Markéta Pekarová Adamová

Jednou z hlavních otázek, kterou se po volbách koalice SPOLU a PirSTAN zabývají, je obsazení ministerstev a vytvoření nové vlády. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru zmiňuje, že pětikoalice zveřejní finální rozdělení ministerstev v médiích, až skončí všechna vyjednávání. Naznačuje ale, že Vlastimil Válek (TOP 09) by podle jejího názoru mohl být dobrým ministrem zdravotnictví, protože má dostatečné množství zkušeností, a to i v rámci epidemie covidu-19.

Jak vyplývá z informací na webu Poslanecké sněmovny, Vlastimil Válek skutečně byl v minulém volebním období (v letech 2017–2021) členem Výboru pro zdravotnictví a také členem Dočasné komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID.

Tzv. AntiCovid tým je iniciativa, která vznikla v rámci koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v listopadu 2020. Dle těchto tří stran je účelem AntiCovid týmu předkládání návrhů, které se týkají zastavení koronavirové krize, vládě a zodpovědným ministrům.

Zmiňme, že na stránkách AntiCovid týmu je Vlastimil Válek ve výčtu členů uveden na jednom z prvních míst, spolu s předsedy stran koalice SPOLU Petrem Fialou za ODS, Markétou Pekarovou Adamovou za TOP 09 a Marianem Jurečkou za KDU-ČSL. Seznam ostatních členů se poté objeví až po rozkliknutí další části webu. Iniciativa nicméně nemá žádnou oficiálně danou hierarchickou strukturu. Aby bylo možné výrok potvrdit či vyvrátit, je nutné se na činnost AntiCovid týmu podívat podrobněji.

Vlastimil Válek se často účastní tiskových konferencí AntiCovid týmu (například video zde a zde) a mluví na nich obvykle jako první, což může být důkazem jeho významné pozice při jednáních týmu a jeho prezentaci veřejnosti. Dále se Válek například účastnil (video) vyjednávání s minulým ministrem zdravotnictví Janem Blatným. K této příležitosti byla taktéž svolána tisková konference, kde byl Vlastimil Válek tiskovým mluvčím představen jako „neformální šéf AntiCovid týmu“ (čas 0:10). Doplňme, že jako šéfa AntiCovid týmu Válka označují i některá média.

Vlastimil Válek tedy skutečně je jednou z nejvýraznějších osob AntiCovid týmu koalice SPOLU a je považován za jejího šéfa, ačkoli sama iniciativa nemá jasně danou hierarchickou strukturu. Výrok proto celkově hodnotíme jako pravdivý.

Vlastimil Válek, kandidát koalice SPOLU, člen TOP 09 a možný budoucí ministr zdravotnictví, v rozhovoru pro CNN Prima News hovořil o zahlcenosti nemocnic, kterou je potřeba řešit.

Uvedl, že většina lidí chodí s neakutními zdravotními problémy do nemocnic místo toho, aby je prvotně řešili ambulantně u svých praktických lékařů, kteří pak mohou naplánovat případné přijetí v nemocnici. Šestihodinové čekání v nemocnicích Válek v rozhovoru porovnal s čtyřmi dny čekání v anglických nemocnicích. Uvedl, že to není „zas tak strašné“, avšak pouze v případě, že člověk nemá akutní zdravotní problém, ale přesto jde místo k obvodnímu lékaři na urgentní příjem, kde „soutěží“ s akutně nemocnými pacienty.

Vlastimil Válek tedy poukazoval na velké zatížení nemocnic, ke kterému dochází z důvodu upřednostnění urgentního příjmu v nemocnicích před návštěvou praktických lékařů, jejichž zdravotnické služby by podle něj lidé s možnými obtížemi primárně měli využít.

Součástí koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) je usnesení, podle kterého se smluvní strany „zavazují, že budou vyjednávat o povolebním uspořádání společně“. Obdobná formulace zavazuje (.pdf, str. 6) ke společnému vyjednávání také zástupce koalice Pirátů a hnutí STAN: „Koaliční strany se dohodly, že po volbách vytvoří samostatné poslanecké kluby, které budou postupovat jednotně při vyjednávání o zastoupení koaličních stran ve vedení Poslanecké sněmovny a v jejích orgánech, ve vyjednáváních o vládní koalici (…).“

Jednotné vystupování různých poslaneckých klubů v rámci volby sněmovních funkcionářů umožňuje článek 7 volebního řádu Poslanecké sněmovny, který je součástí zákona o jednacím řádu dolní komory.

