Petr Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru reaguje na situaci kolem ministra obrany Jaromíra Zůny, který na tiskové konferenci z 19. prosince 2025 na Pražském hradě vyjádřil podporu Ukrajině, za což následně čelil kritice ze strany vedení SPD. Pavel uvedl, že se v rámci této situace přiklonil na Zůnovu stranu. Dle svých slov upozornil, že ministr zopakoval principy, ke kterým se SPD přihlásila v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Vyjádření Petra Pavla

Ministr obrany Jaromír Zůna na zmíněné tiskové konferenci prohlásil (video, čas 27:08), že Rusko je agresor a Ukrajina bránící se zemí. Také řekl: „My jsme se jednoznačně vyjádřili, že naše podpora Ukrajiny bude pokračovat.“ Zůna dále ocenil premiéra Andreje Babiše za dosavadní pomoc i vyjednání výjimky z ručení za evropskou půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Z jeho dalších vyjádření vyplynulo, že ČR bude pokračovat v muniční iniciativě (video, čas 37:17) na podporu Ukrajiny, a zmínil pokračování v nákupu stíhaček F-35 (video, čas 37:30).

Hnutí SPD tato slova následně kritizovalo a distancovalo se od nich. Prezident Petr Pavel svým vyjádřením z 22. prosince 2025 ministra Zůnu podpořil, když uvedl, že Zůna „neřekl nic jiného, než k čemu se sama SPD přihlásila hned po zahájení agrese v roce 2022“. Dodal, že tak podle něj není důvod k tomu, aby SPD kritizovala slova Jaromíra Zůny jakožto ministra obrany a uvažovala o jeho odvolání. Podle Pavla bylo Zůnovo vyjádření „plně v kontextu toho, co i Andrej Babiš považuje za svoji politiku ve vztahu k Ukrajině a bezpečnosti“.

Závěr

Petr Pavel se ministra Zůny skutečně zastal svými slovy z 22. prosince 2025, kdy připomněl, že SPD v roce 2022 hlasovala pro usnesení o podpoře Ukrajiny a odsouzení ruské agrese. SPD tehdy jednomyslně podpořila stanovisko Poslanecké sněmovny odsuzující ruský útok a vyzývající k poskytnutí pomoci Ukrajině. Petr Pavel tedy správně cituje svá slova, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Uvádí, že jeho rozhodnutí vychází z dlouhodobého sledování Turkových veřejných vystoupení, výroků a kauz a že jako prezident považuje za svou roli dohlížet na dodržování ústavních principů při obsazování vysokých politických funkcí. Dodává, že zohledňuje i postoj veřejnosti, která si podle něj Turka v ministerské funkci nepřeje.

Povolební vývoj veřejného mínění 

První průzkum veřejného mínění ohledně Turka zveřejnila agentura NMS Market Research už v polovině října 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny. Reagoval na kauzu facebookových příspěvků s rasistickým, sexistickým a homofobním obsahem, které podle Deníku N kdysi Turek zveřejňoval a později smazal.

Průzkum se dotazoval, zda by se měl Turek případně stát členem vlády nebo zastávat jinou politickou funkci. Téměř 48 % respondentů uvedlo, že by měl Filip Turek z politiky odejít. Pouze 14 % pak odpovědělo, že by se měl stát ministrem zahraničí, jak naznačovaly tehdejší spekulace.

Ministerská nominace

Filip Turek byl nakonec vládní koalicí představen jako kandidát na post ministra životního prostředí. Po zveřejnění ministerských kandidátů publikovala agentura NMS další průzkum. Podle tohoto šetření 52 % respondentů uvedlo, že si nepřeje, aby Filip Turek funkci ministra životního prostředí zastával. Průzkum zároveň hodnotil spokojenost dotázaných s jednotlivými ministerskými kandidáty, přičemž Turek skončil na posledním místě.

V prosinci byl zveřejněn také průzkum agentury Kantar CZ, v němž respondenti hodnotili, zda jsou kandidáti na určené ministerské posty vhodní. Ze všech nominantů považovala veřejnost Filipa Turka za nejméně přijatelného kandidáta, za nevhodného na post ministra ho označilo 63 % respondentů.

Situace po jmenování vlády

Petr Pavel 15. prosince 2025 jmenoval novou vládu Andreje Babiše, přičemž Filip Turek kvůli zdravotním potížím na seznamu ministrů chyběl. Prezident tak řízením ministerstva životního prostředí pověřil Petra Macinku (Motoristé sobě). Pavel Turka i nadále odmítal jmenovat. Agentura NMS ke konci prosince publikovala další průzkum, podle kterého si 59 % respondentů nepřálo, aby byl Filip Turek dodatečně jmenován ministrem. Od průzkumu ze začátku prosince se tak podíl lidí, kteří si jmenování Turka nepřejí, ještě zvýšil. Na 54 % dotázaných zároveň uvedlo, že souhlasí s postupem prezidenta při jmenování členů vlády.

Závěr

Od voleb do Poslanecké sněmovny proběhlo několik průzkumů veřejného mínění, které se zaměřily na politickou budoucnost Filipa Turka. Zatímco říjnový průzkum se vztahoval k jeho dalšímu působení v politice obecně, pozdější šetření již reagovala na konkrétní ministerskou nominaci. V průzkumech z prosince se opakovaně ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů si nepřeje, aby Turek působil v ministerské funkci. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v kontextu výroku vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Moderátor podotýká, že například ústavní právník Marek Antoš je toho názoru, že hlava státu má povinnost ministry jmenovat, pakliže to navrhl předseda vlády. Následně se Pavla ptá, zda by Ústava v otázce jmenování ministrů neměla být upravena tak, aby byla více konkrétní. Prezident odpovídá, že prostor je v Ústavě dle jeho názoru ponechaný záměrně, a odvolává se na již zmíněného Antoše, který se podle něj vyjádřil v tom smyslu, že by jistá míra neurčitosti měla v Ústavě zůstat.

Nejmenování Filipa Turka

Petr Pavel od říjnových voleb odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem. Názor nezměnil ani po prosincové schůzce, na které Turek před prezidentem mj. obhajoval své kauzy. Premiér Andrej Babiš nicméně později Pavlovi předal Turkovu nominaci na ministra životního prostředí. Pavel následně Babišovi poslal dopis, ve kterém vysvětlil, proč se rozhodl Turka nejmenovat. V dopisu např. stojí: „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, (…). Různými svými kroky opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu“ (pdf, str. 2).

Vyjádření Marka Antoše

Ústavní právník Marek Antoš a vedoucí Katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově se k situaci ohledně nejmenování Filipa Turka vyjadřoval už na začátku loňského prosince, kdy v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že „pokud podle Ústavy premiér navrhne někoho jmenovat do vlády, tak mám za to, že je prezident republiky v zásadě povinen takovému návrhu vyhovět“. Pro nevyhovění předsedovu vlády by podle Antoše musel existovat např. právní důvod. Ve stejném duchu se vyjádřil i v lednovém rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Marek Antoš Turkovo nejmenování komentoval také v podcastu Vinohradská 12, kde zopakoval, že podle jeho právního názoru nemá prezident právo bránit Turkovi, aby se stal ministrem (audio, čas 7:54). Dodává, že rozhodnutí nejmenovat některé ministry by prezidentovi poskytlo možnost spoluvytvářet vládu a poskytlo by mu blokační pravomoc vůči jejím členům (audio, čas 8:21).

Antoš však zároveň řekl, že není přívržencem toho, aby Ústavní soud o nejmenování Filipa Turka nějak rozhodl, protože jistá míra nejistoty podle něj může být při výkladu Ústavy pozitivní. Argumentuje tím, že pokud by spor vyhrál prezident, posílilo by to jeho pozici a změnil by se charakter politického systému. Pokud by naopak prohrál, došlo by dle Antoše k výraznému oslabení jeho postavení a na významu by ztratily neformální konzultace, které probíhají mezi prezidentem a předsedou vlády (audio, čas 14:44–16:20).

Závěr

Ústavní právník Marek Antoš skutečně uvedl, že dle jeho názoru je správné, že ohledně pravomocí prezidenta existuje ve výkladu Ústavy nejasnost. Případné rozhodnutí Ústavního soudu by totiž podle něj buď výrazně posílilo, nebo oslabilo postavení prezidenta, čímž by se změnil charakter českého politického systému. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v rozhovoru uvádí, že jedním z důvodů, proč nejmenoval Filipa Turka ministrem, jsou sympatie, které Turek vyjádřil k nacistickému režimu. Moderátor poukazuje na skutečnost, že Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany, a ptá se, zda tak jeho situace není podobná. Pavel namítá, že byl sice ve straně kvůli práci v armádě, ale k myšlenkám komunistického režimu se nikdy nepřihlásil. Naopak Turek se podle něj nedávno pochvalně vyjádřil na adresu nacistických Němců.

