STAN

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na slova moderátora, který popisoval, jak vláda dříve odůvodňovala původní plán na 14% navýšení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Zástupci vlády se konkrétně odvolávali na to, že k této změně (.docx) musí dojít kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z května 2024. Jak ale moderátor zmiňuje, proti takové argumentaci se Ústavní soud ohradil a zdůraznil, že ve svém rozhodnutí za protiústavní označil jen loni prosazené snížení platů soudců, nikoli výpočet platů poslanců. Vít Rakušan vládní argumentaci obhajuje a říká, že výklad byl vždy takový, že se platy poslanců a senátorů odvozují od platů soudců.

Přímé navázání platů platí od roku 2024

V rámci konsolidačního balíčku navrhla Fialova vláda v roce 2023 zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů. Počítala přitom s tím, že se platová základna, ze které se platy vypočítávají, sníží o 6 %.

V roce 2023, před prosazením této změny, zákon stanovoval, že platová základna pro soudce odpovídá vždy 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů, včetně poslanců, senátorů, členů vlády atd., platová základna činila 2,5násobek průměrné mzdy za předminulý rok. V přepočtu tak dosahovala 83,3 % platové základny soudců, obě dvě základny ale byly v zákoně stanoveny odděleně.

Na podzim 2023 Fialův kabinet konsolidační balíček prosadil a zavedl tak již zmíněné snížení platové základny o 6 %. Zároveň přímo navázal výpočet platu poslanců na výpočet platu soudců. Od ledna 2024 se tak pro soudce základna snížila na 2,822násobek průměrné mzdy (.pdf, str. 61–62, 433 z 1312). U ostatních ústavních činitelů je to nově „83,3 % platové základny“ soudců.

Rozhodnutí Ústavního soudu a reakce vlády

Kvůli této změně byla nakonec platová základna soudců nižší, než by měla být podle dřívějších pravidel z roku 2023, konkrétně zůstala pod hranicí 114 tisíc korun. Ústavní soud ale v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci dostatečně nevysvětlili nutnost snížení „platové základny soudcovských platů“ a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, že se od ledna 2025 musí ze zákona vyškrtnout zmínka o „2,822 násobku“ průměrné mzdy (.pdf, str. 1).

Poslanecká sněmovna tak na základě tohoto rozhodnutí musí jednat o novém způsobu výpočtu, aby bylo možné určit platy ústavních činitelů pro příští rok. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v této souvislosti v září představil návrh novely (.docx), podle kterého měla od ledna 2025 platová základna soudců opět odpovídat 3násobku průměrné mzdy za předminulý rok. U ostatních ústavních činitelů návrh počítal se zachováním platové základny ve výši 83,3 % základny soudců (.docx, str. 4). To by přitom znamenalo, že by se platy poslanců a senátorů zvýšily v příštím roce téměř o 14 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto úpravu skutečně označovalo za jediné možné řešení (.docx, str. 4) vzhledem k tomu, že Ústavní soud nařídil zrušit dosavadní výpočet platů soudců. Na to vzápětí reagovala řada ústavních právníků, kteří uváděli, že rozhodnutí soudu nesouvisí se zvyšováním platů politiků. To potvrdila i mluvčí Ústavního soudu, podle níž soud rozhodoval pouze o platech soudců, a ústavností snížení platů u politiků se nijak nezabýval. Po této kritice i po kritice opozice a odborů následně ministr Jurečka přišel s návrhem, že se platy ústavních činitelů zvýší „jen“ o 6,9 %.

Proměnlivý poměr platů v minulosti

Přestože konsolidační balíček z roku 2023 zavedl doslovné provázání platů poslanců s platy soudců (.pdf, str. 172 z 502), v minulosti platové základny provázané nebyly a jejich poměr se navíc různě měnil. Příkladem je zejména novela z roku 2014. Ta platovou základnu soudců stanovila na 3násobek průměrné mzdy (tehdy ještě mzdy v nepodnikatelské sféře), základnu ostatních ústavních činitelů ale v letech 2015 až 2018 postupně zvyšovala z 2,25násobku až na 2,5násobek průměrné mzdy.

