KDU-ČSL

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčen a obviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA. 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera nalezeni na lavičce v britském městě Salisbury v bezvědomí. Později bylo potvrzeno, že Sergej Skripal spolu s dcerou byli otráveni.

Tehdejší britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni nervovým plynem novičok. Tento plyn byl vyvíjen Sovětským svazem v 70. a 80. letech. Premiérka také uvedla, že je velmi pravděpodobné, že za útokem na bývalého agenta stojí Rusko. Vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby celou věc vysvětlil, jinak dojde k závěru, že šlo o nezákonné použití síly Ruskou federací vůči Velké Británii. Později vyšlo najevo, že před útokem byla britskými bezpečnostními složkami vyšetřována neobvykle zvýšená aktivita na ruské ambasádě.

Jelikož Velká Británie neobdržela žádné vysvětlení z ruské strany, bylo přijato několik opatření, mj. vyhoštění 23 ruských diplomatů nebo neúčast královské rodiny na mistroství světa ve fotbale v Rusku.

Co se týče královské rodiny, v souvislosti s otravou Sergeje Skripala v červnu 2018 navštívil Salisbury princ Charles společně se svou manželkou. Na webových stránkách královské rodiny ani v britských médiích se nám však nepodařilo dohledat vyjádření královny Alžběty II. k případu Sergeje Skripala či k rusko-britským vztahům. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem sněmovního výboru pro obranu, zde mluví (video, čas 32:20) o přijetí usnesení Poslanecké sněmovny dne 20. dubna, tedy v den rozhovoru. Zmíněné usnesení obsahuje také bod, v němž dolní komora vyzývá vládu, aby požádala státy Severoatlantické aliance „o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace“. 

Podle usnesení by také měla Česká republika země NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako „v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

Uvedený bod usnesení byl přijat hlasy 81 poslanců ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo pět poslanců KSČM a dva nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Poslanci hnutí SPD se ve většině zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů. V tomto postupu se k ní následně přidaly také další země včetně většiny států NATO. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá také z otravy agenta Skripala.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a mimo jiné i člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře dne 20. dubna 2021 mluvil (video, čas 32:20) o přijetí usnesení dolní komory z téhož dne.

Poslanecká sněmovna v rámci tohoto usnesení schválila také bod, v němž vyzývá vládu, „aby na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. ČR by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

V roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů Ruské federace. Následně se k ní přidalo dalších 28 států, včetně většiny členských zemí NATO, a dohromady vyhostily přes stovku ruských diplomatů. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Připomeňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá právě z otravy bývalého agenta Skripala.

Armáda ČR v posledních letech provedla hned několik velkých nákupů. V roce 2020 například uzavřela smlouvu na dodávky nových ručních palných zbraní, především útočných pušek BREN (.pdf, str. 2–5), od České zbrojovky v celkové hodnotě 2 853 mil. Kč. V roce 2017 pak také nakoupila dvacet bojových vozidel Pandur od české společnosti Tatra za přibližně dvě miliardy Kč.

Co se týče přímo „odcházení od ruské techniky“, můžeme zmínit například smlouvu na dodání dvanácti nových vrtulníků z USA, kterou ministr obrany Lubomír Metnar podepsal na konci roku 2019. Celková cena této zakázky činí více než 14,5 miliard Kč. Potřebu pořídit nové stroje tehdy Ministerstvo obrany zdůvodňovalo také snížením závislosti na ruské technice. Tyto americké vrtulníky by v roce 2023 měly nahradit právě dosud používané stroje Mi-24/35 ruské výroby.

V prosinci 2019 také Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Izraelem o pořízení osmi 3D mobilních radiolokátorů MADR. Také ony by měly být dodány do roku 2023 a nahradit dosluhující techniku ruské, respektive sovětské výroby. „Ukončíme naši závislost na zastaralých ruských strojích a zároveň získáme špičkový a v boji prověřený systém od našeho důležitého strategického partnera,“ uvedl tehdy k nákupu ministr obrany Lubomír Metnar.

