Petr Mach
SPD

Petr Mach

Pravda

Výrok Petra Macha s nejvyšší pravděpodobností odkazuje na imigrační politiku Německa v 60. letech. V jejím rámci SRN uzavřela bilaterální dohodu s Tureckem o usnadnění přístupu Turků (a tureckých Kurdů) na německý pracovní trh formou krátkodobých povolení k pobytu. Původní záměr počítal s tím, že se tito tzv. gastarbeiteři po určitém čase v Německu vrátí do Turecka a nahradí je noví pracovníci. Němečtí zaměstnavatelé ale měli zájem nadále zaměstnávat již zaškolené pracovníky a tato politika tak vedla ke vzniku minoritní turecké a kurdské menšiny v Německu, protože za těmito pracovníky později přicestovaly i jejich rodiny a natrvalo se usídlily v Německu. Více informací zde.

Podle odhadu Kurdského institutu v Paříži se populace Kurdů v Německu v roce 1995 pohybovala nad číslem 600 000. V celé západní Evropě jich tehdy přitom bylo kolem 850 000.

Pravda

Tento výrok je pravdivý. Švédsko patří mezi země, které nejvíce poskytují azyl. Jak dokládá zpráva Eurostatu z 12.05.2015 pro rok 2014. Rovněž je pravdivé tvrzení, že Švédsko má podstatně méně obyvatel než Německo.

Německo má 80,62 mln obyvatel, zatímco Švédsko pouhých 9,6 mln obyvatel.

Aktuální statistika (pdf) Eurostatu za rok 2014, která se zabývá azylanty, ukazuje následující.

" Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo (47 600), Švédsko (33 tisíc), Francie (20 600) a Itálie (20 600). Celkem tak tyto čtyři země schválily azyl dvěma třetinám všech úspěšných žadatelů v EU. Nejméně azylantů naopak přijalo Estonsko (20), Chorvatsko a Lotyšsko (obě země 25) a Portugalsko (40). "

Pravda

Pokud jde o Českou republiku, data jsou následující:

  • K 31.12.2013 je v ČR 237 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 203 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činí 439 tisíc lidí.
  • Pokud jde o zaměstnanost, tak bohužel nejsou "z důvodu integrace informačních systémů MPSV údaje za cizince evidované úřady práce od roku 2012 k dispozici." Známé je pouze číslo počtu cizinců s platným živnostenským oprávněním, které je 83 569 lidí.
  • Posledními známými údaji jsou tak data z roku 2011, kdy bylo v ČR 196 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 238 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činilo 434 tisíc lidí. Zaměstnáno bylo 311 tisíc cizinců, což činí cca. 72 %.
  • Pokud jde o zmíněné země, pak nejvíc pracujících cizinců v roce 2011 (mimo EU, kde je Slovensko jasně na prvním místě) u nás bylo (sestupně) z Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Ruska, Mongolska a dalších států.

Pokud jde o srovnání se Švédskem, Francií a Německem, pak nám Eurostatnabízí k nezaměstnanosti cizinců takováto data z roku 2013 (viz tabulka níže):

  • V České republice je nezaměstnáno 6,8 % ekonomicky aktivních občanů mezi 20-64 lety, přičemž u zdejších cizinců ve stejné věkové kategorii je nezaměstnaných 7,2 %
  • Ve Francii je nezaměstnáno 8.9 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 18.8 %.
  • V Německu je nezaměstnáno 4.8 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 9.9 %.
  • Ve Švédsku je nezaměstnáno 6.2 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 20.2 %.

Se všemi srovnávanými zeměmi na tom byla s mírou nezaměstnanosti cizinců opravdu nejlépe Česká republika, přičemž následovalo Lucembursko s 8 % nezaměstnanými cizinci (míra všeobecné nezaměstnanosti, je však u této země 3.3 %). Nejhůře pak dopadlo Portugalsko s 28,9% nezaměstnanými cizinci (přičemž ale všeobecná nezaměstnanost byla 16.2 %).

Zajímavé je dokonce i to, že v České republice je více nezaměstnaných cizinců z EU (8,3 %), než těch kteří přišli ze zemí mimo EU (celoevropsky nejmenší číslo 6,2 %). Naopak ve Švédsku je nezaměstnaných cizinců mimo EU největší množství (28,7 %), přičemž nezaměstnanost občanů EU je 10,6 %.

Nezaměstnanost v rámci EU-28 dle zemí, občanství a věku

Pravda

V Berlíně, hlavním městě SRN, žije více než 3 miliony a 450 tisíc obyvatel, z nichž 160 tisíc jsou muslimové. Berlín se zároveň územně dělí na 12 obvodů. Podle Euro-islam.info za koncentrací muslimů v Berlíně stojí mj. pracovní politika v tehdejším západním Německu z počátku 60. let, kdy odstartovala i vlna imigrace. Obyvatelé muslimských zemí přicházeli v té době do Německa pracovat, později se za nimi stěhovaly i jejich rodiny. V Berlíně skutečně existují části v rámci městských obvodů se zvýšenou koncentrací muslimů, patří k nim hl. části obvodů Mitte, Neukölln a Kreuzberg. Celé Německo má přes 82 milionů obyvatel, z nich je kolem 4,8 milionů muslimů. PodleNovinky.cz tvoří Německo spolu s Francií největší základny přistěhovalých muslimů v Evropě. Muslimské čtvrti se nacházejí ve městech nejen v Berlíně, ale i v celém Německu. Turci totiž mají tendenci zachovávat soudržnost a koncentrují se v sociálně slabších čtvrtích města (Hesová 2005). Problémy i protiimigrantské nálady se v Německu skutečně objevují. Zmiňme například německou občanskou iniciativu PEGIDA (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes), která působí od roku 2014 a organizuje demonstrace proti islamizaci Německa. Velký spor představují například zahalené muslimské dívky ve školách. Situace vyvrcholila na jaře v roce 2015, kdy německý ústavní soud zrušil zákaz nošení muslimských šátků. Německou společnost rozděluje také výstavba mešit na území země. Do situace se zapojují i extremistické skupiny, členy jedné z nich zajala policie v květnu 2015 s podezřením na plánované útoky na mešity. Výrok Petra Macha tedy vzhledem ke zjištěním označujeme za pravdivý.

