Zdeněk Hřib

Pražská developerská společnost (PDS) je příspěvková organizace hlavního města, kterou Praha založila v polovině roku 2020. Hlavním cílem společnosti je iniciovat městskou bytovou výstavbu a další stavby ve veřejném zájmu. Město proto PDS svěřilo pozemky vhodné pro výstavbu nájemního bydlení.

Ředitel Pražské developerské společnosti (PDS) Petr Urbánek na tiskové konferenci (video), která se konala 21. června 2022, oznámil plán vystavět na území Prahy nové městské nájemní byty. Těchto až 8 tisíc bytů by mělo vzniknout ve 12 vybraných lokalitách o celkové rozloze 620 tisíc m², které byly PDS svěřeny k hospodaření.

Zveřejněny byly zatím projekty Beranka (cca 300 bytů), Braník (cca 250 bytů), Bytový dům Vršovická (až 140 bytů), Černý Most, Dolní Počernice (až 1 500 bytů), Na Hutích (až 520 bytů), Nové Dvory (až 2 000 bytů), Nový Zlíchov (až 25 bytů), Palmovka (cca 280 bytů) a V Botanice (56 bytů). Poslední zmíněný projekt zná již i vítěze architektonické soutěže, kterým se stala společnost Atelier bod architekti. Další projekty s konkrétním počtem bytů zatím zveřejněny nebyly, PDS nicméně počítá s přípravou dalších projektů ve vybraných lokalitách až do celkového počtu 8 tisíc bytů.

Výstavba bytů v rámci všech těchto projektů je plánována nejpozději do roku 2030. Na přípravu projektových dokumentací momentálně PDS postupně vypisuje architektonické soutěže. Některé projekty jsou pak zatím ve fázi koordinace s příslušnými městskými částmi či Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Právě složité vyjednávání s DPP komplikuje plán výstavby bytů například na Palmovce, kde se podle Petra Urbánka zatím nepodařilo nalézt shodu na převodu některých pozemků z vlastnictví DPP do vlastnictví města.

Hlavní město Praha tedy skutečně založilo Pražskou developerskou společnost. Podle svého ředitele vytvořila PDS projekty na výstavbu v lokalitách, které mohou obsahovat až 8 tisíc městských bytů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý. Je nicméně nutné dodat, že některé z těchto projektů jsou stále ve fázi příprav dokumentace či vyjednávání s městskými částmi a DPP.

Praha vlastní většinu pozemků a část některých budov v areálu Bulovky v celkové hodnotě 1,7 miliardy korun. Stát oproti tomu vlastní zejména budovy. Praha plánuje většinu těchto pozemků státu přenechat, aby se zjednodušila renovace, kterou brzdilo právě komplikované vlastnictví areálu. Stát by měl na oplátku předat Praze prostory karlínských kasáren. „Představujeme si, že tuto unikátní budovu využijeme především pro studentské bydlení se zachováním společensko-kulturních funkcí, které se osvědčily v posledních letech,“ řekl k tomu pražský náměstek pro místní rozvoj Petr Hlaváček.

Záměr směnit se státem pozemky podpořili pražští radní na svém zasedání 21. března 2022 (.pdf, str. 1), o tři dny později i pražské zastupitelstvo (.pdf, str. 1). Praha by dle dokumentů k plánované směně měla obdržet také areál na Bohdalci, který tisková zpráva hlavního města popisuje jako „vhodný k výstavbě městských bytů”. Podle radního pro oblast správy majetku Jana Chabra (TOP 09) by zde mohlo vzniknout přibližně 200 bytů. Praha směnou získá také pozemky v Hellichově ulici na Malé Straně, parcely vedle základní školy Eden, bývalou budovu Ministerstva vnitra a pozemek v Záběhlicích, vhodný pro výstavbu školy či „bydlení se zdravotnickým zázemím se zaměřením na seniory” (.pdf, str. 190–193).

Z výše uvedených důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý, doplňme však, že celý proces směny pozemků ještě není dokončen. Detaily převodních smluv už jsou podle červencového vyjádření Petra Hlaváčka téměř vyřešeny a v září by je měla schválit městská rada. Souhlas musí následně udělit ještě zastupitelstvo, k jeho projednání se nicméně smlouvy dostanou až po zářijových komunálních volbách.