Výrok Filipa Turka

V rámci živého vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ na YouTube kanálu internetové televize V.O.X. TV z 22. února 2023, jehož hlavním tématem byl zákaz spalovacích motorů, Filip Turek při odpovědi na otázku, které země EU toto téma nejvíce prosazují, uvedl: ,,Němci jsou v tomhle nejdementnější. Tradičně, protože opravdu Německo má ten komplex z druhý světový války. A opravdu jako všichni, nebudu říkat ten vtip, že do května 45 zemřeli všichni Němci, co to mysleli vážně s Německem, ale opravdu Německo prostě je plný komunistickejch a levicovejch a progresivistickejch zelenejch vší. A to jsou prostě ti největší magoři. (…) ale Němci jsou opravdu pošahaní negramoti“ (video, čas: 37:30–38:40).

Na video později v prosinci 2025 na svém facebookovém profilu upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Závěr

V živém vysílání internetové televize V.O.X. TV v únoru 2023 Filip Turek v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní Německo je plné „komunistických a levicových vší“, které označil za největší magory, a Němce označil za „pošahané negramoty“. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel odpovídá na dotaz moderátora, proč odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem. Pavel uvádí, že dlouhodobě sleduje Turkovo veřejné působení, a vyjmenovává některé jeho aféry, například jeho vyjádření k volebnímu právu žen. Podle Pavla Turek nerespektuje český právní řád a Ústavu a dává ostatním špatný příklad.

Výroky Filipa Turka

V říjnu 2025 zveřejnil Deník N investigativní reportáž o smazaných facebookových příspěvcích Filipa Turka z let 2009–2021. Šlo o otevřeně rasistické, sexistické a homofobní příspěvky a narážky na nacistickou symboliku. V jednom z příspěvků píše, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století, jednou to lidem dojde“. Autorka článku Zdislava Pokorná také uvedla, že Turek se o ženách vyjadřoval pohrdavě i v dalších příspěvcích, označoval je za „infantilní a neschopné rozhodovat“ a stavěl je do podřízené role vůči mužům.

Filip Turek odmítl autorství nenávistných facebookových příspěvků, zpochybnil jejich pravost a kauzu označil za účelovou kampaň s cílem zabránit vzniku nové vlády. Deník N však uvedl, že má kromě screenshotů také původní URL adresy smazaných příspěvků. Snímky Deníku N poskytl motoristický novinář a Turkův bývalý kamarád Vojtěch Dobeš, který uvedl, že je ochotný jejich pravost dosvědčit policii. Samotné autorství příspěvků nemůžeme definitivně posoudit, jelikož původní příspěvky již nelze dohledat. Informace o nich vč. dalších dokladů však pocházejí z Deníku N, který např. Nadační fond nezávislé žurnalistiky hodnotí jako důvěryhodné médium splňující novinářské standardy.

Závěr

Podle reportáže Deníku N z října 2025 Filip Turek v minulosti v jednom ze svých facebookových příspěvků uvedl, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století“. Turek autorství tohoto příspěvku zpochybňuje, Deník N jako důkaz zveřejnil snímek obrazovky s výrokem a zároveň uvádí, že má k dispozici i původní URL adresy příspěvků. Petr Pavel se tedy odkazuje na veřejně publikované informace pocházející z legitimního zdroje a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel po svém vítězství ve druhém kole prezidentských voleb uvedl, že by nejdříve rád navštívil ty kraje, ve kterých získal větší podporu jeho protikandidát Andrej Babiš. Ještě před svou inaugurací tak nejprve zamířil do Karlovarského kraje, kde Babiš získal takřka 51 % hlasů.

1) Karlovarský kraj

Prezident Pavel zahájil svou dvoudenní návštěvu regionu 15. února 2023 v Aši. Dle zprávy ČTK chtěl Pavel při své cestě hlouběji poznat problémy Karlovarského kraje, kterými jsou např. důsledky těžby uhlí, nižší vzdělanostní úroveň nebo mzdy. Do Karlovarského kraje se prezident vrátil také 4. září, kdy ve škole v Bukovanech zahájil nový školní rok. 

