Tomio Okamura

Nejdražší armádní nákup v novodobé české historii, kterým by Česká republika měla získat 210 pásových bojových vozidel pro armádní pěchotu za zhruba 52 mld. Kč, začalo Ministerstvo obrany plánovat již v roce 2018. Výběrové řízení na tento nákup nicméně stále probíhá, přihlášky do něj mohly firmy podávat do začátku září 2021. Současné Ministerstvo obrany tak zakázku již s velkou pravděpodobností podepsat nestihne.

Doplňme, že do výběrového řízení se přihlásily celkem 3 firmy: švédská BAE Systems, německá Rheinmetall Landsysteme a španělská společnost GDELS.

Podle serveru Army Technology bude finská armáda modernizovat a investovat do svých bojových vozidel CV90. V červnu 2021 podepsalo Finsko kontrakt za 32 milionů dolarů (asi 704 milionů Kč) na modernizaci, prodloužení životnosti a zlepšení bojové efektivity do roku 2030. Prototypy a testovací vozidla CV9030FIN budou modernizovány jako první, další modernizace bude následovat v letech 2022 až 2026. Plánování a vývoj bude probíhat ve Švédsku, produkce a výroba pak ve Finsku.

Oproti tomu v červnu 2019 podepsalo české Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 vozidel TITUS za více než 6 miliard Kč, které by armáda měla dostat v letech 2022 a 2023. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty by tato vozidla měla směřovat ke 4. brigádnímu úkolovému uskupení, jehož jádro tvoří 4. brigáda rychlého nasazení.

Především ale v červnu 2021 Ministerstvo obrany prodloužilo až do 1. září termín, do kterého mohou firmy podávat své nabídky na dodání 210 vozů v hodnotě 52 miliard korun. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty byl přitom součástí plánu na přezbrojení 7. mechanizované brigády tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Do výběrového řízení se přihlásil i švédský BAE Systems s výše zmíněným vozidlem CV90.

Tomio Okamura zde mluví o schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovně předložila vláda v květnu 2020. Tento původní vládní návrh měl mimo jiné za cíl snížit podporu pro solární elektrárny zavedením tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy maximální stanovené výnosnosti. Ta by měla zajistit, že výrobci energií nezískají nadměrné kompenzace. Podle vládního návrhu tak v případě solárních elektráren nově nemělo vnitřní výnosové procento investic překročit 6,3 % (.pdf, str. 35–36).

Uveďme, že předložená vládní verze neobsahovala vyšší zdanění solárních elektráren, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 58–59), který poslanci schválili, návrh novely nakonec obsahoval část, podle níž na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 %.

Při hlasování ve třetím čtení byla tato verze 14. července 2021 Poslaneckou sněmovnou schválena, přičemž zákon podpořili i všichni přítomní poslanci SPD. Doplňme, že poslanci SPD také hlasovali pro přijetí výše uvedeného pozměňovacího návrhu.

Senát ale následně novelu do Sněmovny vrátil se svými pozměňovacími návrhy. V nich navrhl upravit maximální hranici vnitřního výnosového procenta. Sněmovnou schválené znění počítalo s jasně stanovenými hodnotami pro jednotlivé zdroje elektrické energie (.pdf, str. 35–36), Senát ale místo toho navrhl zavést společný interval v rozmezí 8,4–10,6 % (.pdf, str. 3). O jeho konkrétní výši bude v jednotlivých případech rozhodovat svým nařízením vláda. Celkově se tak jedná o limit vyšší, než pro který původně hlasovala Sněmovna včetně SPD. Při hlasování o znění novely, které navrhl Senát, se všichni přítomní poslanci SPD zdrželi.

