ODS

Evropská uprchlická krize, jak byla migrační vlna do Evropy v letech 2015 a 2016 nazývána, započala na jaře roku 2015 a byla zapříčiněna eskalací válečného konfliktu v Sýrii.

V Evropské unii vznikl spor o přerozdělování uprchlíků mířících do Evropy, již přišli do Řecka a Itálie. Proti povinným kvótám měla výhrady řada zemí. Nejhlasitější odpor však byl ze strany Visegrádské čtyřky. Kvóty byly schváleny ministry vnitra EU v září 2015. V prosinci téhož roku Slovensko a Maďarsko podaly proti přerozdělování azylantů na základě kvót žalobu u Soudního dvora EU. V červnu 2017 kupříkladu česká vláda rozhodla, že již podle kvót žádné azylanty přijímat nebude, z přidělených 2 600 lidí jich přijala 12.

Evropská komise se poté rozhodla zahájit řízení pro porušení unijní legislativy s Českem, Maďarskem a Polskem. V září 2017 program přerozdělování žadatelů z Řecka a Itálie skončil, přerozděleno bylo 29 144 osob ze 160 tisíc a své kvóty splnilo pouze pět států. V dubnu 2020 Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.

Naopak přívětivě se v roce 2015 k přijímání utečenců se svým mediálně slavným prohlášením „zvládneme to“ postavila například německá kancléřka Angela Merkelová. Právě do Německa tenkrát dle podaných žádostí o azyl také nejvíce uprchlíků směřovalo. Opačně se ale nyní vyjádřil Armin Laschet, kandidát CDU na kancléře v zářijových německých volbách. Po dobytí Kábulu uvedl, že Německo hlavně „nesmí vyvolat dojem, že můžeme přijmout každého člověka v nouzi“.

O nutnosti „ubránit se před nelegální migrací" mluvil po pádu Kábulu zase francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho předchůdce François Hollande v roce 2015 přitom volil jinou rétoriku, když řekl, že krizi „dostane pod kontrolu“, a hájil své rozhodnutí dodržet závazky přijímání uprchlíků navzdory teroristickým útokům v Paříži.

Šest členských států EU včetně Německa, Nizozemí a Rakouska také poslalo Evropské komisi na začátku srpna 2021 dopis, v němž varovalo před zastavením deportací odmítnutých afghánských žadatelů o azyl, a to i přes postup Talibanu v jejich domovině. Německo spolu s dalším signatářem dopisu Nizozemskem však poté oznámily, že kvůli vývoji konfliktu nepřijaté Afghánce prozatím deportovat nebudou. Rakousko svůj postoj však nezměnilo a rakouský kancléř Sebastian Kurz vyloučil přijímání lidí prchajících z Afghánistánu s tím, že se to během jeho kancléřství nestane. Řecký ministr pro migraci, jehož země kvůli své poloze při minulé krizi čelila silnému náporu migrantů a je dalším signatářem dopisu, řekl, že „EU není připravená a nemá kapacity na zvládnutí další velké migrační krize“.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz v rozhovoru, který 22. srpna 2021 odvysílala televize Puls24, řekl (video, čas 32:56), že je proti tomu, aby jeho země přijímala další Afghánce. Poukázal na to, že v Rakousku, jež má 9 milionů obyvatel, žije již 40 tisíc Afgánců, což je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz v rozhovoru zdůraznil pomoc sousedním zemím Afganistánu a vyzdvihl (video, čas 33:56) přitom právě Turkmenistán a Uzbekistán, které by podle něj měly afgánské utečence chránit.

Doplňme, že 18. srpna se uskutečnilo jednání unijních ministrů vnitra, na kterém se probírala i situace v Afghánistánu. Po jednání rakouský ministr vnitra Karl Nehammer prohlásil, že „cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu“. Obdobně se vyjádřil také Jan Hamáček, který uvedl: „Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery.“

Ve stejný den eurokomisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johanssonová zdůraznila potřebu podpořit především státy v sousedství Afghánistánu při přijímání uprchlíků. V jejím prohlášení stojí: „Měli bychom úzce spolupracovat se zeměmi v regionu a být připraveni zajistit jim nezbytnou humanitární a rozvojovou pomoc.“

Proces jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) upravuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. Ten v § 4 odst. 2 stanovuje, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Z výše citovaného zákona tak vyplývá, že vláda o samotném jmenování rozhoduje jako celek. Není tak jen na Andreji Babišovi, koho ředitelem BIS jmenuje. Andrej Babiš však jako předseda vlády dle čl. 77 Ústavy „organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony“.

Z povahy funkce předsedy vlády je tak skutečně na Andreji Babišovi, aby inicioval projednání konkrétní nominace v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Doplňme však, že samotné jmenování poté činí až vláda jako celek, a to pomocí usnesení, k jehož přijetí je dle čl. 76 Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Pro ilustraci uveďme, že například v roce 2016 návrh na jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS nejdříve výboru pro bezpečnost představil (.pdf) někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Výbor poté tento návrh projednal (.pdf), a následně tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet přijal usnesení (.pdf) o Koudelkově jmenování do funkce. 

Uveďme, že Michal Koudelka do čela BIS nastoupil 15. srpna 2016. Jeho pětileté funkční období tedy dle zákona končí ke dni 15. srpna 2021. V době rozhovoru, tedy 6. srpna, tak měla vláda Andreje Babiše na jmenování nového ředitele skutečně zhruba týden. 

Pro úplnost dodejme, že vláda následně 9. srpna 2021 rozhodla (.pdf) o pověření Michala Koudelky „zastupováním“ na služebním postu ředitele BIS, a to od 16. srpna do doby jmenování nového ředitele dle standardního postupu. Jak však upozorňuje například zpravodajský server Aktuálně.cz, zákon „takové řešení nepředpokládá“.

Poslanec Žáček zde výrokem reaguje na otázku, proč by měl poslanecký výbor jméno kandidáta ředitele BIS projednávat. Proces jmenování ředitele je upraven v zákoně o zpravodajských službách. V § 4 odst. 2 je doslova stanoveno: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Je tedy pravdou, že nejdříve musí jméno kandidáta na ředitele BIS projednat bezpečnostní výbor. Až následně jej může premiér či jiný pověřený člen vlády předložit přímo vládě, která rozhodne o jeho jmenování. 

Pro ilustraci uveďme, že v minulém volebním období návrh na jmenování Michala Koudelky představil výboru pro bezpečnost někdejší premiér Bohuslav Sobotka dne 14. července 2016 (.pdf). Výbor tehdy na své schůzi tento návrh projednal (.pdf), a 27. července 2016 (.pdf) tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS odsouhlasil.

Zákon o zpravodajských službách stanovuje, že samotnému jmenování předchází projednání nominace ve výboru pro bezpečnost. § 4 odst. 2 přímo uvádí: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Z ustanovení zákona tedy nevyplývá, že by výbor měl hlasovat o schválení nominace, stejně tak není rozhodující, pokud by výbor nominaci nepodpořil. Důležité je projednání nominace, a to bez ohledu na výsledek, kterým se vláda při samotném jmenování nemusí řídit.

Sněmovní Výbor pro bezpečnost roku 2016 jednomyslně podpořil jmenování Michala Koudelky do čela Bezpečnostní informační služby (BIS). 6. května 2020 také například bezpečnostní výbor vydal usnesení (.pdf), ve kterém vyjádřil podporu BIS po zveřejnění článku týdeníku Respekt o údajně připravované vraždě několika politiků jedem ricin.

V červnu 2020 poté výbor ocenil (.pdf) práci BIS, díky které bylo odhaleno pozadí tzv. „ricinové kauzy“ na zastupitelském úřadu Ruské federace. Informace o této kauze výboru předal právě ředitel BIS Koudelka. Dále výbor v dubnu 2021 vyslovil poděkování (.pdf) BIS v čele s Koudelkou ve spojitosti s vyšetřováním případu možné účasti ruských rozvědných služeb na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Opět se tak stalo na jednání, kterému byl ředitel Koudelka přítomen.

Dá se tedy shrnout, že Výbor pro bezpečnost dlouhodobě podporuje činnost BIS v čele s Michalem Koudelkou. Ředitel BIS má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci a můžeme tedy říci, že podpora BIS je současně i určitou podporou jejího ředitele.

Zmiňme však, že ačkoliv výbor jako celek současného ředitele BIS, resp. tuto instituci jako takovou podporuje, několik jeho členů má jiný názor. Tři členové Výboru pro bezpečnost, konkrétně Radovan Vích, Zdeněk Ondráček a Marek Novák již potvrdili, že Michala Koudelku do čela BIS znovu nepodpoří. 

Předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Radek Koten pro portál EuroZprávy.cz potvrdil, že se sešel s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem schůzky podle něj mělo být doplnění žádosti, pomocí které chtěl premiér Babiš svolat mimořádnou schůzi výboru k otázce výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS).

Koten tuto informaci uvedl v reakci na vyjádření poslance a člena výboru Pavla Žáčka, který ho na svém twitterovém účtu obvinil, že se s premiérem Babišem měl bez vědomí výboru radit ohledně „hanopisů z Hradu” na ředitele BIS Michala Koudelku.

Z Kotenova rozhovoru pro EuroZprávy.cz taktéž vyplývá, že ostatní členové výboru o jeho schůzce s Andrejem Babišem skutečně nevěděli. Na otázku redaktora, co říká na vyjádření Pavla Žáčka, Radek Koten konkrétně uvedl: „Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.“

V úterý 3. srpna Radek Koten (SPD), předseda Výboru pro bezpečnost, ve zpravodajství České televize řekl (video), že byl pověřen dotázat se na dokumenty ohledně ředitele BIS Michala Koudelky, jimiž má údajně disponovat prezident republiky Miloš Zeman. Zmínil také, že měl v rámci pověření zprostředkovat získání těchto materiálů, které chtěl následně poskytnout dalším členům výboru.

Uveďme, že o to, aby prezidentská kancelář poskytla členům výboru své argumenty proti Koudelkovi, požádal Miloše Zemana předseda SPD Tomio Okamura na společné schůzce 3. srpna.

Pavel Žáček (ODS) v námi ověřovaném rozhovoru také uvedl, že poslanec Koten mohl být (video, čas 5:00) pověřen usnesením členů výboru nebo alespoň v rámci jednání s místopředsedy výboru. Podle poslance Žáčka, který je jedním z pěti místopředsedů Výboru pro bezpečnost, nenastala ani jedna z těchto variant. Následně tak proto poslance Kotena vyzval k odstoupení z postu předsedy výboru.

Jak lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny, bezpečnostní výbor žádné usnesení o zmiňovaném Kotenově pověření nevydal. Že by předseda Koten jednal s místopředsedy výboru, vylučuje svým výrokem poslanec Žáček. Požádali jsme nicméně o vyjádření také ostatní místopředsedy výboru, prozatím jsme ovšem nedostali odpověď.

Důležité je však uvést, že sám poslanec Koten v pořadu České televize Události, komentáře v pátek 6. srpna sdělil (video, čas 17:40), že jej „nikdo nepotřeboval pověřovat“ a že dříve zmiňovaným pověřením myslel SMS zprávu od řadového člena výboru Jana Bartoška (KDU–ČSL). To však za oficiální pověření považovat nelze. Výrok poslance Žáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Žáček reaguje (video, čas 6:30) na dotaz moderátora, který se ptal, zdali jsou pro svolání schůze sněmovního Výboru pro bezpečnost zákonné důvody. Předseda výboru Radek Koten (SPD) totiž v úterý 3. srpna 2021 oznámil, že se v pátek 6. srpna sejde Výbor pro bezpečnost, aby jednal o budoucnosti ředitele BIS Michala Koudelky. Tomu totiž jeho funkční období končí v polovině srpna. Doplňme, že o svolání výboru požádal premiér Andrej Babiš.

Nakonec však Radek Koten schůzi výboru nesvolal. Zdůvodnil to tím, že požádal premiéra Babiše o upřesnění jeho žádosti o svolání výboru. Tyto doplňující informace však Koten dle svých slov nedostal, a proto rozhodl, že se schůze bezpečnostního výboru konat nebude. Toto rozhodnutí sdělil členům bezpečnostního výboru v dopisu, ve kterém stojí: „Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody.“

Ze slov (video, čas 6:41) Pavla Žáčka, který je jedním z místopředsedů Výboru pro bezpečnost, vyplývá, že Radek Koten mohl schůzi svolat, pokud by sehnal alespoň 8 podpisů členů výboru, a to například tak, že by je o to požádal ve zmíněném dopise.

Důvodem pro svolání výboru skutečně může být žádost o svolání schůze alespoň dvou pětin, tedy osmi členů, bezpečnostního výboru, a to podle § 36 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Michal Koudelka byl jmenován ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) ke dni 15. srpna 2016. Uveďme, že ředitele BIS podle zákona jmenuje vláda, a to na funkční období, které trvá pět let. Mandát tak Michalu Koudelkovi skutečně končí 15. srpna 2021.