KDU-ČSL

Data (.xlsx) Ministerstva zdravotnictví ukazují, že neočkovaní tvoří zhruba 70 % všech pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP), kteří byli hospitalizováni s onemocněním covid-19. Průměrné hodnoty za celý rok 2021 sice dosahují 90,5 %, ale musíme brát v potaz, že v prvních měsících roku byla naočkována jen velmi malá část populace. 

K 23. listopadu 2021 například tvořili (.pdf, str. 5) neočkovaní 65 % všech v té době hospitalizovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče, další 3 % z pacientů na JIP poté byli lidé s nedokončeným očkováním či lidé těsně po něm. Plně očkovaní pak představovali 31,9 %.

Absolutně je tedy na JIP hospitalizováno více neočkovaných než očkovaných lidí, tato statistika je nicméně ovlivněna procentem proočkovanosti populace, respektive jednotlivých věkových skupin. Při přepočtu na stejně velké skupiny očkovaných a neočkovaných je pak efekt vakcíny ještě výraznější. Jak je vidět z grafu, především u mladších lidí je pravděpodobnost, že bude očkovaný člověk hospitalizován na JIP, až 25× nižší. U nejstarší věkové skupiny je pak efekt 4,5násobný.

Průměrný věk očkovaných, kteří museli být na JIP hospitalizováni s onemocněním covid-19, dosahuje dle dat (.xlsx) Ministerstva zdravotnictví 72 let. Toto číslo může být zkreslené začátkem tohoto roku, kdy byli naočkováni skutečně hlavně ti nejstarší. Nicméně i průměry za poslední měsíce hodnotu 70 let přesahují.

Uveďme, že z celkového počtu (.xlsx) 1 627 pacientů, kteří byli mezi 1. a 22. listopadem nově přijati na lůžka JIP, bylo starších 75 let 463 lidí, tedy 28,46 %. Tato věková skupina je také jedinou, z níž jsou na JIP častěji hospitalizováni očkovaní než neočkovaní. V listopadu z celé této věkové skupiny tvořili mezi pacienty na JIP nenaočkovaní lidé jen přibližně 43 % případů (.xlsx). Vysvětlit to můžeme také právě tím, že v této skupině je větší procento naočkovaných (ve skupině 75–79 87,9 %, ve skupině 80+ poté 82 %). Celkový počet naočkovaných lidí nad 75 let je tedy výrazně větší než počet lidí, kteří očkování nemají.

Biochemik Jan Konvalinka také uvedl, že většina z očkovaných pacientů oddělení JIP jsou „lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku“. Totéž uvádí na svém webu také ČT24 nebo Novinky.cz. Ty také zmiňují, že jedním z faktorů, který starší očkované pacienty na oddělení intenzivní péče přivádí, je fakt, že byli očkováni mezi prvními. Účinky vakcíny tedy klesají a posilující třetí dávku dostala zatím jen malá část starších lidí.

S covidem-19 bývají na jednotce intenzivní péče hospitalizovaní skutečně ve většině případů neočkovaní lidé, případně lidé očkovaní, kteří ale jsou vysokého věku (a mají tak častěji i další nemoci). To dokládá také výše uvedený graf srovnávající stejně velké skupiny. Absolutní velikosti modrých sloupců (neočkovaní) a oranžových sloupců (naočkovaní) u nejstarších věkových skupin jsou nesrovnatelně větší než hodnoty zbývajících sloupců.

Ministerstvo zdravotnictví ve své zprávě (.pdf, str. 5) uvedlo, že k 23. listopadu činil podíl neočkovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče 65 %, přesněji 493 osob z celkových 758. Pro úplnost uveďme, že k tomuto datu bylo pacientů s nedokončeným očkováním na JIP 23 (3 %) a plně očkovaných 242 (31,9 %). 

Z těchto dat (.xlsx) také vychází, že k 23. listopadu byl průměrný věk neočkovaných na jednotkách intenzivní péče 61 let, zatímco u očkovaných to bylo 67. Podle otevřených dat Ministerstva zdravotnictví, která zpracovává Fakulta informačních technologií ČVUT, bylo k minulému týdnu, tedy ke konci listopadu, 68,48 % pacientů na jednotkách intenzivní péče neočkovaných. Tomu odpovídají také čísla obsažená ve zprávě (.pdf, str. 5) Ministerstva zdravotnictví z konce listopadu. Neočkovaní na konci měsíce tvořili 68,7 % pacientů na jednotkách JIP.

iROZHLAS na základě dat Ministerstva zdravotnictví na grafech ukazuje, že mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče k minulému týdnu bylo jen minimum mladších lidí. Z věkových kategorii 18–29 a 30–39 jsou z celkem 57 hospitalizovaných plně naočkovaní pouze 3 lidé.

iROZHLAS uvádí ještě větší rozdíl mezi průměrným věkem hospitalizovaných očkovaných a neočkovaných. U neočkovaných server uvádí 63 let, zatímco u očkovaných činí průměrný věk 78 let. Biochemik Jan Konvalinka také řekl, že většina z očkovaných pacientů na oddělení JIP „jsou (…) lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku". Totéž uvádí na svém webu také ČT24 nebo Novinky.cz. Ty ještě zmiňují, že jedním z faktorů, který starší očkované pacienty na oddělení intenzivní péče přivádí, je fakt, že byli očkováni mezi prvními. Účinky vakcíny tedy klesají, přičemž posilující třetí dávku dostala zatím jen malá část této věkové skupiny.

