KDU-ČSL

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V Krajských listech z roku 2019 se uvádí: „V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Oblast zdravotnictví je zastoupena zejména centrálním urgentním příjmem v orlickoústecké nemocnici a stavbou nových základen zdravotnické záchranné služby. Ve školství se bude investovat do zateplování budov. Kultura a památková péče se soustředí na obnovu Winternitzových automatických mlýnů pro krajskou galerii a obnovu interiérů pro Zámek Pardubice. V budově Krajského úřadu bude dokončena rekonstrukce sálu zastupitelstva.“

V této souvislosti dodejme, že regionální web pardubicezive.eu v roce 2019 napsal, že Pardubický kraj má ve výhledu v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun a že podle mluvčí Pardubického kraje Zuzany Novákové „za celé patnáctileté období dosáhla finanční hodnota projektů Pardubického kraje s evropskou dotací téměř 5,4 miliard korun“.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Poskytnuty nám byl interní seznam investičních akcí. Z těchto dokumentů vyplývá, že k 1. září měl Pardubický kraj naplánováno či rozestavěno pouze 107 investičních akcí do školství, zdravotnictví apod., a to v celkové hodnotě pouhých 6,25 miliardy korun. Jelikož se tato čísla od výroku významně odchylují, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Text obrženého mailu byl následujcí:

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."

DOPLNĚNÍ: Hodnocení jsme aktualizovali o data poskytnutá Krajským úřadem Pardubického kraje. Na základě těchto dat jsme změnili hodnocení z neověřitelného na nepravdivé.

Plán údržby a rozvoje nemovitého majetku Pardubického kraje (PUR) pravidelně mapuje potřeby oprav, rekonstrukcí i nových investic na majetku kraje. PUR zahrnuje všechny připravované i do budoucna potřebné investice. V oblasti dopravy se na plánu významně podílejí stavby zajišťované Správou a údržbou silnic Pardubického kraje a spolufinancované Evropskou unií. Ve výhledu má Pardubický kraj v rámci PUR projektové záměry za téměř 8 miliard korun.

Denik.cz uvádí, že do Pardubického kraje směřovaly z EU stamiliony investic, za něž se opravily silnice a postavily nové, velké částky šly například i do zdravotnictví či školství. Například u dálnice D35 byl úsek mezi Opatovicemi a Ostrovem financován více než miliardou korun. „Z nového operačního programu se předpokládá čerpání přes 8 miliard korun,“ sdělila mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám však Plán údržby a rozvoje majetku Pardubického kraje nepodařilo získat, obrátili jsme se proto na krajský úřad s žádostí o poskytnutí PUR. Krajský úřad nám poskytl interní seznamy investičních akcí. Z těchto seznamů (zde (body 3-65) a zde) vyplývá, že k 1. září 2020 bylo naplánováno či rozestavěno dokonce 224 silničních investičních akcí (např. větší rekonstrukce) za 14,9 miliardy korun. Pokud bychom brali v úvahu jen investiční akce dosud nezahájené, dostaneme se na číslo 182 připravovaných akcí za 13,9 miliardy korun. Navíc pak investiční seznamy obsahují silniční akce neinvestiční, tj. menší opravy. Těch je celkem 95 za další 2,2 miliardy korun.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť hodnota silničních investičních akcí značně přesahuje tvrzených 8 miliard korun.

Text obdeženého mailu byl následující: 

"Dobrý den,

K vašim potřebám vám posílám investiční sestavy Pardubického kraje. Jsou to interní materiály pro přípravu a řízení investic, které se neustále aktualizují podle dokončování a zařazování investic. V první sestavě se počet investic průměrně v průběhu roku pohybuje pod hranicí 200, k 1. 9. je to 169 akcí v celkové hodnotě více než 13 miliard korun.

Ve 2. sestavě jsou investice, které na krajských silnicích realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Tam najdete 170 investičních akcí v celkové částce 8,4 miliardy korun. Na tento seznam navazuje 95 akci takzvaně neinvestičních, které se realizují formou oprav, v celkové hodnotě 2,2 miliardy korun.

Pokud byste ještě něco potřeboval, ozvěte se."