2) Ústecký kraj

Opět v únoru 2023 hlava státu zavítala do Ústeckého kraje, kde Babiš ve volbách také získal nadpoloviční většinu hlasů. Pavel se zde setkal se starosty, zástupci firem a žáky školy v sociálně vyloučené lokalitě Mojžíř. Návštěvu zakončil debatou se studenty a veřejností na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně. 

3) Moravskoslezský kraj

První Pavlova cesta po inauguraci vedla do Moravskoslezského kraje, kam vyrazil ke konci loňského března. V Ostravě se setkal s vedením kraje, tedy s tehdejším hejtmanem Ivem Vondrákem (nezávislý, dříve ANO) a také tehdejším ostravským primátorem Tomášem Macurou (nezávislý, dříve ANO). Zmiňme, že Pavel jako jeden z hlavních problémů regionu označil odliv mladých lidí.

Kromě toho se Pavel zúčastnil debaty s žáky na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, navštívil nově otevřený kampus Ostravské univerzity a také automobilku Hyundai v Nošovicích. Druhý den pak například sfáral do Dolu Darkov v Karviné.

4) Liberecký kraj

O necelý měsíc později přijel Petr Pavel i se svou manželkou do Libereckého kraje. Nejprve dorazili do Nového Města pod Smrkem, kde se Pavel setkal s hejtmanem Martinem Půtou (SLK). Pavel do své cesty zahrnul i návštěvu areálu zaniklého podniku Textilana, libereckých vojenských kasáren a krajské nemocnice.

Podle Pavlova vyjádření je v regionu patrná kombinace problémů způsobených zaniklým průmyslem v některých částech a technologickým rozkvětem v jiných oblastech. Při této návštěvě prezident kritizoval komunikaci vlády s kraji a obcemi o rušení poboček České pošty a finančních úřadů. Dodejme, že Liberecký kraj byl prvním navštíveným krajem, kde Petr Pavel zvítězil nad svým protikandidátem Andrejem Babišem. 

5) Kraj Vysočina

Na Vysočinu zavítali Petr Pavel s Evou Pavlovou na konci května 2023, kdy svůj program zahájili na základní škole v Pelhřimově. Prezident se na pozvání hejtmana Vítězslava Schreka (ODS) účastnil tradičního udílení záslužných medailí zástupcům krajských složek integrovaného záchranného systému (IZS). Kromě toho se zapojil také do běhu a střelby na biatlonové střelnici v Jihlavě.

6) Jihočeský kraj

Červencovou návštěvu Jihočeského kraje prezident začal ve firmě Koh-i-noor. Jedním z témat, kterému se podle hejtmana Martina Kuby (ODS) s prezidentem věnovali, byla specifika regionu s řídkým osídlením a vysokou sezónností pracovního trhu. Během dvoudenní návštěvy prezidentský pár navštívil také Letiště České Budějovice, Český Krumlov nebo Hořice na Šumavě. Cestu poté zakončili se záchranáři na vodní nádrži Lipno.

7) Hlavní město Praha

Na konci loňského června prezident Pavel poprvé oficiálně navštívil Prahu. S radními a starosty městských částí diskutoval o aktuálních problémech zejména v oblasti školství. Pavel také přijel na základní školu v Praze 3 a zúčastnil se pietního aktu u pomníku obětem komunismu. Návštěvou prezidenta provázel primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

8) Jihomoravský kraj

Zářijovou cestu po Jihomoravském kraji zahájil prezident v Brně, kde se na krajském úřadě setkal s hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL), primátorkou Brna Markétou Vaňkovou (ODS) a jihočeskými zastupiteli i starosty obcí s rozšířenou působností. Hovořil taktéž se starosty obcí, které v červnu 2021 zasáhlo tornádo. Dodejme, že Pavel do Brna zavítal už v srpnu, kdy navštívil Ústavní soud. Nejednalo se ale o oficiální cestu do celého regionu.

9) Olomoucký kraj

Na podzim minulého roku Petr Pavel s manželkou navštívili také Olomoucký kraj. Během prvního dne se prezident setkal s rektorem a prorektorem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a debatoval s tamními studenty. Následně jednal s hejtmanem a vedením Olomouckého kraje. Druhý den prezidentský pár navštívil oděvní firmu Woox, která mj. vyrábí flanelové košile. 