Dále můžeme zmínit například pořízení 16 kompletů protiletadlového raketového systému RBS-70NG (nové generace). Smlouvu na jejich nákup Ministerstvo obrany uzavřelo se švédskou společností Saab Dynamics AB na konci roku 2018. První kusy této protiletadlové techniky, která nahrazuje zastaralé ruské systémy S-10M, poté čeští vojáci převzali v říjnu 2020. 

O odklonu od ruské techniky hovoří také strategické dokumenty Ministerstva obrany. Na problém v podobě přetrvávající částečné závislosti „na Ruské federaci v oblasti dodávek náhradních dílů“ upozornila například Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 13), kterou vláda schválila v roce 2019. Dokument dále uvádí (.pdf, str. 15), že v roce 2030 by Armáda ČR měla být „vyzbrojena moderní technikou, s odpovídajícími opravárenskými kapacitami a zásobami“, přičemž touto modernizací má dojít „k vyvázání AČR ze závislosti na technice ruské provenience a z nutnosti zajišťování jejího provozu“.

Podobně se pak Ministerstvo obrany vyjadřuje i v rámci Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (.pdf). „Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a v této souvislosti pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu,“ uvádí (str. 15) tento dokument, který rovněž pochází z roku 2019. Doplňme, že o nahrazení techniky ruské provenience hovořila například už i Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (.docx, str. 10)

Z těchto strategických dokumentů tedy vyplývá, že jedním z cílů Ministerstva obrany je právě postupný odklon od vojenské techniky ruské výroby. Tento záměr pak potvrzují i jednotlivé výše uvedené příklady, jako je nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Původní návrh (.pdf, str. 1), ale i schválený rozpočet, počítá s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 miliard, výdaji 1 808,3 miliard korun a se schodkem 320 miliard korun (.pdf).

Ministerstvo financí 15. února 2021 oznámilo, že vláda schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021, „která reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva“.

Státní rozpočet by měl podle novely (.docx, str. 1) v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1 385,6 mld. Kč (pokles příjmů o 102,7 mld. Kč), výdaji 1 885,6 mld. Kč (nárůst výdajů o 77,3 mld. Kč) a schodkem 500 mld. Kč (zvýšení schodku o 180 mld. Kč).

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová. Vláda proto schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Uveďme, že Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek 18. února.

Nicméně, žádnou zmínku o tom, že by se premiér vyjadřoval, že vláda nemá peníze, a proto potřebuje novelu rozpočtu s deficitem 500 mld. Kč, jsme nenašli. Na svém účtu na Twitteru sdílel jenom status ministryně Schillerové vztahující se ke zmiňované novele. Doplňme, že Andrej Babiš, ale ani ministryně financí Schillerová, se také 15. února po schválení návrhu novely vládou nezúčastnili tiskové konference, kde by mohli říci více podrobností.

Vláda Andreje Babiše však schválením novely, jejímž účelem je „vytvoření disponibilních prostředků na řešení vládních opatření a programů souvisejících s pokračující epidemií COVID 19“, dala jasně najevo, že k pokrytí jejích plánovaných výdajů nynější nastavení státního rozpočtu nepostačuje. To lze slovy předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky parafrázovat tak, že nám premiér říká, „že vláda teď nemá peníze“.

Výše reálných přímých výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,0 miliard Kč ze státního rozpočtu, celkově 13,7 miliard Kč ze všech veřejných rozpočtů. Jelikož Marian Jurečka mluví o penězích, které „vláda vyplatila“, nezapočítáváme odklady a úpravy záloh daní, ani záruční schémata, a bereme v potaz částku 13,0 mld. Kč ze státního rozpočtu. Odchylka od Jurečkou uvedených 15 mld. Kč je přitom zanedbatelná vzhledem ke srovnání, které předseda Lidovců používá.

Abychom to shrnuli, původní návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítal se schodkem 320 mld. Kč. Vláda 15. února na návrh MF ČR schválila zvýšení schodku na 500 mld. Kč. Na přímou pomoc vláda v lednu vyplatila 13,0 mld. Kč. Andrej Babiš sice výslovně neuvedl, že „vláda teď nemá peníze“, nicméně vláda svým krokem dala najevo, že požaduje více peněz, tedy že je pro ni nynější rozpočet nedostatečný.

