Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura reaguje na obvinění Pirátské strany, že premiér Fiala odvolal Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli tlaku tzv. „kmotrů“ (video, čas: 14:20) v souvislosti s digitalizací stavebního řízení. Podle Pirátů totiž byly firmy, které měly zájem o původní „předražené“ zakázky, napojené na ODS (video, čas: 1:22). Stanjura poukazuje na to, že poté, co Ivan Bartoš zrušil tyto zakázky, které byly sjednané ještě za předchozí ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) označil jeho rozhodnutí za nezákonné.

Digitalizace za Kláry Dostálové

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v čele s Klárou Dostálovou v září 2020 předložilo Sněmovně návrh nového stavebního zákona, v rámci kterého byla plánovaná i digitalizace stavební agendy a územního plánování (.pdf, str. 178, 180 z 630). Nový zákon měl také zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu (str. 177 z 630). Právě vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu tehdy kritizovaly současné vládní strany, které se chtěly více zaměřit na digitalizaci. Zákon nakonec vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006.

V září 2021 MMR oznámilo, že dokončuje zadávací podmínky pro čtyři veřejné zakázky související s digitalizací stavebního řízení. Následující měsíc resort zveřejnil, že již vypsal tři zakázky na nejdůležitější komponenty systému, a sice Portál stavebníka a integrační platformy, Informační systém evidence elektronických dokumentací a Informační systém evidence stavebních postupů. Kromě toho zveřejnilo také zakázku na Národní geoportál.

Zrušení veřejných řízení Ivanem Bartošem

V prosinci 2021 převzal funkci ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Již v únoru 2022 vláda schválila částečný odklad stavebního zákona z července 2023 na červenec 2024, tento krok (.pdf) později stvrdil i legislativní proces. MMR v roce 2022 předložilo Sněmovně návrh novely stavebního zákona, kterou došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování stavebních úřadů v obcích. Na této novele se vláda shodla i s opozičními hnutími ANO a SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna jednomyslně schválila.

Začátkem roku 2023 Ivan Bartoš zrušil tři ze čtyř původních výběrových řízení (.pdf, str. 1), která vypsala jeho předchůdkyně Klára Dostálová. Konkrétně šlo o Portál stavebníka, Evidenci elektronických dokumentací a Evidenci stavebních postupů. Zakázka na Národní geoportál zrušena nebyla (.pdf, str. 1). Bartoš své rozhodnutí odůvodnil tím, že původní řešení neodpovídala novelizovanému stavebnímu zákonu přijatému v roce 2023 a rovněž nevyužívala moderní technologie. Dále uvedl, že nový systém lze pořídit za výrazně nižší cenu. Původní tendr byl navíc kritizován kvůli možným napojením na osoby z kauzy Dozimetr, například na Luďka Šteffla.

Rozhodnutí v případě dvou veřejných zakázek (Portál stavebníka a Evidenci elektronických dokumentací) však napadla společnost ICZ, která podala podnět na prošetření k ÚOHS. Společnost ICZ byla jednou z firem, které se účastnily původních soutěžních řízení (.pdf, str. 4 a .pdf, str. 3). ÚOHS následně přezkoumal postup MMR a dospěl k závěru, že zrušení zakázek bylo neplatné.

Úřad kritizoval zejména nedostatečné zdůvodnění Bartošova rozhodnutí, protože nepředložil jasné vysvětlení, jakým způsobem novela zákona ovlivní budoucí podobu digitalizace stavebního řízení, ani jakým způsobem by novější technologie umožnily efektivnější a výrazně finančně úspornější řešení. MMR se proti rozhodnutí úřadu odvolalo, nicméně předseda ÚHOS Petr Mlsna toto rozhodnutí potvrdil v dalším řízení v srpnu 2023.

Nicméně v listopadu 2023 ministerstvo opět rozhodlo o zrušení výběrového řízení a doplnilo podrobné odůvodnění rozhodnutí (.pdf a .pdf). Společnost ICZ opět podala podnět na prošetření k ÚOHS, protože se domnívala, že ani toto zrušení nebylo v souladu se zákonem. Tentokrát však úřad v březnu 2024 rozhodl, že resort měl pro zrušení obou soutěžních dialogů relevantní důvody, které účastníkům dostatečně a transparentně vysvětlilo, a zrušení zakázek schválil. Úřad zároveň v rozhodnutí konstatoval, že společnost ICZ svůj podnět postavila na stejném textu jako v případě předchozího řízení a nereagovala na aktuální argumentaci ministerstva, což podle úřadu vzbuzovalo „pochybnosti o pravých úmyslech navrhovatele v souvislosti s podaným návrhem“.