Doplňme, že do Olomouce přijel Pavel už v květnu 2023, kdy se zúčastnil 19. sněmu Svazu měst a obcí České republiky. Při této příležitosti kritizoval komunikaci Fialova kabinetu ohledně rušení poboček České pošty. Stejně jako v předchozím případě však nešlo o oficiální návštěvu,

10) Královéhradecký kraj

Prezidentova poslední cesta po regionech v roce 2023 vedla do Královéhradeckého kraje. Cestu s manželkou zahájili návštěvou dětské kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Také v tomto regionu se hlava státu setkala s hejtmanem, radou kraje a předsedy zastupitelských klubů. Druhý den Pavel např. absolvoval pěší turistický okruh broumovským skalním městem a následně se zúčastnil debaty se starosty obcí na území Krkonošského národního parku. 

Shrnutí

Petr Pavel tedy skutečně od vítězství v prezidentských volbách absolvoval během roku 2023 oficiální návštěvy deseti z celkově čtrnácti krajů České republiky. Oficiální cestu nepodnikl pouze do Pardubického, Plzeňského, Středočeského a Zlínského kraje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ústavní soud je tvořen 15 soudci, které se souhlasem Senátu jmenuje prezident republiky, a to na dobu deseti let. Opakování mandátu Ústava výslovně nezakazuje. Prezident jmenuje z řad soudců také dva místopředsedy a předsedu Ústavního soudu.

Proběhlá jmenování

Petr Pavel v minulém roce opravdu jmenoval sedm soudců, konkrétně:

• 5. června 2023 Josefa Baxu, Jana Wintra a Danielu Zemanovou. Ústavně-právní výbor Senátu podpořil jen Wintrovu nominaci, horní komora ale nakonec v květnu schválila celou trojici kandidátů. V srpnu 2023 se stal Baxa předsedou Ústavního soudu a nahradil Pavla Rychetského, kterému skončil mandát.
• 4. srpna 2023 Kateřinu Ronovskou,
• 8. srpna 2023 Veroniku Křesťanovou,
• 19. prosince 2023 Lucii Dolanskou Bányaiovou a Zdeňka Kühna.

Neúspěšní kandidáti

Petr Pavel navrhl v červnu 2023 pro funkci ústavního soudce Roberta Fremra, který působil mj. jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Ústavně-právní výbor i Výbor pro lidská práva jeho nominaci podpořily. Na začátku srpna ale server HlídacíPes zveřejnil článek o tom, že StB zmanipulovala případ, který v roce 1988 soudil právě Fremr. Konkrétně šlo o trojici mladých mužů, které shledal vinnými ze záškodnictví a propagace fašismu.

Robert Fremr (který byl členem Komunistické strany od října do listopadu 1989) připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Popřel ovšem, že by měl informace o její činnosti, a na své kandidatuře i nadále trval. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že by jinak potvrdil tvrzení o vědomé spolupráci s StB, což odmítal.

Horní komora Fremra pro pozici ústavního soudce i přes výtky některých senátorů nakonec schválila. Prezident Pavel poté novinářům sdělil, že si jeho jmenování ještě rozmyslí. Ještě před tím, než došel k definitivnímu závěru, se ale sám Robert Fremr funkce vzdal. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvedl tlak některých médií a připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení. Svým případným jmenováním prý nechtěl ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Dalším neúspěšným kandidátem se stal v říjnu 2023 Pavel Simon, kterého ale na rozdíl od Fremra odmítl přímo Senát. Horní komoře vadila jeho podnikatelská činnost nebo využívání „úmyslně klamavého“ zkráceného titulu Dr. na webu společnosti, kterou vlastnil se svojí manželkou.

Budoucí nominace

Petr Pavel složil slib a zahájil svoje pětileté funkční období 9. března 2023. Jeho funkční období tedy trvá do března roku 2028. Během něj skončí mandát dalších pěti ústavních soudců, jejichž nástupce tak bude muset hlava státu jmenovat. V roce 2024 skončí mandát Jiřímu Zemánkovi, Tomáši Lichovníkovi a Davidu Uhlířovi. O rok později skončí Jaromíru Jirsovi a Josefu Fialovi.