Působení ubytovacích platforem typu Airbnb v Česku reguluje zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ten byl v nedávné době několikrát novelizován, Zdeněk Hřib ale nejspíš poukazuje na novelu z dubna 2020, která se týkala právě nové povinnosti sdílení informací s úřady.

Návrh na změnu zákona Poslanecké sněmovně za vládu předložila 2. dubna 2020 tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Novela zavádí (.pdf) institut online zprostředkování (str. 1) „tak, že zprostředkovatel prostřednictvím komunikace na dálku je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu na výzvu informace týkající se počtu uzavřených smluv, cenu za tyto služby, adresu místa poskytování služeb a označení poskytovatele služby“ (str. 9).

Novelu vláda předložila mj. v souvislosti (.pdf, str. 3) s epidemií covidu-19 a s tím spojenou potřebou mít přehled o ubytovaných hostech. Důvodová zpráva se ale zmiňuje i o obecné potřebě regulace ubytovacích platforem: „Poskytování služeb v rámci sdílené ekonomiky je (…) obtížně kontrolovatelnou oblastí, neboť kontrolní orgány nedisponují relevantními informacemi o poskytovatelích služeb (např. v případě poskytování ubytovacích služeb nedisponují informacemi o osobách poskytujících ubytování a o nemovitostech, které jsou k tomuto účelu využívány).“

Novela tedy zavedla pro provozovatele digitálních ubytovacích platforem povinnost na vyžádání sdělit do 30 dnů živnostenskému úřadu, kdo je poskytovatelem ubytování, počet uzavřených smluv o ubytování, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenský úřad, který od platformy získá potřebná data, je nově oprávněn (.pdf, str. 5) některé z těchto informací předat i jiným orgánům státní správy (např. i hygienickým stanicím).

Samotný návrh novely Sněmovna projednala ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání a proti návrhu nakonec nehlasoval žádný poslanec ani senátor. Prezident zákon podepsal 23. dubna a o den později novela vyšla ve Sbírce zákonů.

Doplňme, že o schválení jiné novely regulující podnikání Airbnb a dalších platforem už delší dobu usiluje také hl. město Praha. V rámci své zákonodárné iniciativy dříve pražské zastupitelstvo Poslanecké sněmovně předložilo několik návrhů na změnu zákonů v oblasti regulace cestovního ruchu. Například v listopadu 2021 Praha Poslanecké sněmovně předložila návrh novely živnostenského zákona (.pdf), kterým chtěla rozšířit pravomoci obce v souvislosti s regulací ubytovacích služeb (str. 4). Sněmovna však první čtení návrhu v lednu 2022 přerušila (.pdf). Stejný návrh (.pdf) hlavní město předložilo už v červenci 2020. Nedostal se ovšem ani do prvního čtení a jeho projednávání skončilo s koncem minulého volebního období. Naposledy návrh týkající se informační povinnosti platforem připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zatím se jedná pouze o pracovní materiál k připomínkování občany a zájmovými skupinami, který Sněmovně dosud nebyl předložen.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ve svém výroku poukazuje na skutečnost, že vlády jiných států běžně přispívají k financování velkých infrastrukturních staveb. Prostředky tak nejsou čerpány pouze z městského rozpočtu. Z kontextu výroku je zřejmé, že primátor Hřib za takovéto stavby v Praze považuje městský okruh či metro. 

V roce 2020 příspěvková organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vypracovala studii „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ (.pdf). Dokument se zabývá problematikou infrastrukturních investic v Praze a poukazuje na mezinárodní kontext financování dopravní infrastruktury. Studie vznikla z iniciativy náměstka primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavla Vyhnálka.

Studie mj. porovnává financování strategických dopravních staveb ve 14 evropských městech a Seattlu ve Spojených státech amerických (.pdf, str. 3). Stát se „podílí na financování metra ve všech zkoumaných městech/úsecích (výjimku tvoří Varšava (…) a Praha)“ (.pdf, str. 39). V polském hlavním městě pak stavbu nových tras metra do značné míry pokrývají dotace z Evropské unie. Peníze na stavbu metra šly ze státního rozpočtu např. v Bukurešti, Římě, Miláně či ve Vídni.

Uveďme, že např. rakouská vláda se v minulosti zavázala investovat 2,1 miliardy eur na prodloužení dvou linek metra ve Vídni. Do roku 2016 rakouská federální vláda stavbu metra pokryla z 50 % (.pdf, str. 3). Na dokončení trasy C v římském metru pak italská vláda přispěje 1,6 miliardami eur.

Na financování staveb silničních komunikací se stát podílel např. v Berlíně, Budapešti, Varšavě, Záhřebu nebo ve Vídni. V případě Budapešti a Varšavy pak stavby plní obdobnou funkci jako Pražský okruh (.pdf, str. 58).

Stavbu dálnice M0 v Budapešti maďarský stát financoval z 15 %. Většina financí byla čerpána z fondů Evropské unie. Polská vláda na konci roku 2021 rozhodla, že na dálniční obchvaty měst po celé zemi poskytne dotace v celkové výši 4,5 miliardy zlotých. Již dříve se polská vláda zavázala investovat do stavby dálnice kolem Varšavy.

Z výše uvedených údajů je patrné, že se stát podílí na financování stavby metra a silničních komunikací v několika zahraničních metropolích. Jedná se např. o Bukurešť, Řím či Vídeň v případě metra a o Berlín, Budapešť, Varšavu, Záhřeb nebo Vídeň v případě silnic a dálničních obchvatů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pražské metro spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), který je současně provozovatelem veřejné dopravy v Praze. DPP je svojí právní formou akciová společnost, jejímž jediným akcionářem – a tedy majitelem – je hlavní město.

V minulosti skutečně stát každoročně na výstavbu pražského metra přispíval. Vyplývá to ze státních rozpočtů, kde se tato výdajová položka vyskytovala mezi lety 2000 a 2008 Od roku 2009 už stát na podzemní dráhu finance opět neposkytoval. Konkrétní výše státních příspěvků pak zobrazuje následující graf.

Zdroje dat: 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009.

To, že stát na pražské metro v minulosti přispíval, vyplývá i z výročních zpráv DPP – viz výroční zpráva za rok 2000 (.pdf, str. 77), 2003 (.pdf, str. 82), 2004 (.pdf, str. 69), 2006 (.pdf, str. 67), 2007 (.pdf, str. 75), 2008 (.pdf, str. 111). Doplňme, že výroční zpráva za rok 2007 uvádí jinou výši státního příspěvku než výše zmíněný rozpočet, a to pouze 275 milionů korun. Od roku 2009 (.pdf, str. 90) už stát výstavbu metra finančně nepodporoval.

Dodejme, že zastupitelé Prahy v červnu 2021 schválili stavbu metra D. Náklady měly dosáhnout 52 miliard korun a tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) přislíbila, že stát pomůže s financováním linky D. Stavba začala v dubnu 2022 a měla by trvat do roku 2029. Odhadované náklady se prozatím vyšplhaly na necelých 98 miliard Kč. V návrhu rozpočtu na příští rok zatím zmínka o státní podpoře výstavby metra chybí (.zip).

Státní rozpočty i výroční zprávy Dopravního podniku hl. m. Prahy tedy ukazují, že stát na podporu pražského metra uvolňoval finance mezi lety 2000 až 2008, v následujících návrzích rozpočtů už se příspěvky neobjevovaly. Z výročních zpráv DPP rovněž vyplývá, že stát od roku 2009 již metro finančně nepodporoval. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Koncepci rozvoje cyklodopravy do roku 2020 schválila Rada hlavního města Prahy 26. října 2010 (.pdf, str. 1). Dokument (.pdf, str. 3–4) tehdy stanovil 3 hlavní cíle:

• Zvýšit přepravu cestujících na kole v Praze „na 5–7 % celkové přepravní kapacity v létě a na 2–3 % celkové přepravní kapacity v zimě“.
• Integrovat dopravní cyklistiku jako „rovnoprávný a pro město výhodný druh dopravy“ do dopravního prostředí města a do urbanisticko-komunikačních plánů, studií a projektů.
• Připravit a iniciovat takové změny zákonů, vyhlášek, norem a předpisů, „které poskytnou cyklistům v Praze maximální uživatelské bezpečí a zvýší vlídnost dopravního prostředí města“.

