#Obrana, bezpečnost, vnitro

Oblast obrany, bezpečnosti a vnitřních záležitostí ČR patří mezi témata, která se ve faktických výrocích objevují nejčastěji, zvláště od roku 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Politici se v těchto tvrzeních rádi zaměřují na finanční stránku – rozpočet Ministerstva obrany, celkové výdaje na obranu v korunách či v % HDP, ale také na armádní nákupy a tendry, konkrétní vojenskou techniku nebo armádní mise. Mezi výroky označené tímto štítkem najdete i tvrzení o vývoji počtu vojáků, policistů a hasičů a jejich platů či tvrzení o vývoji kriminality v ČR a o počtu cizinců. Nechybí ani výroky o legislativě a mezinárodních dohodách, které s obranou, bezpečností a vnitřními záležitostmi ČR souvisejí.

Zavádějící
Tomio Okamura cituje správně, pomíjí ovšem fakt, že podle stejné zprávy tento nárůst souvisí jednoduše se zvýšeným počtem Ukrajinců v ČR. Míra kriminality, respektive podíl trestně stíhaných Ukrajinců z jejich celkového počtu v Česku navíc výrazně klesl.
Zavádějící
Zmíněná zpráva opravdu uvádí, že nejvíce přestupků z cizinců spáchali Ukrajinci. Okamura ovšem porovnává zveřejňování národnosti v obecné statistice a dva individuální případy znásilnění, u kterých policie tyto informace obvykle nezveřejňuje, neboť nesouvisí s trestnou činností.
Pravda
Pachatel prvně zmiňovaného případu může podle informací ČTK obdržet až výjimečný trest. Policie rovněž skutečně nemůže zveřejňovat informace o mladistvých pachatelích.
Pravda
Pachatelé znásilnění v Plzni a Praze-Hostivaři byli skutečně oba vypátráni v horizontu šesti hodin. V současné době se nacházejí ve vazbě, kde jsou trestně stíháni.
Pravda
Tomio Okamura v souvislosti s nedávnými trestnými činy Ukrajinců v Česku přímo o kolektivní vině Ukrajinců skutečně nemluvil. V souvislosti s těmito činy jen kritizoval přístup vlády k přijímání ukrajinských uprchlíků na území ČR.
Pravda
Pachatel znásilnění v Plzni svou oběť skutečně zabalil do pytle. Ministr vnitra Vít Rakušan zároveň v reakci na tento čin napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku.
Zavádějící
Definice totožnosti v zákoně o policii národnost skutečně neobsahuje. Definice se nicméně vztahuje pouze k prokázání totožnosti policií a nijak se netýká zveřejňování údajů o totožnosti pachatele během trestního řízení.
Zavádějící
V § 8a není výslovně zmíněno, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejnit národnost obviněných. Daný paragraf ale stanovuje, že se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Mezi ně podle Policie ČR standardně patří i státní příslušnost.
Pravda
Podle § 8a trestního řádu se nesmí zveřejňovat informace, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Podle policejního postupu je takovou informací mj. státní příslušnost. V tomto pravidle však existují výjimky, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pravda
Policie ve svých tiskových zprávách před 10–12 lety zveřejnila národnost podezřelých z trestných činů a výslovně uvedla, že se jednalo o kosovské Albánce. Média, která o případech informovala, národnost také zmínila.