Zahraniční politika

Pravda
Strategická koncepce NATO, která vzešla z letošního červnového summitu v Madridu, zmiňuje Čínu jakožto hrozbu několikrát. Kupříkladu uvádí, že čínské kybernetické operace, konfrontační rétorika a dezinformace cílí na členy NATO a jsou výzvou pro bezpečnost Aliance.
Neověřitelné
Fialova vláda veřejně nepodnikla žádné kroky k rozvoji spolupráce s Čínou v rámci platformy 16+1. Došlo však k návštěvám čínských představitelů, kde měla být budoucnost platformy projednávána. Jelikož jsme nedohledali informace o obsahu těchto jednání, nemůžeme výrok ověřit.
Pravda
Česká republika omezila diplomatické vztahy s Ruskem už v roce 2021 v reakci na zjištění o zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla ČR jako jedna z prvních zemí již 24. února o uzavření ruských konzulátů na svém území.
Pravda
Vladimir Putin Severoatlantické alianci dlouhodobě vytýká, že od 90. let došlo k rozšíření NATO o státy východní Evropy, tj. státy, které dříve spadaly do sféry vlivu SSSR. Jedním z požadavků Ruska před zahájením invaze bylo navrácení hranic NATO do podoby před rokem 1997.
Neověřitelné
Český dům byl v Moskvě otevřen v roce 1986. Zda kolem celého areálu plot stál už od začátku jeho provozu, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit.
Pravda
Český dům v Moskvě ani ostatní Česká centra, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničí, nemají diplomatický status. Areál Českého domu je majetkem ČR, samotné pozemky vlastní ruská strana. Podle Ministerstva zahraničí je majetkem ČR i plot, který Rusko v říjnu odstranilo.
Pravda
Jan Lipavský při projednávání tzv. lex Dukovany předložil dva pozměňovací návrhy, kterými se snažil zabránit tomu, aby se na výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany podílely Rusko a Čína.
Pravda
Zástupci České republiky, mimo jiné se zástupci Polska a pobaltských zemí, podporovali rozšíření sankcí proti Íránu za jeho vojenskou podporu Ruska, konkrétně za dodávky dronů. Ruská armáda jimi v posledních týdnech útočí napříč ukrajinským územím.
Pravda
Podle vyjádření ukrajinské strany měl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hlavní roli při dojednání výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. V září tak došlo k osvobození části zajatých ukrajinských vojáků, kteří bojovali o Mariupol, včetně některých velitelů pluku Azov.