Podle dokumentu se Koncepce snažila stanovit podmínky, cíle a opatření nutné k úspěšnému rozvoji pražské dopravní a rekreační cyklistiky v období let 2010 až 2020 (.pdf, str. 2). Pavel Bém byl ve funkci primátora hlavního města od 28. listopadu 2002 do konce listopadu 2010, tedy i v době schválení zmiňované Koncepce. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že podle posledních dostupných dat (.pdf, str. 6, 19) v roce 2021 cyklistická doprava v Praze tvořila přibližně 1 % veškeré dopravy v hlavním městě.

Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy hlavního města do roku 2020 (.pdf, str. 3) se podíl lidí využívajících k přepravě po Praze kolo více než jednou týdně v roce 2008 pohyboval okolo 1,5 %, v roce 2009 poté kolem 2,2 %.

V roce 2014 zveřejnil server mestemnakole.cz článek věnující se potenciálu cyklodopravy v Praze, ve kterém uvádí, že se podíl cyklistické dopravy pohybuje mezi 1 až 2 % (v závislosti na použité metodice výpočtu). Potenciál cyklodopravy v hlavním městě zmíněný web odhadoval na 5 %.

V roce 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr řekl, že „podpora cyklodopravy ze strany města odpovídá jejímu podílu v rámci městské dopravy, což jsou zhruba dvě procenta“.

Poslední dostupná data obsahuje Ročenka (.pdf, str. 6, 19) dopravy Technické správy komunikací hl. m. Prahy z roku 2021. V rámci tzv. dělby přepravní práce, která udává poměr využívání jednotlivých dopravních prostředků, podle tohoto dokumentu odpovídal podíl cyklodopravy v Praze 1,1 %.

Vzhledem ke všem dostupným datům hodnotíme výrok jako pravdivý. 

Zdeněk Hřib ve výroku komentuje kritiku, která od některých politiků směřuje k plánům současné pražské koalice na rozvoj cyklodopravy v Praze. V našem odůvodnění se proto nejdříve zaměříme na to, kdo je autorem těchto výtek, a ověříme, zda samotní kritici pro rozvoj cyklistiky v metropoli opravdu hlasovali.

Předně uveďme, že současnou koalici hlavního města tvoří Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (tj. TOP 09, STAN a KDU-ČSL). V opozici jsou poté hnutí ANO a ODS.

Mezi nejčastější kritiky současného vedení metropole za jeho přístup k dopravě se řadí kandidát hnutí ANO na primátora Patrik Nacher. Na začátku července pro iDNES.cz například uvedl, že zrušení některých cyklostezek a cyklopruhů je jednou z priorit programu ANO, a podobně se vyjadřoval i v srpnu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny pak Nacher zmiňoval, že nové cyklopruhy vytváří „umělé špunty”, které tvoří kolony. 

Pro Deník N také řekl, že současné vedení Prahy „dostává cyklisty do konfliktu s řidiči”. V tomtéž rozhovoru Nacher, jenž je členem zastupitelstva od roku 2014, zároveň přiznal, že cyklistickou dopravu v minulosti podporoval. Proč dříve hlasoval pro schválení některých dokumentů o rozvoji pražské cyklodopravy, vysvětloval slovy: „Když schvalujete strategický dokument o několika stech stránkách, nemůžete souhlasit se všemi formulacemi doslova.“ 

V roce 2016, kdy koalici v Praze tvořilo hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN), pražští zastupitelé schválili aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy (.pdf, str. 1). Dokument kromě jiného mluvil o tom, že Praha bude upřednostňovat pěší, veřejnou a cyklistickou dopravu (str. 22) a cílem je zvýšit jejich podíl v dopravě. V září 2018 také zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 1) koncept návrhu Plánu udržitelné mobility Prahy. I tento dokument hovoří o tom, že Praha bude zvýhodňovat cyklistickou dopravu (str. 8), a uvádí, že cílem je zvýšit počet kilometrů cyklotras (str. 27). Při hlasování Patrik Nacher oba dva strategické dokumenty podpořil. Pro hlasovala také většina ostatních zastupitelů za hnutí ANO.