V pondělí 30. listopadu 2020 se Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT na neveřejné schůzi za účasti zástupců Evropské komise (EK) zabýval (.pdf, str. 1) aktuálním stavem auditních zpráv EK o střetu zájmů Andreje Babiše. Auditní zpráva Evropské komise podle předběžných závěrů potvrdila, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Finální verzi auditu v češtině by měla Česká republika obdržet v lednu 2021.

Výsledky neveřejné schůze se ovšem opírají přímo o tvrzení Tomáše Zdechovského, který pro ČTK oznámil, že „zpráva je konečná a definitivně říká, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů“. Informaci potvrdil rovněž jiný, ovšem nejmenovaný poslanec Evropského parlamentu, který se účastnil jednání. Dodejme, že stejný postoj ke střetu zájmů českého premiéra Evropská komise vyjádřila například také v říjnu 2020 v dopise navazujícím na auditní šetření.

Předchozí výsledky zpráv EK rovněž došly k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů. EK v listopadu 2019 poslala Ministerstvu pro místní rozvoj audit, který se zabýval čerpáním evropských dotací a který potvrdil Babišův střet zájmů. Audit také vyvodil, že Andrej Babiš stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů. EK stanovila, že český premiér porušuje český zákon o střetu zájmů, konkrétně § 4c.

Andrej Babiš stále trvá na tom, že není ve střetu zájmů. Pro ČTK premiér například uvedl: „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a ani mít nemůžu.“

Europoslanec Tomáš Zdechovský se 30. listopadu zúčastnil jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kde zástupci Evropské komise (EK) opět potvrdili, že trvají na střetu zájmů českého premiéra. Zdechovský svým výrokem popisuje vývoj auditního procesu, který předcházel tomuto jednání. Z kontextu rozhovoru vyplývá, že mluví o období od června 2019, kdy Evropská komise poprvé došla k předběžnému závěru, že se premiér Babiš nachází ve střetu zájmů.

V listopadu 2018 se EK začala z podnětu Pirátů a protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert, následně po auditní misi EK v červnu 2019 poslala do Česka předběžnou auditní zprávu, která konstatovala, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů.

Již v květnu 2019 v souvislosti s probíhajícím šetřením Evropská komise z preventivních důvodů část plateb ze strukturálních a investičních fondů pozastavila. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) i přesto nejprve v proplácení pokračoval, po přechodném pozastavení části plateb však od listopadu 2019 opět některé dotace znovu proplácí.

Je však nutné zdůraznit, že se jedná o proplácení starších projektů, které byly nasmlouvané ještě do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější nařízení Evropské komise o střetu zájmů. Naopak dotace, o které bylo zažádáno po tomto období, zůstávají zatím preventivně pozastaveny. „Ve vztahu k tomuto finančnímu nařízení i nadále zůstává povinnost SZIF postupovat striktně s péčí řádného hospodáře, tedy setrvat v režimu předběžné opatrnosti a dotace schválené od 2. 8. 2018 nevyplácet,” uvedl (.pdf) generální ředitel SZIF Martin Šebestyán.

EK pak zaslala 29. listopadu 2019 českému Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) finální verzi auditu, který se týkal čerpání evropských dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Podle tohoto auditu je tedy současný předseda vlády Andrej Babiš ve střetu zájmů dle § 4c zákona o střetu zájmů, protože stále kontroluje Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů.

MMR odeslalo odpověď na audit koncem května 2020. Obsah odpovědi není veřejný, podle MMR však Evropská komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu. „Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě MMR. EK v říjnu 2020 reagovala na květnové stanovisko českých úřadů a České republice vytknula procesní chyby ve výběru a hodnocení dotačních projektů Agrofertu i nedostatečnou kontrolu střetu zájmů.

Kromě toho EK v dokumentu uvádí, že unijní podpora, která byla tuzemskými úřady poskytnuta Agrofertu po 1. září 2017, byla přidělena neoprávněně. Původně dle EK byly Agrofertu neoprávněně přiděleny všechny dotace přiznané od 7. února 2017. Na základě nálezu Ústavního soudu EK datum posunula, čímž vyhověla jedné z námitek české strany.

Až Brusel zašle českou verzi dokumentu, začne Česku běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.

Druhý audit EK, který se zabývá čerpáním a přidělováním zemědělských dotací, taktéž konstatuje, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Jeho konečná zpráva by měla být vypracována nejpozději v únoru 2021. V souvislosti s tímto auditem pak Brusel v listopadu 2019 pozastavil vyplácení dotací v rámci Programu rozvoje venkova pro holding Agrofert, a to v celkové hodnotě 6,3 milionu korun. Kvůli pozastavení plateb česká vláda v únoru 2020 podala žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V březnu 2020 bylo následně po schůzce se zástupci českých úřadů proplácení většiny dotací opět odblokováno. Platby zůstaly zastaveny jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. EK 30. března 2020 nicméně vydala rozhodnutí, „kterým došlo k pozastavení průběžných plateb spojených s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 a souvisejících s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018“. Tím de facto došlo k zablokování plateb ve výši přibližně 822 tisíc korun. Česká vláda proto původní žalobu stáhla a podala žalobu novou, o níž do dneška nebylo rozhodnuto.

Jelikož tedy Evropská komise částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k předběžnému auditu, odblokovala zastavené platby dotací pro Agrofert a vyhověla i české námitce týkající se rozhodného období pro posuzování čerpání dotací, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

DOPLNĚNÍ: Odůvodnění jsme doplnili o informace zaslané europoslancem Tomášem Zdechovským, které se týkají účasti europoslankyně Dlabajové na jednáních koordinátorů Kontrolního výboru Evropského parlamentu.

Tomáš Zdechovský zde mluví o europoslancích za hnutí ANO a jejich účasti na jednáních v Evropském parlamentu týkajících se střetu zájmů Andreje Babiše. Zaměřme se proto na jednotlivá jednání europoslanců v této věci v roce 2020.

15. ledna 2020 europoslanci na plénu jednali o vyšetřování střetu zájmů Andreje Babiše. Vystoupili zde Dita Charanzová a Ondřej Knotek, oba europoslanci za hnutí ANO. Celého zasedání se dle prezenční listiny také účastnili další europoslanci ANO – Ondřej Kovařík, Radka Maxová, Martin Hlaváček, Martina Dlabajová.

7. května 2020 se na jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu projednávala (.pdf, str. 2) zpráva (.pdf) vyšetřovací mise Kontrolního výboru v České republice, která měla za cíl získat přehled o přerozdělování finančních prostředků EU. Na tomto květnovém jednání vystoupil Ondřej Knotek za ANO (.pdf, str. 2).

19. června 2020 proběhlo hlasování o rezoluci (návrh usnesení B9-0192/2020) k možnému střetu zájmů Andreje Babiše. Pro hlasovalo 510 europoslanců, 53 bylo proti a 101 se zdrželo (.pdf, str. 32). Proti hlasovalo (.pdf, str. 317) 5 europoslanců ANO a hlasování se zdržela Radka Maxová (ta v říjnu 2020 z hnutí vystoupila).

Jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) konaného 30. listopadu 2020 se, dle slov své mluvčí, účastnila europoslankyně za ANO Martina Dlabajová, která vykonává funkci místopředsedkyně výboru. I na tomto neveřejném jednání se řešil stav auditního šetření střetu zájmů českého premiéra.

Závěrem doplňme, že europoslankyně Martina Dlabajová je také zastupující koordinátorkou Kontrolního výboru za politickou frakci Renew. Díky tomu se může účastnit jednání, na kterých se organizují priority a výhled práce výboru. Tomáš Zdechovský nám zaslal zápisy z jednání koordinátorů, která proběhla v září, říjnu a listopadu 2020 a na kterých se mimo jiné řešilo také projednávání střetu zájmů českého premiéra. V nich se, na rozdíl např. od europoslance Zdechovského, jméno Martiny Dlabajové neobjevuje, byť v dokumentech není přítomna plná prezenční listina.