V roce 2015 tak například platová základna poslanců v přepočtu odpovídala 75 % platové základny soudců, o rok později 78 %. Na 83,3 % se dostala až v roce 2018.

Ústavní soud již v minulosti zrušil některá ustanovení, která se v zákoně snažila snížit platy soudců (.pdf, .pdf, str. 3 z 22). V roce 2010 například zrušil snížení u platů soudců, ale v platnosti jej nechal u ostatních ústavních činitelů, čímž se také ve výsledku změnil poměr mezi platy těchto dvou skupin. Dostupné nálezy Ústavního soudu týkající se zákona o platech ústavních činitelů neukazují, že by se soud někdy zabýval tím, jestli jsou na sebe platy soudců a poslanců navázané.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2023 prosadila snížení platové základny soudců na 2,822násobek průměrné mzdy za rok 2022. Spolu s tím od ledna 2024 platí ustanovení, podle kterého se nově od soudcovské platové základny odvozuje základna ostatních ústavních činitelů, např. poslanců, senátorů, členů vlády atp. Do té doby zákon obě základny stanovoval samostatně, poměr mezi nimi se navíc v minulosti různě měnil.

Ústavní soud již dříve zrušil některá ustanovení, kterými se minulé vlády snažily snížit platy soudců. V roce 2010 například zrušil snížení platů soudců, ale v platnosti nechal stejné snížení platů poslanců. Ani tehdy tak nerozhodl, že by se platy poslanců musely odvíjet od platů soudců a zachovávat stejný poměr. Letos v květnu Ústavní soud s platností od roku 2025 zrušil i současné nastavení platové základny soudců. Podle jeho pozdějšího vyjádření ale toto rozhodnutí neznamená, že se při zvýšení platů soudců musí zvyšovat platy poslanců. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan v kontextu výroku mluví o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v prosinci 2023. Domnívá se, že by se měla zpřísnit legislativa pro vlastnictví zbraní s tlumiči, což by dle něj napomohlo v budoucnu podobným tragédiím zabránit. Dodává, že resort předložil návrh, který by vlastnictví zbraní zpřísnil a opozice následně předložila pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo tyto změny z návrhu odstranit.

Střelné zbraně a legislativní změny

Již na konci ledna letošního roku schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o zbraních a střelivu. Na základě tohoto zákona se budou policii hlásit podezřelé nákupy zbraní a střeliva, například v případě nestandardního množství. Tento návrh zákona měla v plánu Sněmovna projednat i bez ohledu na střelbu na Filozofické fakultě – vláda jej schválila už v květnu 2023 (.pdf) a poslancům předložila v červnu stejného roku. Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2026.

Poslanecká sněmovna poté projednávala dva vládní návrhy novel zbraňové legislativy, které připravilo Ministerstvo vnitra. Návrh novely zákona o střelných zbraních, kterou Fialova vláda představila v reakci na střelbu na FF UK, předložil resort Sněmovně v dubnu 2024 a jde o sněmovní tisk 689. Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru čekal na třetí čtení. Schválení této novely by znamenalo, že by prodejci zbraní a střeliva museli podezřelé nákupy hlásit dříve, než od roku 2026. Tento návrh tlumiče vůbec nezmiňuje (.pdf).