Slovensko i Rakousko mají v rámci týdenní incidence vyšší nárůst počtu pozitivních případů na 100 000 obyvatel než Česká republika. Při přepočtu sedmidenního klouzavého průměru na milion obyvatel má pak Česko nepatrně vyšší nárůst pozitivních případů než Rakousko.

Slovensko, které je na tom stran nových případů covidu-19 nejhůře ze všech zemí světa, zavedlo celostátní lockdown, který začal platit od půlnoci na čtvrtek 25. listopadu. Zavedení celostátní uzávěry tedy bylo vyhlášeno až den po odvysílání námi ověřované debaty. Dle veřejně dostupných informací se však o zahájení lockdownu uvažovalo již dříve.

Lidé na Slovensku smějí opustit domov kvůli nezbytným činnostem, jakými jsou např. cesta do práce, do školy nebo na nákup. Celostátní uzávěra má prozatím trvat dva týdny, přičemž po 10 dnech má slovenská vláda opatření vyhodnotit.

Také v Rakousku začal platit lockdown, a to nejprve od 15. listopadu pro neočkované občany nebo pro ty, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid-19. Rakouská vláda následně přistoupila ke zpřísnění, kdy s platností od 22. listopadu se uzávěra vztahuje i na očkované. Podle kancléře Alexandera Schallenberga má trvat 10–20 dní. Lidé v Rakousku smějí vycházet jen na nákup nezbytného zboží, do práce a kvůli cvičení.

Jan Grolich výrokem vysvětluje, proč podle něj v aktuální situaci musí dojít k přijetí restriktivních opatření pro zastavení šíření nemoci covid-19. V této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že očkování nabývá účinnosti až po určité době, a není tak samo o sobě dostatečné k rychlému zbrzdění epidemie.

V České republice a v Evropské unii jsou nyní k užívání schváleny 4 očkovací látky proti onemocnění covid-19. Jsou jimi:

• Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína,
• Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína,
• Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína,
• Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína.

Uveďme, že dvoudávkové vakcíny poskytují částečnou ochranu již po dávce první. Očkovací látka Comirnaty například podle studie zveřejněné na začátku listopadu 2021 zajišťuje poměrně silnou ochranu již po 11 dnech od podání první dávky. Některé studie pak hovoří i o 12 dnech.

Vakcína Spikevax je poté podle Světové zdravotnické organizace (WHO) účinná už po 14 dnech od podání první dávky. V případě očkovací látky Vaxzevria (.pdf, str. 11) ochrana podle některých zdrojů začíná po přibližně 22 dnech po první dávce (.pdf, str. 17). Podle britské studie, kterou uveřejnil odborný časopis The Lancet v dubnu 2021, však i tato vakcína významně zmenšuje riziko infekce již 12 dnů po první dávce. 

Pro úplnost dodejme, že různé zdroje uvádějí u účinnosti těchto vakcín po první dávce různé hodnoty. Většinou se nicméně shodují v tom, že podání první dávky sice nezajišťuje tak silnou ochranu jako následné podání dávky druhé, stále však do určité míry dokáže snížit počet nakažených a riziko přenosu.

Co se týče rozestupů mezi jednotlivými dávkami dvoudávkových vakcín, pro vakcínu Comirnaty činí tento minimální rozestup 21 dní, tedy tři týdny. V případě dvoudávkových vakcín společnosti Moderna a společnosti AstraZeneca se jedná o nejméně 28 dnů (.pdf).

Plnou účinnost pak dvoudávkové vakcíny poskytují přibližně po jednom až dvou týdnech od podání druhé dávky. U vakcíny Comirnaty (.pdf, str. 9–10) podle výrobce nastává plná deklarovaná účinnost proti covidu-19 7 dní po druhé dávce. U vakcíny Spikevax (.pdf, str. 8–9) se jedná o plnou účinnost po 14 dnech a u vakcíny Vaxzevria (.pdf, str. 9–10) nastává deklarovaná účinnost po 15 dnech.

Jak lze tedy vidět v tabulce níže, u dvoudávkových vakcín nastává výrobci deklarovaná účinnost v rozmezí 4 až 6 týdnů, tedy v rozmezí jednoho až jednoho a půl měsíce.

Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví (.pdf), Národní zdravotnický informační portál (NZIP).

Jednodávková vakcína Janssen pak částečně chrání před těžkým až kritickým průběhem covidu-19 již 7 dní po vakcinaci. Plnou deklarovanou účinnost podle výrobce zajišťuje od 14. dne po aplikaci (.pdf, str. 5). Uveďme, že oproti vakcínám Spikevax a Comirnaty nicméně u této očkovací látky rychleji klesá účinnost proti infekci. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) proto například doporučuje posilovací dávku již po 2 měsících. Doplňme, že u lidí do 65 let vakcína Janssen před úmrtím chrání přibližně stejně efektivně jako ostatní typy vakcín. Účinnost proti úmrtí u lidí starších 65 let se však liší výrazněji – Janssen má v tomto ohledu účinnost 52,2 %, Comirnaty 70,1 % a Spikevax 75,5 %.

Uveďme, že nejčastěji podávanou vakcínou v České republice je vakcína Comirnaty. Od začátku října do 22. listopadu připadalo na tuto očkovací látku přibližně 65,6 % všech v té době podaných prvních dávek vakcín proti covidu-19. Vakcína Janssen poté tvořila 29 %, Spikevax 5,4 % a Vaxzevria jen 0,01 % nově aplikovaných prvních dávek.

Na závěr tedy shrňme, že dvoudávkové vakcíny poskytují po první dávce částečnou ochranu již po 11 až 14 dnech. Pokud vezmeme v úvahu, že nejčastěji používanou vakcínou v ČR je vakcína Comirnaty, lze označit tvrzení, že se vakcinace u očkovaných „projeví nejdříve za 10 dnů“ po první dávce, za pravdivé.

Celková doba, za kterou je člověk vakcínou Comirnaty plně chráněný, činí jeden měsíc. Výrok Jana Grolicha nicméně hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to s ohledem na skutečnost, že necelá třetina nově očkovaných osob (v období od začátku října do 22. listopadu) byla očkována vakcínou Janssen, která – ač má menší účinnost – chrání již přibližně 14 dní po aplikaci.

Z odhadů (.pdf) expertní skupiny CZECH FOREST Think Tank vyplývá, že za rok 2020 bylo kůrovcem napadeno 35 až 40 milionů kubíků dřeva, čímž vznikla škoda přibližně ve výši 44 miliard.

Ministerstvo zemědělství vyčlenilo 3,638 miliardy korun na kompenzační příspěvky za rok 2020 pro zasažené vlastníky lesů. Vláda na svém jednání dne 23. srpna 2021 tuto částku schválila (.pdf). 

Poslanec Kaňkovský má zřejmě na mysli Zelenou dohodu pro Evropu, ve které se Evropská unie zavázala dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění.“

Plánem se následně zabývala Evropská rada. Na jejím tehdejším jednání zástupci všech států EU, kromě Polska, vyjádřili podporu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, který je součástí Zelené dohody. Připomeňme, že jednání Evropské rady se účastnil i premiér Babiš, a byl tak jedním z těch, kteří tento závazek podpořili.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští.“

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Doplňme, že v Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání účastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.

Aktuálně Česká republika uznává tři způsoby bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.

Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.

Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.

Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.

Marian Jurečka mluví o návrhu na uzákonění tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů rodičům, kteří vychovali dítě, o 500 Kč. Poukazuje na to, že výchovné KDU-ČSL prosazuje již delší dobu.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů, jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento návrh byl Sněmovnou přijat, i díky hlasům KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

O schválení výchovného skutečně usilovali Lidovci již delší dobu a lze to označit za jejich dlouhodobou prioritu. Ve volebním programu pro sněmovní volby v roce 2017 Lidovci například uváděli (.pdf, str. 4): „Zásluhy rodin v  důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče.“ V Poslanecké sněmovně pak o prosazení výchovného usilovala zejména lidovecká poslankyně Pavla Golasowská. Ta podala pozměňovací návrh (.pdf) na přidání 500 Kč ženám za každé vychované dítě už v květnu 2018. Tehdy nebyl přijat, ze 132 poslanců hlasovalo pouze 49 pro.

Podruhé podala poslankyně Golasowská pozměňovací návrh (.pdf), který měl zavést tzv. výchovné pro důchodce, kteří vychovali dítě, o rok později – v červnu 2019. Ani v tomto případě nebyl návrh přijat, z přítomných 173 poslanců hlasovalo pro 52 a proti byli 4.

