Petr Mach

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Petr Mach publikoval článek o zdražení cigaret na webu Strany svobodných občanů 27. 12. 2013.

Na základě početních nepřesností a faktu, že Petr Mach používá pro výpočet ceny cigaret v roce 2014 nesprávný směnný kurz, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Petr Mach má pravdu, že od 1. ledna 2014 skutečně dochází dle článku XIX předpisu č. 407/2012 Sb. ke zvýšení minimální sazby spotřební daně u cigaret z 2,18 na 2,25 Kč. Na krabičce 20 cigaret* však dojde k nárůstu z 43,60 Kč na 45 Kč, tedy o korunu čtyřicet a nikoli „skoro o 2 koruny", jak tvrdí Petr Mach.

Dále pak Mach tvrdí, že „Kvůli intervenci centrální banky budou muset cigarety zdražit celkově o 7 korun.", což však také není pravda. Směrnice 2011/64/EU z 21. června 2011 říká, že směnný kurz pro nadcházející rok se stanoví (.pdf; článek 18, bod 1) na základě kurzu v první pracovní den října předcházejícího roku. Dle úředního věstníku EU byl kurz (pdf, s. 2) stanoven 1. října 2013 na 25,730 Kč a kurz 27,655 Kč, který používá pro svůj výpočet tedy není relevantní.
Výpočet Demagog.cz:
Od 1. 1. 2014 má zdanění (.pdf; článek 10, bod 2) cigaret činit minimálně 90 eur na 1000 kusů. Minulý rok činila minimální spotřební sazba u cigaret 2,18 Kč tzn. 43,60 Kč na krabičku cigaret, dle kurzu závazného minimálního zdanění EU by krabička cigaret dle tohoto kurzu musela stát lehce nad 46,3 Kč a zdražení by tedy mohlo být proti r. 2013 pouze necelé 3 Kč.

Co se týče polské výjimky, tak zde má Petr Mach pravdu. Dle výše zmíněné směrnice se Polsko skutečně nachází (.pdf; článek 10, bod 2) v kategorii zemí, které mají přechodné období do konce r. 2017.

*Tato konstrukce je však hypotetická, v praxi se ceny cigaret vyvíjí individuálně, podle typu, ceny výrobce atp...

Tento výrok padl v kontextu vztahů (odlišných stanovisek) vlády a prezidenta. Je pravda, že v tomto konkrétním rozhovoru pro ruský První kanál Miloš Zeman nezpochybnil územní celistvost Ukrajiny. Toho se však dopustil již před časem, výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z neoficiálního překladu rozhovoru na serveru Nová republika, jednotlivé pasáže pak citovala i česká média (záznam rozhovoru na Youtube je k dispozici pouze v ruštině). Prezident v rozhovoru konstatoval, že "na Ukrajině je občanská válka" a v takových podmínkách je "jakákoliv hospodářská pomoc jen plýtvání penězi". Podle něj se předně musí dohodnout "Ukrajinci s Ukrajinci".

V tomto rozhovoru však nijak explicitně nezpochybňuje územní celistvost Ukrajiny.

Česká televize přinesla 20. listopadu přehled výroků prezidenta Zemana k celé krizi na Ukrajině. Prezident mluvil již v dubnu tohoto roku o celistvosti Ukrajiny v tom smyslu, že Krym vlastně Ukrajině nikdy nepatřil. Sám Mach pak v těchto Otázkách Václava Moravce mluví o tzv. Budapešťském memorandu, které Ukrajině přiznávalo nedotknutelnost území, a to i včetně Krymu.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl po svém nástupu do vlády rozhovor serveru Idnes.cz. V tomto rozhovoru se vyjádřil i k vládní politice stran územní celistvosti Číny: "Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan," řekl. Proti tomu se ohradil zástupce Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře.

Stejný postoj pak zopakoval i prezident Zeman při své říjnové návštěvě Číny.

Postoje obou mužů jsou pak v souladu s dlouhodobou politikou českých vlád, které nezpochybňují územní celistvost Číny, jak ostatně konstatuje i jeden z předchozích ministrů, Karel Schwarzenberg, během jehož působení na Ministerstvu zahraničních věcí byl důraz na lidská práva značný. Konkrétně uvedl: "Já vám něco řeknu. Jednotu Číny jsme uznávali od začátku. My jsme nikdy, ani já, přes všechno přátelství s dalajlámou, neuznali tibetskou vládu v exilu. Totéž platí pro Tchaj-wan, který je velkým investorem u nás. Ale neuznávali jsme je, protože hájíme princip jednotné Číny".

