ODS

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. Můžeme však zmínit, že o vnitřním dluhu Armády ČR, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, hovořil například v červenci 2020 předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru czdefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož je Jana Černochová (ODS) předsedkyní. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Zatím jsme obdrželi odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany.“ 

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost.“ 

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně čtyřnásobná, než kolik uvádí poslankyně Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP. Hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 18. prosince 2020 schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro tento rozpočet se schodkem 320 miliard korun tehdy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Návrh původně počítal s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 85,4 miliard (.pdf, str. 14), komunisté však podporu zákona podmiňovali snížením armádního rozpočtu o 10 miliard, a zmíněná částka tak byla přesunuta do rozpočtové rezervy.

Andrej Babiš už 18. prosince po schválení zákona přislíbil, že k navrácení těchto 10 miliard zpět armádě dojde v lednu. Koncem ledna pak vláda schválila přesunutí částky z rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany ve výši 5 miliard korun.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 18. prosince 2020 návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro něj hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Komunisté svou podporu rozpočtu podmiňovali škrty 10 miliard korun pro Ministerstvo obrany, které byly nakonec přesunuty do rozpočtové rezervy. Andrej Babiš přislíbil, že k navrácení této částky zpět do rozpočtu obrany dojde v lednu. Tento závazek však vláda nedodržela, ministerstvu vrátila na konci ledna pouze 5 miliard korun, o zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.

KSČM požadovala, aby se přesunuté finanční prostředky použily na pomoc v souvislosti s pandemií covidu-19 místo nákupu vojenské techniky. Miloslava Vostrá (KSČM) koncem roku uvedla, že „převedené peníze mohou samozřejmě být využity v resortu obrany, například pro vojáky, kteří pomáhají v nemocnicích“. 

Dle slov předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z konce ledna pak finance mají jít na „odměny pro zdravotníky a vojáky, kteří v nemocnicích a dalších zařízeních pomáhají se zvládáním epidemie covidu“. Již v prosinci 2020 také Vojtěch Filip požadoval, aby byly peníze použity „spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy“. O měsíc později pak hovořil o „krytí jiných povinností, které jsou ve zdravotnictví, anebo vůbec v boji proti covidu-19“.

V debatě DVTV v prosinci poslanec KSČM Leo Luzar hovořil o navrácení peněz obraně v roce 2021 (video, čas 6:46), avšak ohledně vrácení těchto prostředků prostřednictvím platů armádě se nezmínil.

Představitelé KSČM se tedy opravdu vyjádřili, že finance přesunuté do rezervy rozpočtu by se mohly vrátit armádě, avšak pouze jako odměny pro vojáky pomáhající se zvládnutím pandemie covidu-19. Komunisté nevyjádřili souhlas s vrácením prostředků armádě podle plánu vlády nebo s jejich využitím na běžné platy v armádě, jak svým výrokem naznačuje poslankyně Černochová.

Poslankyně Černochová zde má pravděpodobně na mysli slevu 75 % na jízdné v autobusech a vlacích pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let, kterou vláda schválila již v roce 2018. Doplňme, že s účinností od začátku roku 2020 následně došlo k úpravě podmínek pro dopravce a k zastropování proplácených slev. V roce 2019 stály tyto slevy státní kasu 5,78 miliard korun.

Na stránkách vlády je uvedeno, že 27. března 2018 byly tyto slevy vládou schváleny (bod B, 19) po předložení návrhu tehdejším ministrem dopravy Danem Ťokem. 

Podle článku serveru Echo24 ze 14. března 2018 tento návrh vítali komunisté a s lehkou mírou opatrnosti i sociální demokraté a KDU-ČSL. Poslanec za KSČM Jiří Dolejš pro tento server také uvedl: „(…) Vítáme i taková dílčí sociální zlepšení, i když dopravní obslužnost vyžaduje důslednější řešení. Od údržby pražských mostů přes krajské dopravní podniky až po řešení dluhů na regionálních komunikacích druhé a třetí třídy.“ Z jeho vyjádření lze tedy soudit, že zvýšení slev na jízdné pro děti, studenty a lidi starší 65 let KSČM vítala.

Další relevantní zmínky představitelů KSČM podporující slevy na jízdném se nám nepodařilo dohledat. Zda slevy ve vyjádření pro Echo24 vítal Jiří Dolejš „vesele“ pochopitelně nevíme, pravdou však je, že se o slevách vyjádřil pozitivně, a výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Od září roku 2018 fungují takzvané slevy na jízdné pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let. Tyto slevy platí pouze na vnitrostátních dálkových a regionálních linkách a v prostředcích městské hromadné dopravy, které zajíždějí až za hranice měst. Podle Ministerstva dopravy měla tato sleva pomoci sociálně slabším skupinám lidí, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jí umožnit častěji cestovat vlaky a autobusy.

