Markéta Pekarová Adamová
TOP 09

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

Markéta Pekarová Adamová

Tehdejší ministr Vojtěch vydával zhruba 10 000 roušek, které byly v státních zásobách, za připravenost na epidemii.
Interview ČT24, 9. listopadu 2020
Koronavirus
Nepravda
Na konci ledna ministr Vojtěch odmítl, že by ČR nebyla na možné šíření nákazy připravená či že by hrozil nedostatek roušek. Správa státních hmotných rezerv přitom tehdy disponovala 10 tisíci respirátory. Ministr však neargumentoval stavem zásob, ale jejich zajištěním v budoucnu.

Zdali je Česká republika materiálně připravená na pandemii koronaviru, projednávala Poslanecká sněmovna již 28. ledna, tedy měsíc před oznámením prvních případů onemocnění covid-19 u nás. Na dotazy poslance Bohuslava Svobody, jestli má Česko mj. připravené dostatečné zásoby zdravotních pomůcek, ochranných oděvů, dezinfekcí či masek, zareagoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „(…) Nemyslím si, že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni. Teď se zdá, že velké mediální téma jsou roušky. Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. (…) Na druhou stranu, prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.”

Za další tři dny, tedy 31. ledna, ovšem Vojtěch přiznal, že v lékárnách větší zásoby roušek nejsou a na řadě míst je vyprodáno. Podle jeho slov však měli distributoři během následujících týdnů dodat na trh minimálně 200 tisíc kusů roušek. 

K množství ochranných pomůcek se také vyjádřil předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, jenž taktéž na konci ledna uvedl, že zásob je v řádech tisíců. „Ve skladech máme pro tyto situace speciální bioboxy, ochranné oděvy, rukavice a brýle a roušky. Pokud jde o bioboxy, tak tam hovoříme o desítkách a u ostatního zdravotnického materiálu jsou to tisíce kusů, přesně podle krizového plánu ministerstva zdravotnictví.” O situaci pak hovořil zpětně ještě v půli března v rozhovoru pro iROZHLAS, kdy specifikoval, že se nejednalo o roušky, ale respirátory. „Dezinfekci nemáme, nebyl tam požadavek. Respirátorů jako filtračních polomasek tam bylo deset tisíc. Klasické roušky, ústenky v rezervách nebyly. Opět na ně nebyl požadavek. (…) Vydali jsme deset tisíc respirátorů a stejný počet ochranných brýlí.” Podle jeho slov Ministerstvo zdravotnictví vycházelo ze svých požadavků z let 2017–2018 a o navýšení tehdy nepožádalo.

O mimořádném posílení rezerv rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví až koncem února, žádost se týkala 200 tisíc respirátorů. K tomu však nakonec podle slov Švagra nedošlo, neboť se ministerstvo rozhodlo provádět nákupy centralizovaně.

Tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch opravdu v lednu 2020 tvrdil, že je Česká republika, co se týče ochranných prostředků, na epidemii připravena, neargumentoval však tehdejším stavem ochranných prostředků ve skladech Státní správy hmotných rezerv. Ministr upozorňoval na to, že dodavatelé a výrobci jsou připraveni státu roušky poskytnout. Je sice pravdou, že v lednu 2020 měl stát zásobu 10 tisíc respirátorů (předsedkyně Pekarová Adamová nepřesně uvádí roušky), ministr Vojtěch však před poslanci neargumentoval tehdejším stavem zásob, ale zajištěním dodávek v budoucnu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Německo skutečně zavádělo ta plošná opatřením při mnohem nižších číslech než Česká republika při přepočtu na obyvatele.
Interview ČT24, 9. listopadu 2020
Koronavirus
Pravda
Česká republika při druhé vlně pandemie covidu-19 zavedla plošná opatření při počtu přibližně 450 nově prokázaných případů onemocnění covid-19 na milion obyvatel za den. V Německu došlo k plošným opatřením již při zhruba 180 nových případech za den.

V souvislosti s nástupem druhé vlny koronavirové pandemie, o které ve výroku hovoří Markéta Pekarová Adamová, byla v České republice již od 10. září 2020 zavedena povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách. Nouzový stav byl vyhlášen v ČR 5. října. Od 12. října došlo například k zákazu hromadných akcí nad 10 osob (.pdf, str. 1) ve vnitřních prostorách, k zákazu divadelních, hudebních či filmových představení a také k omezení (.pdf) prezenční školní výuky (kromě prvního stupně základních škol).

