#Obrana, bezpečnost, vnitro

Oblast obrany, bezpečnosti a vnitřních záležitostí ČR patří mezi témata, která se ve faktických výrocích objevují nejčastěji, zvláště od roku 2022, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Politici se v těchto tvrzeních rádi zaměřují na finanční stránku – rozpočet Ministerstva obrany, celkové výdaje na obranu v korunách či v % HDP, ale také na armádní nákupy a tendry, konkrétní vojenskou techniku nebo armádní mise. Mezi výroky označené tímto štítkem najdete i tvrzení o vývoji počtu vojáků, policistů a hasičů a jejich platů či tvrzení o vývoji kriminality v ČR a o počtu cizinců. Nechybí ani výroky o legislativě a mezinárodních dohodách, které s obranou, bezpečností a vnitřními záležitostmi ČR souvisejí.

Pravda
Citace poslance Kobzy odpovídá znění článku 7 odstavce 3 dojednané smlouvy o obranné spolupráci mezi Českem a Spojenými státy (DCA), jejíž schválení začal v červnu 2023 projednávat Parlament.
Pravda
Dle Ústavy rozhoduje o pobytu cizích vojsk v ČR Parlament či ve vymezených případech vláda, jejíž rozhodnutí Parlament následně také projednává. Dle zavedené praxe Parlament v těchto situacích hlasuje o usneseních, která jasně uvádějí dobu pobytu i maximální počet vojáků.
Neověřitelné
DCA stanovuje, že na příslušníky armády USA, jejich rodiny a dodavatele se nebude vztahovat povinnost registrovat se na policii. Parlament sice schvaluje počet vojáků, kteří do ČR mohou přijet, způsob evidence dalších osob se nám ale nepodařilo z dostupných zdrojů objasnit.
Nepravda
Podle článku 4 Smlouvy o obranné spolupráci ČR s USA budou muset americké ozbrojené síly českým orgánům vždy předem oznámit „typy, počty a rozvrhy dodávek“ veškerého obranného materiálu, který na území ČR budou chtít umístit.
Pravda
ČR na základě DCA povoluje Spojeným státům využívání 11 vojenských zařízení a prostor na svém území. Tyto prostory nicméně i nadále zůstávají ve vlastnictví České republiky, nejedná se tedy o odevzdání českého území či základen.
Pravda
Pobyt amerických vojáků bude muset i nadále schválit Parlament, případně vláda, pokud bude kratší než 60 dní. Vojáci USA pak budou k využívání prostoru na území ČR (včetně státních či soukromých pozemků) vždy potřebovat schválení příslušného orgánu.
Zavádějící
Jiří Kobza poukazuje na to, že Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) neobsahuje příslib bránit ČR, ten je již obsažen ve smlouvě s NATO. DCA se nicméně obraně Česka věnuje a má mj. za cíl napomoci naplňování závazku obrany v rámci NATO.
Zavádějící
Americké ozbrojené složky sice mohou využívat státní či veřejné pozemky a zařízení, ovšem za předem stanovených podmínek a jen po předchozí dohodě mezi českou a americkou stranou. Využívání těchto zařízení má navíc být dočasné, a není tedy neomezené, jak naznačuje poslanec Kobza.
Zavádějící
Debata o radaru v Brdech opravdu probíhala i v roce 2007 a v roce 2008 propukla válka v Gruzii. Stavba radaru ale nebyla odůvodňována hrozbou ze strany Ruska, ale hrozbou z Íránu a KLDR. ČSSD a KSČM argumentovaly proti radaru především právě „neexistující“ hrozbou z Íránu a KLDR.
Pravda
Dohoda NATO SOFA z roku 1951 umožňuje jednotlivým členům NATO podrobnější úpravu podmínek pobytu ozbrojených sil v rámci bilaterálních smluv. Česká republika je součástí této dohody od roku 1999, řídí se jí dokonce již od roku 1996.