Shrnutí

Ivan Bartoš rozhodl o zrušení tří soutěžních dialogů, které vypsala jeho předchůdkyně Klára Dostálová. Tento krok následně napadla společnost ICZ, která podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad dal společnosti ICZ za pravdu a označil zrušení dvou ze tří veřejných zakázek za neplatné, zejména kvůli tomu, že nebylo dostatečně vysvětlené. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o digitalizaci stavebního řízení v souvislosti s odchodem Pirátů z vlády na konci září 2024. V kontextu výroku zmiňuje konkrétně geoportál, který podle něj i nadále nefunguje. Národní geoportál územního plánování (NGÚP) je informační systém, který má umožnit „zpřístupnění veškerých výstupů územního plánování v České republice“. Jde o jeden z komponentů digitalizace stavebního řízení.

Proces příprav digitalizace stavebního řízení (DSŘ) prošel přezkumem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v září 2024 vydal tiskovou zprávu (.pdf) popisující kroky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) od zahájení zadávacích řízení pro DSŘ v říjnu 2021 (tedy v době před nástupem vlády Petra Fialy) až po spuštění digitalizace v červenci 2024. Tato tisková zpráva se tak věnuje rušení některých soutěžních dialogů ze strany MMR, které ministr Stanjura v kontextu výroku zmiňuje, a také „odložení“ jednoho z nich.

Revize digitalizace stavebního řízení

Předtím, než DSŘ dostal na starost Ivan Bartoš, vyhlásilo MMR v říjnu 2021 čtyři samostatná zadávací řízení (.pdf, str. 1) na veřejné zakázky, kterými jsou Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka (IPPS), Evidence elektronických dokumentů (EED), Evidence stavebních postupů (ESP) a Národní geoportál územního plánování (NGÚP).

Tato řízení měla formu soutěžního dialogu (.pdf, str. 1). S tímto typem řízení se lze setkat u „zvláště složitých plnění, které zadavatel na počátku není schopen přesně specifikovat“ (.pdf, str. 1). Umožňuje tak dialog mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, na jehož základě zadavatel zjišťuje vhodná řešení a postupem času upřesňuje podmínky realizace.

V průběhu května a června 2022 provedlo MMR – tehdy již v čele s Ivanem Bartošem – revizi architektury DSŘ a rozhodlo o přípravě nové koncepce (.pdf, str. 1). V lednu 2023 pak zrušilo tři ze čtyř soutěžních dialogů a vypsalo jedno komplexní zadávací řízení. Jediným ze soutěžních dialogů, který běžel i nadále, byl ten týkající se NGÚP (str. 1).

Vývoj zadávacího řízení NGÚP

Soutěžní dialog o veřejné zakázce na NGÚP běžel od října 2021 (.pdf, str. 4). Podle zjištění ÚOHS se však po dobu 18 měsíců od ledna 2022 do června 2023 „v podstatě nic v zadávacím postupu nedělo, zadavatel ani nekomunikoval s jeho účastníky“ (str. 4). K ukončení první fáze dialogu a zaslání upřesněných zadávacích podmínek MMR přistoupilo teprve na začátku ledna 2024 (str. 4).

Proti zaslaným zadávacím podmínkám podal jeden z účastníků soutěžního dialogu 12. února 2024 návrh, na jehož základě bylo spuštěno správní řízení u ÚOHS (.pdf, str. 4). Ministerstvo pro místní rozvoj však přesto 15. února uzavřelo smlouvy týkající se NGÚP v samostatném jednacím řízení bez uveřejnění, tedy paralelně k probíhajícímu soutěžnímu dialogu (str. 4). Tento postup lze ale podle ÚOHS obecně využít jen při krajně naléhavých okolnostech, které zadavatel nezpůsobil, a zároveň tehdy, když nelze dodržet lhůty pro jiné formy řízení (.pdf, str. 2). Tento krok ÚOHS označil za „nebezpečnou praxi" a „příklad toho, jak by odpovědný zadavatel neměl přistupovat k zadávání zakázek" (.pdf, str. 6).