Rodičovská dovolená je řešena na základě směrnice EU č. 2019/1158, která má ulehčit ženám na mateřské a rodičovské dovolené návrat do zaměstnání. Jak název směrnice napovídá, má napomoci k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Informaci ve výroku, tedy že otcové budou muset povinně nastoupit rodičovskou dovolenou, rozšířil Radiožurnál, který v článku zmínil, že otcové budou na základě přijaté směrnice Evropské unie muset na čas vystřídat partnerku na rodičovské dovolené. Následně tuto zprávu převzaly např. Parlamentní listy a další média. Radiožurnál se za tuto chybu omluvil.

V úvodním bodu 20 zmíněné směrnice se píše: „Jelikož většina otců právo na rodičovskou dovolenou nevyužívá nebo značnou část svého nároku na dovolenou přenáší na matky, prodlužuje tato směrnice minimální dobu rodičovské dovolené, kterou nelze přenést z jednoho rodiče na druhého, z jednoho na dva měsíce, aby motivovala otce k čerpání rodičovské dovolené a současně zachovala právo každého rodiče čerpat alespoň čtyři měsíce rodičovské dovolené, které stanoví směrnice 2010/18/EU. Účelem zajištění, aby měl každý rodič výhradně pro sebe alespoň dva měsíce rodičovské dovolené, které nelze přenést na druhého rodiče, je motivovat otce k tomu, aby svého práva na tuto dovolenou využívali. Současně se tím podporuje a usnadňuje opětovné začlenění matek na trhu práce poté, co po určitou dobu čerpaly mateřskou a rodičovskou dovolenou.“

Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici Evropské unie, mají členské státy povinnost implementovat ji do svého právního řádu, a to do 2. srpna 2022 (viz čl. 20 směrnice). Je však na jednotlivých členských státech, jak formulují příslušné zákony, tedy jak cílů vytyčených směrnicí dosáhnou. Jak říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí: „Směrnice neukládá povinnost druhému rodiči strávit dva měsíce na rodičovské dovolené, ale ukládá povinnost členským státům tuto možnost pro rodiče zajistit.“

Samotná práva a povinnosti jsou obsaženy v článku 5 směrnice, kde se píše: „Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců (…). Členské státy zajistí, aby dva měsíce rodičovské dovolené nebylo možné přenést.“

Ona „povinnost“ ve spojení s nastoupením na rodičovskou dovolenou tedy spočívá v tom, že oba z rodičů mají nárok na alespoň 2 měsíce výhradní rodičovské dovolené. Pokud ji jeden z nich nevyčerpá, nárok propadá a nedá se převést na druhého z rodičů. Je ale na České republice, jak tuto povinnost implementuje. Pokud je tedy nyní rodičovská dovolená např. na 2 roky, situace může být taková, že 22 měsíců bude určeno pro jednoho z rodičů (zjednodušeně řečeno, u nás typicky matka) a 2 měsíce budou určeny výhradně pro druhého z nich (typicky pro otce). Jinou přijatelnou variantou však je, že matkám zůstanou 2 roky a otcům se 2 měsíce přidají.

FAKE NEWS❗️ Českými médii se šíří informace o tom, že Evropská unie chce, aby otcové chodili povinně na dvouměsíční rodičovskou dovolenou. Je to nesmysl.👇🏼 https://t.co/zLIaH9Kh9z

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) August 11, 2020

Na jare měl ministr Plaga na vsechno dost času.Návrh on-line výuky poslanců KDU-CSL odmítl,aby poté se stejnými argumenty predlozil vládní návrh,který chce tlačit ve stavu legisl.nouze.Realizace je vsak složitější.Nestačí jen penize pro ZS,potřebuji je SŠ a sociálne slabé rodiny.

— Jiří Mihola (@JMihola) August 17, 2020

Na konci června navrhli poslanci KDU-ČSL novelu školského zákona. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2) je napsáno, že distanční vzdělávání nebylo dosud zajištěno pro všechny žáky ve stejné míře a že někteří žáci se dokonce do výuky ani nezapojili, a tudíž jsou v nevýhodě vůči ostatním studentům. Z tohoto důvodu by podle důvodové zprávy měla vyhláškou MŠMT být nastavena konkrétní pravidla pro distanční a kombinovanou formu výuky s tím, že by to také pomohlo nemocným žákům či těm na studijním pobytu v zahraničí. 

K tomuto návrhu zaujala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf) a návrh zatím nebyl na plénu Sněmovny projednáván. Je však nutno podotknout, že vláda své nesouhlasné stanovisko neodůvodnila tím, že by nesouhlasila s věcnou stránkou návrhu lidoveckých poslanců, ale právě připravovaným návrhem MŠMT, který má „uceleně upravovat problematiku vzdělávání na dálku při mimořádných situacích", a také potřebou změny v zákoně „a nikoliv v prováděcím právním předpisu, jak navrhují předkladatelé“ (str. 1). Vláda dále uvedla, že „výsledným řešením by mělo být nastavení příslušných pravidel pro organizaci vzdělávání, tedy například umožnit vzdělávání na dálku prostřednictvím informačních technologií, při mimořádných situacích.“

V novém vládním návrhu novely školského zákona, který byl poslancům rozeslán 17. srpna 2020 a který měl být a nakonec opravdu byl projednáván ve stavu legislativní nouze, se považuje za nezbytně nutné upravit pravidla pro případ opakující se situace ve školách (a to i z jiných důvodů, např. živelních pohrom [.pdf, str. 5]). Je tak navrženo stanovit škole povinnost, aby zajistila pro žáky či studenty v povinné školní docházce distanční výuku, která by zároveň měla být přizpůsobená podmínkám těchto žáků či studentů. Dále je v novele navrženo, aby MŠMT mělo možnost při vyhlášení mimořádných opatření upravit termíny a lhůty stanovené školským zákonem (.pdf, str. 4).

Byť se lidovecký návrh od toho vládního liší v mnoha aspektech, oba si kladou za cíl v reakci na zavření škol v důsledku epidemie covidu-19 legislativně upravit distanční formu vzdělávání a stanovit pro ni jasná pravidla, aby se jí všichni žáci a studenti mohli účastnit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Součástí hodnocení není, zdali měl ministr Plaga na jaře dost času, stejně tak ani složitost návrhů či otázka toho, kdo potřebuje peníze.

Europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o schůzi Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT, která se konala 6. července 2020. Dle programu schůze se výbor CONT věnoval mimo jiné i 3 případovým studiím korupce a podvodů při přerozdělování evropských fondů. Nejprve probíral případ Německa, následně se věnoval Rumunsku a nakonec Itálii. Celá schůze se týkala právě nálezů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF za rok 2018 – a to z pohledu členských států i evropských institucí. Tématem byla otázka vymahatelnosti závěrů úřadu v jednotlivých členských státech.

OLAF podle výroční zprávy (.pdf, str. 36) za rok 2018 doporučil zpětně navrátit do evropského rozpočtu 371 milionů eur, dle aktuálního kurzu v přepočtu přibližně 9,9 miliard korun.

Ne, fakt účelově neřešíme jen Andreje Babiše a jeho střet zájmů. Dnes budeme v @EP_BudgControl projednávat taky případy korupce a podvodů s dotacemi z Německa, Rumunska nebo Itálie. Jen za rok 2018 chce @OLAFPress od členských států vrátit celkem 371 milionů EUR❗️💸 pic.twitter.com/KXQl7K4GIS

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) July 6, 2020

Jak jsem před časem slíbil, dnes plním. Předkládám pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. @SpravedlnostCZ @velvyslanec_SRN @AmbMeron pic.twitter.com/UUIXkHXxrt

— Jan Bartošek (@honzabartosek) May 27, 2020

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předložil 27. května 2020 pozměňovací návrh k novele trestnímu zákoníku (.docx) týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení nebo peněžitý trest.

Pozměňovací návrh začal připravovat v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše. Kalendář s portréty osobností třetí říše vydalo nakladatelství Naše vojsko. 

Jak informoval server Aktuálně.cz, politici chtějí změnit zákon, aby se něco podobného v budoucnu nemohlo beztrestně opakovat. Jan Bartošek serveru řekl, že už delší dobu připravuje pozměňovací návrh a že se nejspíš bude inspirovat německou legislativou. 

Již před časem v diskuzním pořadu Máte slovo 28. února 2020 uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek, že si nechal zpracovat Parlamentním institutem materiál, který se zabývá různými právními úpravami zákazu symbolů s totalitní tématikou. Veřejně také deklaroval: „Jako zákonodárce a poslanec udělám všechno pro to a prosadím do trestního zákoníku, aby takový svinstvo, který vydáváte, bylo trestné, včetně výroby, přechovávání, distribuce, exportu a importu." (čas 21:00) Toto vyjádření mířilo na Pavla Kamase, vydavatele protižidovské knihy Jedovatá houba. 