Závěr

Prezident Pavel doposud opravdu jmenoval sedm nových ústavních soudců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Dodáváme, že během svého funkčního období by měl jmenovat ještě dalších pět.

Petr Pavel zmiňuje navrácení milostí do rukou hlavy státu jako jednu ze změn, kterou učinil po nástupu na Hrad po konci funkčního období Miloše Zemana. Dodejme, že Pavel chce také změnit revizi kritérií pro udělování milostí.

Upřesněme, že pravomoc udělovat milosti dává prezidentovi Ústava, ve které konkrétně stojí, že prezident republiky „odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení“. Podobou prominutí trestu je tzv. milost – podle § 366 trestního řádu může milost udělovat sám prezident nebo tuto pravomoc (případně její část) přenést na ministra spravedlnosti.

Milost a Miloš Zeman

Miloš Zeman v roce 2013 přenesl pravomoc zkoumat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti, na které tak tímto krokem přešla většina agendy týkající se vyřizování žádostí. Zeman si chtěl nechat předkládat pouze žádosti, které se týkaly lidí s nevyléčitelnou nemocí. Dodejme, že udělování milostí ze strany bývalého prezidenta jsme se dříve věnovali např. zde.

Milost a Petr Pavel

Už v září 2023 nynější prezident Pavel uvedl, že se s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem dohodl na převedení agendy týkající se udělování milostí zpět na kancelář prezidenta. Stejnou informaci o několik dní později potvrdil i šéf resortu.

V prosinci 2023 pak odbor komunikace Hradu oznámil, že od 1. ledna 2024 bude o žádostech o milost opět rozhodovat prezidentská kancelář. „Agenda milosti přejde do Kanceláře prezidenta republiky, tedy do místa, kde se vždy o milostech rozhodovalo. Prezident republiky si bude od tohoto termínu rozhodovat o milostech sám – samozřejmě ve spolupráci s týmem, který mu bude podklady připravovat,“ prohlásil ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář.

Rozhodnutí prezidenta, kterým k tomuto kroku došlo, vstoupilo v účinnost už 12. prosince 2023. Rozhodnutí předchozího prezidenta Zemana však bylo zrušeno až ke 31. prosinci 2023. Od 1. ledna letošního roku tak o milostech rozhoduje právě Kancelář prezidenta republiky, která pro tuto agendu získá čtyři nová pracovní místa, jež se přesunou z Ministerstva spravedlnosti.

Nejprve uveďme, že Petr Pavel se výrokem zjevně odkazuje na některou z již existujících prognóz na rok 2024. V rámci našeho ověřování jsme se proto zaměřili na výstupy institucí, které ekonomické predikce pravidelně zveřejňují.

Míra inflace

V první řadě zmiňme prognózu z listopadu 2023 vydanou Českou národní bankou (ČNB). Ta se mj. věnuje i vývoji inflace a predikuje, že z téměř 11% míry meziroční inflace za rok 2023 by mělo v roce 2024 dojít k poklesu na 2,6 % (.pdf, str. 7). Prognóza pak předpovídá míru inflace i na rok 2025, ve kterém by se měla opět snížit, a to na 2,1 %.

Makroekonomickou predikci zveřejňuje i Ministerstvo financí, které je v předpovědi růstu meziroční inflace mírně skeptičtější. Podle jejich dat by měla v roce 2024 inflace dosahovat 3,3 % (.pdf, str. 1, 3). Ačkoliv se ministerstvem předpovídaná hodnota od predikce ČNB liší, obě prognózy počítají s prudkým meziročním poklesem – obě instituce předběžně uvádějí, že v roce 2023 meziroční míra inflace činila 10,8 %. Totožnou míru inflace jako resort financí na rok 2024 předpovídá i Hospodářská komora, která její hodnotu po snížení odhaduje rovněž na 3,3 %.

Doplňme, že pokud by se naplnila předpověď ČNB, míra inflace za rok 2024 by byla nejnižší za několik posledních let. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla naposledy nižší v roce 2018, kdy dosahovala v průměru 2,1 %.

Vývoj reálných mezd

Prezident Pavel mluví i o růstu reálných mezd, kterými se rozumí nominální mzdy snížené o míru inflace. K samotnému růstu by podle něj mělo dojít „po několika letech“.

