Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků

Miloš Zeman

U Westinghouse je trochu problém, že nedávno požádal, požádala tato firma o ochranu před věřiteli. Ale mezitím se situace trošku zlepšila.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Pravda

Dne 29. března 2017 podala firma Westinghouse Electric Company na základě požadavku své mateřské firmy Toshiba žádost o ochranu před věřiteli čili bankrot. V současné době došlo k restrukturalizaci dluhu a mateřská Toshiba dospěla k dohodě o odkoupení svých pohledávek u Westinghouse v hodnotě 3,7 miliardy dolarů. Zároveň došlo ze strany Toshiby i k prodeji jejího celkového podílu akcií firmy Westinghouse investiční skupině Brookfield Business Partners.

Poměrně komplikovaný obchod popisuje Toshiba ve svém prohlášení ze 4. ledna 2018. Obchod potvrzuje přání vyjádřená v září 2017 tehdejším CEO firmy Westinghouse, že situace firmy se lepší a že firma počítá s tím, že na počátku roku 2018 zruší status bankrotu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože je pravdou, že firma vyhlásila v roce 2017 bankrot. Je taktéž pravdou, že prodejem firmy Westinghouse novému majiteli se její situace zlepšila natolik, že se uvažuje o ukončení stavu bankrotu.

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Mimo jiné, pane prezidente, víte jak hlasovali naši krajané v Číně v prezidentské volbě?

Miloš ZEMAN: Ano, protože to byli zaměstnanci ambasády. A pokud jde o velvyslanectví, tak tam ti pracovníci často nastupovali ještě za éru pana Schwarzenberga.

Jaromír SOUKUP: Skončil jste čtvrtý, vyhrál Jiří Drahoš.

Miloš ZEMAN,: No, právě proto.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože odevzdaných hlasů v prvním kole prezidentských voleb na zastupitelských úřadech v Číně je sedmkrát více, než kolik lidí je zaměstnáno na všech těchto úřadech. Je tedy zjevné, že neplatí Zemanův argument, že jeho výsledek zde je dán počtem lidí, kteří působí na ambasádě v Pekingu a na dalších místech.

Oficiální stránky Velvyslanectví v Pekingu uvádí seznam dvanácti zaměstnanců, zbylé úřady dohromady uvádí dalších 22 zaměstnanců. Na toto číslo nás odkázalo rovněž ministerstvo zahraničních věcí.

V Číně jsou pro volby ustaveny čtyři volební místnosti (resp. pět, ČSÚ počítá k Číně i výsledky z volební místnosti v Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji). Velvyslanectví České republiky je pouze v Pekingu, v ostatních městech (Hongkong, Chengdu, Šanghaj) jde o generální konzuláty. Dohromady bylo v Číně odevzdáno 211 volebních lístků (resp. 244 i s Tchaj-pejem, voličů zapsaných v seznamu bylo 313).

Ve všech čínských volebních okrscích zvítězil Jiří Drahoš, kromě Chengdu, kde nastala remíza mezi čtyřmi kandidáty – Drahošem, Zemanem, Topolánkem a Horáčkem, každý z nich obdržel tři hlasy (všechna výše zmíněná čísla pochází z webu Volby.cz).

V současné době je českým velvyslancem v Pekingu Bedřich Kopecký, který byl navržen vládou Bohuslava Sobotky (tedy tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem). Kolik zaměstnanců nastoupilo do úřadů během let 2010–2013, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, se nám nepodařilo dohledat.

Nicméně je naprosto zjevné, že i pokud by všichni zaměstnanci ambasády a zastupitelských úřadů hlasovali pro Drahoše (což vzhledem k tajnosti volby nejde doložit), šlo by pouze o sedminu odevzdaných hlasů. Není tedy pravdou, že by hlasovali pouze tito zaměstnanci a tím by byl dán výsledek v neprospěch Miloše Zemana.

Miloš Zeman

Čína se právě v tomto roce respektive promiňte v minulém roce, stala největší světovou ekonomikou.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Nepravda

Velikost ekonomiky se v současnosti měří nejčastěji hodnotou Hrubého domácího produktu (HDP), případně HDP přepočteným na paritu kupní síly (PPP). Dle světové banky (data 2016) pak největší ekonomikou je dle HDP stále USA, ale podle PPP je jí Čína.

Podobné údaje přináší i mezinárodní měnový fond (MMF), který uvádí na prvním místě v podílu světového PPP (data 2017) Čínu, následovanou EU a USA, ale v případě HDP je to na prvním místě stále USA. Toto prvenství si dle údajů MMF Čína udržuje již od roku 2015, kdy předběhla USA v hodnotách PPP.