Není tedy pravdou, že by se zástupci hnutí ANO neúčastnili nebo že by nevystupovali na plenárních jednáních a jednáních Kontrolního výboru týkajících se šetření střetu zájmů Andreje Babiše.

Otázkou střetu zájmů u Andreje Babiše se začala Evropská komise (EK) zabývat na podzim 2018. Od začátku roku 2019 pak probíhalo auditní šetření, které bylo zaměřeno na kontrolu dotací pro podniky holdingu Agrofert. Předběžnou verzi auditní zprávy obdržela ČR v červnu, závěrečnou v prosinci roku 2019. Obě zprávy uváděly stejný závěr, tedy že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů. Za české úřady tyto závěry rozporovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Stejně jako u Andreje Babiše byla argumentace postavena zejména na tvrzení, že střet zájmů byl vyřešen převedením Agrofertu do svěřenských fondů.

Zatím poslední reakcí Bruselu je dopis z října 2020, který obsahuje stejný závěr jako předchozí audit. Pro úplnost uveďme, že tato zjištění se prozatím týkají pouze dotací ze strukturálních fondů, přičemž možný střet zájmů u Andreje Babiše je řešen i v souvislosti se zemědělskými fondy. Ačkoliv také v této oblasti byl střet zájmů předběžnými závěry potvrzen, finální výsledky se očekávají v prvních měsících příštího roku. 

Říjnový dopis byl zveřejněn serverem iRozhlas.cz a jeho první strany se věnují hodnocení a shrnutí dřívějších zjištění a reakci na české argumenty. EK opakovaně uvádí, že současnou situaci by vyřešilo, pokud by v souvislosti s holdingem Agrofert byla řádně uplatňována ustanovení českého zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 4). Konkrétně je zde zmiňován § 4c, podle kterého je od září 2017 zakázáno poskytnout dotaci obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář, nebo jím ovládaná osoba, vlastní alespoň 25 %. 

Zpráva dále uvádí, že řídící orgán (.pdf, str. 6), kterým je v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, by měl z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyjmout dotčené projekty, a pokud tak neučiní, je třeba konkrétně dokládat každou žádost o platbu. EK dále žádá, aby ministerstvo prověřilo všechny dotační projekty spojené s Agrofertem z důvodu chybovosti (.pdf, str. 5) a o tomto průběhu je informovalo. Průběžné podávání informací je požadováno i ohledně doposud nevyřešených opatření a doporučení, které EK navrhovala dříve (.pdf, str. 5, 7).

Obdobné závěry a doporučení se objevily už v původním návrhu auditní zprávy, který byl zveřejněn serverem Aktuálně.cz. Byl zde uveden taktéž důraz na řádné uplatňování české i unijní legislativy (.pdf, str. 66–67), která se vztahuje ke střetu zájmů, či na zlepšení řídícího a kontrolního systému.

Co se týče unijní legislativy, podle zjištění EK Andrej Babiš porušuje finanční nařízení, které začalo platit v srpnu 2018. Konkrétně se jedná o článek 61, podle kterého je vyžadováno, aby se daný činitel zdržoval jakéhokoliv jednání, které by mohlo uvést jeho zájmy „do střetu se zájmy Unie“. Pokud k takové situaci ovšem dojde, příslušný vnitrostátní orgán by měl zajistit, aby daný činitel svou činnost ukončil (.pdf, str. 3) a „aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem“.

Ze zveřejněných dokumentů je patrné, že převedení Agrofertu do svěřenských fondů EK nepovažuje za dostatečné řešení střetu zájmů a nadále opakuje nutnost řádného uplatňování stávající legislativy. Jedná se zejména o český zákon o střetu zájmů a evropské nařízení o střetu zájmů. Zároveň je ze strany EK zdůrazňována nutnost projednávání budoucích kroků, které se týkají nedostatků a chyb zjištěných při auditu. 

Tomáš Zdechovský svým výrokem poukazuje na možné důsledky nerespektování výsledků auditního šetření Evropské komise ve věci střetu zájmů premiéra Babiše. Z kontextu výroku není úplně jasné, zda mluví o zastavení peněz, které prostřednictvím evropských dotací plynou holdingu Agrofert, či všech dotací plynoucích do České republiky. Nicméně vzhledem k tomu, že proplácení sporných dotací pro holding Agrofert již pozastaveno bylo, zaměřili jsme se v ověření pouze na možnost zastavení jiných evropských dotací pro ČR.

