Petr Gazdík

Výrok Petra Gazdíka označujeme jako neověřitelný, hodnocení jím nastíněného problému je příliš široké a z naší strany není možné je v rozsahu jednoho výroku korektně ověřit.

Hlavní programové priority stran mají často velmi obecnou podobu, a proto je obtížné je hodnotit. Jiné mohou být prosazeny až po kompromisu mezi koaličními partnery.

Starostové kandidovali v roce 2010 na společné kandidátce s TOP 09, nelze tak zcela rozlišit programové priority obou subjektů. TOP 09 a Starostové prosadili některá svá programová východiska, koaliční občanští demokraté však rovněž.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2010 společně se stranou TOP 09. Z 41 mandátů, které společná kandidátka v květnu 2010 získala, patřilo do STAN devět z nich. TOP 09 a STAN vstoupili po volbách do společné vládní koalice s Občanskou demokratickou stranou a Věcmi veřejnými.

Jednou z programových priorit (. pdf, str. 27) hnutí STAN byla změna rozpočtového určení daní obcí.

„Zájmem vlády je rovněž zvýšit finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci.Cílem pak je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi ‚ nejchudší ' a ‚ nejbohatší ' obcí. Současný rozdíl je zhruba 4,5 násobek příjmů na obyvatele, cílový stav vláda stanoví v intervalu 2,5–3 násobku.“ Tehdejší vláda schválila v září 2012 novelu zákona, která od 1. ledna 2013 měnila určení daní. Hlavní motivací změny byla snaha snížit disproporce v příjmech na obyvatele mezi obcemi. Pokles sdílených daní u největších čtyř měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) činil v porovnání s objemem sdílených daní v roce předešlém v úhrnu 1,1 mld. Kč.

Nicméně i dalším stranám se podařilo prosadit své zájmy. ODS považovala za svoje priority (. pdf, str. 10) např. prosazení důchodové reformy a snížení kapitálových výdajů vedoucí k nižšímu schodku státního rozpočtu. V roce 2013 klesly kapitálové výdaje o 2 mld. Kč z 96, 9 mld. Kč v roce 2012 na 94,9 mld. Kč. v roce 2013 (. doc, str. 27).

Vláda navíc prosadila narovnání vztahu církve a státu, což byl rovněž programový bod občanských demokratů (. pdf, str. 36).

VV před volbami požadovaly přímou volbu prezidenta, hejtmanů a starostů (. pdf, str. 42). Vláda, jejímiž byli politici VV v první fází členy, prosadila v červnu 2012 změnu volby prezidenta republiky.

Koaliční vládnutí skončilo zásahem Policie ČR na Úřadu vlády v červnu 2013.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.

Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.

V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.

Dle informací z webu ODS, kde je otištěn rozhovor Ivan Fuksy v deníku Právo, se Ivan Fuksy do této skupiny řadí. Ivan Fuksa k 7.11.2012 složil poslanecký mandát.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.

Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.

Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).

Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.

20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Petr Gazdík se opakovaně vyjádřil, že pokud se stane hejtmanem, opustí vysokou politiku a dokonce upřesňuje: "pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny".