Občanská demokratická strana

ODS

Občanská demokratická strana
Pravda
O změny EET usilovala ODS již v březnu, kdy se řešila první novelizace zákona. Navrhovala jak delší odklad, tak i úplné zrušení. Ministryně financí Schillerová vyloučila možnost úplného zrušení, avšak zmiňovala nutnost pozastavení EET z důvodu ekonomických dopadů koronaviru.

Elektronická evidence tržeb (EET) byla pozastavena již v březnu 2020, a to na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Důvodem (.pdf, str. 3) iniciace této změny byly negativní ekonomické dopady na podnikatele z důvodu zavedení opatření proti koronaviru. Další změna zákona o EET přišla v polovině května v souvislosti s koncem nouzového stavu. EET byla odložena do konce roku 2020. Senát však navrhoval pro některé obory odložení až do poloviny roku 2023, přičemž by se jednalo o ty, pro které měla tato povinnost začít platit teprve od května tohoto roku. Poslaneckou sněmovnou byl však schválen termín odkladu navrhovaný v původním znění (.pdf).

V polovině října pak vláda schválila odklad EET, a to až do konce roku 2022. Odklad se vztahuje na všechny obory jednotně. Novela zákona o EET (.pdf) věnující se tomuto posunu byla v Poslanecké sněmovně následně schválena 21. října.

Poslanec ODS Stanjura podal k březnové novele zákona o EET pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který navrhoval změnu ve třech variacích. Konkrétně požadoval prodloužení doby odkladu po konci nouzového stavu až o jeden rok, namísto původních tří měsíců. Vláda k tomuto pozměňovacímu návrhu přijala nesouhlasné stanovisko a žádná z variant nebyla přijata

Další tři pozměňovací návrhy podal Stanjura ke květnovému návrhu novelizace. V rámci nich byly předloženy změny od prodloužení odkladu EET do roku 2022 (.docx, str. 2) v různém rozsahu (.docx, str. 2–3) až po její celkové zrušení (.docx, str. 2). V rozpravě se k těmto návrhům přihlásil poslanec ODS Munzar. Další poslanec ODS Skopeček pak podal pozměňovací návrh (.docx, str. 1), kterým navrhoval odklad EET v délce jednoho roku po ukončení nouzového stavu. Během rozpravy však dodal, že ideální by bylo zrušení EET jako celku. Vláda ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům zaujala nesouhlasné stanovisko a žádný z nich nebyl přijat.

V rámci poslední novelizace zákona o EET nebyl zástupci ODS podán žádný pozměňovací návrh. Všichni přítomní poslanci ODS však hlasovali pro celkové zrušení EET, které navrhoval prostřednictvím jediného pozměňovacího návrhu k této novelizaci poslanec SPD Hrnčíř (.docx). Vláda k němu taktéž vyjádřila nesouhlasné stanovisko a sněmovnou nebyl přijat

Již v březnu ODS navrhovala odklad záloh plateb na daně, odklad plateb zdravotního a sociálního pojištění či odklad závěrečných vln EET. Dodejme, že kritika EET ze strany ODS není novinkou a objevuje se od jejího zavedení. Předseda ODS Fiala se po prvním odkladu EET vyjádřil pozitivně k jejímu pozastavení, které by podle něj mělo ideálně setrvat až do následujících sněmovních voleb. Na počátku května ministryně financí Schillerová v souvislosti s odložením EET uvedla, že je třeba pružně reagovat na současnou krizi a ulevit ekonomice, protože je důležité, aby podniky nějakým způsobem fungovaly. V rámci rozpravy na půdě Poslanecké sněmovny se pak Schillerová vyjádřila k celkovému zrušení EET kriticky, kdy uvedla, že takovou změnu nebude nikdy akceptovat.

Miroslava Němcová

(...) nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET.
Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020
Vnitrostranická politika
Ekonomika
Nepravda
Povinnost elektronické evidence tržeb byla formálně odložena a nikoliv zrušena. Ačkoliv poslanci ODS podávali pozměňovací návrhy, které se týkaly delšího odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či celkově přijat.