Evropská komise zaslala českým úřadům dokument s konečnými závěry auditu, jenž se týká možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti, 22. října 2020. Jedná se o reakci na vyjádření české strany k závěrečné auditní zprávě z května letošního roku. Dokument Evropské komise obdržely úřady prozatím v anglickém znění. Překlad by pak měly dostat v lednu příštího roku, kdy České republice začne plynout tříměsíční lhůta na reakci, jak uvádí do praxe příslušná doporučení obsažená v auditní zprávě. Ministerstvo pro místní rozvoj tak zatím na českou verzi čeká, bez překladu totiž lhůta na odpověď zatím neběží.

Podle závěru tohoto dokumentu v anglickém znění nicméně Evropská komise trvá na již dřívějších závěrech auditu, tedy že se premiér Babiš nachází ve střetu zájmů. Česko by tak dle těchto závěrů mělo Evropské unii vrátit finance za dotace, na které holding Agrofert neměl nárok. 

Dopadům auditních zpráv na Českou republiku se věnuje například dokument Parlamentního institutu (.pdf), který uvádí, že k pozastavení plateb pro ČR skutečně může dojít (.pdf, str. 8). Tyto platby, nebo jejich část totiž může Evropská komise pozastavit „na úrovni priorit nebo operačních programů za předpokladu splnění jedné z podmínek podle čl. 142 odst. 1 nařízení ESI,“ tedy nařízení (.pdf) o evropských strukturálních a investičních fondech.

K tomu může například dojít, pokud „v účinném fungování systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, který ohrožuje příspěvek Unie k operačnímu programu a v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě“ (.pdf, str. 407). Dodejme, že auditní zpráva z října 2020 vytýká České republice vysokou chybovost u dotačních projektů spojených s Agrofertem, což podle ní značí právě „závažné nedostatky ve funkčnosti řízení i v kontrolním mechanismu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020“.

K samotnému pozastavení plateb pak může Evropská komise přistoupit prostřednictvím tzv. prováděcích aktů „poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky“ (.pdf, str. 407). Jestliže členský stát následně přijme nezbytná opatření, EK platby znovu odblokuje.

Pokud Evropská komise vydá rozhodnutí se závěry auditu a Česká republika v následné lhůtě nezjedná nápravu vytýkaných nedostatků, může také Komise podniknout příslušné právní kroky dle článku 258 SFEU (.pdf, str. 89 a násl.). Jedná se o tzv. řízení o nesplnění povinností. V takovém případě Komise daný členský stát vyzve k vyjádření. Následně případně uvede, z jakého důvodu dle jejího názoru dochází k porušení unijního práva a zažádá stát v určité lhůtě o nápravu. V případě zamítnutí či neuspokojivé odpovědi může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. Jestliže ani v tomto případě daná země neoznámí nápravná opatření, může Komise požádat Soudní dvůr o uložení pokuty.

Následně by pak Soudní dvůr, v případě shledání porušení předpisů, uložil orgánům daného státu povinnost opatřením vyhovět. Jestliže by však stát trval na zamítavém stanovisku, může se Komise na Soudní dvůr obrátit znovu, a to s návrhem udělit paušální finanční sankci či penále. Jejich výše je pak závislá na několika aspektech: závažnosti porušení předpisů, dopadů nesplnění povinností na obecné a jednotlivé zájmy, délce období neuplatňování unijního práva nebo schopnostech země pokutu uhradit.

Závěrem shrňme, že pokud Česká republika nesplní požadavky Evropské komise, může skutečně dojít k pozastavení plateb. Dodejme však, že by se nejednalo o pozastavení všech plateb pro ČR, ale o pozastavení na úrovni jednotlivých priorit či operačních programů. Neplnění doporučení EK by tedy mohlo mít důsledky nejen pro společnosti holdingu Agrofert, ale i pro jiné české žadatele o evropské dotace. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.