ODS

Snižování počtu státních úředníků zmínil premiér Andrej Babiš například v Poslanecké sněmovně 15. července 2018, kdy prohlásil: „(…) máme strašně moc úředníků. Ano, to taky řešíme.“ Vláda také ve svém programovém prohlášení z června 2018 uvádí: „Vyhodnotíme rozsah a efektivnost činnosti státních úřadů a institucí a uskutečníme potřebné organizační změny za účelem efektivního vynakládání prostředků na chod státní správy.“ O plánu snižovat počty úředníků pak premiér Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mluvili například na začátku roku 2019.

Pro posouzení vývoje počtu úředníků se zaměříme na ukazatel vývoje počtu zaměstnanců. Zároveň se budeme snažit zaměřit na ty zdroje, které odpovídají obecnému významu slova úředník – vyloučíme tedy například učitele, hasiče či policisty.

Vývoj počtu zaměstnanců

Počet reálných zaměstnanců ve státní správě každoročně sleduje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V jeho stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2019 (.pdf, str. 38) lze například dohledat přehled (str. 40) vývoje počtu zaměstnanců ve státní správě. Mezi ně zde NKÚ nezapočítává ty, „kteří nemají status zaměstnance ve státní správě (např. učitelé, vojáci)“ (str. 39). Podle těchto dat tak od roku 2013 počet uvedených zaměstnanců postupně narůstal až na necelých 161 tisíc v roce 2019 (str. 40). 

Tento ukazatel však nelze bez dalšího označovat za počet „úředníků“ v pravém slova smyslu, jelikož mimo jiné zahrnuje více než 40 tisíc příslušníků Policie ČR či přibližně 10 tisíc hasičů (.pdf, str. 22–24).

Ve svém stanovisku NKÚ vychází z údajů obsažených v tabulkových přílohách státních závěrečných účtů. Ty obsahují data o plnění závazných počtů zaměstnanců v jednotlivých složkách státní správy. Graf níže tak zobrazuje vývoj počtu úředníků právě dle informací ze státních závěrečných účtů. Konkrétně se jedná (.pdf, str. 25) o zaměstnance v ústředních orgánech státní správy (str. 22) a organizačních složkách státu (str. 23). 

Vzhledem k obecnému významu slova úředník jsou v našem grafu vynecháni zaměstnanci obranných a bezpečnostních složek, Generálního ředitelství cel, soudů, Státního zastupitelství a Vězeňské služby (str. 24). Vynechána je také Agentura ochrany přírody a krajiny, která byla pod Ministerstvo životního prostředí včleněna až v roce 2019. Její zaměstnanci byli v roce 2019 formálně přesunuti mezi „úředníky“ (str. 23), pro lepší meziroční srovnání jsme je však i pro rok 2019 a 2020 ponechali mimo náš ukazatel. Pro rok 2020 vycházíme z aktuálního vládního návrhu Státního závěrečného účtu ČR za rok 2020.

Počet úředníků v letech 2016, 2017, 2018 a 2019 (vše .pdf, str. 22–24) rostl. V roce 2020 (.pdf, str. 22–24) podle vládního návrhu z konce dubna 2021 tento počet klesl o necelý tisíc. Zdůrazněme však, že finální Státní závěrečný účet za rok 2020 ještě Ministerstvo financí nezveřejnilo.

Dle nejnovějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu za rok 2020 tedy došlo ke snížení počtu úředníků ve státní správě. Celkový počet v roce 2020 byl nižší než v letech 2019 i 2018. Přestože nelze nepatrné snížení počtu úředníků považovat za naplnění slibů vládních představitelů, není pravdou, že by vláda udělala „pravý opak“, tedy že by počet úředníků navýšila. Výrok Jana Skopečka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj počtu míst

Závěrem doplňme, že některé oficiální zdroje zveřejňují také ukazatel počtu míst úředníků ve státní správě. Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o stavu veřejné správy České republiky za rok 2019 (.pdf), která se zabývá „úřednickými“ pozicemi, udává, že „v roce 2019 došlo k výraznému snížení počtu služebních a pracovních míst ve služebních úřadech, a to o 2 042 míst“ (.pdf, str. 58). K 1. lednu 2020 se přesně jednalo o pokles o 2 089 míst oproti předchozímu roku. 

