Zahraniční politika

Pravda
Německo v několika případech váhalo se zavedením některých sankčních opatření vůči Rusku, později s nimi ale souhlasilo. V době před rozhovorem Německo nicméně odmítlo podpořit zákaz dovozu ruského plynu, k čemuž vyzývají někteří europoslanci.
Pravda
Zeman dlouhodobě veřejnost přesvědčoval, že bychom Rusko za jeho anexi Krymu neměli sankcionovat. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry vyšetřování.
Pravda
Ministerstvo vnitra i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájily v únoru kontrolu Kanceláře prezidenta republiky kvůli skartaci dokumentů o výbuchu ve Vrběticích. Ke kontrole je vyzval sněmovní výbor pro bezpečnost. Výsledky kontrol NBÚ ani ministerstvo k 8. březnu nezveřejnilo.
Pravda
Petiční výzvy, které požadují ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým nebo jeho odstoupení z funkce prezidentského poradce, vznikly například na začátku února a března 2022.
Pravda
Martin Nejedlý má v Rusku vazby na vysoké podnikatelské i politické figury. Podnikal například s ropným gigantem Lukoil a v roce 2020 se v Rusku setkal s lidmi z okolí prezidenta Putina. Podle serveru Neovlivni.cz jej kvůli jeho kontaktům sledovala i BIS.
Pravda
Roku 2020 Miloš Zeman oznámil, že na koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů nebude zvát Miloše Vystrčila, a to kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. V lednu 2022 také uvedl, že schůzky už pořádat nebude vůbec a debatu s Markétou Pekarovou Adamovou považuje za ztrátu času.
Pravda
Odpojení od systému SWIFT by pro Rusko znamenalo značné omezení plateb za dovážené i vyvážené zboží.
Pravda
Julija Tymošenková i Petro Porošenko ukrajinského prezidenta Zelenského v minulosti kritizovali např. kvůli jeho souhlasu s tzv. Steinmeierovým plánem, dle něhož mělo dojít v Doněcku a Luhansku k volbám a následně k vyhlášení zvláštního statusu těchto oblastí.
Pravda
Proruští separatisté před ruskou invazí na Ukrajinu ovládali zhruba třetinu území Donbasu. Zbývající část Doněcké a Luhanské oblasti byla tedy skutečně dvakrát větší než území, které separatisté nekontrolovali. Doplňme, že Rusko uznalo nezávislost celé Doněcké a Luhanské oblasti.
Pravda
Ústava Ukrajiny několikrát zmiňuje strategické směřování země k získání členství v Severoatlantické alianci.