Pravda

Na základě dostupných informací o hlasování Strany zelených v Poslanecké sněmovně a frakce Evropského parlamentu Zelení - Evropská svobodná aliance hodnotíme výrok jako pravdivý.

V rámci Poslanecké sněmovny Zelení, včetně Ondřeje Lišky, podpořili návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která nastavuje podmínky pro využívání biopaliv (.doc).

O podpoře využívání biopaliv na úrovni Evropského parlamentu pak svědčí například hlasování (ang.) frakce Zelených o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie.

Dodejme, že hodnocení vychází z předpokladu, že termín biopaliva je používán v obecném slova smyslu. Současná politická debata v Evropském parlamentu však spíše spěje k posuzování vlivu jednotlivých druhů těchto paliv na životní prostředí (viz např. článek zde, pro vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy biopaliv viz článek zde).

Výše citovaný návrh směrnice tak mimo jiné obsahuje deklaraci: "Pokud se provede srovnání množství emisí v průběhu životního cyklu plodin, mají olejniny mnohem větší množství emisí než cukronosné plodiny a plodiny bohaté na škrob. Má-li být přínosu pro životní prostředí dosaženo co nejefektivněji, je třeba se soustředit na omezení biopaliv, zejména těch, která mají největší negativní dopad na životní prostředí. Proto je v první řadě třeba zavést opatření proti olejninám."

Zavádějící

Petr Mach má pravdu, když tvrdí, že DPH na potraviny či na dětské pleny byla před vstupem do EU (2004) 5 procent. Je však přinejmenším zavádějící tvrdit, že ke zvýšení DPH došlo kvůli Evropské unii.

Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty stanoví v Hlavě VIII, kapitole 2 (strana 46) minimální polovené sazby DPH. Podle aktuálního znění nesmí členské státy uplatňovat základní sazbu DPH nižší než 15 % a jednu nebo dvě snížené sazby ne nižší než 5 %. Snížená sazba může být uplatněna pouze na zboží vyjmenované v Příloze III této směrnice (strana 148). Jedná se například o potraviny, lékařské vybavení, přepravu osob, knihy či stavební práce na bytových jednotkách. Zmíněné pleny v tomto seznamu nejsou. Členské státy si při vstupu do EU mohly sjednat výjimku z těchto pravidel (uplatňování nižší sazby daně, snížená sazba na další položky), Česká republika si však tuto výjimku nevyjednala, směrnici tedy musí dodržovat v plném znění.

Když se však podíváme na vývoj sazeb DPH v České republice, ty nikdy nebyly pod stanovenou hranicí (základní sazba neklesla pod 19 %, snížená pod 5 %). Po vstupu do EU došlo k přeřazení některých položek ze snížené sazby do základní kvůli výše zmíněné směrnici, což vedlo k jejich zdražení. Z podobného důvodu došlo od roku 2013 ke zdražení zmíněných plen, kvůli tlaku Komise musely být přeřazeny do základní sazby DPH. V zásadě ale Česká republika nikdy nemusela přistoupit ke zvýšení sazeb DPH kvůli Evropské unii.

Dá se tedy říci, že kvůli EU se zvýšila DPH na plenky a na tzv. komunální služby. Zvýšení snížené sazby daně, která se uplatňuje například na potraviny, však rozhodně není možné svádět na EU. Naopak, naše současná snížená sazba 15 % je ve výši minimální základní sazby.

Petr Mach

Evropský parlament má právo navrhnout změnu smlouvy.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 14. května 2014
Pravda

V konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii, které vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie, se uvád í (pdf.str.41):

" článek 48...2. Vláda kteréhokoli členského státu,Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům."

Tvrzení Petra Macha je tedy založeno na pravdivých faktech.

Pravda

Je pravda, že projekt společné evropské armády je zatím nerealizovaným plánem v rámci evropské Společné bezpečnostní a obranné politiky. V rámci SBOP nyní fungují pouze evropské bojové skupiny, které však ještě nebyly nasazeny.

Členské země EU si tedy svou bezpečnost musí zajišťovat samy. Řada evropských států, včetně České republiky, je také členy aliance NATO, ve které funguje princip kolektivní obrany.

Petr Mach

Evropští poslanci schvalují rozpočet Evropské unie.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 14. května 2014
Pravda

Celý proces schvalování rozpočtu Evropské unie je ve velmi přehledné podobě dohledatelný na webu Evropského parlamentu. Ten popisuje nezastupitelnou úlohu EP v tomto procesu.

Petr Mach

Ondřej Liška 17. března 2010 pro navýšení podílu biopaliv.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 14. května 2014
Pravda

Petr Mach hovoří o hlasování sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze 176 přítomných hlasovalo pro návrh 169 poslanců a poslankyň, mezi nimi i Ondřej Liška. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.