Co se týče rozpočtových dopadů novely zákona o podporovaných zdrojích energie, materiál Senátu o pozměňovacích návrzích přesnou hodnotu neuvádí (.pdf). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nicméně již dříve uvedl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 % a současně by se o deset procent zvýšila solární daň, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Ministryně financí Alena Schillerová poté ve spojitosti s novelou hovořila o přínosu ve výši 3–4 miliard. Lze tedy říci, že Tomiem Okamurou uváděné rozmezí 3–5 miliard se shoduje s hodnotami uváděnými vládními ministry.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Při konečném hlasování ve Sněmovně po vrácení Senátem se poslanci SPD zdrželi (nehlasovali proti), při hlasování dolní komory o novele zákona o podporovaných zdrojích energie ve třetím čtení však návrh podpořili, a to včetně pozměňovacího návrhu, který solární elektrárny více zdaňuje.

V předvolebním desateru ČSSD je v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.” Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a Matěje Stropnického by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News.

Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.”

Veškeré návrhy, které v minulosti zazněly od různých představitelů Pirátské strany, se týkaly zdanění prázdných bytů. V programu Pirátské strany pro sněmovní volby v roce 2017 stojí: „Dáme obcím možnost zvýšit daně z dlouhodobě neobydlených bytů.“ Nicméně aktuální program uskupení Pirátů a Starostů do voleb do Poslanecké sněmovny tento slib už neobsahuje.

Pražský primátor a člen Pirátské strany Zdeněk Hřib na besedě s občany 20. února 2019 uvedl, že „legislativní nástroj, který by existoval (k řešení bytové krize, pozn. Demagog), je založený na reformě daně z nemovitosti. To je nástroj, kterým to řešili například ve Vancouveru nebo v jiných světových metropolích. Myslím, že není úplně vyloučeno, že i na toto dojde, protože to patří k mixu těch nástrojů“. Přímo v rozhovoru pro Novinky.cz pak zdanění prázdných bytů nevyloučil. Ještě v srpnu 2019 pak o možném zdanění prázdných bytů někteří pražští radní přemýšleli.

V předvolebním desateru ČSSD je pak v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.“ Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření Matěje Stropnického a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News. Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.“

Protože jak pražský pirátský primátor Hřib, tak ČSSD navrhovali zdanění prázdných bytů, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura se veřejně vyjadřoval k různým otázkám již před rokem 2012, tehdy ale začala jeho politická kariéra. Už během roku 2012 se na něj upínala pozornost některých médií, ale přímo o hrozbě, kterou by měla představovat islamizace, veřejně nemluvil. Ani v rámci své kandidatury na prezidenta před islamizací nevaroval.

Již v roce 2011 se nicméně Okamura vyjadřoval k cizineckému zákonu a v souvislosti s ním varoval před migrací. „Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, u nás pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ vyjádřil se tehdy Okamura pro Parlamentní listy. V srpnu 2011 také Tomio Okamura uvedl: „(…) Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů.“

Zmínky o islámu ve spojení s migrací se nám podařilo najít až z roku 2013, kdy před muslimskými migranty na svém facebooku varoval především v souvislosti s kampaní svého tehdejšího hnutí Úsvit. Na Twitter se připojil až v roce 2013, na něm tedy v roce 2012 před islamizací ani migrací varovat nemohl.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož neuvedl přesně rok, kdy začal před migrací a islamizací veřejně varovat. Jinak ale správně poukazuje na to, že před migrací a islamizací začal varovat kolem roku 2012. Před migrací obecně varoval již o rok dříve.

Italský premiér Mario Draghi se počátkem září vyjádřil k očkování proti onemocnění covid-19, které by podle něj mělo být povinné až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) definitivně schválí vakcíny. Ty jsou momentálně v Evropské unii schváleny v nouzovém režimu.

Již v květnu bylo v Itálii zavedeno povinné očkování pro zdravotnický personál nebo pro zaměstnance v domovech pro seniory. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza pak na začátku září potvrdil, že se zvažuje zavedení všeobecně povinného očkování, vše však mělo záviset na epidemiologické situaci a proočkovanosti.

Italská vláda nakonec rozhodla, že od 15. října bude pro všechny zaměstnance platit povinnost prokazovat se covidovými pasy, tedy očkováním, potvrzením o prodělání nemoci nebo negativním testem. Pokud se zaměstnanec certifikátem neprokáže, nemůže sice být propuštěn, ale bude mu pozastavena výplata. Navíc může takový zaměstnanec dostat pokutu v rozmezí od 600 do 1500 eur.

