Tomáš Petříček

Konzulární služby Ministerstva zahraničních věcí mají za úkol především poskytovat pomoc českým občanům během jejich pobytu v zahraničí (pomoc v nouzi, při nehodách, závažných onemocněních, ztrátě dokladů či omezení osobní svobody). Dále například plní úkoly veřejné správy (obecní úřad s rozšířenou působností v České republice).

Generální konzulát v Manchesteru otevřel Tomáš Petříček 19. března 2019. Cílem bylo ulevit přetíženému velvyslanectví v Londýně a pomoci Čechům v souvislosti s blížícím se brexitem. Pro veřejnost se konzulát otevřel o dva dny později, tedy 21. března 2019.

Ačkoliv má Česká republika ve Velké Británii šest institucí, které plní některé z úloh konzulárních služeb, generální konzulát v Manchesteru je teprve druhou institucí (po Velvyslanectví ČR v Londýně), která může vykonávat veškerou konzulární agendu.

Velká Británie je pro Českou republiku významným obchodním partnerem a v rozhovoru ministr Petříček hovoří o dopadech tvrdého brexitu na české společnosti, potažmo jejich zaměstnance. Z tohoto kontextu poté vyvozujeme, že ministr Petříček směřoval svůj výrok spíše k vývozu z České republiky do Velké Británie než celkové obchodní bilanci (import, export) mezi zeměmi.

Data Ministerstva průmyslu a obchodu za roky 2017, 2018 a 1–4/2019 (vše jako .xlsx, list „země“) mu dávají za pravdu a potvrzují, že Velká Británie je stabilně pátým nejvýznamnějším trhem pro české vývozce. Za rok na něj v průměru české firmy dodají zboží a služby přesahující 200 mld. Kč a čísla za první čtyři měsíce roku 2019 předpovídají podobný výsledek i ke konci tohoto roku. Pro srovnání dodejme, že objem importu zboží a služeb z Velké Británie ve sledovaném období klesá; zatímco v roce 2017 dosáhl dovoz 98,9 mld. Kč, v roce 2018 to už bylo 82,8 mld. Kč a rok 2019 možná nedosáhne ani 70 mld. Kč, jak naznačují aktuální data (45 mld. Kč k 8/2019) Českého statistického úřadu.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

23. června 2016 proběhlo na územích Spojeného království referendum o vystoupení z Evropské unie. Volební účast čítala 72,2% platných hlasů, z čehož se 51,9 % zúčastněných občanů Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska vyjádřilo souhlas s opuštěním Evropské unie, 48,1 % pak bylo proti. Podrobné výsledky zde.

Oficiální začátek jednání v čele s Michelem Barnierem za unijní vyjednávací tým a Davidem Davisem za VB se datuje k 19. červnu 2017. Speciální summit k článku 50 (str. 31) o výstupu z EU, na němž byla představena finální verze dohody, se konal 25. listopadu 2018. V rámci vyjednávání se diskutovalo především o řešení hranic mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Mezi další diskutované otázky patřilo finanční vyrovnání nebo práva občanů EU na území Velké Británie. Vyjednávání dohody o brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií tak trvalo skutečně déle než jeden rok, konkrétně se jednalo o 17 měsíců a 6 dní.

Dohoda posléze na půdě britského parlamentu utrpěla několik porážek a v konečném výsledku vedla k rezignaci Theresy Mayové na post premiérky. V době ověřování výroku zbývá 15 dní do sjednaného termínu, který rozhodne o tom, zda Spojené království opustí EU s dohodou, nebo tzv. tvrdým brexitem.

V únoru roku 2019 ministr Petříček uvedl, že odchod Velké Británie z EU bez dohody by poškodil ekonomiku České republiky. Konkrétně se mělo jednat o ztrátu 0,5 až 1% HDP. Nutno dodat, že v této době ještě platil termín 29. března 2019 pro odchod Velké Británie z Evropské Unie. Termín brexitu však byl z 29. března odložen nejprve na 12. duben, později na 31. října.

Ministr Petříček prohlásil, že s nástupem Borise Johnsona do funkce britského premiéra se šance na odchod Velké Británie z EU s dohodou snížila. Boris Johnson ve své volební kampani nevylučoval ani tvrdý odchod Velké Británie bez dohody. EU pak podle Petříčka trvá na dříve dojednané dohodě s Velkou Británií. Pokud by však odložení brexitu mělo znamenat větší šanci pro uzavření dojednané dohody, měla by se tato možnost zvážit.

Andrej Babiš po jednání s irským vicepremiérem uvedl, že jak pro Českou republiku, tak pro Irsko by byl brexit bez dohody problém. České firmy by podle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina v takovém případě mohly přijít i o 30 miliard korun. V září pak premiér uvedl: „Ono to vypadá zase asi na prodloužení a vypadá to asi zase na nějaký mimořádný summit.“ Další odklad by přitom musely schválit všechny členské státy EU včetně Česka.

Dříve Andrej Babiš podporoval i roční odklad Brexitu (do 30. března 2020). Tuto variantu navrhl Donald Tusk s tím, že pokud by britský parlament schválil dohodu před tímto termínem, vystoupí Velká Británie z EU k prvnímu dni následujícího měsíce. Státy EU se nakonec na tomto jednání shodly na odložení brexitu na 31. říjen 2019.

Konfliktním bodem dohody je tzv. irská pojistka. Jedná se o bod, podle kterého by Severní Irsko mělo zůstat součástí celní unie s EU, dokud se v navazující dohodě nevyřeší celní uspořádání mezi Británií a EU. Pojistka má zaručit, že na hranici mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne klasická pevná hranice, ani její infrastruktura. Dohodu obsahující irskou pojistku vyjednala bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Britský parlament však nesouhlasí s tím, aby Severní Irsko zůstalo součástí celní unie s EU. Boris Johnson navrhl odstranění irské pojistky z dohody o brexitu, což Donald Tusk odmítl. Podle posledního návrhu, který premiér Johnson poslal do Bruselu, by vznikly celnice pouze v přístavech Severního Irska a mimo jeho hranici. Rozhodující má být summit EU 17. a 18. října 2019.