14. října pak bylo toto omezení ještě zpřísněno (.pdf), výuku přímo ve školách musely omezit i první stupně základních škol. Spolu se školami byly zavřeny i restaurace a zakázány byly hromadné akce nad 6 osob (.pdf, str. 1). Od 22. října (.pdf) byl zakázán maloobchodní prodej s výjimkou prodejen potravin, lékáren a některých dalších méně rizikových prodejen, jako jsou autoservisy atd. Od stejného dne také začal platit (.pdf) zákaz volného pohybu, který se nicméně nevztahuje například na cesty do zaměstnání atd.

V Německu byla plošná opatření zavedena 2. listopadu, poté co počet nově nakažených výrazně vzrostl. Německo se ve všech svých spolkových zemích rozhodlo uzavřít restaurace, bary, divadla či kina. Obchody a školy zůstaly otevřené. Tato opatření zde mají platit do konce listopadu. Od 2. listopadu Německo svým občanům doporučilo omezit soukromé cesty včetně návštěv příbuzných, nejedná se však o zákaz volného pohybu jako v České republice. V zemi není zaveden nouzový stav.

Plošná nařízení byla v ČR v souvislosti s druhou vlnou onemocnění covid-19 zaváděna v období od 12. do 22. října, kdy se počty nově prokázaných případů covidu-19 denně pohybovaly nejdříve okolo 450 a později okolo 930 případů na milion obyvatel. Německo plošná opatření zavedlo 2. listopadu již při zhruba 180 nových případech na milion obyvatel.

Markéta Pekarová Adamová

EK schválila program COVID kultura - 900 milionů Kč pomůže pořadatelům kulturních akcí, kteří je museli kvůli opatřením proti koronaviru zrušit. Nesmí ale zůstat jen u toho! Náš návrh je stále aktuální.
X (dříve Twitter), 24. srpna 2020
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
Evropská komise ke konci srpna schválila program české vlády na pomoc kultuře COVID - Kultura ve výši 900 milionů korun.

Tweet paní poslankyně odkazuje na dotační program COVID – Kultura, který je dle jejích slov zaměřený na pomoc pořadatelům kulturních akcí, které byly kvůli koronaviru zrušené. 

Evropská komise na konci srpna 2020 skutečně schválila finanční prostředky z programů veřejné podpory ve výši 900 milionů korun určené pro dotační program COVID – Kultura. K cílům programu Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí:

Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelským subjektům v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 17. května 2020 ve spojitosti s organizací kulturních akcí, které se měly konat v období od 10. března 2020 do 31. srpna 2020, a byly v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády přesunuty nebo zrušeny.“

Mezi neuskutečněné akce patří např. festivaly Metronom nebo Colours of Ostrava.

Paní poslankyně Pekarová Adamová k tomu dále přikládá odkaz s vlastními návrhy TOP 09 v oblasti kultury a uvádí, že jsou stále aktuální. Pod odkazem se nachází „Devatero opatření na záchranu kultury“. TOP 09 v něm především volá po systémovosti a předvídatelnosti zavedených opatření, ale zároveň uvádí celou řadu konkrétních opatření, jako je podpora nákupu nových uměleckých děl, snížení DPH či poukázky na kulturní akce pro občany.

Vzhledem k přetrvávajícím a pravděpodobně i v blízké době obnoveným omezením v souvislosti s koronavirem můžeme předložené „devatero“ považovat za stále aktuální.

Markéta Pekarová Adamová

Přece jen jsme se v posledních letech pohybovali na té trajektorii spíš dolů (TOP 09, pozn. Demagog.cz).
Deník N, 27. května 2020
Pravda
Poslankyně hovoří o dlouhodobém vývoji výsledků TOP 09, který (měřeno volbami do Poslanecké sněmovny) má skutečně sestupnou tendenci. Také podpora TOP 09 v průzkumech veřejného mínění se od roku 2010 (s určitými výkyvy) spíše snižuje. K zastavení propadu došlo v roce 2018.

TOP 09 je česká politická strana, která vznikla v roce 2009. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 16,7 % hlasů a stala se součástí vládní koalice spolu s ODS a VV. V dalších volbách v roce 2013 a 2017 její volební zisk poklesl, jak ukazujeme v grafu.