Světové ekonomické forum přiznává první místo i nadále USA, ale to pracuje čistě jen s údaji o HDP, kde si USA udržuje náskok právě před Čínou. Pozici Číny jako vedoucí světové ekonomiky uznávají například i významná ekonomická media jako je například Bloomberg, i ten ale pracuje s paritou kupní síly. V článku zároveň vysvětluje problematiku porovnávání velikosti ekonomiky jen na základě HDP.

Výrok tedy musíme hodnotit jako nepravdivý, jednak dle jednoho z měřítek (HDP) je největší ekonomikou stále USA, a i v případě ukazatele PPP je výrok nepravdivý, protože se Čína dostala na první místo již v roce 2015, a ne loni v roce 2017.

Miloš Zeman

Jiří Drahoš a Bohuslav Sobotka společně prohlásili, že parlamentní volby byly ovlivňovány ruskými rozvědkami.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Nepravda

Bohuslav Sobotka nic takového netvrdil, pouze se z pozice předsedy vlády sešel s kandidátem na prezidenta, který tuto obavu měl. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Jiří Drahoš se opravdu obával, že výsledky parlamentních voleb v České republice byly ovlivněny tajnými zahraničními službami. Po volbách se Drahoš sešel s tehdejším premiérem Sobotkou v Kramářově vile, kde upozornil na toto nebezpečí.

Podle Jiřího Drahoše ovlivňování voličů a šíření dezinformací ruskými tajnými službami probíhaly kromě USA, Francie a Německa také v České republice. Tyto dezinformace podle něj zprostředkovávala média a servery, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Následně také zveřejnil jejich seznam na svém webu. Jako jedno z vysvětlení Drahoš pro ČT uvedl:

Jednoznačně se domnívám, že dojde a dochází k ovlivňování demokratičnosti našich voleb. Když sleduji situaci ve Spojených státech, Francii nebo v Německu, tam se teď o ovlivňování voleb velmi intenzivně diskutuje. Všechny tajné služby těchto států potvrzují, že k tomu docházelo.

Sobotka pak v reakci na setkání Drahoše ujistil, že se tomuto riziku odpovědné instituce státu věnují.

„Ujistil jsem dnes pana Drahoše, že vláda bere tato rizika vážně. Stát musí zajistit, aby prezidentské volby měly demokratický průběh a uskutečnily se plně v souladu s Ústavou a platnými zákony. Odpovědné instituce státu tomu věnují svou pozornost a věřím, že stejně bude postupovat i nastupující vláda.“

Miloš Zeman

A kromě toho jsem zjišťoval, jaké důkazy pan Drahoš pro své tvrzení má. BIS prohlásila, že nemá žádné informace o takovém ovlivňování. Pan Drahoš pak prohlásil, že pro to nemá důkazy, ale myslí si to.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Pravda

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci vyjádřil obavy z ovlivňování jak parlamentních, tak prezidentských voleb v České republice zahraničními vlivy. Na tento popud na svých stránkách zveřejnil jména dezinformačních webů, které pokládá za potenciálně nebezpečné pro demokratický průběh voleb. Na jeho obavy následně reagoval ředitel BIS – ten prohlásil, že nedisponuje informacemi, které by zahraniční vliv ve volbách potvrzovaly, ale že v případě svobody slova není možno zcela zabránit dezinformačním kampaním.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavy z ovlivňování voleb zahraničními vlivy na půdě České republiky. Drahoš jepřesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou; řekl, že o tom osobně nemá pochyb.

Rovněž vyjádřil znepokojení, že toto ovlivňování bude pokračovat i v prezidentských volbách. Své tvrzení zakládal zejména na výroční zprávě BIS za rok 2016, která zahraniční vlivové operace uváděla jako jedno z bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Jako jeden ze základních problémů uvedl dezinformační weby, které umožňují ovlivňování veřejného mínění na základě šíření nepravd. Jejich seznam následně zveřejnil na svých stránkách. Dezinformační weby sleduje i Ministerstvo vnitra, které jejich aktivity rovněž vyhodnocuje jako potenciálně nebezpečné.

Ředitel BIS, Michal Koudelka, reagoval až poté, co Jiří Drahoš projevil svoje znepokojení. Ve svém prohlášení uvedl, že BIS nemá „k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.“

Avšak rovněž upozornil, že „pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.“ BIS tedy netvrdí, že k žádnému ovlivňování nedochází – naopak nedisponuje relevantními informacemi, které by tuto činnost potvrzovaly, nebo naopak plně vyvracely.

Miloš Zeman

Miloš ZEMAN: A on už u vás myslím i několikrát byl ne?

Jaromír SOUKUP: Ano byl, byl.

Miloš ZEMAN: No, tak vidíte.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Nepravda

Jiří Drahoš se na TV Barrandov objevil ne několikrát, ale pouze jednou, a to v Aréně Jaromíra Soukupa 19. 12. 2017.

