Markéta Pekarová Adamová

Vládní spolupráce hnutí ANO a ČSSD začíná jejich účastí v Sobotkově koaliční vládě ustanovené v roce 2014, ve které kromě dvou zmiňovaných stran byla zastoupena ještě KDU-ČSL. Sobotkova vláda je následně po sněmovních volbách roku 2017 vystřídána jednobarevnou vládu hnutí ANO Andreje Babiše, která trvá do poloviny roku 2018. Na konci června roku 2018 je ustanovena menšinová koaliční Babišova vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM, která vládne do současnosti. ČSSD tedy byla ve vládě spolu s hnutím ANO po celou dobu období let 2014 až 2020 kromě asi půl roku na přelomu let 2017 a 2018.

Samotné důchodové reformě se věnuje vládní dokument mapující mimo jiné důchodovou politiku ČR, ve kterém se můžeme dočíst, že se Sobotkova vláda soustředila především na vyrovnání valorizace penzí a demontáž zbytků předchozí penzijní reformy než na na novou ucelenou reformu celého systému (.pdf, s. 105–107). Důchodové politice Sobotkovy vlády jsme se věnovali více v rámci ověřování vládních slibů Sobotkovy vlády.

I. Babišova vláda dále uváděla jako svůj cíl vytvoření komise pro zhodnocení dosavadních návrhů, aktuální situace a předpokládaného vývoje, která by měla předložit návrh řešení důchodové reformy. II. Babišova vláda potvrzuje svůj předchozí slib a přidává k němu již také jistý příslib vypracování reformy. Komise pro důchodovou reformu (pro spravedlivé důchody) skutečně v lednu 2020 vypracovala tři její návrhy (.pdf) s cílem připravit novelu zákona obsahující reformu do léta 2020. V rozhovoru z května letošního roku pak ministryně Schillerová uvádí, že reforma se v roce 2020 zřejmě nestihne a bude úkolem pro další vládu v roce 2021.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD je s hnutím ANO, kromě asi půlroční pauzy na přelomu let 2017 a 2018, 7. rokem ve vládě a její účast takto můžeme považovat jako fakticky kontinuální. Za celé období od roku 2014 pak ani Sobotkova, ani II. Babišova vláda nebyla schopna provést plnohodnotnou důchodovou reformu. Zda se jedná o promarněné roky, jak uvádí ve svém výroku Pekarová Adamová, v naší analýze nehodnotíme. Jedná se totiž o hodnotící soud předsedkyně TOP 09.

Jak plyne z výroku, lze ho rozdělit na tři podotázky: jestli je strana TOP 09 jednoznačně ukotvená, jestli je proevropská a jestli nezpochybňuje naše členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Pojem „ukotvenost“ strany je do značné míry velice abstraktní a subjektivní. V rámci ověřování se Demagog.cz zaměřil na to, zda voliči mají šanci vědět, co strana prosazuje, zda má jasně deklarovaný volební program a zda se od jeho základních témat strana neodchyluje v činech.

Strana TOP 09 má přehledné webové stránky, kde je možné dozvědět se o jejím smýšlení či směřování. K tomu může posloužit jak volební program pro volby do Sněmovny v roce 2017, tak programová východiska a principy či hodnotové desatero. Při studování naplňování obsahu programu se nám nepodařilo najít žádné podstatné odchylky od deklarovaných postojů. Tato okolnost může být dána i tím, že je strana již delší dobu v opozici (poslední vládní účast skončila 10. července 2013 pádem Nečasovy vlády), a tak má omezené možnosti realizovat svůj program a tím se i od něho výrazně odchýlit. Z těchto uvedených důvodů považujeme stranu TOP 09 za „ukotvenou“.

Že je TOP 09 stranou proevropskou můžeme vyčíst z jejího volebního programu pro volby do Sněmovny 2017, stejně tak z její Vize 2030 zveřejněné na stránkách strany. Volební program k tématu Evropské unie zmiňuje například, že EU je „klíčem k naší dobré a stabilní budoucnosti“, že by ČR měla co nejdříve přijmout jednotou měnu euro nebo že by ČR měla být součástí rychlejšího pruhu integrace EU. Naopak naprosto vylučuje vystoupení z Evropské unie a odmítá pořádání referend na toto téma.