Průzkumy volebních preferencí, např. dle dat CVVM, ukazují také dlouhodobý propad podpory TOP 09. Výsledky volebních průzkumů pak obsahuje i web Mandáty.cz, bohužel však pouze do roku 2017.

Z uvedeného grafu jde vidět, že propad preferencí TOP 09 se zastavil během roku 2018. Přesto lze říci, že v horizontu 5 nebo i 10 let podpora této strany spíše klesá, a výrok Pekarové Adamové tak lze hodnotit jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

Od Nového roku ale máme stovky nových členů (TOP 09, pozn. Demagog.cz).
Deník N, 27. května 2020
Nepravda
TOP 09 prostřednictvím svého tiskového mluvčího uvádí, že má od 1. ledna 2020 144 nových členů.

Po neúspěšném pátrání ve veřejně dostupných zdrojích se Demagog.cz obrátil přímo na tiskového mluvčího strany TOP 09 Vladana Vaňka. Ten nám sdělil prostřednictvím emailové komunikace, že od 1. ledna 2020 strana přijala 144 nových členů, dále eviduje dalších 117 zájemců o členství. Zároveň dodal, že strana k dnešnímu dni eviduje 2 527 členů.

Na základě těchto obdržených informací hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť předsedkyně Pekarová Adamová mluví pouze o „nových členech“, nikoliv o zájemcích, a počet nových členů, tedy číslo 144, nelze považovat za „stovky“.

Markéta Pekarová Adamová

Držíme se stabilně, nebo mírně stoupáme. Ale samozřejmě, půl procenta není důvod k radosti.
Deník N, 27. května 2020
Pravda
Markéta Pekarová Adamová hovoří o podpoře strany v době po jejím zvolení předsedkyní. Podpora je opravdu stabilní a zaznamenává mírně stoupající tendenci, byť na hranici statistické chyby.

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.

Zdroj: STEM

Markéta Pekarová Adamová

Do krajských a senátních voleb, které nás čekají letos, se nám opravdu v naprosté většině krajů podařilo vyjednat koalice. Máme tři koalice dohodnuté s ODS, stejné množství s KDU-ČSL, ve dvou krajích jdeme společně se STAN, někde je s námi v koalici i Strana zelených…
Deník N, 27. května 2020
Pravda
TOP 09 zatím dojednala koalice do krajských voleb ve všech krajích kromě Středočeského a Vysočiny. S ODS se chystá kandidovat v krajích Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském, s KDU-ČSL v Olomouckém, Libereckém a Jihočeském. Spolupracovat ve volbách chce i se STAN a Zelenými.

Krajské volby do 13 zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října 2020. Spolu s nimi se uskuteční i první kolo voleb do Senátu. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 9. a 10. října 2020.

TOP 09 bude v letošních krajských a senátních volbách kandidovat ve většině případů v koalicích. Samostatně budou kandidovat nejspíš pouze ve Středočeském kraji, kde se nedohodli na spolupráci s hnutím STAN. Jejich kandidatura ovšem zatím nebyla potvrzena. O tom, jak bude vypadat kandidátní listina, se stále jedná i na Vysočině.

S ODS a dalšími subjekty TOP 09 vyjednala koalici v Plzeňském kraji (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů), Pardubickém kraji (ODS a TOP 09) a Moravskoslezském kraji.

S KDU-ČSL vytvořili  společnou kandidátku v Olomouckém kraji (Koalice pro Olomoucký kraj), Libereckém kraji (Společně pro Liberecký kraj) a Jihočeském kraji.

Spolu s hnutím STAN bude TOP 09 kandidovat v Karlovarském kraji a Zlínském kraji.

V koalici se Stranou zelených pak spolupracují v Ústeckém kraji (Spojenci pro kraj), Jihomoravském kraji (Spolu pro Moravu). S dalšími subjekty pak v Královéhradeckém kraji (Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Předsedkyně TOP 09 má tak pravdu, když říká, že její strana vyjednala spolupráci ve většině krajů pro nadcházející krajské volby. Problematickou částí jejích slov se však může jevit to, že Pekarová Adamová mluví ve svém výroku o krajských a senátních volbách. Na úrovni senátních voleb totiž zatím nebyla potvrzena spolupráce více stran s TOP 09.