Miloš Zeman

Ani jeden z těchto dvou lidí není trestně stíhaný (Mynář a Nejedlý, pozn. Demagog.cz). Není samozřejmě odsouzený a nebylo vůči němu vzneseno žádné obvinění.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Pravda

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.

Miloš Zeman

Žádný zákon neukládá kancléři, aby měl bezpečnostní prověrku. On ji ostatně má, byť na stupeň „vyhrazené“.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že kancléř čistě formálně prověrku podle zákona nepotřebuje, pro výkon jeho funkce je ovšem nezbytná a to z toho důvodu, že bez ní se nemůže účastnit řady jednání nebo se seznamovat s utajovanými informacemi.

Je pravdou, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemá zákonem přímo uloženou povinnost získat prověrku na určitý stupeň. Zákon totiž neváže stupně na jmenovité funkce, ale újmu, kterou vyzrazení informací, se kterými se osoba bude potýkat, může způsobit. Podle této hrozby újmy si pak osoba musí opatřit příslušné osvědčení, a to podle toho, s jakými informacemi přichází do styku. Z podstaty funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky tedy zákon de facto vyžaduje bezpečnostní prověrku. Čím nižší je její stupeň, tím více bude kancléř v této funkci limitován omezeným přístupem k citlivým dokumentům a jednáním.

Kancléřova funkce je upravena v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky, byť velmi stručně. O žádném stupni prověrky zde není řeč z důvodů výše uvedených. Na nátlak mj. ze strany prezidenta Zemana zažádal koncem roku 2013 o prověrku na nejvyšším stupni, tedy „přísně tajné“. Ta mu však po vleklém řízení, kdy měl Mynář potřebné doklady dodávat zhruba jeden rok, nebyla udělena. Musel se tak spokojit s nejnižším stupněm, tedy „vyhrazeno“, který mu však neumožňuje například účastnit se s prezidentem zasedání Bezpečnostní rady státu a neměl by znát ani program státních návštěv.

Mynář proti rozhodnutí podal rozklad, tedy přezkumný nástroj směřující k vedení NBÚ. Ten byl ovšem zamítnut a Mynář již v tu chvíli ohlásil úmysl dovést případ k soudu žalobou. V říjnu loňského roku potvrdila mluvčí městského soudu v Praze serveru Lidovky.cz, že případ pana Mynáře mají na stole, nicméně nebude do konce roku rozhodnut. To vskutku nebyl.

Miloš Zeman

On jí ostatně má, byť na stupeň vyhrazené (Mynář prověrku, pozn. Demagog.cz). Frajeřil, řekl si o prověrku na stupeň přísně tajné, tu nedostal, odvolal se k soudu. Aby náš rozhovor byl trochu živější, mohu vám prozradit, snad se na mě kancléř za to nebude zlobit, zprávu z předsálí, když se to tenkrát projednávalo, cituji: ‚Kdyby si ten blbec řekl o prověrku na stupeň tajné, tak to teď má.‘ Konec citátu.
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Neověřitelné

Výrok je z veřejně dostupných zdrojů neověřitelný, dodejme však, že Zeman již podobný výrok jednou pronesl. Podle něj šlo při žádosti o nejvyšší stupeň o Mynářovu „frajeřinu“.

V rozhovoru pro ČRo PLUS uvádí: „Odborníci z Národního bezpečnostního úřadu, které nebudu jmenovat, říkali: Kdyby si, blbec, řekl o prověrku na stupeň tajné, tak to dostane.“ Zda toto prohlášení opravdu padlo, však nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Celý výrok je tak pouze Zemanovým tvrzením, které nelze nijak doložit.

Miloš Zeman

Měl jich víc, měl jich víc, pane Soukupe, 80 tisíc měl pan Horáček. A pan Drahoš měl kolem 130 tisíc (myšleno podpisů pod kandidaturu, pozn. Demagog.cz).
Týden s prezidentem, 19. ledna 2018
Pravda

Výrok Miloše Zemana o počtu podpisů odevzdaných protikandidáty hodnotíme jako pravdivý, i když se čísla mírně liší.

Michal Horáček nasbíral k 1. listopadu 2017 téměř 115 tisíc podpisů, část však musel vyřadit kvůli chybám nebo chybným údajům. Na ministerstvo vnitra přinesl podpisové archy s 86 tisíci podpisy (.pdf, str. 80).

Jiří Drahoš již v srpnu loňského roku překročil nutných 50 tisíc podpisů o více než 28 tisíc. V pořadí se tak dostal před Michala Horáčka i Miloše Zemana. V listopadu počet příznivců, ochotných podepsat jeho kandidaturu, čítal téměř 160 tisíc. Po vyřazení nesprávně vyplněných archů se Jiří Drahoš dostavil na ministerstvo vnitra se 142 tisíci podpisy (.pdf, str. 282).