Markéta Pekarová Adamová

Výrok se týká situace, kdy po vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru řada podnikatelů přišla o své příjmy, ale přitom jim zůstala povinnost platit nájmy svých provozů (vedle dalších výdajů).

Svou první verzi návrhu na odpuštění nájmů TOP 09 představila 20. března 2020. Jednalo se o odpuštění nájmů na dobu tří měsíců těm podnikatelům, kteří působí v prostorách vlastněných městy, obcemi a státními institucemi. Později 7. dubna přišla TOP 09 spolu s dalšími stranami s návrhem, aby náklady na nájmy podnikatelům zaplatil stát (100 % nebo 80 % podle toho, jestli byla provozovna uzavřena zcela nebo částečně).

S tímto svým návrhem ovšem TOP 09 neuspěla a 8. dubna byl schválen vládní návrh, který pouze znemožňuje pronajímateli do 31. prosince 2020 jednostranně zrušit nájem z důvodu opožděné platby nájmu. Z toho důvodu TOP 09 i s dalšími opozičními stranami (ODS, Piráti, KDU-ČSL a hnutí STAN) představila možnost několika dalších variant (proplacení 60 %, 50 %, 40 %, 30 % nebo 20 %). 

Vláda poté začátkem května představila svůj vlastní návrh na proplacení části nájemného. Podnikatelé by nakonec měli mít možnost požádat o proplacení (.pdf, str. 5) nájmu státem až ve výši 80 % (v případě pronajímatele z veřejné sféry, u pronajímatelů ze soukromé sféry do výše 50 %). 

4. května vláda přijala Usnesení č. 513, ve kterém ukládá Karlu Havlíčkovi, ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy, zpracovat a předložit program podle záměru k připravovanému programu Ministerstva průmyslu a obchodu „COVID –⁠ Nájemné“. 18. května pak vláda schválila uvolnit na financování tohoto programu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy.

„Program má poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, kterým byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách, a tím snížena schopnost tvořit zisk a platit nájemné.“

Finanční podpora bude vyplácena za měsíce duben až červen 2020 a podmínkou k jejímu vyplacení bude, „že pronajímatel sleví 30 procent z ceny nájmu (…) a 20 procent z nájmu uhradí sám provozovatel.“

Zbylých 50 procent by poté uhradil stát. Nyní tento program čeká na schválení Evropskou komisí. Další detaily a upřesnění vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu po jeho schválení. „Podporu podle projednaného materiálu budou moci čerpat fyzické osoby – podnikatelé nebo právnické osoby, které podnikají podle živnostenského zákona v pronajaté provozovně (…) a dotace bude do maximální výše 10 milionů korun.“

Přehled pomoci podnikatelům a živnostníkům je dostupný na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Mezi nimi například Balíček na obnovu kultury, kurzarbeit, COVID I, COVID II, COVID III, Kompenzační bonus ad. Podnikatelé a živnostníci tak mohou například za určitých podmínek žádat o bezúročné půjčky, o přímou podporu pro OSVČ nebo o finanční kompenzace pro své zaměstnance, pro které z určitých důvodů nemají práci.

Zda vládě příprava tohoto opatření trvala skutečně velmi dlouhou dobu, je do značné míry subjektivní hodnocení. Připomeňme jen, že něco podobného navrhovala TOP 09 již 7. dubna.

Výrok Markéty Pekarové Adamové může být motivován různými vyjádřeními premiéra Babiše útočícími na evropskou Zelenou dohodu (Green Deal), které padly během tohoto jara.

Jeden takový zazněl na tiskové konferenci vlády k mimořádnému jednání vlády 16. března 2020, kde Andrej Babiš prohlásil: „Já se samozřejmě připravuji na to jednání s premiéry, abychom řekli jasně, že Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit skutečně na koronavir.“

Další takové výroky stran Zelené dohody padly v polovině dubna, prvně na Twitteru a pak v rozhovoru pro ČT24 15. dubna 2020, ve kterém premiér prohlásil: „Doufám, že Brusel zapomene na green dealy, které ničily automobilový průmysl a naši ekonomiku. Čekám, že Evropa začne podporovat tradiční průmysl.“

Zásadní bude obnova průmyslu. Zelená dohoda pro Evropu nemůže být hlavní cíl, bude ji potřeba posunout, nemůžeme ještě více zatížit náš průmysl, hlavně ten automobilový, který je kritický pro obnovu ekonomiky. Krize musí změnit i evropský rozpočet.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) April 10, 2020

Tento postoj se promítal i do výroků vicepremiéra Karla Havlíčka a i celého Ministerstva průmyslu a obchodu. To 27. února 2020, tedy ještě před vyhlášením nouzového stavu, vydalo tiskovou zprávu, kde uvádí: „Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50 – 55 %.“ O den dříve na svém twitterovém účtu uvedl ministr Havlíček: „Držíme náš dlouhodobý závazek 40%, cokoliv nad zásadně ohrozí naše hospodářství. Podpoříme rozumné klimat. ambice, ale nepodepíšeme se pod nereálné vize.“

Tuto pozici vyjadřoval vůči navýšení emisních cílů EU ministr Havlíček i 16. března 2020 v rozhovoru pro Deník. Rétoricky si na této pozici stál i v tweetu (vydaném dva dny před vydáním rozhovoru s poslankyní Pekarovou Adamovou) po jednání tripartity a na následovné tiskové konferenci 25. května 2020, kde prohlásil: „Na druhou stranu shoda je na tom, že se musí přehodnotit cíle České republiky do roku 2030 a spíše trvat na těch původních cílech, které byly okolo 40 až 45 procent vůči Pařížské dohodě (…)“

Pozitivní hodnocení navýšení investic do dopravní infrastruktury, udržení podzimních veletrhů, změna kritérií pro určení kritické infrastruktury, podpůrné programy v podpoře zaměstnanosti a rezervovaný přístup k cílům Green Deal 2030. Dnešní tripartita. pic.twitter.com/RTyhpMZ6Oe

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) May 25, 2020

Dále premiér Babiš na tiskové konferenci po jednání V4 s kancléřkou Merkelovou v úterý 19. května 2020 ke Green Dealu prohlásil: „Bavili jsme se samozřejmě o tom, jak ty peníze použít. Já myslím, že je dobře, že Evropská komise v rámci té krize byla flexibilnější, a je důležité, abychom měli tu flexibilitu nadále, abychom mohli ty peníze čerpat na to, co my potřebujeme. Ano, a to je i ta otázka toho Green Dealu, to znamená, kde my jasně říkáme: Ano, Green Deal je u nás o vodě, o suchu, o kůrovci a tak dále.“

Na konci toho samého týdne, tedy v pátek 22. května 2020, citoval server iHned.cz a později i Deník N pasáže z dopisu jménem české vlády, který Evropské komisi zaslal ministr životního prostředí Richard Brabec a jehož existenci pro Deník N potvrdila mluvčí ministerstva. V tomto dopise ministr Brabec údajně podporuje vysoké environmentální ambice Unie.

I kvůli těmto nedávným výrokům jak premiéra Babiše, tak ministrů za ANO nelze prohlásit, že by aktuální (v době rozhovoru) rétorika Andreje Babiše žádala odklon od všech cílů v oblasti ekologie, zejména od Zelené dohody.

Zda v současné době skutečně TOP 09 připravuje návrh zákona, který se týká omezení biopaliv první generace, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Informace se neobjevuje například ani na facebookovém účtu TOP 09, ani na twitterových účtech jednotlivých poslanců této strany.