Zmíněná predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se v roce 2024 skutečně měl obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to postupně až na 2,8 % (.pdf, str. 2, 35–36). I Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka mluví o celých 4 % (.pdf, str. 43–44).

Reálná mzda přitom skutečně klesala několik let v řadě. Poslední měření ČSÚ za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, a klesala tedy už osmé čtvrtletí za sebou (.xlsx). Růst reálné mzdy úřad naposledy zaznamenal ve 3. čtvrtletí roku 2021, během kterého reálná mzda celkově narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale reálná mzda klesá.

Ekonomický růst

Jako poslední prezident Pavel uvádí i celkový růst ekonomiky. Ten se obvykle měří pomocí vývoje HDP. ČNB ve své prognóze predikuje růst HDP o 1,2 % za rok 2024 a o 2,8 % za rok 2025 (.pdf, str. 43). Predikce Ministerstva financí z listopadu 2023 dokonce v roce 2024 počítá s nárůstem ekonomiky o 1,9 % (.pdf, str. 3).

Dále také můžeme zmínit, že Evropská komise ve své listopadové predikci odhaduje, že v Česku v roce 2024 poroste reálné HDP o 1,4 %. Průměrný růst v celé EU přitom Komise predikuje na 1,3 %, tedy hodnotu o 0,1 procentního bodu nižší než pro Česko.

Závěr

Dostupné predikce skutečně říkají, že by všechny zmíněné ekonomické ukazatele měly v roce 2024 vykazovat lepší výsledky, než tomu bylo za uplynulý rok. Instituce jako ČNB nebo Ministerstvo financí předpokládají snížení inflace, růst reálných mezd i celkový růst ekonomiky, respektive růst reálného HDP. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika podepsala přístupovou smlouvu do Evropské unie 16. dubna 2003 v Aténách. Souhlas se zněním přístupové smlouvy vyslovili čeští občané o dva měsíce později v celostátním referendu, kdy se pro vstup vyjádřilo zhruba 77 % lidí. Česká republika se podpisem této smlouvy mj. zavázala přijmout euro.

V uváděné smlouvě je závazek vstoupit do eurozóny konkrétně obsažen v článku 4. Podle něj se každý nový členský stát EU účastní hospodářské a měnové unie, a to „jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122“ starší Smlouvy (.pdf, str. 86-87) o Evropském společenství (ES). Ustanovení o této dočasné výjimce z účasti v eurozóně se v současnosti nachází v novější Smlouvě o fungování EU (tj. v Maastrichtské smlouvě).

V ní jsou vyjmenována tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, tedy podmínky, které musí členská země splňovat, aby se mohla stát členem eurozóny. Doplňme ovšem, že není stanovena konkrétní lhůta, do kdy musí členská země tato kritéria naplnit – a tím pádem ani lhůta, do kdy musí euro zavést.

Zmíněná maastrichtská kritéria zahrnují:

• kritérium cenové stability,
• kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí,
• kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II (Evropském mechanismu směnných kurzů),
• kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

Také se přihlíží např. k výsledkům integrace trhů či situaci a vývoji běžného účtu platební bilance. Zda tato kritéria členský stát splňuje, posuzuje Evropská komise a Evropská centrální banka. Ty společně vypracovávají zprávu, od které se odvíjí další kroky evropských institucí směřující v případě splnění podmínek až k možnému zahájení procesu přijetí eura.

Dodejme, že státy pro splnění podmínek postupují dle vlastních strategií. V původním dokumentu Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (.pdf) z roku 2003 vláda a Česká národní banka stanovily jako nejbližší možný termín (.pdf, str. 8) vstupu ČR do eurozóny období let 2009-2010. To však nebylo kvůli nadměrnému deficitu státního rozpočtu možné. V roce 2007 pak došlo ke schválení aktualizované strategie. Tento dokument už nejbližší možný rok vstupu do eurozóny neuváděl (.pdf, str. 9). Doba vstupu do eurozóny tak dle vyjádření České národní banky bude záležet na „politické vůli a schopnosti ČR plnit maastrichtská konvergenční kritéria“.

Na závěr shrňme, že se Česká republika skutečně při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny. Tento závazek stvrdila podpisem přístupové smlouvy k EU v dubnu 2003, kterou následně o dva měsíce později v celostátním referendu odsouhlasilo i 77 % českých občanů. Proto hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.