Zároveň v souladu s touto politikou podle dostupných zdrojů nedošlo k oficiální státní návštěvě vrcholného českého politika v Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nejedná o náhlou změnu postoje ze strany Jana Mládka nebo současné vlády ve snaze zalíbit se Číně. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, protože prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy.

Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, dále přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.

Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.

Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.

Pouze menšina (18%) EP hlasovala proti Asociační smlouvě a Petr Mach byl opravdu jedním z europoslanců hlasujících 16. září 2014 proti. Svůj postoj k věci Mach mimo jiné prezentuje na svých webových stránkách a záznam jeho projevu z EP je dostupný i na serveru YouTube.

Petr Mach ve svém výroku naznačuje, že na Ukrajinu budou uvaleny regulace a nařízení místo uvolnění obchodu. Ve skutečnosti jsou však regulace a nařízení zaváděny právě kvůli zavedení volného obchodu, tyto procesy jdou ruku v ruce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Evropský parlament hlasoval o Asociační dohodě (.pdf) mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která zahrnuje i dohodu o volném obchodu (.pdf).

Dohoda o volném obchodu vždy nutně zahrnuje i harmonizaci právních řádů, norem a standardů, aby mohl být volný pohyb zboží vůbec umožněn. Dohoda s Ukrajinou není výjimkou. Zvláště v kombinaci s Asociační dohodou jde o nastavení rámce pro proces, v němž by Ukrajina postupně měla přejímat evropskou legislativu. I pokud bychom z uvažování vyjmuli Asociační dohodu, přejmutí evropských pravidel v nějaké míře by bylo s dohodou o volném obchodu nutně spojeno. Asociační dohoda pokrývá i další oblasti, kromě volného trhu, a "acquis" (sumu evropské legislativy) tak bude Ukrajina postupně přejímat celé.

Proces přejímání evropské legislativy je jistě pro státy náročný, v rámci přístupových rozhovorů jím prošla jak Česká republika, tak Bulharsko. Nepodařilo se nám však najít studii, která by tíživost pro jednotlivé státy porovnávala.

Petr Mach skutečně na půdě Evropského parlamentu argumentoval proti této dohodě. Jeho vystoupení je k dispozici např. na serveru Youtube.

Výrok Petra Macha hodnotíme jako zavádějící, jelikož se nejedná o situaci, kdy by místo volného obchodu přišla smlouva pouze uvalující balík obrovských regulací a nařízení. S Ukrajinou byla podepsána Asociační dohoda zahrnující Dohodu o volném obchodu, jejíž nedílnou součástí jsou i regulace a nařízení. Bez regulací a nařízení by však nikdy nemohla existovat ani samotná dohoda o volném obchodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to i přesto, že v první části výroku pojednávající o Budapešťském memorandu Mach operuje s pravdivými fakty.

Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 a Ukrajina se v něm zavázala eliminovat jaderné zbraně vyskytující se na jejím teritoriu. " Taking into account the commitment of Ukraine to eliminate all nuclearweapons from its territory within a specified period of time..." (.doc, str. 2).

Výměnou za ukrajinský akt se USA, VB a Rusko zavázaly respektovat nezávislost, suverenitu a existující hranice Ukrajiny.

" The Russian Federation, the United Kingdom of Great Britain andNorthern Ireland and the United States of America reaffirm their commitment toUkraine, in accordance with the principles of the Final Act of the Conference onSecurity and Cooperation in Europe, to respect the independence and sovereigntyand the existing borders of Ukraine" (.doc, str. 3).

Nepravdy se Mach však dopouští v případě hodnocení reakce Velké Británie a Spojených států vůči dění na Ukrajině jako lhostejné. Obě země totiž přijaly množství opatření, kterými daly najevo svůj striktní nesouhlas s aktivitami Ruské federace v pozadí ukrajinské krize. Nechybí diplomatické nástroje ani hojně diskutované sankce. V rámci prvně jmenovaných tak naposled 14. listopadu došlo k setkání lídrů EU s prezidentem Spojených států, přičemž diskutován byl další postoj vůči Rusku. Dále o bě země uvalily množství sankcí na osoby, které hrály roli v eskalaci ukrajinské krize. V rámci nich je těmto osobám zamezeno cestovat a dochází ke zmrazení jejich majetku. USA uvalila sankce na jednotlivce (i na společnosti) 19. března, 20. března, 28. dubna, 16. července a 12. září. Sankční list EU byl publikován 17. března, 23. března, 29. dubna, 12. května, 25. července, 30. července a 12. září. EU navíc 31. července vydala ekonomické sankce namířené na některé sektory ruské ekonomiky, včetně toho finančního. Součástí těchto sankcí byly i obchodní restrikce vztahující se k energetickému a bezpečnostnímu průmyslu.