Za rok 2020 zatím nejsou zveřejněna data, kolik stát zaplatil na slevách na jízdné. Ministryně financí Alena Schillerová nicméně v srpnu 2020 uvedla, že podle odhadů resortů dopravy a financí stát ušetřil za první měsíce koronavirové pandemie až 1,5 miliardy korun.

V roce 2019 vyšlo stát proplacení slev na jízdné na 5,78 miliardy korun. Uvádí se, že nejvíce z této částky čerpaly České dráhy, a to 2,58 miliardy korun. Dále to byl RegioJet, který od státu dostal 389 milionů korun. Z autobusových dopravců pak nejvíce dostal Student Agency, 183 milionů korun. 

Od 1. ledna 2020 Ministerstvo dopravy zavedlo kompenzační strop stanovený podle počtu ujetých kilometrů. Stát tímto opatřením chce předejít případům, kdy tyto kompenzace byly zneužívány přepravci, kteří zvyšovali ceny u státem částečně proplácených jízdenek, aby jim byla proplacena větší kompenzace. 

I přesto, že poslankyně Černochová uvádí, že se jednalo o jízdné zdarma, hodnotíme tento výrok, jako pravdivý, protože se zde primárně jedná o částku vyplácenou státem, která se vejde do naší stanovené odchylky 10 %.

Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 KSČM prosadila odebrání 10 miliard armádě a převedení této částky do rozpočtové rezervy, čímž také podmiňovala podporu rozpočtu. Ministr obrany Lubomír Metnar schválení konečné verze státního rozpočtu, která tak místo vládou navrhovaných 85,4 miliard (.pdf, str. 14) počítá s rozpočtem armády ve výši 75,4 miliard Kč, označil za nutný kompromis. Přislíbil také, že 4. ledna, na prvním jednání vlády v roce 2021, předloží návrh na vrácení těchto 10 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. 

Také premiér Andrej Babiš v prosinci minulého roku v této souvislosti mluvil o kompromisu a o tom, že hned v lednu „co nejrychleji“ dostane armáda peníze zpět. Na tiskové konferenci po schválení rozpočtu konkrétně uvedl (video, čas 04:55:25): „(…) přesunutí části peněz z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je dočasné. (…) Předpokládám, že v lednu co nejrychleji je tam vrátíme.“

Na jednání vlády 4. ledna, které dříve zmiňoval ministr Metnar, se tak však nestalo. Premiér Babiš k tomu na začátku ledna uvedl: „Určitě armádě ty peníze vrátíme v lednu, je pravda, že původně to bylo v plánu od 4. ledna, ale z nějakých technických důvodů se to posouvá.“

Na závěr pro úplnost dodejme, že k navrácení celé částky z rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany prozatím nedošlo. Vláda však na mimořádné schůzi 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun poloviny této sumy, tedy pět miliard korun.

Při schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 vláda vyhověla požadavku KSČM a snížila částku původně plánovanou pro armádu o 10 miliard Kč. Tyto peníze vláda přesunula do rozpočtové rezervy, ale tvrdila, že hned v lednu je opět vrátí do rozpočtu armády. Na jednání vlády 4. ledna k vrácení nedošlo. Až 27. ledna vláda schválila vrácení poloviční částky, tj. 5 miliard Kč. Sněmovní výbor pro obranu vyzval vládu, aby do konce února armádě vrátila i druhou polovinu peněz. 

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že poslankyně Černochová svůj výrok pronesla v kontextu diskuse o vrácení zbývajících 5 miliard do armádního rozpočtu. Premiér Babiš se k vrácení této sumy Ministerstvu obrany vyjádřil několikrát. Pro Českou televizi na konci ledna neurčitě uvedl (čas 13:35), že zbylých 5 miliard „se vyjasní po analýze nároků jednotlivých resortů včetně obrany, předpokládám, že to bude příští měsíc“. Jasnější vyjádření zaznělo z jeho úst pro CNN Prima News, když uvedl (čas 0:23): „(…) vojáci o tu částku nepřijdou, teďka je otázka jen toho načasování, já předpokládám, že by to mělo být příští měsíc.“

Jak plyne z druhé uvedené citace, Babiš skutečně slíbil vrátit sumu 5 miliard Ministerstvu obrany. Slib, že se tak stane do konce února, z jeho slov nezazněl. Babiš svá slova formuloval jinak – pouze předpokládá, že k vrácení dojde v únoru, žádný termín však neslíbil. V tomto smyslu tedy poslankyně Černochová posouvá jeho vyjádření, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosince a potřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února. 

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.