Pro lepší porozumění výroku Miroslavy Němcové jej nejprve zasaďme do kontextu jejích slov: „(…) uvedu jeden příklad, například zrušení EET. Kdy my jsme periodicky navrhovali zrušení elektronické evidence tržeb ještě na začátku v letošním prvním vyhlášení nouzového stavu v těch jarních měsících. Paní ministryně neustále tvrdila, že to neudělá, prodlužovala lhůtu, od kdy by to bylo. Přičemž tehdy to mělo dopadnout na lékaře, na drobné živnostníky, jako jsou kadeřníci a podobně, a ti zrovna v té době to měli velmi těžké. Takže nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET, čili tyhle ty příklady tam byly už dříve, kdy hnutí ANO pochopilo, že některá věc je dobrá. Vzali ji až poté, kdy ji předtím několikrát odmítali.“ Senátorka Němcová tedy poukazuje na to, že ministryně financí nakonec přistoupila na návrhy na zrušení elektronické evidence tržeb, které ODS předkládala v době, kdy se blížilo spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Ta se měla původně od 1. května 2020 vztahovat mimo jiných na lékaře, kadeřníky atd.

První změna týkající se elektronické evidence tržeb (EET) přišla v březnu v souvislosti s nouzovým stavem a zaváděním opatření proti koronaviru. Vláda schválila její pozastavení na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Původně vláda plánovala odložení povinnosti EET pouze pro třetí a čtvrtou vlnu, která měla začít platit v květnu tohoto roku, ale vzhledem k zavádění omezení a celkové situaci byla tato povinnost odložena pro všechny obory (.pdf, str. 3).

Další prodloužení odkladu přišlo v květnu, konkrétně do konce roku 2020. Senát (.pdf, str. 3) navrhoval delší odklad pro obory, na které se EET měla vztahovat nově až tento rok. Sněmovnou byl však přijat návrh v původním znění (.pdf, str. 2). V říjnu přišla zatím poslední změna vztahující se k EET. Bylo rozhodnuto, že odklad potrvá do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Odborníci osloveni ČTK uvedli, že tento odklad může ve finále znamenat i faktický konec EET. 

Ministryně financí Schillerová v říjnu uvedla, že v současné době je prioritou záchrana podnikání, přičemž nastavení rovných podmínek, jakožto hlavního cíle EET, lze dosáhnout až poté. Obdobně ministryně Schillerová argumentovala již dříve. V květnu uvedla, že „v tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly“. Dodala, že se nejedná o rezignaci na zmíněný cíl, a tedy zajištění řádného výběru daní a narovnání podmínek v podnikání, ale že jde o reakci na současnou krizi. Celkové zrušení EET však odmítla. Na plénu Poslanecké sněmovny ministryně Schillerová uvedla, že jej nikdy nebude akceptovat.

V rámci vývoje zmíněných změn, které se týkají EET, podávali poslanci ODS různé pozměňovací návrhy. Některé z nich se týkaly delšího odkladu, jiné úplného zrušení. Zmínit můžeme například pozměňovací návrhy poslance Stanjury, který navrhoval delší odklad v březnu (.docx, str. 2) i v květnu (.docx, str. 2). V květnu navrhoval i možnost celkového zrušení EET (.docx, str. 2). Delší odklad navrhoval i poslanec Skopeček (.docx, str. 1). Ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl přijat a vláda k nim zaujala nesouhlasné stanovisko. V říjnu pak všichni přítomní poslanci ODS hlasovali pro pozměňovací návrh poslance SPD Hrnčíře (.docx), jehož cílem bylo úplné zrušení EET. 

V případě březnové, květnové i říjnové novely se jednalo o vládní návrhy, přičemž zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo financí. Ministryně Schillerová již na jaře uznala nutnost odkladu EET z důvodu negativních dopadů koronaviru na podnikatele. Celkové zrušení však odmítla. Ačkoliv poslanci ODS předložili či podpořili konkrétní pozměňovací návrhy, týkající se prodloužení odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či přijat. Na závěr dodejme, že ačkoliv někteří odborníci tento odklad spojují i s možným koncem EET, v současné době o zrušení nelze formálně hovořit. Systém jako takový stále běží, byť na dobrovolně bázi, a podnikatelé tak mohou stejným způsobem evidovat tržby i v současné době.

Zavádějící
Prezident požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen 2 roky, na čemž se dříve s premiérem Babišem dohodl. Premiér však zavedení 2leté lhůty do zákona nakonec nenavrhl a žádný poslanec ANO ve Sněmovně nepodpořil návrh ČSSD, kterým by se tato lhůta do zákona výslovně zavedla.