Co se týče situace v předchozím volebním období, po volbách v roce 2017 uzavřely ODS, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN dohodu o sdružení jejich poslaneckých klubů pro volby do orgánů Sněmovny. Na ustavující schůzi v listopadu 2017 tak vystupovaly sdruženě pod názvem Demokratický blok.

Předně uveďme, že Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), u jejíhož založení na konci roku 1989 stál její nynější předseda Miroslav Sládek, je stranou nacházející se v pravé části politického spektra. Její představitelé ji pak označují jako stranu, která přímo navazuje na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu – tedy na tzv. Agrární stranu, jež byla v období první republiky jednou z nejsilnějších politických stran Československa (.pdf, str. 13–14).

SPR-RSČ bývá označováno za výrazně pravicovou a silně nacionalistickou stranu s protiunijní a antiliberální rétorikou. V roce 2013 byla strana Nejvyšším správním soudem rozpuštěna kvůli chybějícím výročním zprávám. K jejímu obnovení poté došlo v roce 2016 pod názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

Největší úspěchy zaznamenalo SPR-RSČ v 90. letech. Ve volbách v roce 1992 získala tato strana mandáty ve Federálním shromáždění (ve Sněmovně lidu i Sněmovně národů) a dále také v České národní radě, z níž se v lednu 1993 stala dnešní Poslanecká sněmovna. V Národní radě tehdy SPR-RSČ získalo celkem 14 mandátů z celkového počtu 200 křesel, což odpovídalo necelým 6 % odevzdaných hlasů. I přesto nicméně SPR-RSČ v roce 1992 nezískalo posty v předsednictvu České národní rady a následně ani v předsednictvu Poslanecké sněmovny po rozpadu Československa v roce 1993.

Podruhé zaznamenalo SPR-RSČ úspěch při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996, kdy získalo 8 % platných hlasů, které byly přepočteny na 18 mandátů. Stejně jako v předchozím volebním období nebyla strana ve vedení Sněmovny zastoupena. Doplňme, že v žádných dalších sněmovních volbách již SPR-RSČ neuspěla. Naposledy se strana těchto voleb účastnila v roce 2017, v letošních volbách poté byli tři její členové součástí kandidátky hnutí Prameny, které získalo jen 0,15 % hlasů.

V době, kdy mělo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa v dolní komoře své zástupce, skutečně nebylo zastoupeno ve vedení České národní rady (1992) ani Poslanecké sněmovny (1993–1998).

Strana TOP 09, v jejímž čele nyní stojí Markéta Pekarová Adamová, byla založena v roce 2009. V rámci ověření tohoto výroku se tedy zaměříme na složení vedení Poslanecké sněmovny po volbách, které proběhly v letech 2010, 2013 a 2017.

Ve volebním období 2010–2013 žádný poslanec KSČM post předsedy ani místopředsedy Poslanecké sněmovny nezískal. Vojtěch Filip byl tehdy sice na pozici místopředsedy navržen, dostal však pouze 40 hlasů, což na jeho zvolení nestačilo. Poslanci o složení vedení Sněmovny hlasovali v tajném hlasováním, jak zmiňuje také zápis z tehdejší ustavující schůze dolní komory, konané v červnu 2010. Pravidlo, že volba předsedy a místopředsedů Sněmovny probíhá tajně, pak vyplývá přímo ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Odlišná situace poté nastala po volbách v roce 2013, kdy se již Vojtěchu Filipovi podařilo post místopředsedy získat. Zvolen byl tehdy na ustavující schůzi Sněmovny 151 hlasy ze 198. Volba byla i v tomto případě tajná. Poslanecký klub TOP 09, jehož součástí byli i poslanci Starostů a nezávislých, v té době čítal celkem 26 poslanců. Teoreticky je tedy možné, že nikdo z nich pro zvolení Vojtěcha Filipa na post místopředsedy Poslanecké sněmovny nehlasoval.

Také pro období 2017–2021 byl jedním z místopředsedů Poslanecké sněmovny zvolen předseda KSČM Vojtěch Filip, a to 121 hlasy ze 195 odevzdaných. Volba byla opět tajná, ani v tomto případě tedy není možné ověřit, jak poslanci TOP 09 hlasovali. Celkově tak výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Pro úplnost však doplňme, že například před volbou místopředsedů v roce 2017 vystoupil na plénu Sněmovny Miroslav Kalousek s prohlášením, že TOP 09 Vojtěcha Filipa při hlasování nepodpoří: „(…) nemůžeme volit do tak vysoké pozice, jako je pozice místopředsedy Sněmovny, zástupce stran, které v některých postojích podle našeho názoru jsou v rozporu se zásadami humanismu. Mám tím na mysli stranu komunistickou a stranu SPD,“ přednesl tehdy stanovisko klubu TOP 09 Kalousek.

Vztah prezidenta Havla ke KSČM bývá označován jako ignorace či odmítání. Zmiňuje se, že jednání s představiteli této strany odmítal.

I přesto lze v dobovém tisku nalézt zmínky o tom, že setkání představitelů KSČM s prezidentem Havlem nebylo úplně vyloučené. Například v červenci 1998 po sněmovních volbách tehdejší prezidentův poradce Jiří Pehe uvedl: „Pan prezident je flexibilní politik, který si dokáže sednout za jednací stůl i s komunisty, pokud to přispěje ke konstruktivnímu řešení.“ (Týden, 20. července 1998).

K tomuto setkání ale nakonec nedošlo. V lednu 1999 například Havel jednal s představiteli všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně – s výjimkou komunistů (Právo, 26. ledna 1999). „Zve si ty strany, se kterými cítí porozumění v programových věcech,“ uvedl tehdy prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Přístup Václava Havla dlouhodobě kritizovali právě představitelé KSČM. Tehdejší předseda strany Miroslav Grebeníček na to Právu řekl, že zatímco Miloš Zeman už v čele Sněmovny dokázal komunikovat s celým politickým spektrem, prezidentovi tato vlastnost chybí. „Zdá se, že v této věci se už nikdy nezdokonalí. Jenom prokazuje, že není prezidentem všech občanů,“ dodal Grebeníček.

První oficiální pozvání na Hrad obdržel předseda KSČM Vojtěch Filip až v červenci roku 2006, tedy již od prezidenta Václava Klause. Tato schůzka je vnímána také jako částečná legitimizace této do té doby prezidentem opomíjené strany. Uveďme však, že Václav Klaus se s představiteli KSČM setkával již dříve, většinou v rámci jednání všech parlamentních stran. Právě změna v prezidentském křesle pomohla straně dostat se z pomyslné politické izolace, neboť její zástupci mohli znovu jednat s prezidentem. V prezidentské volbě přitom KSČM podporovala Klausova protikandidáta Miloše Zemana (Lidové noviny, 23. ledna 2003).

Po parlamentních volbách konaných v říjnu 2017 si nová Sněmovna rozdělila posty v jednotlivých výborech. Politické složení jednotlivých výborů se rozděluje podle principu poměrného zastoupení všech stran, které se do Sněmovny dostaly. Křesla předsedů jednotlivých výborů jsou pak většinou rozdělována v rámci povolebních jednání mezi stranami. V rámci nich došlo na podzim 2017 k dohodě, že ODS může získat křeslo předsedy ústavně právního výboru pro Marka Bendu, obranného výboru pro Janu Černochovou a předsednictví výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (tedy tzv. školského) pro Václava Klause mladšího.

Právě Václava Klause ml. následně Sněmovna v listopadu 2017 do křesla předsedy školského výboru schválila. Komplikace ve vedení výboru se však objevily v roce 2019 poté, co 16. března 2019 zrušila Výkonná rada ODS Klausovi ml. členství ve straně.

Důvodem byl podle tehdejších vyjádření zástupců ODS názorový rozkol, například fakt, že Klaus opakovaně kritizoval Evropskou unii, ačkoliv se ODS prezentuje jako proevropská strana. Před senátními volbami v roce 2018 navíc Václav Klaus ml. podpořil kandidáta SPD Ladislava Jakla proti kandidátovi vlastní strany.

Velké pobouření nejen mezi členy ODS však způsobil hlavně výrok Václava Klause ml. o přijímání nařízení Evropské unie, který pronesl ve Sněmovně 12. března 2019 při projednávání zákona o zpracování osobních údajů: „Mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.“ Problematických výroků měl Václav Klaus ml. za sebou v té době již větší počet.

Předseda ODS Petr Fiala o pár dní později uvedl, že buď Klaus post šéfa školského výboru opustí, nebo ODS navrhne jeho odvolání z vedení školského výboru a nominuje místo něj do této funkce někoho jiného. Náhradníkem na pozici předsedy školského výboru měl být Martin Baxa (ODS), jelikož podle předešlých dohod tento post náležel ODS. Členové výboru však jeho jmenování při hlasování na začátku dubna 2019 neschválili a v čele tak formálně zůstal Václav Klaus ml., v té době jako nestraník.

Sám Baxa na tuto neúspěšnou volbu v té době reagoval následovně: „Byli jsme přesvědčeni o tom, že ve sněmovně platí dohody. Výsledek dnešní volby jasně ukazuje, že toto neplatí. Hnutí ANO zjevně nestojí o dodržování dohod. (…) Minulý týden na grémiu ujistili všichni předsedové poslaneckých klubů našeho předsedu, že tyto dohody platí. Nevěřím, že se členové školského výboru za ANO, SPD a KSČM rozhodovali individuálně, byl tady jasný cíl – získat Václava Klause ml. do svých řad, a to se povedlo.“

K odvolání Václava Klause ml. z funkce předsedy školského výboru poté nakonec došlo 17. dubna 2019, kdy o jeho odchodu (.pdf) rozhodla Poslanecká sněmovna. V době, kdy výbor nového předsedu neměl, zastával jeho povinnosti místopředseda Karel Rais (ANO). Dělo se tak od 23. dubna 2019. ODS však na Martinu Baxovi jako kandidátovi na předsedu trvala. Podle Petra Fialy byli za nezvolení Martina Baxy zodpovědní členové výboru za ANO, ČSSD, KSČM a SPD, poněvadž měli ve výboru většinu. Baxa tedy zvolen nebyl a Rais zůstal vedením pověřen až do konce volebního období, tedy do letošního roku.

Doplňme, že z výboru byla rozhodnutím (.pdf) Poslanecké sněmovny kromě Václava Klause ml. později vyloučena také někdejší poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Společně později založili hnutí Trikolóra.

Státní vyznamenání České republiky se udělují či propůjčují jednotlivcům za „jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy.“ Občané mohou být vyznamenáni 1. ledna nebo 28. října. 

Dle § 7 zákona o státních vyznamenáních ČR uděluje či propůjčuje vyznamenání prezident republiky, „nezmocní-li k tomu jiný orgán.“ Prezident také může pověřit jinou osobu, aby vyznamenání předala jeho jménem.

Uveďme, že předávání vyznamenání na Pražském hradě se v loňském roce kvůli epidemii onemocnění covid-19 neuskutečnilo. Seznam vyznamenaných osob byl uveřejněn pouze na hradních webových stránkách.

Andrej Babiš ohledně letošního ceremoniálu pro CNN Prima News uvedl (video, čas 5:16): „(…) já určitě žádné vyznamenání nebudu předávat. Já si myslím, že by nebylo vůbec vhodné.“ Dodal (čas 5:25), že za nejlepší řešení považuje celou akci odložit. Jako nevhodná se mu jeví také možnost, aby státní vyznamenání předával hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten na tiskové konferenci 21. října řekl, že ceremoniál bude odložen, pokud prezident nerozhodne jinak.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru uvádí dva důvody, proč by podle ní nemělo být hnutí SPD zastoupeno ve vedení Poslanecké sněmovny. Prvním z nich je poměrnost vycházející z voleb a druhým právě údajné označení hnutí SPD Ministerstvem vnitra za extremistické.

Podle dosavadních jednání je kandidátkou na post předsedy Sněmovny právě Markéta Pekarová Adamová za koalici SPOLU a za stranu TOP 09. Pozice místopředsedů by potom měly být obsazeny dvěma kandidáty za koalici SPOLU, dvěma za PirSTAN a dvěma za hnutí ANO. Z koalice SPOLU by přitom mělo jít o jednoho člena z ODS a jednoho z KDU-ČSL.

Zaměřme se však na to, zda Ministerstvo vnitra (MV) označuje hnutí SPD za extremistické. Ministerstvo každoročně vydává Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky, v níž se právě zmínka o SPD již vícekrát objevila. Ve zprávě za rok 2020 MV definuje (.pdf, str. 5) extremismus jako „vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku“.

Hnutí SPD však podle Ministerstva vnitra do definice extremistického subjektu nespadá, jelikož nesplňuje definici extremismu se všemi jejími znaky. Proto Ministerstvo vnitra ve Zprávě používá vedle pojmu extremismus i termín předsudečná nenávist. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ je pro pochopení doplněno hned v úvodu Zprávy (str. 6–8).

Rozdíl mezi extremismem a projevy předsudečné nenávisti je potom především v motivacích nenávistných činů. Zatímco k extremismu patří sympatie s určitou ideologií, u předsudečné nenávisti tento aspekt často chybí, zahrnuje však různé extremistické projevy proti příslušníkům určité skupiny.

Ministerstvo vnitra tedy označuje SPD za nejvýznamnější uskupení „s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky“ (.pdf, str. 8) a řadí jej mezi subjekty, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti (str. 10–11). Ministerstvo je v tomto hodnocení konzistentní. Již v roce 2018 ve své Zprávě uvedlo (.pdf, str. 7), že „Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura není z pohledu definice Ministerstva vnitra považováno za extremistické. Je řazeno do kategorie „Projevy předsudečné nenávisti“.

Byť v běžném jazyce lze interpretovat pojem extremismus volněji, než jak k němu přistupuje MV, Markéta Pekarová Adamová výslovně odkazuje na interpretaci Ministerstva vnitra, a proto i my pro hodnocení výroku aplikujeme definici MV. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo SPD explicitně označuje jako hnutí, které se dopouští projevů předsudečné nenávisti, nikoliv jako extremistické, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Předsedkyně TOP 09 hovoří o vyloučení maďarské parlamentní strany Fidesz z evropské politické frakce Evropská lidová strana (EPP). 

Již v březnu 2019 bylo hnutí Fidesz, jejímž předsedou je maďarský premiér Viktor Orbán, pozastaveno členství v EPP. Tímto krokem strana ztratila právo účastnit se schůzí frakce a hlasovat na nich. Důvodem mělo být údajné porušování principů právního státu. 

Pro úplné vyloučení hnutí Fidesz z EPP se předsedové 13 členských stran (včetně Markéty Pekarové Adamové za TOP 09) poprvé vyslovili v dubnu 2020. V dopise adresovaném předsedovi EPP Donaldu Tuskovi poukazovali především na kontroverzní způsob řešení pandemie covidu-19. Maďarský parlament totiž v březnu 2020 schválil zákon, podle nějž může Viktor Orbán rozhodovat o dalších krocích ohledně řešení pandemie prostřednictvím dekretů bez nutnosti předchozího schválení parlamentem. Evropská komise vyjádřila obavy především kvůli absenci časového omezení tohoto rozhodování. 

3. března 2021 všech 12 poslanců Fidesz frakci EPP definitivně opustilo. Stalo se tak v reakci na schválení nových pravidel usnadňujících jejich vyloučení, jež premiér Orbán označil za zjevně nepřátelský krok proti Fideszu a jeho voličům.

Na závěr dodejme, že fakticky se tedy nejednalo o vyloučení, nýbrž o odchod z vlastního rozhodnutí Fideszu. Avšak vzhledem k tomu, že tento odchod byl reakcí na hrozící vyloučení, a vzhledem k předchozím událostem (pozastavení členství, dopis Donaldu Tuskovi a usnadnění pravidel pro vyloučení), tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.