ÚOHS v květnu 2024 rozhodl, že zadávací podmínky soutěžního dialogu NGÚP byly stanoveny v souladu se zákonem (.pdf, str. 4–5). MMR následně vypovědělo smlouvy, které uzavřelo v jednacím řízení bez uveřejnění, a na konci května 2024 uzavřelo smlouvu s vítězem původního tendru na NGÚP (.pdf, str. 5). Celý proces soutěžního dialogu tak trval od října 2021 do května 2024 včetně osmnáctiměsíční prodlevy mezi lednem 2022 a červnem 2023.

Závěr

Součástí revize digitalizace stavebního řízení bylo i rozhodnutí MMR z ledna 2023 zrušit tři ze čtyř soutěžních dialogů, které ministerstvo spustilo před nástupem Ivana Bartoše do čela resortu. Jediný dialog, který běžel i nadále, se mezi lednem 2022 a červnem 2023 nikam neposouval. Tento tendr na Národní geoportál územního plánování byl ukončen teprve v květnu 2024. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru mluvil o komplikacích spojených s digitalizací stavebního řízení, které měl na starosti odvolaný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle Stanjury se z celkového počtu stavebních úřadů nenajde ani jedno procento, kde by se situace oproti stavu před spuštěním nového systému nezhoršila.

Soustava stavební správy se v Česku skládá z více úrovní. Její základní složku tvoří obecní stavební úřady (.pdf, str. 72, 96 ze 164), kterými podle stavebního zákona mohou být obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z května 2024 stanovila jejich počet na 606.

Kromě nich fungují také krajské stavební úřady, které jsou těm obecním nadřízené (.pdf, str. 72 ze 164) a speciální Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Působnost stavebního úřadu vykonávají i MMR, ministerstvo průmyslu a obchodu, resort dopravy, obrany, vnitra a spravedlnosti. Dohromady je tedy v republice 626 stavebních úřadů.

Kde se vzalo číslo 607

Odůvodnění vyhlášky (.pdf, str. 2) uvádí, že „nová soustava obecních stavebních úřadů bude tvořena 401 úřady na obcích I. a II. typu. (…) Společně se stavebními úřady na obcích s rozšířenou působností bude soustava obecních stavebních úřadů čítat celkem 607 stavebních úřadů“.

V příloze vyhlášky skutečně najdeme seznam 401 pověřených obecních úřadů. Obcí s rozšířenou působností je v Česku 205 (.pdf). Jedna z nich, konkrétně Podbořany v Ústeckém kraji, je přitom zahrnuta už do zmíněného výčtu 401 pověřených úřadů. Zbývajících 204 obcí s rozšířenou působností a k tomu ještě hlavní město Praha jsou součástí souhrnného seznamu obecních stavebních úřadů, který tak celkově obsahuje 606 položek. Důvodová zpráva tedy zjevně obsahuje chybný součet.

Závěr

Z rozhovoru a kontextu výroku není zcela jasné, jestli Zbyněk Stanjura mluví o všech stavebních úřadech, nebo jen o těch obecních. Obecních stavebních úřadů, které tvoří základ soustavy stavební správy, je celkově 606. Některé zdroje uvádějí nepřesný součet 607. Se započítáním 13 krajských stavebních úřadů, DESÚ a stavebních úřadů při ministerstvech je v Česku těchto úřadů dohromady 626. Protože se číslo uváděné Zbyňkem Stanjurou pohybuje v rámci naší 10% odchylky, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Volební zisky opozice

V letošních senátních volbách hnutí ANO získalo nejvíce mandátů ze všech kandidujících subjektů, když jich obdrželo hned osm. Zásluhou Petra Víchy jedno křeslo připadlo SOCDEM, která je v horní komoře součástí klubu s hnutím ANO. Opozice, kterou dosud v Senátu zastupoval právě jen klub ANO a sociálních demokratů, tedy ve volbách získala dohromady devět mandátů.

Nezařazení a nezávislí

Zbyněk Stanjura svými slovy zjevně naráží na nezávislé kandidáty nebo obhajující senátory, kteří dosud nebyli zařazení do žádného klubu. Jedním z nich je Pavel Fischer, který svůj mandát obhájil v prvním kole. Ve volbách v roce 2018 byl zvolen jako nezávislý kandidát, nyní kandidoval jako nestraník za TOP 09. V Senátu nicméně nebyl členem žádného klubu.

V letošních volbách uspěl také Róbert Šlachta (Přísaha) a nezávislý kandidát Stanislav Balík, kteří v horní komoře zasednou poprvé. Nezávislí kandidáti a staronoví senátoři, kteří dosud nebyli součástí senátorského klubu, tak opravdu získali celkem tři mandáty.

Zisky vládních stran

V době konání voleb byli Piráti ještě součástí Fialova kabinetu – svůj odchod z vlády si odhlasovali až dva dny po skončení druhého kola voleb. Ve stejný den také prezident Petr Pavel odvolal dosluhujícího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun podal demisi na začátku října a ve vládě skončil až k 11. říjnu. Členem vlády naopak zůstává Jan Lipavský, který ukončil pouze své členství v pirátské straně. Protože tedy Piráti ke dni voleb ještě neopustili kabinet Petra Fialy a do voleb šli jako jedna ze stran pětikoalice, považujeme je v rámci našeho ověření za součást vlády.

Jak je vidět v následující tabulce, vládní uskupení ve volbách obdržela dohromady 15 křesel. Pět z těchto mandátů připadlo kandidátům, které navrhla ODS, dalších pět navrhlo hnutí STAN, mezi nimi například Jiřího Drahoše. Jedna senátorka získala křeslo pro Starosty pro Liberecký kraj (SLK), kteří dlouhodobě spolupracují se STAN a jejich zástupci jsou součástí senátorského klubu tohoto vládního hnutí. Dva senátorské posty uhájila KDU‑ČSL.

Mandát dále získal Břetislav Rychlík navržený TOP 09. O post senátora se přesněji ucházel jako nestraník za TOP 09, kterého do voleb vyslala širší koalice ODS, TOP 09, Zelených a Pirátů. Podobně tomu bylo i u zmiňovaného Jiřího Drahoše, který jako nestraník za STAN také zastupoval koalici s účastí Pirátů.

Posledním z uváděných patnácti senátorů je Přemysl Rabas za hnutí SEN 21, které v horní komoře tvoří klub spolu s Piráty. Právě Pirátská strana Rabasovu kandidaturu podporovala a s hnutím SEN 21 uzavřela dohodu o volební spolupráci. I Rabase tak lze do určité míry považovat za zástupce „vládního tábora“, o kterém mluvil Zbyněk Stanjura.

Závěr

Opozice, kterou v Senátu tvoří klub hnutí ANO a SOCDEM, v letošních senátních volbách dostala devět mandátů. Nezávislí kandidáti nebo ti, kteří dosud nebyli zařazeni do žádného senátorského klubu, skutečně získali mandáty celkem tři. Mezi ně počítáme i Róberta Šlachtu z hnutí Přísaha, které v době voleb nebylo součástí sněmovní ani senátní opozice.

Dohromady 14 senátorských postů připadlo kandidátům, které navrhly vládní strany. Další zvolený senátor zastupuje hnutí SENٔ 21, které s Pirátskou spolupracuje a v horní komoře s ní tvoří jeden klub. V senátních volbách, do kterých šli Piráti ještě jako součást Fialova kabinetu, tedy vládní či jim spřízněná uskupení získala celkem 15 křesel. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v kontextu výroku zmiňuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura dříve řekl, že lidé už od Fialovy vlády do konce volebního období nemají čekat žádné velké reformy. Ptá se tak na to, jestli snaha Národní ekonomické rady vlády (NERV), která připravila 37 opatření pro udržitelný ekonomický růst (.pdf), nepřišla nazmar. Stanjura citaci následně upřesňuje a uvádí, že žádný z těchto návrhů by podle něj neměnil desítky zákonů, a nejedná se tak o velkou reformu, o kterých dříve mluvil.