Přístup vedení hlavního města zkritizoval například i koaliční zastupitel za TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten řekl, že pod náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem „se z kola stává fetiš a v zásadě se tak vytvářejí cyklopruhy tam, kde nebyly vhodné technické podmínky”. Pospíšil tvrdí, že není proti investicím do cyklistiky, ale nesouhlasí s tím, že by se měla městská cyklistika preferovat na úkor automobilů. Uveďme, že při dřívějším schvalování Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 (.pdf, str. 23), mezi jehož cíle patří kromě jiného právě i rozšiřování a budování cyklotras v Praze, hlasoval pro.

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že se nám nepodařilo dohledat žádnou zmínku, že by některý z politiků vedení Prahy označoval doslova za „cyklistickou koalici“. Tímto výrazem ji nicméně označoval např. šéfredaktor týdeníku Reflex Marek Stoniš.

Přehled investic do městských bytů lze nalézt na webových stránkách Odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy. Vyplývá z nich, že investice Prahy do jejího bytového fondu každým rokem rostou. V roce 2015 investovala Praha do městských bytů 0,5 milionu korun, v loňském roce pak částka činila 258,9 milionu korun.

Doplňme, že současná pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu nastoupila do úřadu po volbách na podzim 2018. V předcházejícím volebním období řídila hlavní město koalice hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice, vedená Adrianou Krnáčovou.

Zpravodajský server E15.cz poté uvádí, že pražský magistrát v roce 2020 za sumu 168,2 milionu Kč rekonstruoval celkem 451 bytů, což je dvakrát více než v předcházejícím roce i v letech 2018 a 2017. Z částek, které hlavní město do bytového fondu investovalo, vyplývá, že se městské byty rekonstruují stále vyšším tempem. Výrok primátora Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz týkající se platformy Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování ve stavbách určených pro dlouhodobé bydlení.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat metodiku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou pražský primátor zmiňuje. Obrátili jsme se proto na vedoucího oddělení poradců primátora Michala Geislera, který uvedl, že MPO vydalo „interní metodický pokyn pro všechny živnostenské úřady ke kontrolám označování provozoven“. Podle jeho vyjádření MPO dokument vydalo v návaznosti na schůzku Zdeňka Hřiba s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN), která se uskutečnila v květnu 2022.

Existenci metodiky nám následně potvrdil také Pavel Koczó z Odboru živností a spotřebitelské legislativy MPO. Doplnil, že metodický pokyn byl rozeslán všem krajským živnostenským úřadům a pražskému magistrátu na počátku června 2022. Z jeho vyjádření rovněž vyplývá, že dokument slouží pro interní potřeby a jeho hlavním cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v červenci 2022 vydalo dokument s názvem Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách určených pro bydlení (.pdf). Dokument např. nastiňuje (str. 5–7) postup stavebního úřadu poté, co obdrží podnět ohledně užívání stavby v rozporu s účelem, ke kterému byla povolena.

Podle MMR by metodická pomůcka „měla přispět ke sjednocení aplikace předpisů stavebního práva a ke sjednocení postupu stavebních úřadů při šetření podnětů týkajících se poskytování krátkodobého ubytování v bytech či rodinných domech“.

Dodejme, že se na provozovatele krátkodobých pronájmů na platformě Airbnb vztahuje regulace svázaná se stavebním zákonem. Majitelé, kteří své byty chtějí poskytovat turistům, musí zažádat stavební úřad o souhlas se změnou užívání stavby. Pakliže tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši až 500 tisíc korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy vydalo novou metodiku pro označování provozoven. Jedná se o interní dokument, jehož cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj pak skutečně vydalo metodickou pomůcku s pokyny pro stavební úřady, kterými by se měly řídit v případě, kdy zjistí, že stavba neslouží povoleným účelům. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.