Zmínku o tomto tématu obsahuje pouze článek vydaný 26. května Deníkem Referendum, ve kterém Markéta Pekarová Adamová uvádí: „Už v minulém roce jsme spolu s dalšími stranami předložili návrh na omezení biopaliv první generace. Tento návrh byl samozřejmě vládními poslanci zamítnut, i tak to nechceme vzdát a předložit ten návrh znovu.“ Ani z tohoto vyjádření však není jasné, jestli TOP 09 už návrh zákona opravdu připravuje, nebo zda se ho připravovat teprve chystá. Vyjádření samotné Pekarové Adamové bychom navíc k ověření jejího výroku nemohli použít.

Dodejme, že novelu zákona o ochraně ovzduší, o níž Markéta Pekarová Adamová hovoří, předložila Poslanecké sněmovně na začátku března 2019 skupina poslanců. Pod, dle důvodové zprávy zřejmě Pirátským návrhem, byli podepsaní poslanci a poslankyně z TOP 09, ODS, STAN, SPD a samozřejmě Pirátů. V červnu 2019 však byl tento návrh, který měl „zrušit povinnost povinného přimíchávání biologických složek do pohonných hmot“ (.pdf, str. 13), zamítnut.

TOP 09 se také například už v roce 2015 pokoušela ve Sněmovně prosadit ukončení daňové podpory biopaliv v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona o spotřebních daních. I tento návrh nicméně dolní komora neschválila.

Mínění společnosti se v otázce životního prostředí poslední roky mění. Konkrétně to lze pozorovat na zvýšení relevantnosti tohoto tématu v posledních letech, což ukazuje výzkum veřejného mínění CVVM z března 2020.

Dále můžeme dle dalšího nedávného průzkumu veřejného mínění CVVM z února 2020 (.pdf, str. 5) pozorovat lehký nárůst nespokojenosti se stavem životního prostředí v několika minulých letech.

Skutečnost dnešního přístupu naší společnosti k enviromentálním tématům podtrhává i studie STEM z listopadu roku 2019. V článku k ní shrnuje výsledky Nikola Hořejš, analytik STEM: „Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu“.

Na konci předminulého roku si nechal Český rozhlas vytvořit agenturou MEDIAN výzkum o závažnosti hrozeb pro Evropu v ČR. Zde byla jako nejvíce závažná zjištěna hrozba nedostatku pitné vody.

Toto jaro si nechal opět Český rozhlas agenturou MEDIAN provést výzkum publikovaný v dubnu 2020. Zde se opět více než tisíce respondentů ptají na obavy z různých hrozeb. I přes probíhající pandemii s jejími ekonomickými důsledky zde respondenti častěji uvádějí strach ze sucha a dalších projevů klimatické změny než z ekonomické recese.

Jeden z klíčových národních dokumentů v oblasti klimatu je Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR z roku 2015, resp. její aktualizace z roku 2019 (.pdf). Jejím hlavním zpracovatelem byl ČHMÚ. Tato studie s odvoláním na práce prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc. a autorského kolektivu uvádí, že „změny teplotního a srážkového režimu se bezprostředně promítají též do výskytu suchých epizod,“ a „v rámci ČR lze v období 1961–2012 pozorovat obecnou tendenci k výskytu sušších podmínek, jak z pohledu meteorologického sucha, tak i půdní vlhkosti. Tento trend lze přitom připsat převážně nárůstu teploty, globálního záření a s tím souvisejícího sytostního doplňku.“ (str. 20–21).

Toto je uvedeno v návaznosti na popis změny srážkového režimu. Celkový roční úhrn srážek neprojevuje statisticky signifikantní změny za poslední období a různé možné scénáře předpovídají spíše jeho nárůst (str. 16 a 18). Mění se však rozložení srážek v průběhu roku (str. 16).

Dále studie uvádí nárůst průměrné  teploty vzduchu v České republice v období mezi 2001 až 2016 vůči normálu let 1961–1990 o 1,1 °C (str. 11).

S odvoláním na práci Mgr. Petra Štěpánka, Ph.D. a dalších je ve studii uvedeno: „Jak ukazují provedené modelové studie, v průběhu 21. století lze očekávat nárůst frekvence i délky období meteorologického sucha“. (str. 21)

Evropská komise ve finálním auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná.