Co se týče počtu míst státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) tento počet činil 67 752. Podle informací ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf) byl tento počet v roce 2019 67 029 (.pdf, sešit B, str. 29). V roce 2020 (.pdf, sešit B, str. 30) se pak počet míst státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru dále snížil na 64 842. Dodejme, že návrh zákona o státním rozpočtu 2021 počítá v letošním roce s mírným nárůstem na 65 114 míst. Stále se nicméně jedná o číslo menší než v roce 2018, a počet míst tedy zdánlivě klesá.

Uveďme však, že tato čísla zachycují tabulkové počty míst, bez ohledu na to, zda jsou reálně obsazena či nikoliv. Snížení počtu míst tedy nemusí automaticky znamenat i reálné snížení počtu úředníků, pokud např. byla jen zrušena neobsazená místa.

Odvody sociálního a zdravotního pojištění jsou povinnou platbou, kterou hradí zaměstnanci automaticky z platu a mzdy, osoby samostatně výdělečně činné pak platí sociální a zdravotní pojištění v rámci povinných odvodů. Zaměstnancům se tyto odvody automaticky strhávají z platu a část za ně platí i zaměstnavatel. Zdravotní pojištění tvoří celkem 13,5 % ze mzdy, z toho jednu třetinu platí zaměstnanec a zbytek zaměstnavatel. Sociální pojištění je celkem 31,5 % ze mzdy, z toho 6,5 % platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel. Platba sociálního a zdravotního pojištění je vcelku významná částka. Tyto odvody platí nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel, který odvádí celkem 34 % z vyplácené mzdy navíc státu za každého zaměstnance.

Podle dat Eurostatu má Česká republika šestý nejvyšší podíl nemzdových nákladů na zaměstnance v Evropě. Jedná se o podíl nákladů, které musí v průměru na zaměstnance zaměstnavatel zaplatit kromě mzdy a daně, na jeho celkových nákladech na zaměstnance. Podíl se liší v různých odvětvích, v roce 2020 činil v Česku průměrně 25,9 %. Nejvyšší podíl 32,1 % měla Francie. Podíl nemzdových nákladů v Česku v posledních letech nijak významně neroste.

Dle studie poradenské společnosti Mazars z roku 2020 patří Česká republika, společně se Slovenskem, mezi rekordmany v regionu střední a východní Evropy, co se týče výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí odvádět zaměstnavatel. V Česku odvádějí zaměstnavatelé 33,8 % z hrubé mzdy, a na Slovensku dokonce 35,2 %.

Rovněž mezinárodní srovnání společnosti KPMG řadí Českou republiku na přední příčky, co se týče výše odvodů placených zaměstnavatelem. Podle srovnání je před Českem pouze Mexiko, Afghánistán, Francie, již zmíněné Slovensko a Bělorusko.

Zákon č. 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, také známý jako fiskální nebo finanční ústava, byl v podobě běžného návrhu zákona předložen Sněmovně 25. února 2015. Předložila jej vláda Bohuslava Sobotky zastoupená tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem. Prezident Zeman zákon schválil a podepsal v lednu 2017. V roce 2020 byl pak novelizován, aby odpovídal zhoršené hospodářské situaci způsobené pandemií covidu-19. Tato novela byla terčem velké kritiky ze strany opozice.

V roce 2016 byl tento návrh zákona projednáván i jako ústavní, ovšem tato verze schválena nebyla.

Ve vládních návrzích se myšlenka povýšení zákona na ústavní objevovala už od roku 2012, kdy s ní přišla (.pdf) vláda Petra Nečase, jmenovitě ministr financí Miroslav Kalousek. V tomto případě se jednalo o návrh (.pdf) ústavního zákona, který prošel prvním čtením, ale v druhém čtení bylo v červnu 2013 jeho projednávání přerušeno a koncem volebního období i ukončeno.

Tehdejší návrh finanční ústavy měl za úkol limitovat výdaje vlády tak, aby nepřesáhly kritickou mez. Původní Kalouskův návrh počítá s prvními zásahy, většinou nazývanými jako záchranná brzda, již v případě, že se státní dluh dostane nad 40 % HDP. Tehdy by mělo dojít k omezení výdajů a zpřísnění jejich schvalování. Hodnota 45 % pak znamená nutnost snížení výdajů o 3 % a zastropování výdajů na další 3 roky. Dalším krokem by pak mělo být například zmražení platů ve veřejném sektoru a snížení mezd státních představitelů. Hlavní hranicí je však 60 %, ta nesmí být překročena, je také součástí evropského fiskálního paktu (.pdf, str. 12). 

Stávající znění zákona počítá se spodní hranicí dluhu ve výši 55 % HDP oproti předchozím 40 % a také ostatní ustanovení nejsou tolik striktní.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním několika bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu.

Zástupci KSČM a ANO v posledních týdnech jednají o podmínkách tolerance vlády. 6. dubna 2021 pak většina členů Ústředního výboru KSČM hlasovala pro ukončení podpory vlády. Ministryně financí Schillerová v reakci uvedla (video, čas 31:21), že strany mají ještě v rámci dohodovacího řízení (.docx, str. 2) probrat jednotlivé body tzv. tolerančního patentu a jejich plnění zhodnotit. „Já věřím, že celou řadu bodů tam najdeme jako splněných nebo plněných. Myslím si, že by bylo potřeba si sednout k jednacímu stolu,“ dodala.

Ministryně Schillerová tedy opravdu sdělila, že vláda velkou část požadavků, kterými komunisté podmiňují toleranci vlády, plní.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši cca 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard korun a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Na jednání vlády, které proběhlo 27. ledna 2021, bylo přijato usnesení číslo 77, kterým vláda schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany. Rozpočet ministerstva se tak navýšil na 80,4 miliardy korun.

Výbor pro obranu 3. února 2021 požádal (.pdf) vládu, aby nejpozději do konce února letošního roku vrátila zbylých 5 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Pokud by k tomuto kroku nedošlo, mělo by to dle usnesení „zásadní negativní dopad na plánované modernizační projekty, dojde k dalšímu nárůstu vnitřního dluhu resortu obrany, ohrožení modernizace Armády České republiky, ohrožení naší obranyschopnosti a závazků daných jak našim občanům, tak zahraničním spojencům.“

Pro úplnost doplňme, že Výbor pro obranu 17. března opět vyzval (.pdf) vládu, aby Ministerstvu obrany vrátila zbylých 5 miliard korun do konce března 2021. Pokud by se tak nestalo, dle usnesení by byla zásadně ohrožena obranyschopnost státu.

Dodejme, že na jednání 29. března 2021 vláda usnesením č. 336 schválila uvolnění 5 miliard do rozpočtu Ministerstva obrany.

Vojtěch Filip hovoří o 10 miliardách, o které původně vládní koalice (na žádost KSČM) snížila rozpočet Ministerstva obrany pro rok 2021. Vláda postupně chybějících 10 miliard Ministerstvu obrany vrátila (.pdf, .pdf), což KSČM kritizuje.

Ministr obrany Lubomír Metnar v listopadu 2020 uvedl, že z plánovaného rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021, který odpovídal 85,4 miliardám korun, mělo jít 25 miliard na investice. Z této částky mělo ministerstvo vyhrazeno 15 miliard na splátky smluv, které již byly s dodavateli uzavřené a podepsané. Zbylá částka tak podle ministra obrany činí právě výše zmiňovaných deset miliard korun. Již v říjnu 2020 ministr Metnar uvedl, že krácení peněz požadované komunisty „by se rovnalo rezignaci na budování schopností a modernizaci naší armády“.

Ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany Jan Pejšek na náš dotaz dříve uvedl, že uváděných 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka, anebo (v případě menších nákupů) uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dále Jan Pejšek dodal, že chybějících 10 miliard by vedlo k pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Z veřejných zdrojů se nám nepovedlo dohledat, zda ministr obrany mluvil přímo o rizicích spojených s odložením placení záloh, což mu poslanec Filip navrhoval už v lednu 2021. Lubomír Metnar nicméně opravdu označil krácení obranného rozpočtu za rezignaci na modernizaci armády, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Martina Kupky lze vzhledem k nejasnému vyznění (čas 40:38) interpretovat dvěma způsoby. Jednak tak, že premiér uvedl, že Jaroslav Faltýnek nechce dělat práci předsedy poslaneckého klubu ještě před tím, než v Lidových novinách vyšla reportáž o Faltýnkových poznámkách. Výrok však lze interpretovat také tím způsobem, že premiér své tvrzení uvedl v Lidových novinách, a to ještě předtím, než vyšla reportáž o Faltýnkových poznámkách. V odůvodnění se proto zaměříme na obě možné interpretace.

V pondělí 5. dubna 2021 v 18:00 vydal server Seznam Zprávy článek, ve kterém investigativní reportér Janek Kroupa tvrdí, že se redakci podařilo získat poznámky předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Na základě těchto poznámek poté Seznam Zprávy začaly vydávat sérii reportáží, které poznámky a zápisky blíže představují.

První z těchto reportáží byla zveřejněna 6. dubna 2021 v 6:00. Poznámky by podle serveru Seznam Zprávy měly obsahovat plány týkající se ovlivňování zakázek a výběrových řízení nebo záznamy o skrytém vlastnictví firem. 

Připomeňme, že veřejný funkcionář má podle § 10 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, povinnost pravdivě informovat státní orgány o svém majetku. A to jak o majetku, „který vlastní ke dni, který předcházel zahájení výkonu jeho funkce“, tak o majetku, který získal přímo v průběhu funkce.

Informaci, že by Andrej Babiš před zveřejněním zmíněné reportáže v Lidových novinách či jinde uvedl, že Jaroslav Faltýnek nechce pokračovat ve funkci předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO, se nám ve veřejně dostupných zdrojích, ale ani v archivu mediální databáze Newton, nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na Martina Kupku, prozatím jsme však neobdrželi odpověď.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není vyloučeno, že Andrej Babiš o tom, že Jaroslav Faltýnek nechce dělat práci předsedy poslaneckého klubu, mluvil například na neveřejném jednání. Jelikož toto údajné tvrzení premiéra představuje stěžejní část výroku, drobnou nepřesnost v médiu, ve kterém měla být reportáž o Faltýnkových poznámkách zveřejněna, jsme do hodnocení nezahrnuli.

Data, která Petr Fiala ve svém výroku uvádí, pochází ze serveru Our World in Data (video, čas 44:50, tabulka je lépe viditelná v čase 45:58) a srovnávají jednotlivé evropské země v počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel.

Podle dat tohoto serveru se Česká republika mezi pondělím 8. března a pátkem 12. března pohybovala v žebříčku evropských zemí mezi 28. a 30. místem.

K 8. březnu byla Česká republika na 29. místě evropských zemí podle počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel. K 9. březnu pak byla ČR na 30. příčce. Rovněž 10. března byla Česká republika na 30. místě. Následující den, 11. března, si Česká republika o dvě místa polepšila na úkor Lichtenštejnska a Nizozemska, které svůj poslední záznam o počtu naočkovaných lidí proti covidu-19 zveřejnily 7. března. Podíl naočkovaných dávek na 100 obyvatel činil pro Českou republiku 9,46.

Dne 12. března Česko v celkovém součtu evropských zemí zůstalo na 28. místo s podílem 9,88. Je však nutné upozornit na to, že z celkového počtu 41 srovnávaných evropských zemí mělo jen 32 států v žebříčku aktuální data o vývoji očkování proti covidu-19 na svém území. Za Českou republikou se nacházelo k 12. březnu pět států, jejichž data o počtu vakcinovaných dávek nebyla zcela aktuální. Je tak možné, že se Česká republika reálně nacházela v uvedeném žebříčku o několik příček níže. 

Co se týče zrychleného tempa očkování, o kterém hovoří Petr Fiala, dne 9. března se počet naočkovaných osob za den dostal poprvé přes hranici 40 000. Tento růst pokračoval a 11. března se počet vykázaných očkování dostal mírně přes 50tisícovou hranici. Vyjma pondělí 8. března a víkendových dnů téhož týdne se denní provedená očkování držela nad hranicí 40 000. Rekord v počtu naočkovaných osob za víkend padl i v sobotu 13. března, kdy bylo naočkováno přes 17 500 osob. V porovnáním s předchozí sobotou se zvýšil počet naočkovaných osob o více než 5 500.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že se v České republice začalo více očkovat. V týdnu od 8. do 12. března se ČR pohybovala na 28. až 30. místě evropských zemí podle počtu naočkovaných osob proti covidu-19 na 100 obyvatel. Zatímco na začátku uvedeného týdne se ČR nacházela v žebříčku na 29. pozici, na jeho konci zaujímala 28. místo. K tomuto posunu však nemuselo dojít v důsledku zrychlené vakcinace, ale pouze z důvodu neaktualizovaných dat u některých států. S touto výhradou hodnotíme jako pravdivý.

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Nouzový stav platí od 5. října 2020, od tohoto data byl prodlužován a k jeho poslednímu prodloužení došlo 22. ledna 2021 s platností do 14. února 2021. Od 15. února byl vyhlášen nový nouzový stav na dobu 14 dní, tedy do 28. února 2021. Od 27. února je na našem území vyhlášen opět nový nouzový stav, který má platit do 28. března 2021.

Od 5. října dosud tedy platí v různých formách stav nouze. V době vynesení posuzovaného výroku, tj. 14. března, uplynulo od tohoto data přesně 160 dní.