#Zahraniční politika

Pravda
Německý prezident a bývalý ministr zahraničí Steinmeier uvedl, že Rusko nese odpovědnost za eskalaci napětí na východní Ukrajině. Zároveň vyzval ruského prezidenta Putina ke spolupráci při hledání cesty k zachování míru v Evropě.
Pravda
Z průzkumu agentury MEDIAN SK vyplývá, že 32 % obyvatel Slovenska je pro schválení obranné dohody mezi Slovenskem a Spojenými státy americkými.
Nepravda
Ve spojitosti s dohodou o obranné spolupráci mezi Slovenskem a USA by na území SR mělo podle tamní vlády působit max. sto vojáků USA. Dohoda sice deklaruje, že se SR zříká svého práva na stíhání trestných činů, v konkrétních případech může ale toto rozhodnutí kdykoliv odvolat.
Pravda
Jak vláda, tak prezidentka Čaputová se podílely na schválení obranné dohody s USA. Na rozdíl od vlády, která připravila celé znění návrhu dohody, ale Zuzana Čaputová „pouze“ připojila interpretační doložku a následně dohodu ratifikovala.
Pravda
Ondřej Kolář vedl v letech 2015–2018 jako starosta Prahy 6 korespondenci s ruským velvyslanectvím ohledně sochy maršála Koněva. Dalšího dopis pochází z roku 2019. Velvyslanectví odmítalo např. nabídky na přemístění sochy.
Pravda
Socha maršála Koněva byla a je majetkem hlavního města Prahy, městská část Praha 6 ji má ale ve své správě. V průběhu jednání o osudu pomníku i následného odstranění sochy tak bylo nakládání se sochou v rukou Prahy 6.
Pravda
V České republice je vrcholným orgánem odpovědným za zahraniční politiku vláda.
Zavádějící
Miloš Zeman se v minulosti opakovaně vyjadřoval negativně k protiruským sankcím, které měly vytvářet tlak na Rusko, aby přestalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny. Zároveň však podporoval diplomatické řešení konfliktu včetně plnění minských dohod.
Pravda
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov popsal americkou reakci jako „vzor diplomatické slušnosti“ a řekl, že dává prostor pro další společný dialog. K reakci NATO pak uvedl, že se „styděl za ty, kteří odpověď psali“.
Pravda
Roku 2015 Rusko poprvé plně pocítilo dopady sankcí EU a USA, které přispěly k propadu ruského HDP. V témže roce se Rusko zapojilo do války v Sýrii, kde udrželo Bašára al-Asada u moci a bojovalo i proti Islámskému státu. Dle některých zdrojů tím chtělo přimět Západ uvolnit sankce.