Obrana, bezpečnost, vnitro

Zavádějící
V meziročním srovnání opravdu objasněnost vzrostla a počty uvedených trestných činů klesly. V dlouhodobějším měřítku oproti předcovidovému roku 2019, což Rakušan zdůrazňoval jako jediný relevantní způsob srovnání, ale objasněnost naopak klesla a mravnostní kriminalita narostla.
Pravda
Kriminalita letos meziročně sice vzrostla, nárůst je ale zhruba šestinásobně nižší než mezi lety 2022 a 2021. V prvním pololetí r. 2022 policie evidovala o 19 682 trestných činů více než za stejné období předchozího roku, letos zaznamenala jen o 3 134 případů více než v r. 2022.
Pravda
V prvním pololetí roku 2019 bylo spácháno 101 864 trestných činů, zatímco za prvních šest měsíců roku 2023 to bylo 96 787. V porovnání s rokem 2019 bylo tedy spácháno přibližně o pět tisíc trestných činů méně.
Pravda
Počet zadržených nelegálních migrantů v roce 2022 meziročně stoupl o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci pak bylo zjištěno o 1 543 % osob více než v roce 2021. Nepřesný údaj 1 643 % však uvádí Policie i Ministerstvo vnitra, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Zavádějící
V roce 2022 opravdu došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů cca o 17 %. Meziroční nárůst ale dle policie souvisí s uvolněním proticovidových opatření. Kvůli těm se totiž v letech 2020 a 2021 kriminalita naopak výrazně propadla. Oproti roku 2019 byla loni kriminalita nižší.
Neověřitelné
Ukrajinci v Česku skutečně tvoří přes 5 % celkového počtu obyvatel. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat současná data ohledně podílu ukrajinských občanů na trestné činnosti v letošním roce.
Pravda
Oproti roku 2020 se letos podíl cizinců v populaci zvýšil o zhruba 3,4 procentního bodu. Podíl cizinců na trestné činnosti ve stejném období vzrostl o cca 2,7 procentního bodu. Dle těchto dat nárůst počtu cizinců skutečně nekoresponduje s nárůstem podílu cizinců na kriminalitě.
Zavádějící
Okamura uvádí správné údaje, svým výrokem však naznačuje, že se zvýšila míra kriminality ukrajinských občanů v Česku. Ve skutečnosti přitom procento stíhaných Ukrajinců pokleslo a je nižší než např. u Slováků.
Zavádějící
Tomio Okamura cituje správně, pomíjí ovšem fakt, že podle stejné zprávy tento nárůst souvisí jednoduše se zvýšeným počtem Ukrajinců v ČR. Míra kriminality, respektive podíl trestně stíhaných Ukrajinců z jejich celkového počtu v Česku navíc výrazně klesl.
Zavádějící
Zmíněná zpráva opravdu uvádí, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali Ukrajinci. Okamura ovšem porovnává zveřejňování národnosti v obecné statistice a dva individuální případy znásilnění, u kterých policie tyto informace obvykle nezveřejňuje, neboť nesouvisí s trestnou činností.