Čínská lidová republika nemá, ta se vlastně zbavila marxismus, leninismu a má neoliberální tržní hospodářství, ale navíc, protože je totalitní a komunistická, k tomu navíc, ovšem bez toho marxistického základu, tak je tam totalita, lidé nemají vlastně svobodu.
Výrok Zuzany Roithové hodnotíme jako zavádějící na základě dohledaných informací např. ze Světové banky, stránek CIA (World Factbook), Ústavy Čínské komunistické strany a odborné knihy Politické systémy. Hodnocení vyžaduje podrobnější vysvětlení. Zuzana Roithová má ve svém výroku z větší části pravdu, chyby se však dopouští v případě tvrzení o odmítnutí marxismu-leninismu v současné ČLR.
Čínská lidová republika je specifická země - je označována (anglicky) za komunistický stát, což podle definice (anglicky; Government type) přímo na stránkách CIA mj. znamená zemi, kde stát plánuje a kontroluje hospodářství a moc drží strana. Státní kontrola je prováděna rušením soukromého vlastnictví majetku nebo kapitálu. Čína je však také paradoxně země (anglicky) s tržním hospodářstvím. K tržní orientaci se přihlásila svými ekonomickými reformami od roku 1978.
Čínská ideologie je nicméně stále založená na marxistickém základě. Podle Ústavy (anglicky) Čínské komunistické strany přijaté na XVIII. národním kongresu Strany dne 14. listopadu 2012 hned ve druhém a třetím odstavci svého obecného programu (General Program) je uvedeno, že Strana oficiálně stále považuje jako základy své ideologie mj. marxismus-leninismus, myšlenky Mao Ce-tunga nebo Teng Siao-pchinga.
Absenci svobody a dodržování lidských práv v Čínské lidové republice dokládají například reporty (tento z r. 2012, anglický jazyk) z organizace Amnesty International, která uvádí následující problematické oblasti: svoboda projevu, persekuce aktivistů v oblasti lidských práv, násilná zmizení, nucená vystěhování, trest smrti a svoboda náboženského vyznání.
Spíše jako upřesnění zde uvádíme, že v odborné knize politologů Víta Hlouška, Lubomíra Kopečka a Jakuba Šeda s názvem Politické systémy z roku 2011 se na str. 41 dočteme, že Čína pod vedením Mao Ce-tunga byla totalitní stát a svým uplatňováním teroru patřila k opravdovým extrémům. Současnou Čínu autoři na str. 52 označují ale jako posttotalitní stát (tzn. zvláštní typ nedemokratického režimu).
Já jsem kandidovala do Senátu za čtyřkoalici...poznala jsem lidi z KDU-ČSL už vlastně v Tošovského vládě.
Výrok na základě informací ze stránek vlády ČR a volby.cz hodnotíme jako pravdivý.
Zuzana Roithová v roce 1998 zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského. Ta vykonávala funkci od ledna do července roku 1998. Ze členů KDU-ČSL v této vládě působili např. Josef Lux, Cyril Svoboda nebo Miloslav Výborný. V této vládě působila Zuzana Roithová jako nestraník (členkou KDU-ČSL je až od r. 1999). V listopadu téhož roku pak Zuzana Roithová skutečně kandidovala na post senátorky za čtyřkoalici. Volební období jí skončilo v roce 2004.
jako prezident musím ocenit jeho snahu pomáhat českému průmyslu v pronikání do zahraničí. Jeho cesty některé byly velmi dobře připravené, zejména například poslední do Turecka. (myšlen je Václav Klaus v pozici prezidenta)
S Václavem Klausem cestovalo do Turecka i šedesát českých podnikatelů z oblasti energetiky, životního prostředí, dopravy nebo těžby surovin.
"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export. A Turecko považujeme za prioritního, naprosto strategického partnera," uvedl na této cestě prezident.
Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý
...dnešní vlastně garnitura nebo dnešní koalice nemá podporu podle průzkumu veřejného mínění...
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě průzkumů veřejného mínění agentur CVVM a STEM. Tyto průzkumy pocházejí z měsíce září, října a listopadu roku 2012.
Podle agentury STEM v průzkumu zveřejněného dne 5. října 2012 důvěra ve vládu stále klesá. Na otázku „důvěřujete následujícím institucím?“ v případě vlády zvolilo možnost „určitě ano“ a „spíše ano“ 17 % dotázaných. 83 % pak zvolilo „určitě ne“ a „spíše ne“.
Ve druhém dokumentu (.pdf, str. 2) „Důvěra ústavním institucím v říjnu 2012“ společnosti CVVM z 24. října 2012 můžeme vidět nízkou důvěru ve vládu ČR. Důvěřuje ji 12 % respondentů. Nespokojeno se současnou politickou situací je pak 81 % dotázaných.
Pro doplnění: Posledním průzkumem z 20. listopadu 2012 od agentury STEM je spokojenost s politickou situací. Zde je spokojeno (možnosti „spíše ano“ a „určitě ano“) 8 % respondentů, zbylých 92 % je nespokojeno. Zde však průzkum není rozdělen na jednotlivé instituce. Z následujících informací tedy můžeme hodnotit výrok Zuzany Roithové za pravdivý.
A navíc Česká republika a ještě tak trochu je někde na hranici mezi jednou třetinou a dvěma třetinami těch lepších zemí, pokud jde o její hospodářskou situaci a my jsme nebyli v situaci Řecka.
Pokud se podíváme na relativní postavení České republiky, zjistíme, že dle absolutní velikosti hospodářství (HDP, parita kupní síly) je na 45. místě na světě, při přepočtu HDP na obyvatele je pak 51. nejbohatší zemí. Podle poměru zadlužení vzhledem k HDP (41,2 %) jsou méně zadlužené země z EU pouze Estonsko, Bulharsko, Litva a Rumunsko. Výše inflace ČR posunuje na 25. zemi na světě, ale z hlediska hospodářského růstu, deficitu rozpočtů a nezaměstnanosti se Česká republika pohybuje (spolu s většinou EU) spíše ve skupině zemí s horšími výsledky.
...vlastně za hlasování o církevních restitucích vlastně paní Peake vyměnila to, že se snížil počet poslanců potřebných pro založení politického klubu ve sněmovně...
Výrok Zuzany Roithové potvrzuje samotná Karolína Peake a také exministr dopravy Pavel Dobeš z její strany.
V reportáži České televize je otázka církevních restitucí spojena mimo jiné s vytvořením poslaneckého klubu pro stranu LIDEM, kdy právě Dobeš potvrzuje, že by to mělo být "prostřednictvím jednacího řádu". To znamená, že právě v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by muselo dojít k takové úpravě, aby vytvořit poslanecký klub mohlo méně poslanců, než kolik je v současnosti. O celé události informovala také ČTK (prostřednictvím E15.cz).
Já jsem, když KDU-ČSL uzavírala koalici s ČSSD a s Unií svobody, tak jsem měla být znova ministryní zdravotnictví, ale pan Špidla trval na paní doktorce Součkové a bylo mi nabídnuto ministerstvo práce a sociálních věcí, které sice bylo blízké mým tématům, ale já jsem se rozhodla, že ho, že nepůjdu do té vlády, protože jsem si říkala, že nejsem tak velký odborník na toto téma.
Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD - KDU-ČSL - US-DEU) vznikla po volbách 2002, ve sněmovně se opírala o 101 poslanců. Ministryní zdravotnictví se stala skutečně Marie Součková z ČSSD. Nepodařilo se nám ohledat, že by měla být Zuzana Roithová ministryní zdravotnictví, nebo ministryní práce a sociálních věcí.
Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
...doplatky na léky jsou v České republice vyšší než v řadě jiných členských států Evropské unie, na druhou stranu zase v jiných zemích jsou mnohem víc, je mnohem více doplatků na jiné, na jiné typy péče.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data, která by srovnávala výši příplatků ža různé druhy péče, ani porovnání výše doplatků za léky v absolutních číslech.
Pro základní orientaci v rozdílech doplatků na léky v ČR a jiných zemích EU nabízíme článek serveru Finexpert.cz z roku 2010. Ten říká, že v ČR jsou doplatky na léky jedny z nejnižších v Evropě, ale vzhledem ke stáří dat necháváme hodnocení výroku - neověřitelné.
...všechny země, dokonce i ty, které nejsou, nejsou v eurozóně, tak podepsaly ten Euroval. To, že ho nepodepsal pan prezident Klaus, nezmění nic na tom, že ten Euroval existuje, už se z něho vyplatily nějaké peníze, pokud vím, už Španělsku.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Evropský stabilizační mechanismus ESM, známý jako tzv. Euroval a s ním související smlouvy skutečně podepsaly všechny členské země EU kromě České republiky. Také je pravdou, že Španělsku byla schválena finanční pomoc právě pomocí Eurovalu. O odmítnutí podepsat tyhle smlouvy prezidentem Klausem informuje web České televize.
...v této zemi se zavádí něco, o čemž zaprvé pochybují pojišťovny a některé do toho ani nejdou, za druhé polovina vlastně politické garnitury prohlašuje, že ho zruší za dva roky... (2. pilíř - pozn. Demagog.cz)
Na základě dohledaných informací o postojích jak pojišťoven, tak i politické opozice, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Zavedení tzv. 2 pilíře v rámci penzijní reformy prosadila vláda Petra Nečase. Pochybnosti pojišťoven lze ilustrovat např. na výrocích dnes již bývalého prezidenta Asociace penzijních fondů ČR Jiřího Rusnoka, který svůj odchod zdůvodnil také rozhodnutím jeho zaměstnavatele, pojišťovny ING, se tzv. 2. pilíře nezúčastnit. O tomto informoval např. Český rozhlas, servery Lidovky.cz a Novinky.cz či Týden.cz (obojí ČTK). Další fond, který se 2. pilíře nebude účastnit, je AEGON.
Opoziční ČSSD skutečně prostřednictvím svých vysokých představitelů uvádí, že má v plánu tento nově vytvářený pilíř zrušit. Pro Hospodářské noviny o tom mluvil stínový ministr financí strany Jan Mládek, pro stejný tisk se obdobně vyjádřil i expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (v současnosti Mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti), ve stejném duchu pak své vyjádření uvedl pro časopis Týden i 1. místopředseda strany Michal Hašek.
Samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (.pdf) zaslal penzijním fondům v ČR dopis, v němž je informoval, že: " Vzhledem k tomu, že ČSSD podobu vládní důchodové reformy nepodpořila a nepodílela se na žádné politické dohodě o její další budoucnosti, vyhrazuje si plné právo zrušit nebo upravit příslušné zákony, pokud k tomu získá mandát od voličů v příštích volbách do Poslanecké Sněmovny...ČSSD si zejména legitimně vyhrazuje právo zrušit po příštích volbách do Poslanecké sněmovny tzv. druhý pilíř..."