Miroslava Němcová zde mluví o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňovém balíčku. Znění tohoto návrhu, které Poslanecká sněmovna schválila v noci z 19. na 20. listopadu, obsahuje například zrušení (.docx, str. 8) superhrubé mzdy, zavedení nových sazeb daně z příjmů ve výši 15 % a 23 % (.docx, str. 10) i zvýšení základní daňové slevy na poplatníka (str. 15). Podle Národní rozpočtové rady by zavedení Sněmovnou schválené verze daňového balíčku znamenalo propad příjmů veřejných rozpočtů o více než 100 miliard korun. 

Právě 20. listopadu uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, že „omezení daňové změny na dva roky je uvedeno v důvodové zprávě jako politický závazek. Pan prezident věří panu premiérovi, že tento závazek dodrží“

V úterý 1. prosince pak prezident Zeman oznámil, že se rozhodl daňový balíček v současném znění vetovat. Důvodem je právě pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Konkrétně se jedná o navýšení ze současných 24 840 Kč na 34 125 Kč. Tím se podle Zemana výrazně narušuje rozpočtová stabilita. Kromě toho je prezident nespokojený také s tím, že navzdory dohodě nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona. Právě na tom se totiž dle vyjádření svého tiskového mluvčího domluvil s premiérem Babišem a bral to jako podmínku, aby zrušení superhrubé mzdy – a tedy celý daňový balíček – podpořil.

Andrej Babiš však, jak již byl naznačeno výše, omezení daňové změny na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě (.docx, str. 7) ke svému pozměňovacímu návrhu k daňovému balíčku: „Toto snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.“ 

V textu pozměňovacího návrhu Andreje Babiše (.docx, str. 2–6) ani ve Sněmovnou schváleném znění (.docx) daňového balíčku se však toto časové vymezení nenachází. Podle vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Andrej Babiš na jednání se senátory označil příslib omezení účinnosti návrhu na dva roky za politický slib, který nelze do zákona zařadit. Podle vicepremiéra Hamáčka pak byl prezident „oklamán nedodrženým slibem“.

O prosazení toho, aby návrh zákona obsahoval konec účinnosti daňových změn k 31. prosinci 2022, hnutí ANO neusilovalo. Vložení části o pozbytí účinnosti k tomuto datu navrhl v Poslanecké sněmovně Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh však nebyl přijat, jelikož pro bylo jen 29 poslanců – mezi nimi žádný poslanec hnutí ANO – ze 101 přítomných, 48 hlasovalo proti. Důrazně to odmítala i ministryně financí Schillerová, Onderkův návrh považuje za krajně nebezpečný.

Dále Alena Schillerová uvedla, že nové daňové sazby prakticky nelze kvůli legislativně technickým problémům do zákona zavést tak, aby platily na dva roky, protože po zrušení superhrubé mzdy by zákon nepředvídal, co by nastalo potom. „Muselo by tam být několik novelizačních bodů, které by musely jasně říct, co bude platit od roku 2023,“ poznamenala Schillerová. Podle ministryně financí je nyní zrušení navýšení slevy na poplatníka i omezení změny daní na dva roky v rukou Senátu, který se daňovými úpravami bude zabývat 10. prosince.

Na závěr shrňme, že prezident Zeman požaduje, aby tzv. daňový balíček platil jen dva roky, na což podle vyjádření prezidentova mluvčího Andrej Babiš dříve skutečně přistoupil – avšak jen v důvodové zprávě, nikoli v samotném znění svého pozměňovacího návrhu. Premiér Babiš tedy zavedení dvouleté lhůty neprosadil a podobný návrh jeho hnutí ve Sněmovně nepodpořilo. Andrej Babiš tak na prezidentovu podmínku v konečném důsledku nepřistoupil. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
V době, kdy prezident Zeman oznámil prostřednictvím svého mluvčího, že bude návrh daňového balíčku vetovat, opravdu neexistoval žádný ucelený pozměňovací návrh, neboť v senátním výboru se daňový balíček projednával až den poté.

Ve výroku Miroslava Němcová hovoří o návrhu zákona, který mění jednotlivé daňové zákony. Vzhledem ke komplexnosti jeho změn se tradičně tento návrh zákona zjednodušeně nazývá „daňový balíček“. Ve sněmovně je označen jako tisk číslo 910. Tento daňový balíček prošel v noci z 19. na 20. listopadu 3. čtením v Poslanecké sněmovně a po projednání senátními výbory o něm hlasoval Senát, který návrh vrátil Sněmovně ve čtvrtek 10. prosince.

