#Zahraniční politika

Popisují čeští politici obsah mezinárodních dohod a smluv přesně? A citují správně zahraniční představitele? Na to odpovídají naše ověření, která jsou označená štítkem Zahraniční politika. V této sekci najdete také výroky politiků o dění v zahraničí, především o dění na Ukrajině či o konfliktu na Blízkém východě, o NATO, EU nebo zahraničním obchodě. Ověřená tvrzení se týkají i kroků prezidenta a členů vlády na mezinárodním poli a toho, které pravomoci jim podle českých zákonů v oblasti zahraniční politiky přísluší, či nepřísluší.

Pravda
Tehdejší senátor za ČSSD Jan Kavan se v březnu roku 1998 opravdu zeptal generálního tajemníka NATO Javiera Solany, zda by některá členská země mohla po zamítavém výsledku referenda NATO opustit. O rok později pak v roli ministra zahraničí podepsal vstup Česka do NATO.
Pravda
ČSSD se zpočátku k radaru USA v Brdech stavěla méně kriticky než později. Jiří Paroubek nejdříve řekl, že by si dokázal radar představit, pokud bude malý a nebude narušovat život občanů. Později svůj postoj přehodnotil. Určitý obrat lze sledovat i v postojích Strany Zelených.
Nepravda
Počet vojáků v Česku a na Slovensku klesl z 200 000 v roce 1989 na cca 41 000 v roce 2019, tedy na 21 %. Ve většině evropských zemí ale k takovému poklesu nedošlo, vysoké stavy armády v Polsku a na Ukrajině tedy nejsou v Evropě výjimkou.
Pravda
Německo dlouhodobě dováží energetické suroviny (především zemní plyn) z Ruska. Tuto strategii měl posílit i projekt nového plynovodu Nord Stream 2.
Pravda
Emmanuel Macron skutečně po celé své funkční období podporoval vznik společné evropské armády.
Pravda
Rada EU musí hlasovat jednomyslně o záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Mezi ně patří i společná zahraniční a bezpečností politika.
Pravda
Maďarský kabinet odmítl na Ukrajinu dodávat zbraně a neumožnil ani jejich transport přes maďarské území.
Pravda
Maďarský parlament přijal v roce 2011 nový volební zákon, který nahrává velkým stranám. Za tímto efektem stojí mj. i tzv. gerrymandering, účelové překreslení hranic volebních obvodů. Premiér Orbán se zároveň skutečně vymezuje vůči uvedeným skupinám.
Zavádějící
Opoziční koalici tvořilo 6 stran vč. socialistické MSZP a konzervativního Jobbiku. MSZP je však již desítky let označována za středolevou stranu a Jobbik se v posledních letech profiluje jako středopravý. Nejde tedy o tak ideově širokou koalici, jak naznačuje Alexandr Vondra.
Pravda
Koalice Fidesz a Křesťanskodemokratické lidové strany v čele s Viktorem Orbánem zaznamenala ve volbách do maďarského parlamentu v roce 2022 mírný procentuální nárůst hlasů oproti volbám v roce 2018, získala také o 2 mandáty více.