Volební program a Vize 2030 se také opírají o bezpečnostní záruky Severoatlantické aliance. Z volebního programu: „Základním pilířem obrany ČR je Armáda ČR a plně zabezpečený a fungující bezpečnostní systém. Za rozhodující součást naší obranné politiky považujeme členství v NATO a EU, které nám přináší výhody kolektivního zajištění obrany a bezpečnosti. Toto nás současně zavazuje, abychom adekvátně přispívali k rozvoji společné obrany ostatních členských států. Budeme usilovat o to, abychom splnili závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP v horizontu let 2018–2021.“ A do budoucna Vize 2030 zmiňuje: „Česká republika je aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ Členství v Severoatlantické alianci nám pak podle TOP 09 garantuje naši bezpečnost.

Krajské volby do 13 zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října 2020. Spolu s nimi se uskuteční i první kolo voleb do Senátu. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 9. a 10. října 2020.

TOP 09 bude v letošních krajských a senátních volbách kandidovat ve většině případů v koalicích. Samostatně budou kandidovat nejspíš pouze ve Středočeském kraji, kde se nedohodli na spolupráci s hnutím STAN. Jejich kandidatura ovšem zatím nebyla potvrzena. O tom, jak bude vypadat kandidátní listina, se stále jedná i na Vysočině.

S ODS a dalšími subjekty TOP 09 vyjednala koalici v Plzeňském kraji (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů), Pardubickém kraji (ODS a TOP 09) a Moravskoslezském kraji.

S KDU-ČSL vytvořili  společnou kandidátku v Olomouckém kraji (Koalice pro Olomoucký kraj), Libereckém kraji (Společně pro Liberecký kraj) a Jihočeském kraji.

Spolu s hnutím STAN bude TOP 09 kandidovat v Karlovarském kraji a Zlínském kraji.

V koalici se Stranou zelených pak spolupracují v Ústeckém kraji (Spojenci pro kraj), Jihomoravském kraji (Spolu pro Moravu). S dalšími subjekty pak v Královéhradeckém kraji (Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Předsedkyně TOP 09 má tak pravdu, když říká, že její strana vyjednala spolupráci ve většině krajů pro nadcházející krajské volby. Problematickou částí jejích slov se však může jevit to, že Pekarová Adamová mluví ve svém výroku o krajských a senátních volbách. Na úrovni senátních voleb totiž zatím nebyla potvrzena spolupráce více stran s TOP 09.

Jenže Pekarová Adamová mluví o vyjednané spolupráci v krajích. Do Senátu se ale nebude volit na území celých krajů, ale jen v jejích částech, a volební obvody Senátu jsou mnohem menší než jednotlivé kraje. Vyjednaná spolupráce na úrovni krajů pro tyto volby tak nedává příliš velký smysl. Celý zbytek výroku se zjevně týká krajských voleb, a tak úvodní zmínku o senátních volbách chápeme pouze jako pojmenování voleb, ke kterým letos dojde.

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.

Po neúspěšném pátrání ve veřejně dostupných zdrojích se Demagog.cz obrátil přímo na tiskového mluvčího strany TOP 09 Vladana Vaňka. Ten nám sdělil prostřednictvím emailové komunikace, že od 1. ledna 2020 strana přijala 144 nových členů, dále eviduje dalších 117 zájemců o členství. Zároveň dodal, že strana k dnešnímu dni eviduje 2 527 členů.

Na základě těchto obdržených informací hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť předsedkyně Pekarová Adamová mluví pouze o „nových členech“, nikoliv o zájemcích, a počet nových členů, tedy číslo 144, nelze považovat za „stovky“.

TOP 09 je česká politická strana, která vznikla v roce 2009. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 16,7 % hlasů a stala se součástí vládní koalice spolu s ODS a VV. V dalších volbách v roce 2013 a 2017 její volební zisk poklesl, jak ukazujeme v grafu.

Průzkumy volebních preferencí, např. dle dat CVVM, ukazují také dlouhodobý propad podpory TOP 09. Výsledky volebních průzkumů pak obsahuje i web Mandáty.cz, bohužel však pouze do roku 2017.

Z uvedeného grafu jde vidět, že propad preferencí TOP 09 se zastavil během roku 2018. Přesto lze říci, že v horizontu 5 nebo i 10 let podpora této strany spíše klesá, a výrok Pekarové Adamové tak lze hodnotit jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová mluví o situaci, kdy na návrh radní Hany Kordové Marvanové schválila Rada Hlavního města Prahy (.pdf, str. 14) 4. listopadu 2019 projektový záměr výstavby dostupného družstevního bydlení spolu se zřízením příslušné komise.