Návrh zákona by měl především zrušit superhrubou mzdu, tedy výpočet základu daně z hrubé mzdy navýšené o odvody do systémů sociálního a zdravotního pojištění. Tato daňová změna by měla způsobit výpadek příjmů zhruba 88 mld. Kč. Tento výpadek na příjmové stránce rozpočtů byl ještě navýšen pozměňovacím návrhem poslance Ferjenčíka (Piráti), který navrhnul (.docx, str. 3–4) zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 Kč na 34 125 Kč. Podle ministryně financí Schillerové by to mělo znamenat výpadek dalších 35 mld. korun ve státním rozpočtu.

Koncem září 2020 se v mediálním prostoru objevila zpráva, že zrušení superhrubé mzdy má být dočasné, a to na dva roky. S tímto návrhem údajně přišel prezident Zeman a premiér Babiš tento záměr potvrdil ve vysílání České televize. Ale ve verzi schválené sněmovnou 19. listopadu dočasné zrušení na dva roky chybí. Zároveň tam přibylo výše popsané zvýšení slevy na poplatníka a právě z těchto dvou důvodů chce prezident Zeman návrh zákona vetovat. O tom, že tak učiní, informoval jeho mluvčí Ovčáček na Twitteru 1. prosince, den před tím, než se projednávala změna daňových zákonů ve výborech Senátu. Je tedy zřejmé, že prezident Zeman nemohl znát názor Senátu jako celku, který jednal o návrhu zákona až ve čtvrtek 10. prosince, ani pozměňovací návrh vzešlý ze senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Senát v rámci svých pozměňovacích návrhů částečně vyhověl prezidentovu přání a požaduje menší navýšení slevy na poplatníka, k omezení platnosti či účinnosti ustanovení zrušujícího superhrubou mzdu na dva roky však nepřistoupil. Připomeňme, že k přehlasování prezidentského veta je potřeba nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy známá stojednička.

Pravda
V denní statistice úmrtí na mil. obyvatel při použití 7denního průměru se ČR držela na 1. místě od 24. října do 17. listopadu. Poté ji předstihly Belgie či Bosna a Hercegovina. Lucembursko ČR v této statistice nepředstihlo, zaznamenalo ale vyšší počty úmrtí v jednotlivých dnech.

Aktuální statistiky týkající se počtu úmrtí v jednotlivých zemích světa zveřejňuje například server Our World in Data. Uveďme, že tento web vychází z datové sady zveřejňované Univerzitou Johnse Hopkinse, která sbírá data nejen od Světové zdravotnické organizace (WHO) či Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), ale také z oficiálních zdrojů jednotlivých států. Právě s grafy serveru Our World in Data, které nabízejí ucelený přehled o průběhu pandemie covidu-19 ve světě a na jehož tvrobě se podílí např. univerzita v Oxfordu, v rámci tohoto odůvodnění pracujeme.

Jako první se můžeme podívat na 7denní průměry nových úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, v jejich případě nejsou křivky pro jednotlivé země tak rozkolísané, jako je tomu u čistě denních přírůstků a situaci mezi státy tak lze lépe porovnat. V tomto žebříčku (7denních průměrů) se Česká republika držela na první příčce od 23. října až do 16. listopadu (viz graf níže). 17. listopadu Českou republiku v čele této statistiky předstihla Bosna a Hercegovina a Slovinsko, o den později i Belgie. 20. listopadu se k těmto zemím přidalo i Bulharsko a následně také Severní Makedonie. Lucembursko v tomto přehledu za celý týden před dnem rozhovoru nepřekročilo 5. pozici. 

Dodejme, že do této statistiky nezapočítáváme státy s populací menší než 100 tisíc obyvatel (tedy například Andorru s přibližně 77 tisíci obyvateli (.xlsx), která na konci října zaznamenávala větší počet úmrtí na milion obyvatel, než Česká republika). Ondřejem Šimetkou zmiňované Lucembursko má asi 626 tisíc obyvatel, Bosna a Hercegovina cca 3,3 miliony.

Pokud porovnáme čistě denní přírůstky počtu úmrtí při přepočtu na milion obyvatel, i zde se před dnem rozhovoru ČR držela na nejhorších příčkách. 20. listopadu byla například na 6. místě, o den dříve na místě druhém. 11. listopadu byla ČR v přírůstcích počtu úmrtí nejhorší na světě. Zde je však nutné uvést, že křivky přírůstků úmrtí jsou v rámci týdne značně rozkolísané a různé státy maximum zaznamenávají v různé dny týdne. 