Britské úřady na svém informačním webu tvrdí, že v případě odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody se pro občany EU v rámci krátkodobých cest nic nezmění. Zůstane tudíž možnost cestovat do země pouze s občanským průkazem. Tuto informaci rozvádí naše velvyslanectví v Londýně na stránkách Ministerstva zahraničí ČR, které uvádí, že cestovat pouze s občanským průkazem bude možné do 31. prosince 2020. Stejnou informaci jako naše velvyslanectví pak podává i dokument (.pdf, str. 1) Evropské komise k cestování do Velké Británie pro případ brexitu bez dohody.

Přes všechny tyto záruky Ministerstvo zahraničí ČR prostřednictvím svého náměstka Martina Smoleka doporučuje brát si na cestu do Velké Británie i pas. Odkazuje na problémy s imigrační policií na britských letištích. Ostatně své pochybnosti vyjádřil i sám ministr Petříček v tomto rozhovoru (čas 27:55).

Čeští vojáci působí na území Afriky v těchto misích:

• Mali - v misi MINUSMA, působí zde 3 čeští vojáci a cílem mise je zajištění bezpečnosti a vytvoření podmínek pro další humanitární a politickou asistenci tamní vládě.

• Mali - v misi EUTM, jde o misi výcvikovou, která má za cíl pomoci při výstavbě a výcviku malijské armády. Jednotka, která zde působí, se podílí na ochraně velitelství výcvikové mise v Bamaku, v rámci toho například doprovází velitele a štáby mise, a částečně také pomáhá s výcvikem malijské armády.

• Somálsko - v misi EU NAVFOR Somalia - operace ATLANTA. Tato mise má za úkol ochranu plavidel. Působí zde 3 čeští vojáci, jeden z nich jako plánovací důstojník zpravodajského oddělení a dva další působí v rámci odborných funkcí, kde plní úkoly velitelství operace.

Jako pozorovatelé pak čeští vojáci působí také v Kongu nebo ve Středoafrické republice. U těchto pozorovatelských misí se čeští vojáci podílejí například na řízení misí, případně monitorují bezpečnostní a politickou situaci v oblasti.

Mapu s místy, kde jsou nasazení čeští vojáci lze najít na úvodní stránce http://www.mise.army.cz/.

Organizační výbor je zřízen na základě § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jeho působnost zmiňuje § 46. Organizační výbor není klasickým legislativním výborem, ale má charakter kolektivního vedení Sněmovny s doporučujícími a koordinačními pravomocemi. Hlavním úkolem organizačního výboru je doporučovat předsedovi Sněmovny program jednání. Předsedou organizačního výboru je ze své funkce předseda Poslanecké sněmovny, místopředsedy jsou všichni místopředsedové Poslanecké sněmovny. Členy výboru jsou zástupci vybraní jednotlivými poslaneckými kluby. Jejich počet je vypočítán podle zásady poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně.

Jednání výboru je neveřejné. Veřejné dokumenty zahrnují schválená usnesení či pozvánky na schůze, ve kterých se mimo jiné vyskytuje bod: „Návrh na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců.“ Na něj navazuje schválené usnesení o vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí, mimo jiné i delegace do Ruska.

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda Senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad také odmítl účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Jak Tomáš Petříček správně uvádí, ve společném prohlášení ústavních činitelů vydaném po schůzce jsou zmíněny i Minské dohody:

„V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování.“

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) oznámil plán své první zahraniční cesty již při svém jmenování dne 16. října 2018, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Se svým německým protějškem, Heikem Maasem (SPD – Sociálně demokratická strana Německa), se sešel 19. října 2018 v Berlíně. Společně se zabývali otázkami migrace, společné rozvojové spolupráce v Africe či odsouzení vraždy saúdskoarabského novináře Džámala Chášakdžího. Heiko Maas mj. ocenil, že Petříček za cíl své první zahraniční cesty po jmenování do funkce zvolil právě Německo, což podle Maase vypovídá o důležitosti vzájemných vztahů obou zemí.

Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Dle dikce § 6 kompetenčního zákona MZV: „...zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“

Moderátor rozhovoru Vladimír Keblúšek před vyřčeným výrokem naráží na postavení Andreje Babiše v mezinárodních jednáních vůči členským státům EU. Nicméně předseda vlády dle čl. 77 Ústavy: „...organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.“
Tudíž mu nenáleží kompetence patřící monokratickému MZV, v jehož čele stojí pouze ministr zahraničí.

Ten by ve svém jednání měl být politicky odpovědný předsedovi vlády, což lze dovodit jazykovým výkladem článku 74 Ústavy („Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“), kde ze smyslu textu plyne, že Ústava prezidentovi nedává prostor ministra na návrh premiéra neodvolat. Předseda vlády by však podle užití teorie horizontální dekoncentrace (.pdf, str. 4), čili principu rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, neměl vstupovat do fungování pro konkrétní účely vytvořeného ministerstva. Předseda vlády tak pouze prostřednictvím prezidenta republiky pověřuje jednotlivé členy vlády řízením ministerstev.

Pokud se jedná o pravomoci ve vztahu k EU, tak premiér pravidelně zasedá na Evropské radě společně s dalšími premiéry členských států (.pdf, str. 11, čl. 15 odst. 2). Ministr zahraničí má zase na starosti reprezentovat Českou republiku na Radě Evropské unie. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami (.pdf, str. 12, čl. 16).