Druhý návrh, který upravuje celkem 24 zákonů, resort vnitra představil už v září 2023. Jeho vznik konkrétně souvisel se starším plánem na implementaci unijní směrnice o zbraních z roku 2017 (.pdf). Po připomínkovém řízení, které skončilo v říjnu 2023, Fialův kabinet tento návrh nakonec předložil Sněmovně v květnu 2024, jako sněmovní tisk s číslem 695. Ke dni vysílání rozhovoru v dolní komoře prošel pouze prvním čtením. K tlumičům uvádí, že „nově nebudou tlumiče hluku výstřelu považovány za zbraně, ale za regulované součásti zbraní“ (.pdf, str. 71 z 244). V návrhu dále stojí, že tlumiče budou spadat pod obdobnou regulaci jako zbraně kategorie R4, pro které je třeba mít zbrojní oprávnění nebo licenci.

Pozměňovací návrhy

Právě k tisku 695 Ministerstvo vnitra připravilo pozměňovací návrh, který by zakázal používání tlumičů u krátkých zbraní. Na konci září (.pdf, str. 5) se tímto návrhem (.pdf, str. 21–25) resortu vnitra zabýval sněmovní Výbor pro bezpečnost, při hlasování ho ale tehdy výbor zamítl (.pdf, str. 6). Až po námi ověřovaném rozhovoru nakonec stejný návrh (.doc) ve Sněmovně předložila skupina poslanců z vládních stran, mezi kterými byl i ministr vnitra Vít Rakušan. Konkrétně by podle návrhu tlumiče pro krátké zbraně byly přesunuty do kategorie R1 (str. 2), které můžou mít pouze držitelé zbrojních licencí (.pdf, str. 2).

K tomuto sněmovnímu tisku podali pozměňovací návrhy také opoziční poslanci. Ani jeden z nich se ale tlumiči nezabývá (.docx, .docx, .docx, .docx). Návrh podaný Pavlem Růžičkou a dalšími poslanci z hnutí ANO pouze reaguje na dřívější a neprosazené pozměňovací návrhy k tisku 689 přímo navázaného na střelbu na FF UK (.docx, str. 6). Tehdy Pavel Růžička a další dva poslanci ANO spolu s ministryní obrany Janou Černochovou navrhli, aby se zpřesnily některé formulace, např. o hlášení podezřelých nákupů zbraní (.pdf, str. 3 z 22, .docx, str. 2). Jejich návrh chtěl také zmírnit ustanovení, podle kterého by policie mohla vstupovat do obydlí „nebezpečných“ osob jen na základě předpokladu, že vlastní volně prodejnou (např. plynovou) zbraň kategorie D. Tento a ani další opoziční pozměňovací návrhy k tisku 695 ale ustanovení o tlumičích nijak neupravují (.pdf).

Závěr

Ministerstvo vnitra opravdu připravilo pozměňovací návrh, který by zakázal používání tlumičů u krátkých zbraní. Skupina poslanců jej poté předložila ke sněmovnímu tisku 695. Opoziční poslanci ovšem nepředložili návrh, který by měl za cíl tuto právní úpravu tlumičů zrušit. Výrok ministra vnitra tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan se v rozhovoru vyjadřuje ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a uvádí, že při hodnocení práce policie vychází ze závěrů Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a z šetření vnitřní kontroly. Nově bude také vycházet ze závěrů vyšetřovací komise, jejíž vytvoření navrhlo opoziční hnutí ANO.

Vznik vyšetřovací komise

Hnutí ANO o vznik sněmovní vyšetřovací komise k zásahu u střelby na FF UK usilovalo od února 2024, kdy se poslanec Jan Richter (ANO) návrh na její zřízení pokusil zařadit na jednání Sněmovny. Vládní strany však projednání bodu nepodpořily, jelikož vznik komise považovaly za předčasný. Návrh znovu předložila poslankyně Alena Schillerová (ANO) v červnu (.pdf) a Sněmovna ho tentokrát schválila na mimořádné schůzi. Ze 141 přítomných poslanců jich pro návrh hlasovalo 132, mezi nimi i Vít Rakušan. Zbytek poslanců se zdržel.

Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě tak vznikla v červnu 2024 (.docx). Skládá se z deseti členů Poslanecké sněmovny, přičemž po dvou zástupcích v ní mají kluby ANO, ODS a STAN a po jednom KDU‑ČSL, SPD, TOP 09 a Piráti. Komise poprvé zasedla v červenci a v září vyslechla svědky, kteří byli při zásahu přítomni. Cílem komise je například připravit náměty legislativních změn pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky.

Závěr

Návrh na vytvoření vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nejprve neúspěšně ve Sněmovně předložilo hnutí ANO v únoru 2024. Znovu se o to pokusilo v červnu, kdy návrh prošel. Pro vytvoření komise hlasovala většina přítomných poslanců včetně Víta Rakušana. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan v reakci na dotaz ohledně střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 tvrdí, že vláda chce podobným tragédiím především předcházet. Z toho důvodu podle něj navrhla novelu, která by zpřísnila nakládání se zbraněmi už od 1. července 2024. Opoziční hnutí ANO a SPD ovšem dle jeho slov zrychlenému projednání novely zabránily.

Zpřísnění zbraňové legislativy

Již před tragédií na Filozofické fakultě prošel prvními dvěma čteními návrh zákona o zbraních a střelivu, který Sněmovna následně v lednu 2024 schválila. Nový zákon zkracuje lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti z deseti na pět let a dává možnost policii nařídit tuto prohlídku kdykoliv. Ošetřující lékař bude mít nově přístup do centrálního registru zbraní a možnost ověřit si, jestli má jeho pacient zbrojní průkaz. Pokud by lékař zjistil, že jeho pacient trpí nemocí nebo stavem, který omezuje jeho zdravotní způsobilost, má povinnost to oznámit policii.

Zákon také sníží počet druhů zbrojního průkazu z pěti na dva a nahradí papírové zbrojní průkazy elektronickými oprávněními. Prodejcům zbraní dává povinnost hlásit podezřelé nákupy. Navzdory nesouhlasu Ministerstva vnitra poslanci vložili do novely i ustanovení, že „právo nabývat, držet a nosit zbraně je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“.

Některé občanské iniciativy a organizace i někteří politici upozorňují, že české zákony regulující přístup ke zbraním jsou podle nich stále moc benevolentní. Kritizují například nedostatečné ověřování motivu pořízení zbraně nebo absenci pravidelných psychotestů pro držitele zbraní.

Zrychlené projednání zbraňové legislativy

Výše zmíněný návrh zákona definitivně prošel legislativním procesem na jaře 2024 a má nabýt účinnosti 1. ledna 2026. Hnutí ANO se pokusilo prosadit dřívější nabytí účinnosti, a to už od 1. ledna 2025, jeho návrh (.docx) ale poslanci neschválili. Ministr vnitra Rakušan argumentoval tím, že je účinnost navázána na digitalizaci centrálního zbraňového registru a propojení se zdravotní evidencí, a bude tak potřeba dostatek času na otestování systému. Uvedl ale, že se některá opatření pokusí zavést ještě během roku 2024 dílčí novelou.

Ministerstvo vnitra následně v dubnu 2024 Poslanecké sněmovně předložilo návrh novely, která měla přijetí dvou opatření zákona o zbraních a střelivu uspíšit. Jedná se konkrétně o povinnost prodejců zbraní hlásit policii podezřelé nákupy zbraní a rozšíření možnosti policie zabavit zbraně v případě podezření, že dotyčný majitel představuje nebezpečí (.pdf, str. 3 z 22). Novela měla původně nabýt účinnosti 1. července 2024 (str. 4 z 22).

Vít Rakušan navrhl Sněmovně projednání návrhu této novely ve zrychleném režimu, v jehož rámci by s ní poslanci mohli souhlasit už v prvním čtení. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ovšem jménem klubů hnutí ANO a  hnutí SPD tuto možnost vetovala. Argumentovala tím, že debata na plénu dolní komory by se týkala kolize dvou ústavně chráněných hodnot – práva státu chránit své občany a základní občanské svobody. Z tohoto důvodu se podle Schillerové oba opoziční kluby shodly, že k projednání novely je třeba dostatek času. Návrh tak nakonec prošel standardním prvním a druhým čtením a ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru čekal na třetí čtení.

