Zahraniční politika

Nepravda
Čelní představitelé hnutí SPD ani Marine Le Pen se neúčastnili akcí ruské krajní pravice. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala spolu s někdejší prezidentskou kandidátkou Le Pen v minulosti pouze navštívili ruské ministerstvo zahraničí.
Nepravda
Smlouva se SSSR o podmínkách „dočasného pobytu“ sovětských vojsk žádné prostory nespecifikovala. Tajný protokol ke smlouvě nicméně počítal s umístěním 75 tisíc vojáků v 70 objektech. Obranná smlouva s USA proti tomu vyjmenovává pouze 11 objektů, které USA mohou využít.
Zavádějící
Američtí vojáci na Slovensku působí v rámci Mnohonárodního bojového uskupení NATO, jehož součástí jsou i vojáci z dalších 4 členských zemí. Na letišti Malacky v současnosti přítomni nejsou. Žádnou vlastní základnu na Slovensku nemají a podle Obranné dohody ani mít nemohou.
Pravda
Česká dohoda o obranné spolupráci (DCA) s USA na rozdíl od slovenské verze skutečně nemá interpretační doložku. Slovenská doložka nicméně není právně závazná a již samotná DCA neumožňuje vznik cizích vojenských základen ani umístění obranného vybavení bez českého souhlasu. 
Pravda
ČR na základě DCA povoluje Spojeným státům využívání 11 vojenských zařízení a prostor na svém území. Tyto prostory nicméně i nadále zůstávají ve vlastnictví České republiky, nejedná se tedy o odevzdání českého území či základen.
Pravda
Pobyt amerických vojáků bude muset i nadále schválit Parlament, případně vláda, pokud bude kratší než 60 dní. Vojáci USA pak budou k využívání prostoru na území ČR (včetně státních či soukromých pozemků) vždy potřebovat schválení příslušného orgánu.
Zavádějící
Jiří Kobza poukazuje na to, že Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) neobsahuje příslib bránit ČR, ten je již obsažen ve smlouvě s NATO. DCA se nicméně obraně Česka věnuje a má mj. za cíl napomoci naplňování závazku obrany v rámci NATO.
Zavádějící
Americké ozbrojené složky sice mohou využívat státní či veřejné pozemky a zařízení, ovšem za předem stanovených podmínek a jen po předchozí dohodě mezi českou a americkou stranou. Využívání těchto zařízení má navíc být dočasné, a není tedy neomezené, jak naznačuje poslanec Kobza.
Zavádějící
Debata o radaru v Brdech opravdu probíhala i v roce 2007 a v roce 2008 propukla válka v Gruzii. Stavba radaru ale nebyla odůvodňována hrozbou ze strany Ruska, ale hrozbou z Íránu a KLDR. ČSSD a KSČM argumentovaly proti radaru především právě „neexistující“ hrozbou z Íránu a KLDR.
Pravda
Ke dni vysílání námi ověřované debaty byli ze Súdánu evakuováni tři čeští občané. Čtvrtý občan z afrického státu odjel po vlastní ose a během své cesty byl v kontaktu se zastupitelským úřadem, který mu poskytoval podporu a informace.