Reformy nebudou

Zbyněk Stanjura už na začátku ledna řekl, že „žádné radikální přelomové reformy nepřijdou“. Zároveň z jeho vyjádření vyplynulo, že dle jeho názoru nelze jednoznačně říct, jaký krok vlády se dá označit za reformní. Podobně se vyjádřil i o pár dní později, když prohlásil: „Pokud se mě ptáte, jestli přijde nějaká dramatická změna legislativy, tak nepřijde.“ Svůj postoj odůvodnil tím, že velké reformy neodpovídají zájmu voličů a ani volebnímu cyklu. I v tomto případě ale upozorňoval na to, že pro každého může být reformou něco jiného.

Své vyjádření poté ministr financí korigoval na síti X, kde napsal, že nerad používá slovo „reforma“ a o změnách připravovaných Fialovou vládou spíše hovoří jako o parametrických změnách. Dále uvedl, že „v tomto kontextu řekl, že dramatické reformy upravující desítky zákonů jako třeba u ozdravného balíčku (…) tato vláda už nepřijme“.

Vůči těmto slovům se následně ohradili koaliční partneři ODS. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ujistili, že vláda bude v provádění reforem pokračovat. Rakušan vyzdvihoval hlavně změnu důchodového systému, schválení korespondenční volby nebo proměnu školství a energetiky. Bartoš pak řekl, že Piráti trvají zejména na reformě sociálních dávek nebo legalizaci marihuany. Se Stanjurovými slovy nesouhlasil ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a přiblížil, že předloží „minimálně tři věci, které považuje za reformy“.

Stanjury se naopak v rozhovoru na CNN Prima News zastal předseda vlády Petr Fiala. Podle jeho slov již současná vláda zásadní změny učinila (video, čas: 4:26). Fiala jako příklad uvedl ozdravný balíček, jehož cílem je snížit deficit státního rozpočtu. Dále zdůraznil, že se jeho kabinet bude nadále zabývat důchodovou reformou a začnou se projevovat reformy v oblasti digitalizace (video, čas: 8:00). Dodejme, že Marian Jurečka představil návrh penzijní reformy na začátku března.

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura tedy na začátku ledna řekl, že žádné výrazné reformy, které by vyžadovaly rozsáhlé legislativní změny, v tomto volebním období nepřijdou. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o návrhu 37 opatření (.pdf), které Fialově vládě poskytla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jeho cílem je přispět k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu. Podle moderátorky si premiér Fiala vybral deset dílčích kroků, které chce prosadit. Stanjura říká, že podle něj by bylo vhodnější zavést ještě menší počet opatření. Uznává ale, že dříve řekl, že vláda vybere nejvýše deset opatření.

Uveďme, že NERV je odborný poradní orgán vlády pro oblast ekonomických opatření, strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem. Jeho základním úkolem „je iniciovat a navrhovat zásady a parametry reformy veřejného sektoru, které mají dominantní vliv na dlouhodobý rozvoj české ekonomiky“ (.pdf, str. 1).

Stanjura na konci ledna 2024 uvedl, že vládě doporučí vybrat si pět nebo sedm opatření, díky kterým podle něj hospodářství poroste. Přiblížil, že se bude snažit odstraňovat překážky zejména v podnikání a v přílivu soukromých investic do české ekonomiky. Jedním z opatření, které chce ministr prosadit, je snazší propouštění zaměstnanců, kteří by mohli dostat výpověď bez udání důvodu (.pdf str. 14).

Podle ekonomického deníku E15 Zbyněk Stanjura avizoval, že si Fialův kabinet z návrhu NERVu vybere pět až deset opatření, která stihne zrealizovat do konce tohoto volebního období. Zjevně tak naráží na ministrova slova ze začátku února, kdy řekl, že resort financí vládě doporučuje „abychom si vybrali, možná ne deset, ale pět opatření“ z návrhu NERVu (video, čas 17:30).

Ministr financí Stanjura se tedy dříve skutečně vyjadřoval v tom smyslu, že vláda z navrhovaných 37 opatření na podporu ekonomického růstu vybere nejvýše deset. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme ale, že se přikláněl k tomu, aby se Fialův kabinet snažil prosadit ještě méně navržených kroků.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku mluví o 37 opatřeních na podporu ekonomického růstu, které Fialovu kabinetu předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Dle něj by se měla vláda soustředit jen na menší počet z těchto návrhů a uvádí, že stát by se měl zaměřit zejména na odstranění překážek, které brání soukromým investicím a rozvoji ekonomik. Jako příklad zmiňuje dlouhé povolovací procesy, které podle něj zkrátí novela stavebního zákona.