Závěr

Ministerstvo vnitra předložilo návrh novely zavádějící povinnost prodejců zbraní neprodleně hlásit podezřelé nákupy a zároveň rozšiřující pravomoci policie zabavit zbraň držiteli při podezření, že může být nebezpečný. Novela měla původně nabýt účinnosti 1. července 2024, a Ministerstvo vnitra ji proto Sněmovně navrhlo projednat ve zrychleném režimu. Opoziční kluby ANO a SPD ovšem toto urychlené projednání vetovaly, a novela tedy musí projít běžným legislativním procesem. Výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Plánovanou výstavbu gymnázia ve středočeských Černošicích zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo (.pdf, str. 63) 30. října 2023. V hlasování o této otázce se pro výstavbu vyslovilo (video, čas 3:46:14) 42 z 50 přítomných zastupitelů. Zbylých osm zastupitelů, tedy všichni přítomní zástupci hnutí ANO, se hlasování zdrželo.

Při projednávání návrhu vystoupila (.pdf, str. 55–62) také zastupitelka za ANO Irena Bartoňová Pálková, která je zároveň členkou Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Mimo jiné k otázce výstavby gymnázia v Černošicích uvedla, že z její strany „to je podpora se vším všudy“.

Bartoňová Pálková ale kromě vyjádření podpory projektu nového gymnázia mluvila (.pdf, str. 55–62) také o předcházejícím jednání Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost. Dne 3. října 2023 totiž výbor jednal (.docx, str. 7) právě o výstavbě gymnázia, Bartoňová Pálková i další člen hnutí ANO se ale zdrželi, a výbor tak podporu nového gymnázia neschválil. Zastupitelka svůj postoj vysvětlovala (.pdf, str. 55) následovně: „My jsme byli ty dva hlasy, které se zdržely. Dopředu deklaruji, a říkala jsem to i na výboru, že to není o tom, že bychom nechtěli stavět to gymnázium.“ Podle Bartoňové Pálkové členové nedostali potřebné materiály včas a kompletní, proto se údajně zástupci hnutí ANO při hlasování výboru zdrželi, ačkoliv se stavbou jako takovou souhlasí.

Zástupci hnutí ANO ve Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost podle zastupitelky Bartoňové Pálkové výstavbu gymnázia v Černošicích podporují. I přesto se při výsledném hlasování krajského zastupitelstva všichni přítomní zástupci hnutí ANO zdrželi. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jako součást základní školy v Sulicích letos skutečně vzniklo čtyřleté gymnázium, které v nové budově školy začalo fungovat od září. Do jeho jediné třídy škola plánovala přijmout cca 25 studentů. Na webu samotného gymnázia jsou aktuality pro nové žáky a další informace jsou dostupné na jeho instagramu. Školu zřizuje obec Sulice a je rovněž uvedena na portálu České školní inspekce.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje konkrétně zmiňovali, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem.

Letos v září schválili radní Středočeského kraje výsledek výběrového řízení, v němž se rozhodovalo o firmě, která vypracuje projektovou dokumentaci na rozšíření gymnázia v Berouně (.pdf, str. 7–8). Kraj počítá s tím, že po dokončení dokumentace se v roce 2026 začne stavět přístavba s deseti učebnami.

V případě gymnázia v Hostivici krajští radní v lednu 2024 schválili smlouvu s dodavatelem, který postaví nástavbu budovy. Stavební práce, které by měly přinést šest nových učeben, začaly letos v únoru. Jejich dokončení se plánuje na rok 2025.