„Considering the above governance features, in particular that Mr Babiš has defined the objectives of trust funds (notably the protection of his interests), set up their functioning and appointed all their actors, whom he can also dismiss, Mr Babiš currently exercises a decesive influence over the two trust funds. Mr Babiš therefore controls the two trust funds and, through these trust funds, he also controls the Agrofert group.“ (Final audit, str. 21)

Dle Evropské komise se premiér Babiš dostal do střetu zájmů, čímž porušil (Final Audit, str. 66 a 68) § 4 zákona č. 159/2006 Sb. i § 4c zákona č. 159/2006 Sb. a článek 61 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 57). Podle tohoto článku se osoby podílející se na plnění rozpočtu musí zdržet jednání v případě, že by mohlo dojít k ohrožení nestranného a objektivního výkonu funkcí, ať už z důvodu hospodářského nebo jiného osobního zájmu.

Komise došla k závěru, že české orgány nebyly (Final Audit, str. 68) schopny zajistit, aby nedocházelo k porušování zákona č. 156/2006 Sb. o střetu zájmů, čímž Česká republika porušila finanční pravidla EU vyplývající z článku 32 odst. 3 nařízení č. 2012/966 (.pdf, str. 25) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 44).

Do České republiky dorazila finální zpráva auditorů Evropské komise 29. listopadu 2019 v angličtině. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, aby sdělilo, jak plní obsažená doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Státní zemědělský intervenční fond vydal 12. prosince 2019 tiskovou zprávu, ve které vysvětluje své rozhodnutí o proplacení dotace společnostem z koncernu Agrofert z konce listopadu 2019.
 Jde o dva projekty. Společnost Kladrubská, a. s. dostane téměř 3 miliony korun na nový nakladač a velkochovu vepřového dobytka Lipra Pork bude proplaceno více než 48 milionů korun na modernizaci chovů prasat v závodech.

Fond celkově vyplatí dotace ve výši 51,2 milionu korun, a to za období mezi únorem 2017, kdy Andrej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a srpnem 2018, kdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů.



SZIF se podle tiskové zprávy nachází v odlišném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Dle výkladu SZIF se poskytování dotací SZIF řídí jiným zákonem, a to zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Platební agentura SZIF neposkytuje dotace ze státního rozpočtu, ale z rozpočtu SZIF.

SZIF vysvětluje v tiskové 

zprávě: „Ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů spojuje zákaz poskytnout dotaci s postupem poskytovatele dotace podle rozpočtových pravidel. Na dotace poskytované SZIF se tedy toto ustanovení, jak je vysvětleno výše, nemůže vztahovat. SZIF se ani neřídí rozpočtovými pravidly při poskytování dotací, ani neposkytuje dotace ve smyslu jejich definičního vymezení v rozpočtových pravidlech.“

Ve vztahu k projektům schváleným od 2. srpna 2018 zůstává SZIF nadále v režimu předběžné opatrnosti a tyto projekty neproplácí.

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v anglickém jazyce dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, který bude následovat.

Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce. Délka lhůty je v rozporu s výrokem poslankyně Adamové, která mylně uvádí lhůtu jeden měsíc.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení.

Dále je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika poté mohou další měsíce vyjednávat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Markéta Pekarová Adamová mluví o situaci, kdy na návrh radní Hany Kordové Marvanové schválila Rada Hlavního města Prahy (.pdf, str. 14) 4. listopadu 2019 projektový záměr výstavby dostupného družstevního bydlení spolu se zřízením příslušné komise.

Podle zjištění Deníku N však Hana Kordová Marvanová viní primátora Zdeňka Hřiba, že zakázal zpracování analýzy a potřebných právních dokumentů k projektu družstevního bydlení. Zbylá koaliční uskupení (Piráti a Praha sobě) to ale odmítají. Chtějí prý jen zajistit, aby byl projekt řádně ošetřen a metropole na něm netratila. Dále tvrdí, že Kordová Marvanová s nimi nedokáže komunikovat.