Hlasování o tzv. pandemickém zákonu, přesněji o vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covidu-19, proběhlo v rámci třetího čtení na 86. schůzi Poslanecké sněmovny 18. února 2021. Proti tehdy hlasovalo všech 16 přítomných poslanců za SPD, zbývající 3 poslanci tohoto hnutí byli v té době ze schůze omluveni. Lze tedy říci, že se proti vyslovil celý poslanecký klub hnutí Svoboda a přímá demokracie. 

Proti návrhu uvedeného zákona hlasovalo také 5 nezařazených poslanců: Marian Bojko a Lubomír Volný (nyní Volný blok), Tereza Hyťhová, Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus ml. (nyní Trikolóra). Tito poslanci však nemají ve Sněmovně svůj vlastní poslanecký klub.

Pandemický zákon nebyl podpořen ani poslanci KSČM. Ze 13 přítomných poslanců se však celkem 9 hlasování zdrželo. Zbylí 4 poslanci za KSČM poté hlasovali proti. 

Podobný byl následně i výsledek hlasování poté, co Senát vrátil Sněmovně návrh pandemického zákona s pozměňovacími návrhy. Ty dolní komora přijala na schůzi 26. února 2021. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

O vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covid-19, tedy o návrhu tzv. pandemického zákona, se v Poslanecké sněmovně jednalo 18. února 2021. Poslanci SPD skutečně hlasovali proti. Ačkoliv byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen, Senát se schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Poslanci poté 26. února 2021 zákon v Senátem pozměněném znění schválili. Poslanci SPD opět hlasovali proti. 

Tomio Okamura pandemický zákon před konečným schválením tohoto návrhu Parlamentem kritizoval a v rozhovoru pro Český rozhlas 24. února 2021 například uvedl (video, čas 09:15), že je to podle něj jen „jinak pojmenovaný nouzový stav pouze na další rok, takže to není řešení“. V této souvislosti tehdy také konkrétně řekl (audio, čas 01:04): „Hnutí SPD v žádném případě nepodpoří prodloužení nouzového stavu, protože my navrhujeme po celou dobu alternativní pozitivní řešení pro všechny občany, a to je zaprvé, aby byla provedena vládou novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje zacílit na rizikové a ohrožené skupiny a na udržení zdravotního systému bez vyhlašování nouzového stavu.“ 

Také před předložením návrhu pandemického zákona vládou Tomio Okamura opakovaně vystupoval pro prosazení novely zákona o ochraně veřejného zdraví a tvrdil, že „je nutná změna zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné chránit ohrožené a rizikové skupiny obyvatel a udržet zdravotnictví“. 

Předešleme, že Tomio Okamura zde hovoří o osobních automobilech, a jeho výrok tak nebudeme vztahovat k nákladní a další dopravě.

Celkový počet osobních automobilů v České republice za 2. čtvrtletí 2021 byl 6 225 195, z čehož bylo v Centrálním registru vozidel evidováno přes 8 533 elektromobilů na baterie (BEV) a 3 987 plug-in hybridů (PHEV). Zbývalo by tak nahradit elektromobily 6 212 675 aut se spalovacími motory (včetně CNG, LPG vozidel).

Průměrná spotřeba elektromobilu na 100 km se pohybuje kolem 20 kWh, průměrně pak Češi ujedou přibližně 20 000 km za rok. Z toho odhadujeme spotřebu 4 MWh/rok na jeden osobní automobil a 24,9 TWh pro všech 6,2 milionu elektromobilů.

V roce 2020 přitom roční výroba energie v jaderné elektrárně Temelín dosáhla 15,8 TWh, rekordem je pak výroba 16,5 TWh elektřiny v roce 2017. Pro získání elektrické energie, která by byla dostatečná pro napájení 6,2 milionu elektromobilů, tedy 24,9 TWh, bychom tedy skutečně potřebovali cca 1,5 temelínské jaderné elektrárny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť pouze na základě našeho hrubého výpočtu. K podobným výsledkům však došel např. i server Seznam Zprávy.