Po vložení pozměňovacího návrhu do sněmovního systému a uveřejnění ověřovaného tweetu stihl ještě v ten den Jan Bartošek předložit další pozměňující návrh (.docx), ve kterém do původního znění doplnil odstavec navrhovaného § 404b stanovující zvýšenou trestní sazbu v případě zveřejňování takových symbolů tiskem, filmem či rozhlasem.

Vláda chce šetřit. Ve skutečnosti to jako první odnesou důchodci. Místo zvýšení důchodů o 1500 korun dojde jen k valorizaci. @kducslhttps://t.co/9NX2K5RGuc

— Šárka Jelínková (@jelinkovaKDU) May 11, 2020

Ve svém tweetu Šárka Jelínková odkazuje na článek webu forum24.cz, ve kterém komentují vyjádření ministryně financí Schillerové a ministryně práce a sociálních věci Maláčové k důchodům v příštím roce: „Schodek státního rozpočtu byl kvůli koronavirové krizi prozatím navýšen ze čtyřiceti na tři sta miliard korun. A přestože Schillerová odmítala jakékoliv škrty fiskálních výdajů, první zmínky pro mnohé překvapivě padají právě směrem k důchodcům.“ V článku je také citován tweet poslance EP Tomáše Zdechovského:

Tak první opatření na šetření této vlády @AndrejBabis jsem odhadl naprosto přesně. Schytají to důchodci. Místo výrazného zvýšení až o 1500 Kč klesne navýšení důchodů na zákonnou výši průměrných 800 Kč Při inflaci to reálně znamená pokles jejich kupní síly. #bezandrejetozvladneme

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) May 11, 2020

Předtím, než byl v Česku vyhlášen nouzový stav, se mluvilo o povinném navýšení důchodů (valorizaci) o minimálně 750 korun, průměrné navýšení by pak lehce přesáhlo 800 korun. Ministryně Maláčová také hovořila o možném nepovinném navýšení o dalších 300 korun, celkem by se tedy důchody mohly v průměru navýšit o částku cca 1 100 korun. Opozice s navyšováním souhlasila.

Za současné situace ale Alena Schillerová s přidáváním nepočítá. České televizi řekla, že „valorizace bude určitě přes osm set podle odhadů, které máme“. V září 2019 byl průměrný důchod 13 436 korun, nyní je to už 14 400 korun. Jana Maláčová pak potvrdila, že „podle těchto propočtů by měl být průměrný důchod 15 270 korun“. Podle všech dostupných zdrojů se o navýšení důchodů o 1 500 korun tedy nehovořilo ani před krizí.

Zmíněná valorizace je podle zákona povinné navyšování důchodů, které má vyrovnávat negativní dopady inflace. „Důchod se zvyšuje o inflaci, tedy o procentuální růst cen zboží a služeb v daném období a k tomu se navyšuje o polovinu růstu reálných mezd.“

V Programovém prohlášení současná vláda k důchodům slibovala, že prosadí „novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy“. Tento slib už vláda Andreje Babiše splnila, přečíst si o tom můžete v našem speciálním ověřování Sliby vlády Andreje Babiše.

Na závěr pak zdůrazněme, že tweety senátorky Jelínkové a europoslance Zdechovského se liší. Tomáš Zdechovský mluví o navýšení „až o 1 500 Kč“, což může být pravda v případě těch nejvyšších důchodů. Tweet Šárky Jelínkové však nelze vyložit jinak, než že o 1 500 korun měly být důchody navýšeny v průměru. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i před koronavirovou krizí se uvažovalo o průměrném navýšení důchodů o cca 1 100 korun.

Poslední volby do zastupitelstev obcí se v České republice konaly roku 2018. Z důvodu nepřímé volby starostů a primátorů, jsou tyto funkce voleny právě nově zvolenými zastupitelstvy.

V zastupitelských volbách 2018 dle politické příslušnosti bylo zvoleno 1 108 zastupitelů za KDU-ČSL a 202 za STAROSTY A NEZÁVISLÉ. Nejvíce bylo zvoleno kandidátů bez stranické příslušnosti, celkem 53 502 zastupitelů. Pokud ale kritérium rozšíříme a budeme se zabývat počtem zastupitelů podle navrhující strany, pak KDU-ČSL získala 3 494 a STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 2 447 zastupitelů. Tyto počty ovšem nemůžeme považovat za směrodatné pro počet starostů a primátorů. Pokud se například zaměříme na starosty statutárních a okresních měst, pak mají lidovci, či koalice, ve kterých jsou členy, celkem 2 starosty či primátory. Naopak STAN jich má celkem 10. 

Seznam starostů měst, městysů a obcí, dle jejich stranické příslušnosti, není nikde zveřejněn. Nenachází se ani na webových stránkách těchto politických stran. Ministerstvo vnitra uvádí pouze kontaktní údaje na tyto osoby. Protože jsme tedy nedohledali souhrnnou statistiku stranické příslušnosti starostů ve všech obcích, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Senátorka Jelínková hovoří v souvislosti s nově schváleným návrhem vlády o zákazu výpovědi nájemníků z bytu, pokud nejsou schopni v návaznosti na koronavirovou krizi splácet nájem a jsou tak v riziku ztráty bydlení. Zároveň vláda také navrhuje možný odklad placení nájmů. Tento návrh bude dále projednávat Poslanecká sněmovna. Senátorka Jelínková zde vyjadřuje názor, že by bylo lepší použít způsob řešení, které je navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí novým zákonem o přídavku na bydlení.

Tento návrh zákona skutečně sjednocuje (.docx, str. 1) dva druhy dávek na bydlení, které v současnosti fungují, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, do jedné dávky. Zároveň také upravuje a zpřísňuje podmínky jejího vyplácení. Přídavek by podle návrhu neměli získat lidé, co si aktivně nehledají práci či bydlí v neadekvátních bytech. Rodičům, jejichž děti ve škole zmeškají více než 100 hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, by přídavek mohl být také snížen nebo odepřen.

U návrhu zákona bylo ukončeno připomínkové řízení 22. ledna 2020. Vláda zatím návrh zákona skutečně neprojednávala a neschválila. Od té doby také proběhla 40., 41. a 42. schůze Sněmovny, ani na jedné z nich se návrh zákona též nijak nediskutoval. Byl jednou nadnesen v interpelaci poslankyní Helenou Langšádlovou, ale k té se nakonec nedostalo.

Ve výroku senátorky Jelínkové se vyskytuje několik nepřesností. Jednotlivá nařízení, která Jelínková uvádí, nebyla vydávána ze dne na den. Toto její vyjádření lze ale vnímat jako nadsázku, kterou ilustruje překotnost vládou vydávaných nařízení. Za podstatné ve vyjádření Jelínkové lze považovat to, že jednotlivá uvedená nařízení byla vládou skutečně vydána a rychlost, s jakou byla měněna, lze vnímat jako pro seniory matoucí.

Nyní konkrétněji k jednotlivým opatřením. Dne 16. března vydala vláda Andreje Babiše usnesení, ve kterém „doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí, s výjimkou návštěvy zdravotnického zařízení za účelem zajištění neodkladné zdravotní péče“ (.pdf). Tisková konference, na které předseda vlády tuto informaci sdělil veřejnosti, se konala v pondělí 16. března večer (video). 

Usnesení, podle něhož bylo nakupování v maloobchodních prodejnách potravin vyhrazeno pro seniory od 65 let v čase od 10:00 do 12:00, vydala vláda ve středu 18. března 2020 (.pdf). Tedy dva dny poté, co doporučila seniorům nad 70 let nevycházet z domu. Je však třeba podotknout, že doporučení vlády z 16. března bylo stále v platnosti, takže je třeba vyhrazení doby pro nakupování vnímat jako možnost pro ty seniory, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit doporučením vlády. Vzhledem k tomu, že i přes vládní doporučení seniorům nevycházet mimo svá obydlí pro ně byla vyhrazena speciální doba pro nákupy, lze s jistou mírou nadsázky uznat, že vláda seniory „takzvaně vyslala do obchodů“.

Zmíněné časové rozmezí, ve kterém byl vstup do prodejen zakázán osobám mladším 65 let, vláda změnila dalším usnesením ze dne 19. března (.pdf). Podle něj byl v maloobchodních prodejnách potravin (ale nově také v prodejnách hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží) pro nákupy seniorů určen čas 7:00 do 9:00.

Rozmezí 8:00 až 10:00, o němž hovoří senátorka Jelínková, bylo přijato až 23. března. Tehdy vláda schválila (.pdf) vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 1), které omezilo povinnost vyčlenit prodejní dobu pro seniory jen na prodejny s plochou větší než 500 metrů čtverečních a které nabylo účinnosti 25. března.