Na mimořádné tiskové konferenci k dostupnému bydlení dne 6. prosince primátor Hřib vyzval (čas 55:02–55:46) radní Kordovou Marvanovou k tomu, aby zvážila, zda se nechce vzdát gesce podpory bydlení, kterou má v radě HMP na starosti.

Zda však primátor Hřib skutečně vyzval radní Kordovou Marvanovou k jejímu odstoupení z rady, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V červnu 2019 pořádal pražský magistrát diskuzi o bytové problematice v hlavním městě ČR. Byla zde představena analýza společnosti CE-Traffic, ze které vyplývá, že od poloviny roku 2015 vzrostly ceny nových bytů zhruba o 90 %. Z průzkumu Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vyplývá, že Pražané považují za největší problém hlavního města málo bytů a vysoké ceny bydlení. Tento problém považuje za nejpalčivější 57 % respondentů. Z jiného průzkumu veřejného mínění tohoto sdružení je zřejmé, že snižování dostupnosti vlastního bydlení považuje za velký problém 83,6 % Pražanů. Rostoucí ceny bytů rozhodně vadí 61,7 % Pražanů a spíše vadí dalším 23 % Pražanů.

V říjnu 2019 představila pražská koalice plány na nadcházející půlrok. Za jeden z hlavních cílů bylo stanoveno řešení krize dostupnosti bydlení. V listopadu 2019 členové TOP 09 (Jiří Pospíšil, radní Hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová a zastupitelka městské části Prahy 13 Ivana Todlová) představili opatření, která mají za cíl zlevnit bydlení (nejen) v Praze. Jedním z opatření byla výstavba dostupného družstevního bydlení na území hlavního města, které by mělo být určeno pro obyvatele, kteří nemohou při současných cenách bytů v Praze dosáhnout na vlastní bydlení, kteří nevlastní žádnou nemovitost k bydlení a mají zájem o dlouhodobé bydlení a práci v Praze.

Druhým představeným opatřením byl daňový balíček, díky němuž by klesly náklady na pořízení bydlení o stovky tisíc korun. Konkrétně se jedná o návrhy na zrušení 4% daně z nabytí nemovitosti, snížení DPH z pořízení bytu z 15 % na 10 % a rozšíření daňových úlev v případě pořízení bydlení pro vlastní potřebu, a to jak u vlastnického, tak u družstevního bydlení.

Projektový záměr výstavby dostupného družstevního bydlení spolu se zřízením příslušné komise schválila na návrh radní Hany Kordové Marvanové Rada Hlavního města Prahy (.pdf, str. 14) 4. listopadu 2019. Podle zjištění Deníku N však Hana Kordová Marvanová viní primátora Zdeňka Hřiba, že zakázal zpracování analýzy a potřebných právních dokumentů k projektu družstevního bydlení. Zbylá koaliční uskupení (Piráti a Praha sobě) to ale odmítají. Chtějí prý jen zajistit, aby byl projekt řádně ošetřen a metropole na něm netratila. Dále tvrdí, že Kordová Marvanová s nimi nedokáže komunikovat.

V důsledku toho, že pražský primátor Zdeněk Hřib údajně neplní koaliční program, zejména pokud jde o bydlení, mu krajský výbor TOP 09 v Praze 9. prosince 2019 na mimořádném jednání vyjádřil nedůvěru. Podle informací Českého rozhlasu se Krajský výbor TOP 09 také shodl na tom, že primátor nemá zasahovat do kompetencí radní Marvanové, a vyzval ho, aby neblokoval práci na řešení dostupného družstevního bydlení pro Pražany.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zpracování analýzy a dalších dokumentů k projektu družstevního bydlení nezablokoval pouze primátor Hřib, ale oba zbývající koaliční partneři, tj. Piráti spolu s hnutím Praha sobě. Shodně navíc radní Kordovou Marvanovou kritizují pro nedostatečnou komunikaci.