Nový stavební zákon

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Nový zákon měl zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Návrh také zahrnoval např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by stál v čele nové soustavy stavební správy, stanovení pevně daných lhůt či zavedení tzv. apelačního principu (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 ze 630).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Rovněž se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej ale jednomyslně zamítl. Poslanci nicméně později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil dosavadní zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona

V únoru 2022 ale současný Fialův kabinet ve Sněmovně předložil návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končí k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Právě kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. července 2024. Pro některé stavby jako jsou dálnice nebo elektrárny je ale novela účinná již od 1. ledna 2024.

Fialova vláda poté v listopadu 2022 předložila další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. Následně návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů.

Závěr

Obě novely stavebního zákona tedy již vstoupily v platnost a pro některé stavby byla novelizace účinná již od začátku letošního roku. V plném rozsahu ale novela nabude účinnosti až 1. července 2024, a výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 s účinností od prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy však v březnu 2022 schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Parlamentem. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti v lednu 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost“.

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29–30). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. Podle ministerstva se tedy v součtu zisk z EET za první dva roky fungování dostal na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 také NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv než jiné faktory, jako například ekonomický růst. Zároveň NKÚ dodal, že vliv EET a kontrolního hlášení „nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč (.pdf, str. 5), přičemž v roce 2019 se dle odhadu resortu jednalo o 12,8 mld. Kč. Jejich tehdejší odhad zmiňoval, že se každoroční výše přínosů EET do státního rozpočtu bude postupně zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5).

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz kritizoval metodiku odhadu MF už v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb. Upozorňoval tehdy na to, že šlo o odhady z chorvatských dat a nebylo jasné, jak je návrh přizpůsobil českému prostředí. Právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo (.pdf, str. 83 ze 140). Server později uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně ztrátu odhadlo na 4,2 mld. Kč (str. 13 ze 70).

Vyjádření představitelů hnutí ANO

Podívejme se nyní na vyjádření hnutí ANO ohledně přínosu EET. V únoru 2018 Andrej Babiš řekl, že v předešlém roce díky EET stát vybral „pět miliard navíc“ (video, čas 0:42). V září 2018 podobné číslo zmínila i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Upozornila ale na to, že tento výnos dle ní nezahrnoval daň z příjmu. Při připočtení této daně tak EET podle jejích slov přineslo celkem 10 mld. Kč.

Alena Schillerová a Jana Mračková Vildumetzová v roce 2022 uvedly, že EET do státního rozpočtu přináší 13 mld. Kč ročně. Karel Havlíček už později mluvil o 14 mld. Kč, přičemž stejné číslo následně v roce 2023 zmiňoval i Andrej Babiš. Poslanec Aleš Juchelka na jaře 2023 řekl, že výnos EET činil 20 mld. Kč za rok. Z těchto vyjádření je tedy zřejmé, že představitelé hnutí ANO přínosy EET vyčíslovali různě a zvyšovali je.

Výrok ministra financí Stanjury lze interpretovat i tak, že zástupci hnutí ANO zvyšují odhady teoretického současného výnosu EET, jelikož v kontextu výroku mluví o hypotetických příjmech státního rozpočtu, kdyby EET přetrvalo i v době působení Fialova kabinetu. I tato čísla hnutí ANO navyšuje – Andrej Babiš v březnu 2023 mluvil o 14 mld. Kč a poslankyně Jana Hanzlíková v červenci o 15 mld. Kč. V srpnu 2023 Babiš uvedl, že se vláda zrušením EET podle něj připravila dokonce o 20 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Co se týče výnosu EET, neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti čísel poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a upozorňoval na to, že reálné příjmy do rozpočtu mohou být ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ.