Gymnázium v Hostivici se tedy v současné době rozšiřuje a u gymnázia v Berouně Středočeský kraj začal s přípravami projektové dokumentace na vybudování přístavby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petra Pecková v debatě mluví o středních školách ve Středočeském kraji a v hlavním městě Praze. Seznam škol v těchto regionech je možné najít v Rejstříku škol, který spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Praha

Obory, které patří do kategorie zemědělství a lesnictví, se podle zmíněného rejstříku v Praze vyučují na celkem osmi středních školách. Žádná z nich ale nenabízí obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání, které běžně patří do nabídky typických zemědělských škol. Žádná z uvedených škol se také sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu, pouze jedna se prezentuje jako „střední zahradnická škola“.

Na pěti z těchto osmi škol je možné studovat obory Zahradnictví, Zahradnické práce nebo Zahradnická výroba. Rejstřík mezi ně řadí i Střední odborné učiliště v Nuslích, které vzdělává odsouzené ve výkonu trestu, a také speciální Odborné učiliště pro žáky s více vadami.

Na zbývajících třech pražských středních školách, na kterých se podle rejstříku vyučují zemědělské obory, lze studovat chovatelství, chovatelství cizokrajných zvířat a v posledním případě opravářství zemědělských strojů.

Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji je naopak nejméně pět klasických zemědělských středních škol, které mají v nabídce obory Zemědělec – farmář či Agropodnikání. Kromě toho je zde také lesnická škola na Křivoklátě.

Dalších devatenáct škol podle rejstříku nabízí zahradnické obory, studium chovatelství nebo opravářství zemědělských strojů.

Závěr

V Praze sice mohou žáci na několika středních školách studovat zahradnické či chovatelské obory, žádná z těchto škol se ale sama neoznačuje přímo za zemědělskou školu. Ani jedna z nich také v nabídce nemá obor Zemědělec – farmář nebo Agropodnikání. Tyto obory se naopak vyučují na klasických zemědělských školách ve Středočeském kraji, kterých je v tomto regionu nejméně pět. Nachází se zde i střední lesnická škola na Křivoklátě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje a lídryně kandidátky STAN Petra Pecková odpovídá na otázku, zda by kraj nemohl převést některé své pozemky a budovy do vlastnictví obcí za účelem zřízení škol. Petra Pecková uvádí, že Středočeský kraj postupně předává vhodné budovy obcím, ve kterých už začaly fungovat základní školy. Jako příklad uvádí základní školu ve Středoklukách a školy v Příbrami a Českém Brodě.

Rozšíření škol ve Středočeském kraji

Středočeský kraj prodal v roce 2024 obci Středokluky areál bývalé střední školy, takzvané Kubrovy školy (.pdf, str. 3). Obec si již od roku 2021 část areálu pronajímala a od roku 2022 v něm provozovala druhý stupeň ZŠ Středokluky. Ke vzniku nové základní školy ve Středoklukách ve volebním období 2020 až 2024 nedošlo, tamní základní škola ale od roku 2022 využívá budovu bývalé Kubrovy školy. Petra Pecková tedy nepřesně mluví o vzniku již existující školy. Je nicméně pravda, že uvedený prostor se nově využívá jako základní škola.

