Zahraniční politika

Pravda
Vývoz zemního plynu a ropy tvoří největší část exportních příjmů Ruska. Zároveň největší podíl těchto surovin teče do Evropy.
Pravda
Dohoda o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany, kterou ČR s USA uzavřela v dubnu, byla vládou schválena v červenci 2019, tj. ve funkčním období L. Metnara. V létě 2019 vláda uvedla, že s USA uzavře smlouvu o nákupu vrtulníků H-1, k čemuž došlo v prosinci 2019.
Pravda
Obranná česko-americká smlouva, která se začala nedávno plánovat, má podle Ministerstva obrany zajistit případné působení amerických vojáků na českém území zejména z právního hlediska. Případné nasazení cizích vojsk by musela schválit vláda a následně i parlament.
Pravda
Výsledky druhého kola prezidentských voleb v letošním roce ukazují, že poražená pravicová kandidátka Marine Le Penová zvýšila svůj zisk hlasů oproti prezidentským volbám v roce 2017 o skoro 2,7 milionu.
Pravda
Tehdejší senátor za ČSSD Jan Kavan se v březnu roku 1998 opravdu zeptal generálního tajemníka NATO Javiera Solany, zda by některá členská země mohla po zamítavém výsledku referenda NATO opustit. O rok později pak v roli ministra zahraničí podepsal vstup Česka do NATO.
Pravda
ČSSD se zpočátku k radaru USA v Brdech stavěla méně kriticky než později. Jiří Paroubek nejdříve řekl, že by si dokázal radar představit, pokud bude malý a nebude narušovat život občanů. Později svůj postoj přehodnotil. Určitý obrat lze sledovat i v postojích Strany Zelených.
Nepravda
Počet vojáků v Česku a na Slovensku klesl z 200 000 v roce 1989 na cca 41 000 v roce 2019, tedy na 21 %. Ve většině evropských zemí ale k takovému poklesu nedošlo, vysoké stavy armády v Polsku a na Ukrajině tedy nejsou v Evropě výjimkou.
Pravda
Německo dlouhodobě dováží energetické suroviny (především zemní plyn) z Ruska. Tuto strategii měl posílit i projekt nového plynovodu Nord Stream 2.
Pravda
Emmanuel Macron skutečně po celé své funkční období podporoval vznik společné evropské armády.
Pravda
Rada EU musí hlasovat jednomyslně o záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Mezi ně patří i společná zahraniční a bezpečností politika.