# Zahraniční politika

Zavádějící

Z útržkovitých informací o působení Martina Nejedlého je veřejně známé, že pracoval pro německého prodejce aut, ruský Lukoil a jeho českou pobočku. V jeho životopise jsou nicméně období, o kterých se toho ví jen málo, především kolem poloviny 90. let, kdy žil v Moskvě.

SPO

Miloš Zeman

Cítím spoluzodpovědnost stejně tak, jako řada německých politiků, už se k tomu přiznal německý prezident nebo Wolfgang Schäuble a podobně, že špatně hodnotili ruskou politiku.

Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022

Pravda

Německý prezident Steinmeier i bývalý předseda Spolkového sněmu Schäuble veřejně prohlásili, že se zmýlili, protože nesprávně odhadli ruskou politiku a chtěli prohlubovat spolupráci s Ruskem.

SPO

Miloš Zeman

Tak já jsem energetickou politiku vůbec neovlivňoval, protože to ani nepatří do prezidentských kompetencí.

Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022

Energetika

Neověřitelné

Ústava nedává prezidentovi v této oblasti žádné přímé pravomoci. Efekt veřejného i zákulisního tlaku prezidenta v oblasti energetiky nedokážeme ověřit, ačkoliv o něm média spekulují.

SPO

Miloš Zeman

(...) je to (ruské dodávky plynu a ropy do Evropy, pozn. Demagog.cz) nejvýznamnější část jejich exportních příjmů.

Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022

Energetika

Pravda

Vývoz zemního plynu a ropy tvoří největší část exportních příjmů Ruska. Zároveň největší podíl těchto surovin teče do Evropy.

ANO

Lubomír Metnar

(...) rok 2019, když se tato smlouva (s USA o dodávkách zbraní, pozn. Demagog.cz) za naší vlády připravovala a schvalovala. Potom byl ten průběh, samozřejmě, připravovala se ta dohoda o nákupu těch amerických vrtulníků systému H1.

Události, komentáře, 26. dubna 2022

Pravda

Dohoda o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany, kterou ČR s USA uzavřela v dubnu, byla vládou schválena v červenci 2019, tj. ve funkčním období L. Metnara. V létě 2019 vláda uvedla, že s USA uzavře smlouvu o nákupu vrtulníků H-1, k čemuž došlo v prosinci 2019.

ANO

Jaroslav Bžoch

Je to rámcová smlouva (smlouva o obranné spolupráci s USA, pozn. Demagog.cz), nedává žádné velké závazky, například o pohybu cizích vojsk a podobně.

360°, 25. dubna 2022

Pravda

Obranná česko-americká smlouva, která se začala nedávno plánovat, má podle Ministerstva obrany zajistit případné působení amerických vojáků na českém území zejména z právního hlediska. Případné nasazení cizích vojsk by musela schválit vláda a následně i parlament.

KDU-ČSL

Jan Bartošek

Jasně to (výsledky francouzských prezidentských voleb, pozn. Demagog.cz) ukazuje, že pravice, a částečně extrémní pravice, ve Francii skutečně posílila.

360°, 25. dubna 2022

Pravda

Výsledky druhého kola prezidentských voleb v letošním roce ukazují, že poražená pravicová kandidátka Marine Le Penová zvýšila svůj zisk hlasů oproti prezidentským volbám v roce 2017 o skoro 2,7 milionu.

ODS

Marek Benda

První podepisující ministr Kavan říká: "Jako já to teda podepisuju, ale jak se dá vystoupit?" (z NATO, pozn. Demagog.cz).

360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022

Pravda

Tehdejší senátor za ČSSD Jan Kavan se v březnu roku 1998 opravdu zeptal generálního tajemníka NATO Javiera Solany, zda by některá členská země mohla po zamítavém výsledku referenda NATO opustit. O rok později pak v roli ministra zahraničí podepsal vstup Česka do NATO.

ODS

Marek Benda

Je to necelých 15 let, kdy jsme se bavili o radarové základně v Brdech. (...) velké parlamentní strany, dnes už teda mimoparlamentní, dokázaly otočit a začít říkat „my žádnou základnu nechceme“.

360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022

Pravda

ČSSD se zpočátku k radaru USA v Brdech stavěla méně kriticky než později. Jiří Paroubek nejdříve řekl, že by si dokázal radar představit, pokud bude malý a nebude narušovat život občanů. Později svůj postoj přehodnotil. Určitý obrat lze sledovat i v postojích Strany Zelených.

SPD

Jaroslav Bašta

(...) demilitarizaci Evropy, která nastala po roce 89, kdy prostě ve všech zemích snad s výjimkou toho Polska a Ukrajiny ten počet těch vojáků, kteří byli před rokem 89, klesl asi na 10 %. Třeba u nás je to 26 000, předtím to bylo kolem 200 000, tedy v rámci Československa.

360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022

Nepravda

Počet vojáků v Česku a na Slovensku klesl z 200 000 v roce 1989 na cca 41 000 v roce 2019, tedy na 21 %. Ve většině evropských zemí ale k takovému poklesu nedošlo, vysoké stavy armády v Polsku a na Ukrajině tedy nejsou v Evropě výjimkou.