V březnu 2023 prodal Středočeský kraj městu Český Brod areál bývalé zemědělské školy v části Liblice. Město plánovalo v areálu zřídit nové učebny Střední školy managementu a grafiky a později také novou ZŠ a MŠ. V říjnu 2023 obec zkolaudovala nové učebny SŠ managementu a grafiky (.pdf, str. 11), čímž se zvýšila kapacita školy (str. 3). V Českém Brodu se připravuje rovněž výstavba nového pavilonu ZŠ Žitomírská, která má rozšířit její celkovou kapacitu (.pdf, str. 23). Stavba má být podle starosty města Tomáše Klineckého dokončená v roce 2025.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít žádné informace o rozšíření kapacity škol v Příbrami, k čemuž mělo podle Peckové dojít ve volebním období 2020–2024. V plánu je pouze vybudování nových tříd a zázemí pro učitele v rámci půdní vestavby v ZŠ Březové Hory (.pdf, str. 43). V daném volebním období došlo v Příbrami rovněž ke sloučení dvou krajem zřizovaných gymnázií: Gymnázia Příbram a Gymnázia pod Svatou Horou. Podle vyjádření odboru školství Středočeského kraje pro Demagog.cz tak došlo k uvolnění prostor, které nově začala využívat Základní škola pod Svatou Horou. Ta „má díky tomu prostory pro zajištění výuky žáků z okolních obcí“. V Příbrami tedy nedošlo k převedení krajské budovy městu, díky sloučení krajských gymnázií se ale podařilo uvolnit prostory pro rozšíření kapacity základní školy.

Závěr

Středočeský kraj ve volebním období 2020–2024 skutečně přispěl k rozšíření některých základních škol. Kraj pronajal a později prodal základní škole ve Středoklukách budovu bývalé střední školy a základní škola může díky tomu využívat pro výuku na 2. stupni nové prostory. V budově bývalé Kubrovy školy tak skutečně vznikla, respektive začala fungovat, základní škola. V Českém Brodě již došlo díky prodeji budovy bývalé zemědělské školy k rozšíření kapacity střední školy a město plánuje zřídit v areálu i základní školu. V Příbrami se sloučila dvě krajská gymnázia a díky tomu se uvolnily prostory pro rozšíření kapacity ZŠ pod Svatou Horou. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jedním z cílů infrastrukturního fondu, který hejtmanka Petra Pecková (STAN) v debatě zmiňuje, je snížit finanční zátěž obcí a měst při realizaci projektů v oblasti školství. Středočeský kraj od roku 2017 (.pdf, str. 10–11) umožňuje zájemcům čerpat z tohoto fondu podporu ve výši až 10 milionů korun (.pdf, str. 3).

V případě oblasti školství fond poskytuje dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných kapacit škol. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ (.pdf, str. 10), druhý je určen jen na rozvoj základních škol.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které na projekty fond nakonec skutečně vyplatil, tak mohou být ve výsledku nižší než právě navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma poslal redakci Demagog.cz přehled, který ukazuje, že od roku 2017 bylo z fondu mateřským školám poskytnuto necelých 87 milionů korun.

Ze srovnání poskytnutých dat a údajů na webu Středočeského kraje vyplývá, že v přehledu jsou započítány pouze dotace, které kraj poskytl přímo mateřským školám – nikoliv institucím, které fungují jako ZŠ a MŠ zároveň. Výsledná částka tak může být ještě o něco vyšší (.pdf, .pdf). V roce 2022 totiž například na tyto projekty kombinovaných základních a mateřských škol putovalo 12 milionů Kč.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dokumentech k dotačnímu programu Středočeský kraj uvádí, že na rok 2024 je na podporu základních a mateřských škol dohromady vyčleněno dalších 50 milionů korun (str. 2). Mateřské školy tak mohou z této částky získat další prostředky. Doplňme, že MŠ, které fungují samostatně, dosud z fondu čerpaly 15,8 % celkové poskytnuté částky, zbytek připadl základním školám nebo kombinovaným ZŠ a MŠ.

Závěr

Ze získaných dat vyplývá, že v letech 2017 až 2023 poskytl Středočeský kraj z infrastrukturního fondu mateřským školám necelých 87 milionů korun. Tato částka se pohybuje lehce mimo naši 10% hranici tolerance, nejméně dalších 12 milionů Kč ovšem putovalo z fondu na projekty kombinovaných mateřských a základních škol. Mateřské školy také mohou v roce 2024 čerpat ještě další prostředky z 50milionového balíčku, který fond vyhradil dohromady na podporu mateřských a základních škol. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.