Podle zjištění Deníku N však Hana Kordová Marvanová viní primátora Zdeňka Hřiba, že zakázal zpracování analýzy a potřebných právních dokumentů k projektu družstevního bydlení. Zbylá koaliční uskupení (Piráti a Praha sobě) to ale odmítají. Chtějí prý jen zajistit, aby byl projekt řádně ošetřen a metropole na něm netratila. Dále tvrdí, že Kordová Marvanová s nimi nedokáže komunikovat.

Na mimořádné tiskové konferenci k dostupnému bydlení dne 6. prosince primátor Hřib vyzval (čas 55:02–55:46) radní Kordovou Marvanovou k tomu, aby zvážila, zda se nechce vzdát gesce podpory bydlení, kterou má v radě HMP na starosti.

Zda však primátor Hřib skutečně vyzval radní Kordovou Marvanovou k jejímu odstoupení z rady, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v anglickém jazyce dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, který bude následovat.

Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce. Délka lhůty je v rozporu s výrokem poslankyně Adamové, která mylně uvádí lhůtu jeden měsíc.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení.

Dále je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika poté mohou další měsíce vyjednávat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Státní zemědělský intervenční fond vydal 12. prosince 2019 tiskovou zprávu, ve které vysvětluje své rozhodnutí o proplacení dotace společnostem z koncernu Agrofert z konce listopadu 2019.
 Jde o dva projekty. Společnost Kladrubská, a. s. dostane téměř 3 miliony korun na nový nakladač a velkochovu vepřového dobytka Lipra Pork bude proplaceno více než 48 milionů korun na modernizaci chovů prasat v závodech.

Fond celkově vyplatí dotace ve výši 51,2 milionu korun, a to za období mezi únorem 2017, kdy Andrej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a srpnem 2018, kdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů.



SZIF se podle tiskové zprávy nachází v odlišném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Dle výkladu SZIF se poskytování dotací SZIF řídí jiným zákonem, a to zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Platební agentura SZIF neposkytuje dotace ze státního rozpočtu, ale z rozpočtu SZIF.

SZIF vysvětluje v tiskové 

zprávě: „Ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů spojuje zákaz poskytnout dotaci s postupem poskytovatele dotace podle rozpočtových pravidel. Na dotace poskytované SZIF se tedy toto ustanovení, jak je vysvětleno výše, nemůže vztahovat. SZIF se ani neřídí rozpočtovými pravidly při poskytování dotací, ani neposkytuje dotace ve smyslu jejich definičního vymezení v rozpočtových pravidlech.“

Ve vztahu k projektům schváleným od 2. srpna 2018 zůstává SZIF nadále v režimu předběžné opatrnosti a tyto projekty neproplácí.

Evropská komise ve finálním auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná.

„Considering the above governance features, in particular that Mr Babiš has defined the objectives of trust funds (notably the protection of his interests), set up their functioning and appointed all their actors, whom he can also dismiss, Mr Babiš currently exercises a decesive influence over the two trust funds. Mr Babiš therefore controls the two trust funds and, through these trust funds, he also controls the Agrofert group.“ (Final audit, str. 21)

Dle Evropské komise se premiér Babiš dostal do střetu zájmů, čímž porušil (Final Audit, str. 66 a 68) § 4 zákona č. 159/2006 Sb. i § 4c zákona č. 159/2006 Sb. a článek 61 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 57). Podle tohoto článku se osoby podílející se na plnění rozpočtu musí zdržet jednání v případě, že by mohlo dojít k ohrožení nestranného a objektivního výkonu funkcí, ať už z důvodu hospodářského nebo jiného osobního zájmu.

Komise došla k závěru, že české orgány nebyly (Final Audit, str. 68) schopny zajistit, aby nedocházelo k porušování zákona č. 156/2006 Sb. o střetu zájmů, čímž Česká republika porušila finanční pravidla EU vyplývající z článku 32 odst. 3 nařízení č. 2012/966 (.pdf, str. 25) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 44).

Do České republiky dorazila finální zpráva auditorů Evropské komise 29. listopadu 2019 v angličtině. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, aby sdělilo, jak plní obsažená doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.