Zhruba týden před dnem rozhovoru Lucembursko v této statistice začalo zaznamenávat podobné přírůstky jako Česká republika. Vyšší počet úmrtí na milion obyvatel než v České republice připadnul v Lucembursku na 12. a 16. listopad (jelikož však dochází ke zpětným úpravám dat, může se tento údaj mírně lišit).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, zvláště s ohledem na fakt, že Česká republika týden před dnem rozhovoru skutečně byla na prvním místě ve statistice počtu úmrtí na covid-19 (dle 7denních průměrů při přepočtu na milion obyvatel) a poté se před ni dostaly Belgie a Bosna a Hercegovina. Určité výhrady lze mít k zahrnutí Lucemburska mezi země, které ČR také předstihly, při srovnání přírůstků úmrtí za jednotlivé dny, nikoli 7denního průměru, však v některých dnech Lucembursko Českou republiku skutečně předstihlo.

Nepravda
V 7denním průměrném přírůstku počtu nakažených byla ČR k 21. listopadu v dostupných datech na 20. příčce. Na prvním místě byla naposledy 22. října. Podobná je situace i v případě okamžitých denních přírůstků.

Podíváme-li se na graf, který znázorňuje 7denní průměr počtu denních přírůstků případů covidu-19 na milion obyvatel, Česká republika zaujímala 1. místo od 10. do 22. října. Poté ji v čele této statistiky vystřídala Belgie. Od 23. října se ČR držela až do 8. listopadu na druhé pozici (výjimkou byl jen 3. listopad). Do té doby Česká republika v žebříčku začala postupně sestupovat na nižší pozice, den před rozhovorem 21. listopadu byla na 20. místě. 

Uveďme, že v grafu níže jsou vynechány státy s populací menší než 100 000 obyvatel. Tuto hranici jsme zvolili také kvůli tomu, že Ondřej Šimetka těsně před tímto výrokem zmiňuje světovou statistiku počtu úmrtí a mluví např. o Lucembursku (video, čas 11:22), které má přibližně 626 tisíc obyvatel (.xlsx).

Pokud bychom se podívali na jiný ukazatel, kterým je výpočet čistých denních přírůstků přepočítaných na milion obyvatel, ČR se objevovala na 1. místě v průběhu října, naposledy však 4. listopadu. Například na 2. místě se Česká republika umístila naposledy 10. listopadu a následně se začala v této statistice propadat. Dne 20. listopadu byla například na 18. místě. Zde je však nutné uvést, že křivky denních přírůstků obecně v rámci týdne kolísají a maxima mohou v různých zemích připadat na různé dny v týdnu.

Ani pokud se zaměříme na vývoj počtu aktivních případů koronaviru na milion obyvatel, není Česká republika „nejhorší na světě“, jak uvádí Ondřej Šimetka. Ačkoliv nejsou k dispozici data pro komplexní porovnání (například Velká Británie nebo Španělsko údaje ohledně aktivních případů neuvádí), můžeme srovnat například situaci v ČR a v Belgii v posledním týdnu před 21. listopadem. Na základě tohoto srovnání je patrné, že má Belgie v tomto období násobně vyšší počty aktivních případů než ČR.

 

Pravda
Denní poměr pozitivních testů ku celkovému počtu provedených testů na covid-19 v ČR se od 9. října pohybuje kolem 25–30 % a nyní mírně klesá. Některé státy, např. Německo, Velká Británie nebo Irsko zavedly protiepidemická opatření, když se tento poměr pohyboval nad hranicí 5 %.

Poměr pozitivních testů na covid-19 se v České republice kolem 25 % drží přibližně od 9. října. Zhruba od začátku listopadu toto číslo sice začalo klesat, avšak i těsně před datem rozhovoru, tedy ve dnech 20. a 21. listopadu, se tento poměr pohyboval mezi 22 a 23 procenty.

Ve Spojených státech amerických, kde dochází k rekordním přírůstkům pozitivně testovaných (nejnovější data ukazují přes 150 tisíc nových případů denně) a kde se zmiňovaný poměr v posledních dnech pohybuje kolem 10 %, začaly některé státy zavádět protiepidemická opatření a nařízení. Například stát New York 11. listopadu (při poměru 2,4 %) vyhlásil zákaz provozu barů a restaurací po 22. hodině. Guvernér Kalifornie 19. listopadu (při poměru 5,6 %) oznámil zákaz vycházení po 22. hodině platící pro vybrané kalifornské okresy.

V Německu začala platit celostátní karanténa 2. listopadu, když byl poměr pozitivních testů 6,6 % (viz graf níže). Na celý měsíc se tak zavřely restaurace, bary a divadla a omezilo se shromažďování lidí.

Premiér Velké Británie Boris Johnson oznámil 31. října zavedení čtyřtýdenní karantény pro Anglii od 5. listopadu. Uveďme, že na začátku listopadu se poměr pozitivních testů ve Spojeném království pohyboval kolem 8 %. Omezeno tak bylo vycházení a uzavřely se bary a restaurace, avšak školy zůstaly otevřené.

Irská republika se 21. října (při poměru 7,2 %) posunula do 5. stupně, který znamenal šestitýdenní uzavření země. Obyvatelé byli požádáni, aby zůstali doma, bary a restaurace mohou poskytovat občerstvení s sebou a shromažďování bylo taktéž, jako v případě předešlých zemí, omezeno.

Nepravda
V září sice některá média hovořila o kolapsu krajských hygienických stanic, od té doby však došlo k rapidnímu nárůstu trasujících osob a úspěšnost trasování do 24 hodin se za týden před rozhovorem pohybovala okolo 80 %. V některých dnech to bylo dokonce více než 90 %.

Co se týče personálního stavu hygienických stanic, je pravdou, že dlouhodobě trpí nedostatkem personálu. Za posledních 13 let se počet zaměstnanců krajských hygien zmenšil přibližně na polovinu. O kolapsu krajských hygienických stanic se skutečně v září mluvilo v souvislosti s nedostatečnou kapacitou pro včasné trasování. 

Odborníky bylo na jaře doporučeno, aby pro zvládnutí druhé vlny pandemie covidu-19 byla zajištěna kapacita pro trasování v rozmezí 1 000 až 3 000 osob. Trasujících v září bylo 1 401 (.pdf), jednalo se ovšem o celkový počet zapojených osob, který kromě hygieniků zahrnuje (.pdf, str. 2) například i příslušníky Armády ČR, celníky atd. 

V září byl maximální počet trasujících osob v jednom dni 801, a to 30. září. Doporučený počet 1 000 trasujících osob byl poprvé dosažen 6. října (1 005 trasujících). Mezi zářím a říjnem pak byla celková kapacita navýšena z 1 401 na 3 389. Z grafu níže je vidět, že počty trasujících v jednotlivých dnech rostly zhruba do 5. listopadu, od té doby poté začaly mírně klesat. Dne 20. listopadu se jednalo například o 1 242 trasovačů. Data o celkovém počtu trasujících osob nejsou ale za listopad dostupná. 

Pro úplnost dodejme, že propady na křivce odpovídají víkendovým dnům či státním svátkům. Nepodařilo se nám také nalézt údaje za 1. a 2. listopad.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Aby se zmiňovanému kolapsu předešlo, mělo podle odborníků dojít ke zřízení externího call centra, s čímž ostatně počítal i vládní dokument z května 2020. Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k tomu nedošlo, jelikož „na to, aby se vysoutěžilo externí call centrum, nebyl od nikoho žádný oficiální návrh“. Dále také za úskalí označil nevůli krajských hygienických stanic ke spolupráci s externisty. To ale naopak odmítá šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.

Data o úspěšnosti trasování za jednotlivé dny se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

Z grafu níže je vidět, že úspěšnost trasování se u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje okolo 80 %. Uveďme, že o víkendových dnech je dle grafu zaznamenávána nižší úspěšnost než ve všední dny (viz např. propad 7. a 14. listopadu).

Z těchto dvou grafů tedy lze vyčíst, že během listopadu došlo k poklesu denního počtu trasujících osob, tato skutečnost se však na úspěšnosti vytrasování nijak zásadně negativně neprojevila. Na konci sledovaného období byl oproti začátku listopadu počet trasujících sice nižší, stejně jako úspěšnost vytrasování rizikových případů – u vytrasování pozitivních případů však byla úspěšnost srovnatelná, ne-li vyšší.

Určitý pokles v úspěšnosti trasování je pak podle ministra Blatného i hlavní hygieničky Jarmily Rážové dán tím, že klesá i dovolatelnost. „(…) procento vytrasovaných záleží na tom, jak se navolávači jsou schopni dovolat lidem. Hodně záleží na tom, jak lidé berou telefony,“ uvedla k tomuto tématu Rážová. Z dat Chytré karantény například vyplývá, že dovolatelnost byla v listopadu (do dne rozhovoru) menší než 70 % (.pdf).

Jak vyplývá z čísel v grafu níže, krajské hygienické stanice skutečně do jisté míry call centry nazývat můžeme, jelikož za období 3. až 21. listopadu provedly celkem 338 819 hovorů. Denní průměr byl pak 17 833 hovorů. Do průměru, ani celkového počtu nejsou započítány první dva listopadové dny, jelikož k nim nejsou dostupná data. 

Zdroje dat tabulky: 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

O kolapsu v souvislosti s hygienickými stanicemi a jejich nestíhání trasovat se v září skutečně mluvilo. Od té doby ovšem došlo k nárůstu počtu trasujících osob a ke kolabování nedochází. Za poslední týden se úspěšnost trasování pohybuje průměrně zhruba okolo 80 %. Důvodem, proč toto číslo není vyšší, však již podle hygieniků není personální nedostatek krajských hygienických stanic, ale neochota lidí se stanicemi komunikovat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pravda
Poslanecká sněmovna 19. listopadu vydala usnesení, ve kterém mimo jiné pověřuje vládu, aby zajistila ukončení diskriminace českých obchodníků oproti velkým nadnárodním obchodním řetězcům, a to do 23. listopadu 2020.

Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 jednala Poslanecká sněmovna o prodloužení nouzového stavu, který měl skončit 20. listopadu. Během jednání vystoupil například předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Oba kritizovali diskriminaci malých obchodníků na úkor velkých obchodních řetězců.

Poslanecká sněmovna po schválení prodloužení nouzového do 12. prosince následně vyjádřila souhlas také s pirátským návrhem doprovodného usnesení vydaným jako usnesení č. 1356 (.pdf). V něm stojí: „Poslanecká sněmovna pověřuje vládu k provedení následujícího opatření do 23. listopadu 2020: a) zajistit ukončení diskriminace českých obchodníků proti velkým nadnárodním řetězcům, nastavit provoz maloobchodních prodejen za dodržování stejných hygienických opatření, aby nedocházelo ke zvýšení koncentrace osob v některých obchodech a koncentrace lidí v několika dnech před Vánoci.“

Dále v tomto usnesení Poslanecká sněmovna žádá vládu (.pdf), aby první stupeň Protiepidemického systému ČR (PES) nevyžadoval nouzový stav a ukládá vládě předložit zprávu o dalších postupech a vyhodnocení dosavadních opatření, a to minimálně den před koncem nouzového stavu. V usnesení Sněmovna také vyjadřuje poděkování všem, kteří se starají o pacienty s covidem-19, anebo se podílejí na provozu webu covid.gov.cz.

Pravda
V případě Izraele, Polska a Německa došlo po 2–3 týdnech od plošného otevření škol k nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru. V případě USA je provoz škol řešen na lokální úrovni, a to rozdílně dle konkrétní epidemické situace.

Izrael

Školy v Izraeli byly uzavřeny od 13. března 2020, výjimku měly jen mateřské, speciální a internátní školy. V polovině března došlo k přijetí dalších restriktivních opatření, která se týkala například omezení ekonomických aktivit a snahy izolovat obyvatele s cílem zastavit šíření epidemie koronaviru. K rozvolnění restrikcí týkajících se školství došlo v průběhu května. Na začátku tohoto měsíce byl s určitými omezeními povolen návrat do škol pro nejnižší a závěrečné ročníky, v polovině května se pak školská zařízení otevřela celoplošně a pro všechny stupně.

Následně bylo v Izraeli možné pozorovat nárůsty případů koronaviru. Na začátku června se v karanténě ocitlo zhruba 10 tisíc učitelů a žáků, přičemž některé školy byly kvůli výskytu viru znovu uzavřeny. Otevření škol bylo tehdy v Izraeli kritizováno některými odborníky, zejména v souvislosti s absencí řádných opatření, kdy bylo například v závislosti na vlně veder povoleno vyučování bez roušek. Školy se následně uzavřely 25. září (opět s výjimkou speciálních škol). Od 24. listopadu je umožněna prezenční výuka jen některým ročníkům.

Vývoj počtu denních případů koronaviru v Izraeli od počátku května, kdy započalo uvolňování restrikcí ve školství, pak ukazuje následující graf. Postupný nárůst potvrzených denních případů je možné pozorovat na začátku června, tedy zhruba dva týdny poté, co byly školy celoplošně otevřeny.

Polsko

V Polsku byly školy uzavřeny od 16. března 2020 a uzavřené zůstaly až do letních prázdnin. Jejich plošné otevření přišlo s novým školním rokem, konkrétně v týdnu od 1. září. Ministerstvo školství zavedlo pro jednotlivé školy možnost přejít do hybridního či úplného online režimu, a to v závislosti na výskytu koronaviru v jednotlivých školách. Plošná povinnost nosit roušku ve všech školních prostorách zavedena nebyla, ale jednotliví ředitelé dostali možnost takové opatření zavést v rámci společných prostor. Opětovné uzavření škol, včetně některých dalších restriktivních opatření, pak přišlo 7. listopadu.

V grafu níže lze postupný nárůst potvrzených denních případů v Polsku pozorovat zejména od druhé poloviny září.

Německo

Co se týče Německa, vzhledem k jeho federální struktuře neprobíhalo uzavírání škol a jejich následné otevírání jednotně a nebylo řízeno centrálně. Německé školy byly na základě rozhodnutí jednotlivých spolkových vlád postupně uzavřeny zhruba v polovině března. Ještě před letními prázdninami, konkrétně od začátku května, se do škol začali postupně vracet žáci posledních ročníků prvního a druhého stupně základních škol, a to v omezeném režimu. Na tomto postupném uvolňování restrikcí ve školství se dohodla kancléřka Merkelová s ministerskými předsedy spolkových vlád. Školy se ovšem v tomto omezeném rozsahu neotevřely všude, například v Berlíně bylo rozhodnuto, že ke znovuotevření dojde až po letních prázdninách.

V červenci se němečtí představitelé dohodli na plošném otevření škol s novým školním rokem. V Německu začátek školního roku ovšem kvůli rozdílným termínům letních prázdnin jednotlivých spolkových zemí nelze spojit s konkrétním datem. První školy tak byly otevřeny začátkem srpna, jiné až v první polovině září.

Nastavení konkrétních opatření bylo taktéž přenecháno jednotlivým spolkovým vládám k rozhodnutí. Co se týče aktuálního stavu v listopadu, německé školy i přes zavedení jiných restriktivních opatření plošně uzavřeny nebyly, jelikož německá vláda zachování prezenční výuky považuje za klíčové pro udržení chodu hospodářství.

V následujícím grafu, který shrnuje vývoj počtu potvrzených případů v Německu od 1. srpna, lze vidět, že k vyšším nárůstům začalo docházet od začátku října. Tedy zhruba tři týdny po plošném otevření posledních škol.

Spojené státy americké

K prvnímu plošnému uzavření základních škol ve Spojených státech došlo 16. března 2020, a to konkrétně v Kentucky, Marylandu, Ohiu, Michiganu a Novém Mexiku. K 25. březnu pak byly všechny americké veřejné školy uzavřeny či bylo alespoň doporučeno jejich uzavření. Obdobně jako v případě Německa plošné uzavírání škol a jejich následné otevření nebylo řešeno na federální úrovni, nýbrž v rámci jednotlivých států. Takové opatření pak mohl doporučit či nařídit guvernér nebo příslušný školský orgán. Aktuální doporučení a nařízení konkrétních států směrem k výuce ukazuje interaktivní mapa portálu Education Week.

O zákazu prezenční výuky bylo stejně jako o jejím obnovení ovšem ve většině případů rozhodováno na lokální úrovni v závislosti na epidemické situaci konkrétních regionů. V rámci jednoho státu tak mohou platit různá opatření a zmíněné souvislosti mezi otevřením škol a zhoršením epidemie nelze porovnávat v celostátním měřítku jako v případě ostatních států, které ve výroku zmiňuje Ondřej Šimetka.

V září však některé úřady nárůsty pozitivních případů koronaviru u dětí či mladistvých spojovaly právě s podzimním znovuotevřením škol nebo s obnovením sportovních aktivit. Zvýšení podílu pozitivních testů u dětí během září potvrdila i Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Některé školy deklarovaly už s předstihem, že budou školní rok začínat online. Zhruba měsíc po otevření byla část veřejných škol z důvodu šíření koronaviru uzavřena například na Floridě, po osmi týdnech od otevření také ve městě New York, které bylo jedním z ohnisek nákazy již na jaře.

Deník The New York Times uvádí, že k velmi rychlému šíření koronaviru, co se týče amerických škol, dochází v rámci univerzit a univerzitních kampusů. Zároveň zmiňuje, že přesné získávání dat pozitivních případů je problémem vzhledem k netransparentnosti škol či rozdílným systémům trasování jednotlivých univerzit.