Jan Hamáček mluví o návrhu ČSSD na uzákonění tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. Marian Jurečka pak poukazuje na to, že poslanci ČSSD již v minulosti o tomto návrhu (z pera KDU-ČSL) dvakrát hlasovali, pokaždé proti. V následujících odstavcích se proto zaměříme na případy, kdy byl v předchozích letech projednáván návrh na zavedení výchovného.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci předložili poslanci vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Poslanecká sněmovna návrh novely, i díky hlasům ČSSD, schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

Návrh na zavedení výchovného však nebyl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé. Lidovecká poslankyně Golasowská spolu s Vítem Kaňkovským podala návrh (.pdf) na zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě již v květnu 2018. Tento příspěvek se měl týkat pouze žen (str. 2). Doplňme, že se jednalo o pozměňovací návrh podaný v rámci projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění.

Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh zamítla. Pro přijetí návrhu hlasovalo pouze 49 poslanců, přičemž k přijetí bylo třeba 67 hlasů. Z klubu ČSSD se čtyři poslanci zdrželi a jeden, konkrétně Roman Sklenák, se vyslovil proti. Tentýž poslanec svoje tehdejší rozhodnutí v červenci 2021 odůvodnil tím, že byl špatně napsán text zákona. Byl podle něj diskriminující, jelikož se týkal pouze žen.

Pavla Golasowská a Vít Kaňkovský podali obdobný pozměňovací návrh v červnu 2019, rovněž při projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci znovu navrhovali (.pdf) přidání 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Text návrhu se ovšem tentokrát netýkal pouze žen, ale všech starobních důchodců (str. 2).

Tento pozměňovací návrh také nebyl přijat. Pro přijetí hlasovalo pouze 52 poslanců. Deset poslanců ČSSD se zdrželo a dva – Roman Sklenák a Václav Votava – hlasovali proti návrhu. Prvně jmenovaný své rozhodnutí odůvodňoval tím, že v zákoně chybí způsob, jak by byla výchova dítěte prokazována, a uvedl, že od ledna 2020 není tento návrh technicky realizovatelný.

Poslanec ČSSD Roman Sklenák tedy skutečně již dvakrát hlasoval proti návrhu KDU-ČSL na zavedení výchovného a poté předložil a pomohl schválit vlastní návrh. Většina zbývajících poslanců ČSSD se při hlasováních o lidoveckých návrzích zdržela, což mělo na výsledky hlasování stejný dopad, jako kdyby je odmítli. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanecká sněmovna 4. prosince 2019 schválila původní rozpočet na rok 2020. V rozpočtu se mělo hospodařit se schodkem 40 mld. korun. Tento návrh byl prosazen ještě před vypuknutím koronavirové krize, a tak s žádnými mimořádnými opatřeními nepočítal. Vláda do rozpočtu prosadila mj. navýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení platů učitelů a zaměstnanců ve veřejné sféře a také nárůst rodičovského příspěvku. 

Připomeňme, že první dva případy nákazy covidem-19 v Evropě zaznamenala Francie 24. ledna 2020. V České republice se pak první případy nákazy objevily 1. března téhož roku.

Kvůli navyšování výdajů v důsledku krize byl rozpočet na rok 2020 třikrát novelizován. Poprvé byla novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 Poslaneckou sněmovnou přijata 24. března 2020, čímž se navýšil deficit rozpočtu na 200 mld. korun. Navýšení bylo reakcí na pokles daňových příjmů a navýšení výdajů k zajištění zdraví obyvatelstva.

O měsíc později byla novela zákona o státním rozpočtu aktualizována a deficit státního rozpočtu byl navýšen o dalších 100 mld., počítalo se tedy s celkovým schodkem ve výši 300 mld. korun.

Na začátku července 2020 byl deficit navýšen o dalších 200 mld. korun. Schodek státního rozpočtu se tedy dostal na celkovou částku 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová navýšení shrnula následovně: „Hlavním cílem této novely je masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů. Pro obce jsme už připravili několik dotačních titulů, díky kterým budou moci okamžitě zahájit své projekty. Výrazně proto navyšujeme vládní rozpočtovou rezervu, kterou použijeme nejen k financování těchto programů. Navýšená rezerva bude sloužit také jako finanční polštář, abychom se pokud možno vyhnuli potřebě další novely.“

Za rok 2020 nakonec schodek rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun a nebyl tedy naplněn o 132,6 mld. korun. Na boj s pandemií covidu-19 bylo utraceno 216,5 mld. korun. Deficit nebyl naplněn díky vyšším příjmům, než se kterými se během roku počítalo.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro rok 2022 předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. Vládou schválené parametry počítaly se schodkem 390 mld. korun. Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. Plánovaný deficit dosahuje výše 376,6 miliard.

Vzhledem tomu, že se debata odehrávala 1. září, nedokážeme určit, zda Marian Jurečka reagoval na parametry rozpočtu či na návrh Ministerstva financí z téhož dne. Oba návrhy nicméně převyšují deficit z roku 2020, a to o 22,6 mld., respektive o 9,2 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.