Představitelé hnutí ANO příjmy z EET opravdu zvyšovali – nejdříve podle nich v roce 2022 činily 13 mld. Kč, později 14 mld. Kč a Aleš Juchelka mluvil dokonce o 20 mld. Kč ročně. Hnutí ANO navyšuje také teoretický výnos EET v současnosti. Zbyněk Stanjura má tedy pravdu v tom, že se přínos EET nedá jednoznačně určit a také správně uvádí, že ANO své odhady zvedá. Zmiňuje ale nepřesné částky, kvůli čemuž jeho výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že pokud by Fialova vláda nezrušila elektronickou evidenci tržeb (EET), do státního rozpočtu by dle něj přibyly jedna až dvě miliardy korun. V kontextu výroku ale upozorňuje na to, že se přesný přínos nedá dopočítat. Zmiňuje odhady hnutí ANO, které podle něj mluví o větším obnosu peněz, jež by přitekly do státní kasy. Poté zmiňuje, že pokud by hnutí mělo pravdu, tak „oni sami svým rozhodnutím připravili státní rozpočet o desítky miliard“ vzhledem k tomu, že EET dle Stanjury nefunguje již od roku 2020, kdy bylo u moci právě ANO.

Návrh na zavedení EET vypracoval už kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2015 s cílem omezit šedou ekonomiku, zefektivnit výběr daní a narovnat tržní prostředí tak, aby nenastávaly situace, kdy podnikatelé odvádějící daně nejsou schopni konkurovat těm, kteří daně neplatí (.pdf, str. 73 ze 140). Poslanecká sněmovna tento zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. V březnu 2017 pak začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Poslední vlna měla začít platit v květnu 2020 a týkala se zbývajících oborů, tedy například řemeslníků, lékařů nebo taxikářů. Ti své tržby ale nakonec v rámci EET zaznamenávat nemuseli, jelikož na jaře 2020 byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později – ještě během Babišovy vlády – se rozhodlo, že bude povinnost evidence tržeb pozastavena až do konce roku 2022.

Definitivní zrušení EET ve svém programovém prohlášení slíbil současný kabinet Petra Fialy (.pdf, str. 6). Návrh na zrušení EET Fialova vláda schválila v březnu 2022 a následně úspěšně prošel legislativním procesem. Zrušení zákona o evidenci tržeb nabylo účinnosti 1. ledna 2023.

Závěr

Elektronická evidence tržeb, která fungovala od prosince 2016, byla pozastavena během pandemie covidu-19 v březnu 2020. Od té doby se skutečně povinnost evidovat tržby nevrátila a k jejímu úplnému zrušení došlo k začátku roku 2023. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura tvrdí, že kdyby rostla šedá ekonomika v České republice, jak dle něj tvrdí opozice, tak by se tento růst projevil v odhadech Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle současného ministra financí totiž ČSÚ do hrubého domácího produktu (HDP) započítává také odhad výkonu právě šedé ekonomiky.

HDP a šedá ekonomika

Šedá ekonomika je taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni ubrala 14 % HDP České republiky.

Podívejme se nyní na to, jak ČSÚ počítá hrubý domácí produkt a zda je v těchto výpočtech zahrnutý také odhad šedé ekonomiky. ČSÚ k výpočtu HDP používá tři metody, a to konkrétně metodu produkční, výdajovou a důchodovou. Podle platné metodiky (.pdf) je HDP odhadováno pomocí dvou na sobě nezávislých metod (str. 16), které jsou následně bilancovány (tzn., že jsou odstraněny rozdíly ve výsledcích).

V kapitole o produkční metodě ČSÚ uvádí, že údaje o produkci a mezispotřebě převzaté ze zjišťování jsou doplněny mj. o odhad zisků z nezjištěné ekonomiky, kterou definuje jako „neformální, nelegální, skrytou“ (.pdf, str. 23). Také ve výdajové metodě je šedá ekonomika zohledněna (str. 34).

Poslední, důchodová, metoda, je sice používána k vytvoření dalšího nezávislého odhadu, nevstupuje ovšem do zmíněného bilančního procesu, a nemá tak vliv na konečný výpočet HDP (.pdf, str. 11). Nicméně i do této metody ČSÚ počítá odhad šedé ekonomiky (str. 41–42).

Závěr

ČSÚ má tedy tři nezávislé metody pro výpočet HDP, a to produkční, výdajovou a důchodovou. K výpočtu HDP přitom používá první dvě jmenované metody, ve kterých se v potaz bere i šedá ekonomika. Výrok Zbyňka Stanjury tedy hodnotíme jako pravdivý.