...nestalo se to v nějaké světové zemi, že by si úplně zrušili parlament.
Vzhledem k faktu, že se nepodařilo dohledat případ, kdy by prostřednictvím referenda došlo k úplnému zrušení parlamentu, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.
Dienstbier: Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě. Okamura: Takový návrh jsme nepředložili. ne.
Tomio Okamura reaguje na předchozí výrok o návrhu zákona o odpovědnosti komunálních politiků. Tento návrh byl skutečně předložen skupinou poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou. Návrh byl sice vzat zpět ještě před prvním čtením ve Sněmovně, ale platí, že předložen byl, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Zastupitelská demokracie, zastupitelská demokracie funguje dále, a to referendum je takovým kontrolním mechanismem. A mimochodem vychází to z naší ústavy. Jo, takže my to máme v ústavě přímo zakotveno.
Výrok hodnotíme v daném kontextu jako pravdivý.
Ústava České republiky v druhém odstavci článku 2 explicitně uvádí, že: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". Vyjdeme-li z tohoto článku, lze tvrdit, že institut referenda je v naší ústavě jistým způsobem zakotven.
A ve Švýcarsku je to velice důležité, protože jakékoliv zvýšení daní musí vláda obhájit před občany v referendu.
Výrok označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že v určitých případech v otázce zvýšení daní skutečně musí proběhnout referendum (o změně Švýcarské ústavy), neznamená to, že se všelidové hlasování musí konat v "jakémkoliv" případě.
Švýcarská ústava ve svém článku 140 a. popisuje nutnost vypsání závazného referenda v případě změn (dodatků) Ústavy. Ústava také upravuje různé limity pro některé typy daní (např. daň z příjmu, DPH atd.). Pokud se Federální rada (vláda), rozhodne zvýšit daně nad limit stanovený v Ústavě (u daní, které limit mají) musí zákonitě proběhnout referendum o změně Ústavy. Pokud se však vláda pohybuje v limitech Ústavy (zvyšuje, snižuje daně), referendum se konat nemusí.
A nikdy si nikde daně nezrušili lidi, to je prostě jenom populistický argument těch, kteří žádné argumenty nemají. Nikde k žádnému zrušení samozřejmě nedošlo.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Proto je tam také ta potřeba sto tisíců podpisů na sesbírání (k vyvolání referenda podle návrhu Úsvitu – pozn. Demagog.cz), což já tady mám i tabulky zahraničních zemí, to je standardní, jedna až dvě procenta oprávněných voličů, když sesbírá petici na nějakou otázku, tak je to ta hranice palčivosti.
Výrok, na základě dohledatelných informací, hodnotíme jako pravdivý.
Potřeba nasbírat minimálně 100 000 podpisů je skutečně uvedena v Návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, a to ve čtvrtém odstavci článku 3:
"Petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů nejpozději do 2 let od zahájení sběru podpisů".
Co se týče druhé části výroku, zde je situace poněkud složitější. Nezanedbatelná část evropských zemí například neumožňuje lidovou iniciativu k vyvolání referenda na národní úrovni. Mezi tyto země patří Velká Británie, Dánsko, Finsko, Belgie, Francie, Irsko a Švédsko.
Na druhé straně země jako Itálie (.pdf, str. 17) či Španělsko (.pdf, str. 13) vyžadují pro lidovou iniciativu 500 000 podpisů oprávněných voličů, Švýcarsko (.pdf, str. 24) 100 000, což by danou podmínku 1–2 % splňovalo.
Žádáme, aby jeho (nově zaváděného referenda) platnost, nebyla vázaná počtem zúčastněných voličů, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu.
Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.
Funkční referendum je zde definováno jako takové,
„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou - jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů - a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.
Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.
My v hnutí Úsvit jsme slíbili voličům, za jakých přesných podmínek vládu podpoříme. V podstatě tou jedinou podmínkou je funkční a realizovatelný zákon o referendu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.
Požádali jsme koaliční strany, aby se vyjádřily a přijaly nebo odmítly základní principy všeobecného referenda, abychom se na základě toho rozhodli o důvěře vládě.
Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.
Politici dovedli naši zemi z přebytkového rozpočtu v roce 1989 do deficitu a zadlužení až po uši.
Tomio Okamura tato slova pronesl v rozhovoru pro iDNES.cz 21. ledna 2014.
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat závěrečnou zprávu plnění rozpočtu pro r. 1989.
Zákon o státním rozpočtu ze 13. prosince 1988 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu federace na rok 1989 částkou 223 640 800 000 Kčs. Celkové výdaje státního rozpočtu federace jsou stanoveny částkou 223 640 800 000 Kčs. Zákon o rozpočtu na rok 1989 tedy pracuje s vyrovnanými příjmy a výdaji.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 počítal se schodkem ve výši 100 miliard Kč.
Dle Ministerstva financí ČR byl však realný schodek v r. 2013 nakonec 81,3 miliard Kč.
Zákon o státním rozpočtu z 19. prosince 2013 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2014 částkou 1 099 307 508 965 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 211 307 508 965 Kč. Rozpočet na r. 2014 tedy počítá se schodkem 112 miliard Kč.
