Markéta Pekarová Adamová

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo. 

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se poté sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

Na konci března 2018 pak Česká republika vyhostila tři zaměstnance ruské ambasády. „Když náš spojenec ve vážné situaci požádá o pomoc, máme mu vyjít vstříc,“ zdůvodnil jejich vyhoštění premiér Andrej Babiš. Rusko, v reakci na tento krok České republiky, označilo za nežádoucí tři české diplomaty, kteří museli Ruskou federaci opustit do 5. dubna 2018.

Z evropských zemí ruské vyslance na podporu Velké Británie vyhostila Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie a Ukrajina. Mimo evropské země přistoupily k tomuto kroku i Spojené státy, které vyhostily 60 ruských diplomatů, dále pak Gruzie, Austrálie a Kanada. V důsledku otrávení agenta Skripala vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO.

Budeme-li počítat i Velkou Británii, vyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu Sergeje Skripala dohromady 29 států, z nichž 25 bylo evropských.

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčen a obviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA.

Dne 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija nalezeni v britském Salisbury otrávení nervovým jedem novičok. O pár dní později tehdejší premiérka Velké Británie Theresa Mayová uvedla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. Skripal a jeho dcera byli několik týdnů v kritickém stavu, z otravy se však oba zotavili a přibližně po dvou měsících byli propuštěni z nemocnice.

V důsledku této události došlo k vyhoštění 23 diplomatů Ruska z Velké Británie a dalších ruských diplomatů z některých zemí EU a z USA a Kanady. K tomuto kroku se připojila i Česká republika, která vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nyní pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří jsou podezřelí z otravy agenta Skripala. Podle všeho se jedná o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Dle dostupných informací by se mělo jednat o členy ruské zpravodajské služby GRU.

Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Již ve zprávě z roku 2015 BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“. Toto potvrdila opět ve výroční zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 9): „(…) dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska.“

Podle údajů ministerstva zahraničí, které si vyžádal server HlídacíPes.org, bylo ke konci dubna 2020 na Velvyslanectví Ruské federace v Praze celkem 120 zaměstnanců, z toho 43 diplomatů včetně velvyslance. Celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl však 138 lidí. Podle informací Ministerstva zahraničních věcí, na které upozornil pořad Otázky Václava Moravce (video, čas 14:10), disponovala ruská ambasáda k 12. červnu 2020 v České republice 135 pracovníky. 

Podle vyjádření mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové pro ČTK z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády) na Velvyslanectví Ruské federace v Praze 40 diplomatů, celkově však kolem 120 zaměstnanců. 

Zuzana Štíchová současně uvedla, že české zastoupení v Rusku bylo poloviční, tedy kolem 60 lidí. Doplňme, že Rusko na vyhoštění 18 ruských pracovníků zareagovalo vyhoštěním 20, respektive 27 pracovníků české ambasády v Moskvě.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou, neboť na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo 120 zaměstnanců (nikoliv 130–140) a na české ambasádě v Rusku pak přibližně 60 pracovníků, tedy skutečně polovina.

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. V tento den nebyli evakuováni obyvatelé okolních obcí, ale pouze pracovníci areálu. Až 23. října 2014 museli být z preventivních důvodů evakuováni lidé z částí obcí Lipová a Vlachovice. Z Lipové muselo odejít asi 150 obyvatel. K evakuacím docházelo opakovaně, a to vždy v různých obcích a jejich částech v okolí muničních skladů. Podle informací serveru iROZHLAS.cz muselo následující den své domovy opustit přes 700 obyvatel Vlachovic-Vrbětic. Evakuace probíhala vždy mezi 7. a 16. hodinou, poté se lidé mohli vrátit domů.

Při druhém výbuchu, který nastal 3. prosince 2014 na jiném místě v areálu, musely být evakuovány celé obce Haluzice a Lipová. ČT uvádí: „Už ráno policie nařídila evakuaci obyvatel sousedních vesnic. Jde o obce Haluzice a Lipová, celkem své domovy bude muset opustit přes 300 lidí, většina z nich stráví noc u příbuzných či známých.“

Kvůli nálezu nebezpečného nevybuchlého granátu na střeše jednoho ze skladů museli být 5. prosince 2014 lidé znovu evakuováni. Podle informací Policie ČR došlo ihned večer k evakuaci obcí Haluzice a Lipová, jejichž obyvatelé už se mohli po předešlé evakuaci vrátit domů, avšak pouze na pár hodin. Druhý den ráno, 6. prosince 2014, byla nařízena evakuace Vlachovic-Vrbětic, průmyslového areálu Vlárských strojíren a železniční stanice Bohuslavice nad Vláří. Evakuace Vlachovic-Vrbětic a vlakové stanice Bohuslavice nad Vláří skončila ještě ten den, tedy 6. prosince 2014 v 17:30. Evakuace ostatních obcí a průmyslového areálu strojíren byla ukončena následující den ve 12:30. Dohromady se celá evakuace přímo dotkla asi 2 000 obyvatel.

Jediným omezením nadále zůstávala uzavřená silnice mezi Haluzicemi a Lipovou, ta byla znovuotevřena až 17. března 2015. 

Například obec Lipová tedy byla evakuována dohromady třikrát. Došlo k evakuaci jak celých obcí, tak jen jejich částí. Největší z nich se týkala asi dvou tisíc obyvatel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu diskuze hovoří o prvním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Předsedkyně TOP 09 označila (video, čas 5:38–5:50) explozi za teroristický čin a uvedla, že během ní zemřeli dva lidé. Uvedením množství munice tedy poukazuje na nebezpečnost výbuchu.

První výbuch muničního skladu ve Vrběticích nastal 16. října 2014. Podle informací na webu České televize ve skladu číslo 16 explodovalo přibližně 57 tun munice. Stejné množství uvádí také Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 2). Sever Lidovky.cz pak píše o 57,5 tunách trhaviny. Uveďme dále, že v důsledku exploze byli následně pohřešováni dva lidé. Oba muži ve věku 56 a 59 let explozi nepřežili a v listopadu 2014 pyrotechnici našli jejich ostatky.

K druhé explozi ve Vrběticích došlo 3. prosince 2014. V budově, která vybouchla, se nacházelo 12,8 tun výbušnin.

Dodejme, že v sobotu 17. dubna 2021 premiér Babiš oznámil, že do výbuchu muničního areálu byli zapojeni ruští agenti. Česká republika rozhodla o vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. V odvetném kroku Rusko rozhodlo o tom, že vyhostí 20 pracovníků české ambasády.

Při prvním výbuchu ve Vrběticích tedy explodovalo přibližně 57,5 tun munice, nikoliv 50. Prestože Markéta Pekarová Adamová neuvedla správnou hodnotu, nevyvolává svým výrokem nepravdivý dojem. Munice totiž opravdu vybouchlo velké množství, na což poslankyně poukazuje. Také vzhledem k tomu, že odchylka od 10% tolerančního pásma je minimální, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 navrhuje úsporu ve výši přibližně 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 5). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 1, 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna odsouhlasila jak pozměňovací návrh Andreje Babiše navrhující zrušit superhrubou mzdu (str. 2, 9), tak návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, kterým by mělo dojít k navýšení základní daňové slevy na poplatníka (.docx, str. 2). Kombinací těchto daňových úprav by se pak roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Příkladem „rozpouštění rezerv“ pak může být převedení 18 miliard Kč z privatizačního účtu do státního rozpočtu v roce 2019, čímž tehdy došlo ke snížení rozpočtového schodku. Vláda tento postup vláda odůvodňovala (.pdf) tím, že chce, aby byly tyto peníze smysluplně využity dle aktuálního stavu hospodářství a aby „nezůstaly na účtu nečinně ležet“. Převedení 18 miliard Kč bylo nicméně médii označováno jako „vylepšení státního rozpočtu“. Poněkud expresivnější výraz „přikrášlování“ rozpočtu, který ve výroku používá Markéta Pekarová Adamová, se v této souvislosti objevil například také v publicistickém článku serveru E15.cz v lednu 2020.

Jiný případ, který lze interpretovat jako rozpouštění rezerv (tentokrát z prostředků soukromých společností), které má posloužit k lepšímu výsledku státního rozpočtu, je změna zdanění technických rezerv pojišťoven. Tato změna, která byla schválena v roce 2019, umožnila státu získat 10,5 miliardy Kč z prostředků pojišťoven, které byly pojišťovnami odloženy na výplatu budoucích plnění. Podle České asociace pojišťoven se zejména jedná o prostředky na výplatu životního pojištění a peníze, které takto stát získal, jsou ve skutečnosti závazky pojišťoven vůči klientům. 

Závěrem lze tedy uvést, že Markéta Pekarová Adamová svým pozměňovacím návrhem skutečně navrhuje převedení částky téměř 30 mld. Kč do rozpočtové rezervy, která má sloužit ke kompenzaci nižších než plánovaných příjmů státního rozpočtu. Vláda se také v minulosti rozhodla několikrát rozpustit ve státním rozpočtu finanční prostředky, které lze interpretovat jako určité rezervy do budoucnosti (například jako prostředky použitelné na vyrovnání výdajů v souvislosti se stárnutím populace). 

Část tvrzení, ve kterém Markéta Pekarová hovoří o tom, že uvedená suma 30 mld. Kč nebude „rezerva“, která se rozpustí v rozpočtu, lze vnímat také jako pravdivou. Uvedená suma má být totiž ušetřena v jiných kapitolách rozpočtu a má být použita v případě propadu příjmů státního rozpočtu. Ve svém důsledku by tak tato suma měla sloužit ke snížení schodku státního rozpočtu a nejedná se o částku, která by měla být rozpuštěna ve státním rozpočtu jako ve výše uvedených případech.

Na samotný závěr uveďme, že zda lze označit hospodaření vlády jako mizerné je hodnotící soud a proto jej jako takový nehodnotíme.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 skutečně navrhuje úsporu ve výši necelých 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 1). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ten je nyní projednáván v Senátu. 

Hlavním důvodem vzniku pozměňovacího návrhu poslankyně Pekarové Adamové je změna původního znění vládního návrhu zákona upravujícím některé daňové zákony (.pdf) pozměňovacím návrhem Andreje Babiše (.docx). Tento návrh schválila Poslanecká sněmovna v noci na 20. listopadu a v jeho důsledku by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 9) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (.docx, str. 3, 9). Přesněji se jedná o sazbu 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a sazby 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna také schválila pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka (.docx), v jehož důsledku by mělo také dojít k výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Tento návrh zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka (.docx, str. 2) na úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok, tedy na 34 125 Kč. Uveďme, že v současnosti odpovídá sleva na poplatníka částce 24 840 Kč. Oba návrhy (poslanců Babiše a Ferjenčíka) ještě musí být schváleny Senátem a prezidentem republiky.

Kombinací výše zmiňovaných daňových úprav by se roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek příjmů tedy snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Mezi položkami, které jsou předmětem úspory, jsou pak zmiňované slevy na jízdné (.docx, str. 5) či výdaje státního aparátu. Zde návrh počítá s úsporami na platech zaměstnanců ministerstev a ostatních plateb za provedenou práci (.docx, str. 1–4) a na souvisejících výdajích. 

K úsporám 10 miliard Kč by také mělo dojít v položce Ministerstva zemědělství s názvem „Podpora agropotravinářského komplexu“ (.docx, str. 5). Ta zahrnuje především podpůrné programy a dotace (.pdf, str. 70–72). Uveďme, že dle informací Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v roce 2019 získaly dotaci i velké společnosti jako např. Agro Měřín Gabriela Večeři (dotace 93,4 milionů Kč) či Česká vejce Farms spadající do holdingu Agrofert (dotace 57 milionů Kč).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož Markéta Pekarová Adamová skutečně navrhuje úspory ve výši téměř 30 miliard Kč. Tyto peníze budou opravdu ušetřeny na slevách na jízdném, dotacích do zemědělství či výdajích státního aparátu. 

V České republice došlo v tomto roce ze strany vlády k plošnému omezení podnikání prvně v polovině března, a to v souvislosti s prvními přibývajícími případy onemocnění covidem-19. Mimořádná krizová opatření, která měla pomoci šíření nemoci zamezit, tak byla poprvé vyhlášena (.pdf) 14. března a až na výjimky (například prodejny potravin, pohonných hmot a paliv, hygienického zboží, lékáren) zakazovala všechen maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Kromě obchodů bylo rozhodnuto také o uzavření stravovacích zařízení, byť zde se zákaz nevztahoval na prodej mimo restaurace – tedy například na provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo na prodej jídla s sebou.

Tato opatření měla původně platit 10 dní, nicméně již 23. března schválila vláda prodloužení všech mimořádných opatření až do 1. dubna a ke stejnému kroku se uchýlila i 30. března – s platností do 11. dubna. Druhý dubnový týden však vládní kabinet rozhodl o postupném rozvolňování restrikcí. Od 9. dubna proto mohly opět otevřít prodejny a provozovny hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. V následujících dnech pak Ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu ve spolupráci s epidemiology vypracovala plán na postupné celkové rozvolňování, které počítalo s několika etapami. Z důvodu příznivě se vyvíjející epidemiologické situaci se navíc následně 23. dubna vláda rozhodla, že se rozvolňování může urychlit. 

Druhé plošné omezení podnikání přišlo na podzim v souvislosti s dalším nárůstem případů nemoci covidu-19. Nová omezení, která byla přijata 30. září (s účinností od 5. října), dopadla (.pdf) mj. na stravovací služby a zařízení, které musely svou činnost omezit na přesně vymezenou dobu 6:00–22:00 (opět s výjimkou v podobě rychlých občerstvení, výdejových okének apod.). Dále také musely přijmout další opatření jako například omezit počet osob u jednoho stolu na 6 či omezit počet zákazníků pouze na počet míst k sezení. K rozšíření krizových opatření došlo 9. října, kdy byla provozní doba stravovacích zařízení změněna na 6:00–20:00 a mj. byla nařízena další opatření regulující počet zákazníků u stolu. Následný úplný zákaz přítomnosti veřejnosti byl nařízen (.pdf) od 14. října. 

Velký nárůst případů onemocnění covidem-19 však donutil vládu opatření ještě více zpřísnit a rozšířit. Omezení v podobě zákazu se tak od 22. října začalo (.pdf) vztahovat i na maloobchodní prodej či poskytování služeb v provozovnách (opět s určitými výjimkami). Všechna krizová opatření pak byla 30. října vládou prodloužena (.pdf) do 20. listopadu. Společně s tímto posledním usnesením bylo taktéž rozhodnuto (.pdf, str. 3), že maloobchodní prodej bude zcela zakázán v neděli a během pondělí až soboty dojde k upravení otevírací doby na 5:00–20:00. 

Tato opatření jsou v planosti i v současnosti (k 11. listopadu 2020).

Poslankyně Pekarová Adamová mluví o svém pozměňovacím návrhu (.doc) k vládnímu návrhu (.pdf) novely zákona o zaměstnanosti. Ta má zavést podporu v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. 

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus již udržována pouze uměle, ve skutečnosti jsou „mrtvá“ a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby mohly firmy dávat výpovědi svým zaměstnancům bez udání důvodu. 

Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné. Zatímco díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma jen jeden měsíc. 

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

O restrukturalizaci ekonomiky hovořila nedávno pro CNN Prima News i ekonomka Lipovská: „A i dnes bychom měli použít koronavirovou aféru k restrukturalizaci ekonomiky. Tedy k tomu, aby odumřelé větve ekonomiky nebránily růstu novým výhonkům, aby se ekonomika mohla postavit na nohy.“

Návrh by měl mít také omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoli pouze ty zasažené koronavirem.

Kromě toho TOP 09 zveřejnila v této oblasti i další pozměňovací návrhy, např.:

• „Snížení odvodů pro firmy na 50 % za dny, kdy zaměstnanci nepracují;
• zvýšení podpory na 1,5násobek průměrné mzdy;
• kurzarbeit by se měl vypočítávat z hrubé mzdy;
• pro získání kurzarbeitu musí zaměstnanci pracovat alespoň 2 dny v týdnu."

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu je skutečně navrhován s omezenou jednoroční platností. Zda tento návrh pomůže restrukturalizaci ekonomiky, je predikcí, kterou neověřujeme, je však pravdou, že tímto motivem je návrh odůvodněn (.doc, str. 5).

Jedná se o pozměňovací návrh (.doc) poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k vládnímu návrhu podpory v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. 

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus ve skutečnosti „mrtvá“, udržována uměle a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby firmy svým zaměstnancům mohly dávat výpověď bez udání důvodu. Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné.

Díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma měsíc jeden.

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

Návrh by měl zároveň mít omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoliv pouze ty zasažené koronavirem.

Je však nutné podotknout, že tříměsíční výše odstupného není ničím revoluční. Podle současné právní úpravy totiž platí, že zaměstnanci pracující u zaměstnavatele max. jeden rok mají nárok na 1měsíční odstupné. Pracují-li max. dva roky, mají nárok na dvouměsíční odstupné. V případě zaměstnání delšího než dva roky mají nárok právě na tříměsíční odstupné. Zaměstnanců, kteří u jednoho zaměstnavatele pracují déle než dva roky, je přitom většina. Pro tuto většinu přitom zavedení tříměsíčního odstupného zásadní nebude, protože se jejich zákonný nárok na odstupné nijak nezmění. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Návrh bude představovat spíše zhoršení situace zaměstnanců v tom, že budou moci dostat výpověď bez udání důvodu.