Sporné je také vyjadřovat se o Krymu jako již nepatřícímu Ukrajině.

Jako následek referenda konaného na Krymu, které však většina zemí označila za nezákonné, došlo k změně statusu Krymské republiky jako suverénního a nezávislého státního útvaru následně připojeného k Ruské federaci. Naprostá většina zemí OSN však toto připojení Krymu k RF vidí jako akt anexe a nepřikládá mu mezinárodně-právní legitimitu. Ztělesnění nesouhlasu bylo provedeno odhlasováním Rezoluce OSN 68/262, v níž země OSN vyzývají k zachování teritoriální integrity Ukrajiny.

Nelze však popřít fakt, že Ukrajina nemá nad Krymem kontrolu a ten se tak dostal plně pod sféru vlivu Ruské federace.

Ve výroční zprávě za období leden až červen roku 2014 společnosti Hamé se píše: „Tržby Hamé na všech nejdůležitějších zahraničních trzích meziročně rostly, v Rusku o 11 %". To byla situace před uvalením sankcí EU.

Již počátkem srpna letošního roku vydal ruský premiér dekret, jímž vyhlašuje embargo na dovoz některých potravin ze zemí EU a z USA. Tamní vláda tak reagovala na první vlnu ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Mimo jiné patří na seznam i maso a některé masné výrobky, mezi něž se řadí i paštiky. Takové produkty vyváží do Ruska z větších firem společnost Hamé, s. r. o. Ještě v půlce srpna roku 2014 byl přímý dopad sankcí na podnikání společnosti Hamé minimální, uvedl mluvčí Petr Kopáček. Export společnost nahrazuje rozšířením výroby ve své dceřiné společnosti přímo v Rusku. Ani další česká potravinářská skupina Agrofert nezaznamenala zásadní újmu po uvalení ruských protisankcí. Tento podnik totiž, podle svého mluvčího Karla Hanzelky, není výrazně orientován na ruský trh.

Předání první válečné lodí Mistral z Francie do Ruska je zatím pozastaveno.V červnu 2014 vzbudil úmysl Francie prodat válečné lodě Moskvě nevoli především mezi francouzskými spojenci, například USA a Polsko se přímo vyslovily proti tomuto obchodu v době, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo. Francie proto podle webu týdeníku Le Nouvel Observateur oznámila, že by od kontraktu ustoupila, kdyby se situace na Ukrajině přiostřila tak, že by byly posíleny mezinárodní sankce proti Moskvě. K tomuto zostření sankcí došlo v září.

Smlouva o dodání těchto dvou lodí byla uzavřena v červnu 2011 a podle ruských médií mělo Rusko již v červnu zaplaceno zálohu 700 milionů eur. K ovládání lodi se přímo na nové lodi učilo i 400 ruských námořníků. Dodávka prvního plavidla měla proběhnout na podzim 2014.

Původní termín předání na konci října byl odložen. Poté uvedl francouzský ministr zahraničí Michel Sapin, že Moskva nemůže první loď jménem Vladivostok převzít, protože nesplnila dané podmínky. Paříž totiž opakovaně podmínila předání plavidla dodržováním vyhlášeného příměří na Ukrajině, kde se ale dodnes bojuje. Francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian nakonec 13. listopadu oznámil, že za současných okolností není možné určit datum předání sjednané dodávky. Druhá loď Sevastopol by měla být dokončena až v průběhu příštího roku.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť např. výrobce paštik Hamé "nemožnost exportovat" své produkty do Ruské federace může nahradit výrobou této komodity přímo v Rusku. Co se týče zmíněných lodí, situace je komplikovanější a Francie případné předání Rusku odkládá.

Pro informaci doplňujeme (ČTK), že předání lodi Mistral bylo odloženo na neurčito. Tato informace se ve veřejných zdrojích objevila až po vysílání pořadu a Petr Mach ji tudíž nemusel znát. Není tedy součástí hodnocení.