Jenže Pekarová Adamová mluví o vyjednané spolupráci v krajích. Do Senátu se ale nebude volit na území celých krajů, ale jen v jejích částech, a volební obvody Senátu jsou mnohem menší než jednotlivé kraje. Vyjednaná spolupráce na úrovni krajů pro tyto volby tak nedává příliš velký smysl. Celý zbytek výroku se zjevně týká krajských voleb, a tak úvodní zmínku o senátních volbách chápeme pouze jako pojmenování voleb, ke kterým letos dojde.

Markéta Pekarová Adamová

TOP 09 je stranou jednoznačně ukotvenou, proevropskou, která nezpochybňuje naše členství ani v EU, ani v NATO.
Deník N, 27. května 2020
Pravda
TOP 09 má jasně deklarovaný program, od kterého se výrazně neodchyluje, součástí tohoto programu je pozitivní smýšlení o členství v Evropské unii, odmítnutí vystoupení z EU a členství v Severoatlantické alianci, jakožto výlučná mezinárodní záruka bezpečnosti ČR.

Jak plyne z výroku, lze ho rozdělit na tři podotázky: jestli je strana TOP 09 jednoznačně ukotvená, jestli je proevropská a jestli nezpochybňuje naše členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Pojem „ukotvenost“ strany je do značné míry velice abstraktní a subjektivní. V rámci ověřování se Demagog.cz zaměřil na to, zda voliči mají šanci vědět, co strana prosazuje, zda má jasně deklarovaný volební program a zda se od jeho základních témat strana neodchyluje v činech.

Strana TOP 09 má přehledné webové stránky, kde je možné dozvědět se o jejím smýšlení či směřování. K tomu může posloužit jak volební program pro volby do Sněmovny v roce 2017, tak programová východiska a principy či hodnotové desatero. Při studování naplňování obsahu programu se nám nepodařilo najít žádné podstatné odchylky od deklarovaných postojů. Tato okolnost může být dána i tím, že je strana již delší dobu v opozici (poslední vládní účast skončila 10. července 2013 pádem Nečasovy vlády), a tak má omezené možnosti realizovat svůj program a tím se i od něho výrazně odchýlit. Z těchto uvedených důvodů považujeme stranu TOP 09 za „ukotvenou“.

Že je TOP 09 stranou proevropskou můžeme vyčíst z jejího volebního programu pro volby do Sněmovny 2017, stejně tak z její Vize 2030 zveřejněné na stránkách strany. Volební program k tématu Evropské unie zmiňuje například, že EU je „klíčem k naší dobré a stabilní budoucnosti“, že by ČR měla co nejdříve přijmout jednotou měnu euro nebo že by ČR měla být součástí rychlejšího pruhu integrace EU. Naopak naprosto vylučuje vystoupení z Evropské unie a odmítá pořádání referend na toto téma.

Volební program a Vize 2030 se také opírají o bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance. Z volebního programu: „Základním pilířem obrany ČR je Armáda ČR a plně zabezpečený a fungující bezpečnostní systém. Za rozhodující součást naší obranné politiky považujeme členství v NATO a EU, které nám přináší výhody kolektivního zajištění obrany a bezpečnosti. Toto nás současně zavazuje, abychom adekvátně přispívali k rozvoji společné obrany ostatních členských států. Budeme usilovat o to, abychom splnili závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v horizontu let 2018–2021.“ A do budoucna Vize 2030 zmiňuje: „Česká republika je aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ Členství v Severoatlantické alianci nám pak podle TOP 09 garantuje naši bezpečnost.

Markéta Pekarová Adamová

Na druhou stranu, teď tu máme sedmým rokem vládu, ve které je ČSSD a hnutí ANO. A ta těch sedm let promarnila a (důchodovou, pozn. Demagog.cz) reformu neudělala vlastně žádnou.
Deník N, 27. května 2020
Pravda
ANO a ČSSD se společně podílí na vládě s půlroční výjimkou již od roku 2014, to jest sedmým rokem. Za tuto dobu nebyla provedena plnohodnotná důchodová reforma.

