 2015. Není vyobrazen Island, jelikož nedisponuje obrannými silami. Údaje pro rok 2021 jsou odhady. Zdroj: Tisková zpráva NATO pro rok 2020 (.pdf, str. 3)

Markéta Pekarová Adamová

Vláda si napíše do programového prohlášení, že jsou pro ni korespondenční volby prioritou.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Kabinet hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení sice zmiňuje, že chce korespondenční volbu zavést, mezi své hlavní priority však vláda tento způsob hlasování neřadí.

Kabinet hnutí ANO a ČSSD sice v programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 21) skutečně píše, že chce zjednodušit „volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám“. Právě v této souvislosti vláda také uvádí záměr zavést korespondenční hlasování, mezi své priority (.pdf, str. 1–4) jej ale neřadí.

Hlavními strategickými směry pro vládu Andreje Babiše jsou důchodová reforma, digitalizace, hájení zájmů ČR v Evropské unii, sestavení strategického investičního programu, „reforma státu“ a posílení bezpečnosti.

Markéta Pekarová Adamová

Byly tady dva konkrétní návrhy poslanecké (na zavedení korespondenční volby, pozn. Demagog.cz), které vznikly v TOP 09 a připojily se k nim další strany včetně ODS, KDU-ČSL a STAN, které jsme předložili společně. A pane Vondráčku, (...) tady tento návrh jste nepodpořili.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
TOP 09 společně s poslanci z dalších stran předložili Poslanecké sněmovně dva návrhy na zavedení korespondenční volby. Vláda hnutí ANO a ČSSD je však nepodpořila.

Poslanci z TOP 09 skutečně Poslanecké sněmovně předložili dva návrhy týkající se korespondenční volby. Radek Vondráček, stejně jako ostatní poslanci za ANO 2011, návrhy nepodpořil. 

První návrh, který chtěl zavést korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky i pro volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 18), podala Markéta Pekarová Adamová spolu s dalšími poslanci již v červnu 2018. Mezi předkladateli jsou kromě poslanců TOP 09 zmíněni i poslanci za hnutí STAN, KDU-ČSL, ODS i Pirátů.

Vláda ANO a ČSSD k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko, při prvním čtení v Poslanecké sněmovně v listopadu 2018 nicméně vládní poslanci hlasovali pro vrácení návrhu k přepracování. K dalšímu projednávání předložené změny zákona o volbách do Parlamentu tak už v tomto případě nedošlo.

Druhý návrh, který se týkal zavedení korespondenčního hlasování při volbách sněmovních a prezidentských (.pdf, str. 13), předložila Markéta Pekarová Adamová v červnu 2019. A to rovněž spolu s poslanci STAN, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Tato novela volebního zákona nebyla v Poslanecké sněmovně doposud projednána, vláda k ní ale zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ani jeden zmíněný návrh tedy vláda nepodpořila, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v letošním roce poslanci projednávali také novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), kterou Sněmovně na konci února předložila vláda. Do ní chtěly možnost korespondenčního hlasování zavést dva pozměňovací návrhy, pod kterými jsou podepsáni (.pdf) Dominik Feri (TOP 09), Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). Přesněji se jedná o návrhy č. 7844 (.pdf) a č. 7845 (.pdf). Radek Vondráček, stejně jako ostatní poslanci z ANO 2011, ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů nepodpořil

Markéta Pekarová Adamová

A není to první volební období, kdy se o to (zavedení korespondenční volby, pozn. Demagog.cz) snažíme. Už v tom minulém jsme ten zákon předložili, Senát opakovaně o této věci jednal.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Návrh zákona, který by korespondenční volbu umožnil, předložila TOP 09 jak ve stávajícím, tak již v předchozím volebním období. Senát o korespondenční volbě v minulosti skutečně několikrát jednal.

Návrh zákona, který by zaváděl možnost korespondenční volby (.pdf, str. 2, 23), v předchozím volebním období předložil Poslanecké sněmovně poslanec Marek Ženíšek z TOP 09, konkrétně 18. prosince 2015. Vláda k návrhu zaujala (.pdf, str. 1) neutrální stanovisko, dále už nicméně nebyl tento návrh ve Sněmovně projednáván.

Doplňme, že v současném volebním období, přesněji v roce 2018 a 2019, předložila TOP 09 dva podobné návrhy na změnu zákona o volbách do Parlamentu, a to spolu s poslanci STAN, KDU-ČSL, ODS a Pirátů. Navrhované změny (.pdf, str. 18) se týkaly především zavedení korespondenčního hlasování pro české občany v zahraničí (.pdf, str. 13). Ani jeden z těchto návrhů se však ve Sněmovně nedostal dále než do 1. čtení a jejich projednávání nyní nepokračuje.

TOP 09 se poté snažila zavést korespondenční volbu (.docx) pomocí pozměňovacích návrhů (.docx) k novele volebního zákona, kterou v únoru předložilo Ministerstvo vnitra. Ani v tomto případě ale Sněmovna korespondenční hlasování neodsouhlasila.

Co se týče Senátu, ten Poslanecké sněmovně předložil návrh zákona (.doc, str. 13–14), který mimo jiné obsahoval požadavek na zavedení korespondenční volby, již v roce 2001. Poslanci sice tento návrh schválili, avšak v podobě bez korespondenční volby. Tohoto způsobu hlasování se tak konečné znění novely, která byla vyhlášena jako zákon č. 230/2002 Sb. dne 4. června 2002, netýká.

V roce 2004 projednával Senát návrh zákona (.pdf, str. 2–3) senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, který taktéž žádal o zavedení korespondenční volby. Po prvotním schválení Senátem byla tato novela předložena Poslanecké sněmovně, zde k jejímu schválení však nakonec nedošlo.

Další projednávání korespondenční volby v Senátu probíhalo v roce 2008 na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Senátoři tento návrh (.doc) schválili 8. ledna 2009 a vláda k němu zaujala souhlasné stanovisko (.pdf, str. 2). Poslanecká sněmovna nicméně daný návrh neprojednala vzhledem k uplynutí jejího volebního období. 

Markéta Pekarová Adamová

Předkládal to (návrh na zavedení korespondenční volby, pozn. Demagog.cz) náš poslanec Dominik Feri a byla tam dokonce i možná účinnost ne pro tyto současné volby, které máme na podzim, ale až ty další.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Dominik Feri společně s Markem Bendou a Markem Výborným předložil Sněmovně dva pozměňovací návrhy, přičemž jeden počítá s účinností korespondenčního hlasování pro volby již v roce 2021, druhý pak s účinností od 1. ledna 2022.

Poslanec Dominik Feri z TOP 09 předložil k novele zákona o volbách do Parlamentu ČR, kterou Sněmovna projednávala na začátku roku 2021, dva pozměňovací návrhy. Autory obou návrhů, které navrhovaly zavedení korespondenčního hlasování ve sněmovních a prezidentských volbách, jsou kromě Dominika Feriho také Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). 

První návrh (.pdf, str. 6) chtěl zavést použití korespondenční volby již pro volby do Sněmovny v roce 2021. Při hlasování v Poslanecké sněmovně se však pro tento návrh vyslovilo pouze 36 poslanců, a k přijetí této změny tedy nedošlo.

Druhý návrh (.pdf, str. 4) poté počítal s účinností korespondenční volby od 1. ledna 2022. Ani tento pozměňovací návrh k novele volebního zákona nicméně nebyl přijat. Schválené znění novely tak možnost korespondenčního hlasování neobsahuje (.pdf).

Markéta Pekarová Adamová

My jsme zkrátka jedna z posledních zemí v EU, která neumožňuje svým občanům ze zahraničí tímto způsobem (korespondenčně, pozn. Demgog.cz) volit.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí při parlamentních ani prezidentských volbách neumožňuje 8 členských států Evropské unie, včetně České republiky. Jedná se tedy přibližně o 30 % ze 27 zemí EU.

Předně uveďme, že Markéta Pekarová Adamová zde mluví o korespondenčním hlasování ve spojitosti s volbami do Poslanecké sněmovny a volbami prezidentskými, nikoli například volbami do Evropského parlamentu (.pdf). Před námi ověřovaným výrokem v debatě zmiňuje novelu volebního zákona, kterou poslanci „řešili v posledních týdnech“, a s ní související pozměňovací návrhy Dominika Feriho na zavedení korespondenčního hlasování právě při sněmovních a prezidentských volbách (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5).

Korespondenční volba je jednou z možností, jak může volič v zahraničí odevzdat svůj hlas, aniž by musel být přítomen ve volební místnosti v den voleb. Stačí, aby poslal svůj hlas v daném termínu poštou. Mezi země Evropské unie, které podle dostupných informací neumožňují korespondenční hlasování ze zahraničí, patří kromě České republiky Bulharsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Malta, Dánsko (.pdf, str. 25) a Irsko. Ze 27 členů EU se tedy celkově jedná o osm států, tedy cca 30 % členských zemí.

Upřesněme, že na Maltěv Řecku není prezident volen přímo občany, ale parlamentem. Malta v případě parlamentních voleb neumožňuje hlasování ze zahraničí vůbec, v Řecku se v současnosti o možnosti korespondenční volby vedou politické debaty. Na Kypru, v Bulharsku a v Chorvatsku není tento způsob volby možný u prezidentských ani u parlamentních voleb. Dánské království svým občanům žijícím v zahraničí neumožňuje při volbách do parlamentu (.pdf, str. 24–25) hlasovat korespondenčně, ale pouze předčasně, volební hlasy tak nelze zasílat poštou. V případě Irska poté není korespondenční hlasování možné pro naprostou většinu irských občanů sídlících v zahraničí, a to ani v prezidentských, ani v parlamentních volbách. Toto právo zde mají jen diplomaté a jejich partneři.

Korespondenční hlasování ze zahraničí naopak umožňuje 19 států EU. Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko (.pdf, str. 2) a Lucembursko, které jsou monarchiemi, tuto možnost občanům nabízí v parlamentních volbách. Ve Španělsku, kde je zavedena přímá volba do Kongresu poslanců a částečně i do Senátu, je korespondenční hlasování ze zahraničí možné v případě obou těchto komor.

Také v Estonsku, Lotyšsku, Německu, MaďarskuItálii, kde je prezident volen nepřímo, je při parlamentních volbách korespondenční hlasování ze zahraničí dovoleno.

Pro parlamentní i prezidentské volby existuje tato možnost v Litvě, Rakousku, Rumunsku (.pdf, str. 3), Slovinsku a také ve Finsku, kde toto právo bylo u parlamentu zavedeno od jara 2019.

Občané Francie, SlovenskaPortugalska (.pdf, str. 37) poté mohou ze zahraničí korespondenčně hlasovat ve volbách do parlamentu, nikoliv však při volbě prezidenta. V Polsku je situace opačná a korespondenční volba je povolena jen u prezidentských, ale ne u parlamentních voleb.

Je pravdou, že v rámci EU umožňuje korespondenční hlasování pro občany, kteří žijí v zahraničí, většina států. Jelikož však počet zemí, v nichž tento způsob hlasování voliči využít nemohou, odpovídá přibližně 30 % z celkových 27 států Unie, hodnotíme tento výrok Markéty Pekarové Adamové jako nepravdivý.

Doplňme, že korespondenční hlasování ve volbách je jedním z témat, které současná vláda Andreje Babiše uvedla ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 21): „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám, včetně zavedení korespondenční volby.“ Pro Čechy, kteří žijí v zahraničí, by to znamenalo, že by se mohli zapojit do voleb distanční formou.

České zákony zatím stále neumožňují korespondenční volbu, volbu elektronickými prostředky ani hlasování v zastoupení. Češi tak mohou v případě voleb do Poslanecké sněmovny a v případě prezidentských voleb odvolit pouze na zastupitelských úřadech, které jsou však většinou jenom v hlavním městě dané země.

Pro lidi, kteří léta žijí v USA, Austrálii nebo na Novém Zélandu, to často znamená hodiny v letadle, tisíce či desetitisíce korun za letenky, aby mohli dorazit na ambasádu a tam odvolit,“ uvedl pro Českou televizi dnes již bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Často se tedy stává, že někteří voliči v zahraničí vůbec neodvolí. V zahraničí přitom žije až půl milionu Čechů, ale například ve volbách do Sněmovny volí jen přibližně 10 tisíc z nich.

Návrh zákona či pozměňovací návrh na zavedení korespondenční volby se už ve Sněmovně objevil několikrát, nikdy však nebyl žádný schválen. Naposledy se tak stalo v dubnu 2021 při schvalování nového volebního zákona, kdy senátoři nepřijali možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to Sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce Senát nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb 2021.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů