SOCDEM

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidentního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R v časovém horizontu 2020 až 2030.

Od té doby byly otevřeny dva parkovací domy. Jeden v centru Brna v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých dvou letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, investorem stavby je společnost Brněnské komunikace a. s.

Druhým projektem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 milionů Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 200 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a. s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované", a tudíž momentálně nepoužitelné.

Město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3-4 parkovišť typu 'P+R' na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště 'park and ride' u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Participativní rozpočet zavedlo město Brno na konci roku 2016 (bod 122) v rámci projektu "Dáme na Vás". Pro projekty předkládané v roce 2018 pak Brno vyčlenilo 30 milionů korun. (Pro srovnání uvádíme fakt, že celkový rozpočet statutárního města Brna - bez městských částí - počítá na rok 2018 s příjmy ve výši cca 13 miliard [.xlsx].)

V rámci participativního rozpočtu mohou obyvatelé města předkládat své návrhy, přičemž celkové náklady na jeden projekt mohou být až 3 miliony korun. Město následně prověří proveditelnost návrhu. O proveditelných návrzích pak hlasují občané města. Každý občan má 5 hlasů kladných a 2 hlasy záporné. Vítězné projekty město zahrne do návrhu rozpočtu pro následující rok.

Městské části mají pravomoc si určit, jestli na svém území uplatní systém rezidentního parkování a případně v jakých oblastech. Musejí se však držet obecného rámce závazného nařízení Rady města Brna, jež stanovuje celkovou oblast rezidentních zón a ceny.

Pospíšil však naráží spíš na fenomén přesouvání řidičů do oblastí s nezavedeným rezidentním parkováním, se kterým již mají zkušenost v Praze. Pokud se spustí rezidentní parkování v jedné z městských částí, tak se řidiči začnou přesouvat do sousedních MČ. Systém jsou pak nuceny přijímat další MČ, aby ochránily parkovací místa svých rezidentů.

Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole, Černovice a Žabovřesky. Chtějí se tak připravit na možný nápor nových řidičů parkujících na území jejich MČ. Jak říká současný náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO): "Pokud městské části nebudou včas připravené, riskují, že se k nim budou stahovat auta z centra a parkovat tam celý týden."

Garáže v Janáčkově kulturním centru jsou jedny z nejnovějších objektů hromadného parkování. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst, investorem jsou Brněnské komunikace, a.s.

Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované."

O plánu stavby startovacích bytů a domu s pečovatelskou službou informoval Brněnský deník v srpnu 2014. Dle původního plánu měla být stavba zahájena v roce 2015 a dokončena koncem roku 2016 (str. 10). Dokumentace Oznámení o záměru výstavby byla zpracována ke 22. červnu 2014 (str. 2). Projekt tedy byl plánován již za bývalého vedení města Brna z let 2010–2014.

Nové vedení města ale v roce 2015 projekt upravilo. Místo původně plánovaných 116 bytů (73 startovacích a 43 pro seniory; str. 6) bylo rozhodnuto a stavbě 134 bytů. Stavba pak měla být zahájena v roce 2017. Novější tiskové zprávy z ledna 2018 však hovoří o původním počtu 116 bytů, nicméně v jiném poměru než dříve (30 startovacích a 86 pro seniory).

Oblast určená pro výstavbu také prozatímně sloužila jako parkoviště pro návštěvníky DRFG Areny. Provizorní parkování bylo ukončeno v březnu 2017, kdy byl v lokalitě zahájen archeologický výzkum. V rámci výzkumu zde bylo nalezeno novověké pohřebiště z 19. století a pozůstatky tábora římských vojáků z 2. století.

Stavba byla zahájena v létě 2018 a zhotovení je plánováno na zimu 2019/2020. Nemůžeme tedy říci, že by se čtyři roky čekalo na práce na tomto projektu. Plán byl sice upraven, na místě probíhaly archeologické práce, ovšem o čekání či zastavení projektu se hovořit nedá, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dle tiskové zprávy ÚZSVM (Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) z roku 2009 byla navrácena nemovitost nemocnice městu Ostrava a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město.

Městská nemocnice v Ostravě předtím byla zařízením, které bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví. V důvodové části návrhu zákona (.doc, str. 4), který pojednává o převedení nemocnice na město je uvedeno, že stát prostřednictvím ministerstev naznačil možnost prodat nemocnici jiným subjektům, proto:

"...se navrhuje, aby Městská nemocnice Ostrava, která v současné době existuje v právní formě státní příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví, se stala příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, konkrétně statutárního města Ostravy, na jehož území se nachází objekty, s nimiž hospodaří. Zákon umožní statutárnímu městu Ostravě, aby ve své samostatné působnosti lépe organizovalo zdravotní péči na svém území, neboť jsme přesvědčeni, že tento subjekt v úzké spolupráci s vedením nemocnice, je nejlépe připraven dbát o kvalitu péče i hospodářskou stabilitu nemocnice jako takové."

n


Pět let, o kterých Srba mluví, budou patrně léta 2010-2015. V roce 2010 po volbách obsadila ČSSD radnici včetně funkce primátora a převážné části funkcí v Radě. Doplňme, že v jejím čele stál primátor Petr Kajnar za ČSSD, dále náměstkové Madej a Štěpánek (oba ODS), náměstkové Srba, Petřík, Boháč, náměstkyně Piperková, členové rady Planka, Rojíček a Sucharda (všichni jmenovaní ČSSD) a členka rady Kučerová (ODS). Náměstek Petřík za ČSSD byl náměstkem pro finance, náměstkyně Piperková pak pro kulturu a zdravotnictví, investice tedy byly v jejich gesci. Po komunálních volbách v roce 2014 v Ostravě vytvořili koalici vítězné hnutí ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL, avšak přibližně rok od voleb koalice skončila a ANO 2011 se dohodlo s hnutím Ostravak, které ČSSD v koalici nahradilo.

V roce 2011 byly provedeny investice do porodních sálů a rekonstrukce dětských oddělení (viz reportáž.) Nová hemodialýza a některé jiné zařízení v Městské nemocnici Ostrava (MNO) byly slavnostně představeny 5. 6. 2013, rekonstrukce zasáhla (.pdf, str. 1) i zmíněné plicní oddělení. Podle náměstkyně primátora Piperkové šlo v případě hemodialýzy o investici přes 100 mil. Kč. Pokud jde ovšem o celkovou částku investic v letech 2010-2015, zprávy o hospodaření nabízí město Ostrava pouze od roku 2013, celková částka tak pro nás není zjistitelná.

Co se týče změn na chirurgickém oddělení, ty jsou radnicí plánovány dlouhodobě, a to i poté, co v roce 2015 došlo v koalici k nahrazení ČSSD hnutím Ostravak. Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2016 bylo schváleno (.pdf, str. 36) usnesení schvalující (.pdf, str. 16-17) přípravu realizace investiční akce nazvané "Zajištění vypracování projektových dokumentací na rekonstrukci celého chirurgického oddělení a oddělení ARO v monobloku E2 – E4." Výhled podle zastupitelů sahá až do roku 2030. "Staré" vedení radnice však hovořilo už o nejbližších letech, nicméně směrodatné usnesení padlo až po ukončení jejich působení. Šlo tak v jejich pojetí o spíše neformální výhled.

V roce 1993 byl zahájen tzv. Útlumový program, jehož cílem bylo ukončení nerentabilní těžby, revitalizace krajiny do původního stavu a zahlazení následků těžby. Konec programu je očekáván nejdříve v roce 2040 (.pdf, str. 1-2). V Ostravě ale byla těžba černého uhlí definitivně ukončena již 30. června 1994.

Co se týče zmíněné 15% míry nezaměstnanosti, časové řady Českého statistického úřadu (ČSÚ) tento údaj nepotvrzují, respektive pro 90. léta nejsou informace o nezaměstnanosti v obcích dostupné. ČSÚ zveřejňuje tato data až od roku 2005. Podle informací uvedených v odborném článku (.pdf), za kterým stojí akademici Univerzity Karlovy, ale mezi lety 1999 a 2005 dosáhla nezaměstnanost v Ostravě až 17,3 %. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Srby jako pravdivý. Co se týče míry nezaměstnanosti v Ostravě, databáze Ministerstva práce a sociálních věcí uvádí pro Ostravu k srpnu 2018 hodnotu 5,8 %.

Ke konci června se v Polsku letos otrávilo syntetickými drogami 1942 lidí. Nejvíce otrávených bylo ve Slezském a Lodžském vojvodství, která leží blízko českých hranic a Ostravy (viz obrázek).

Syntetické drogy se často vyrábějí z legálně dovážených látek. V Polsku, kde je trh s těmito drogami podstatně větší, byla však látka, ze které se syntetická marihuana vyráběla, nedávno zakázána. Podle Jindřicha Vobořila, bývalého národního protidrogového koordinátora, proto existuje předpoklad, že se tyto látky budou šířit i do České republiky.

Oficiální zdroje však orientaci na Polsko zatím nezmiňují. Dne 12. září 2018 řekl (čas 33:00) ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel, že nedokáže říct, přes jaký stát se k nám tyto drogy dostaly. Ví pouze, že jsou původem z Indie nebo Číny. O Polsku se nemluví ani v tiskových zprávách Policie ČR.

Zmínku o Polsku najdeme pouze v souvislosti s obecnou problematikou syntetických drog, a to ve výroční zprávě (.pdf, str. 44) Národní protidrogové centrály za rok 2017: „Dalším typickým rysem této trestné činnosti jsou osoby pachatelů i uživatelů, kteří se zpravidla rekrutují ze zemí, kde NSD (nové syntetické drogy, pozn. Demagog.cz) představují mnohem větší drogový problém, než na území ČR (např. Ruská federace, Polsko nebo Maďarsko). S tím souvisí i výskyt NSD na území ČR, kdy se zpravidla objevují v lokalitách s velkou koncentrací těchto národností jako je např. Praha nebo Moravskoslezský kraj."

Zdroj: Česká televize

V červenci 2011 byl úspěšně dokončen projekt "Zateplení dětského pavilonu Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace." Od dubna 2011 byla vyměněna okna a byla zateplena budova dětského pavilonu.

V listopadu roku 2012 se otevřel nově zrekonstruvaný pavilon, kam se přestěhovalo plicní oddělení nemocnice.

V červnu 2013 se po celkové rekonstrukci slavnostně otevřela dvě nová oddělení – Nefrologické a hemodialyzační centrum a Oddělení centrální sterilizace.

Dále od března roku 2015 probíhaly (.pdf, s. 1) v areálu Městské ostravské nemocnice stavební práce v rámci projektu "Energetické úspory MNO I." Rekonstrukcí prošlo deset budov a jednalo se o výměnu oken a zateplení budov a střech.

V období 2014–2015 byla také dokončena řada opatření přinášející energetické úspory a naplňující akční plán pro udržitelnou energii. Jedním z projektů byl právě soubor opatření "Energetické úspory Městské nemocnice Ostrava" – zateplení konstrukce 8 budov v areálu městské nemocnice (již výše zmíněný projekt). U projektů byly provedeny energetické audity, tvořící podklad pro vykázané úspory energie i snížení produkce CO2. Dle dostupných informací:

"Potenciál celkové energetické úspory, dosažený v rámci výše uvedených souborů opatření tvoří 27 tis. GJ/rok, což odpovídá přibližně snížení produkce CO2 minimálně o 2,1 tis. t/rok."