Vládní spolupráce hnutí ANO a ČSSD začíná jejich účastí v Sobotkově koaliční vládě ustanovené v roce 2014, ve které kromě dvou zmiňovaných stran byla zastoupena ještě KDU-ČSL. Sobotkova vláda je následně po sněmovních volbách roku 2017 vystřídána jednobarevnou vládu hnutí ANO Andreje Babiše, která trvá do poloviny roku 2018. Na konci června roku 2018 je ustanovena menšinová koaliční Babišova vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM, která vládne do současnosti. ČSSD tedy byla ve vládě spolu s hnutím ANO po celou dobu období let 2014 až 2020 kromě asi půl roku na přelomu let 2017 a 2018.

Samotné důchodové reformě se věnuje vládní dokument mapující mimo jiné důchodovou politiku ČR, ve kterém se můžeme dočíst, že se Sobotkova vláda soustředila především na vyrovnání valorizace penzí a demontáž zbytků předchozí penzijní reformy než na na novou ucelenou reformu celého systému (.pdf, s. 105–107). Důchodové politice Sobotkovy vlády jsme se věnovali více v rámci ověřování vládních slibů Sobotkovy vlády.

I. Babišova vláda dále uváděla jako svůj cíl vytvoření komise pro zhodnocení dosavadních návrhů, aktuální situace a předpokládaného vývoje, která by měla předložit návrh řešení důchodové reformy. II. Babišova vláda potvrzuje svůj předchozí slib a přidává k němu již také jistý příslib vypracování reformy. Komise pro důchodovou reformu (pro spravedlivé důchody) skutečně v lednu 2020 vypracovala tři její návrhy (.pdf) s cílem připravit novelu zákona obsahující reformu do léta 2020. V rozhovoru z května letošního roku pak ministryně Schillerová uvádí, že reforma se v roce 2020 zřejmě nestihne a bude úkolem pro další vládu v roce 2021.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD je s hnutím ANO, kromě asi půlroční pauzy na přelomu let 2017 a 2018, 7. rokem ve vládě a její účast takto můžeme považovat jako fakticky kontinuální. Za celé období od roku 2014 pak ani Sobotkova, ani II. Babišova vláda nebyla schopna provést plnohodnotnou důchodovou reformu. Zda se jedná o promarněné roky, jak uvádí ve svém výroku Pekarová Adamová, v naší analýze nehodnotíme. Jedná se totiž o hodnotící soud předsedkyně TOP 09.

Markéta Pekarová Adamová

Sociologové se tím zabývali a analyzovali rozdíly mezi muži a ženami v politice z hlediska reakcí. Ta negativní zpětná vazba bývá mnohem více zaměřená právě na ženství, na pohlaví, třeba i na vzhled, na sexualitu...
Deník N, 27. května 2020
Pravda
Existují analýzy, které se zabývají komentáři na adresu politiků a političek na sociálních sítích. Tyto analýzy skutečně naznačují, že negativní reakce směřované k ženám-političkám se častěji týkají pohlaví, než je tomu u negativních komentářů adresovaných politikům.

Tématem rozdílnosti komentářů směřovaných k političkám a politikům se věnuje například analýza (.pdf) z roku 2018, která sledovala příspěvky na sociální síti Twitter. Konkrétně se zabývala komentáři na adresu tří párů politiků ze Spojeného království, Jihoafrické republiky a Chile (.pdf, str. 5).

Jedním ze závěrů této analýzy je také zjištění (.pdf, str. 2), že co se týče procent, „u žen bylo třikrát pravděpodobnější, že uvidí hanlivý komentář zaměřený na jejich pohlaví“, než tomu bylo u mužů. Celkově však přitom byla podle autorů míra hanlivých komentářů u politiků a političek podobná.

Podobným tématem se pak podrobněji zabýval i pořad stanice BBC Newsnight ve spolupráci s britským Institute for Strategic Dialogue, který se zaměřuje na výzkum online extremismu. V jejich článku z července 2019 zmiňují i konkrétní případ předsedkyně bavorské strany Spojenectví 90/Zelení Kathariny Schulze. Autoři zde uvádějí, že více než čtvrtina urážek, které dostává na sociálních sítích „se zaměřuje na její fyzický vzhled, pohlaví a sexualitu“. Oproti tomu její kolega Ludwig Hartmann, který ve straně zastává také funkci předsedy, cílem stejného druhu komentářů není. A to „přestože sdílí podobné názory na imigraci“. U něj kritika podle BBC obvykle směřuje spíše na jeho stranu, některé tweety ho například označují za „komunistu“ atd.