TOP 09

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Pro kontext uveďme, že se v rozhovoru (video, čas 10:55) řešilo zjištění Hospodářských novin, podle kterého si Česko mohlo přes Evropskou unii zajistit větší dodávky vakcín proti covidu-19. Rozhodlo se ale ušetřit a zamluvilo si celkově jen 81,1 % z celkového množství vakcín, které pro ČR u výrobců zajistila Evropská komise. Podle HN vláda totiž od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson neobjednala ani polovinu toho, co mohla.

Do konce června letošního roku si tak Česko zajistilo dodávky, které stačí jen pro naočkování 44 % dospělých obyvatel. Menší počet vakcín v přepočtu na počet obyvatel si podle dokumentu, který mají k dispozici Hospodářské noviny, objednalo jen Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšsko. Hospodářské noviny se odvolávají na dokument o objednávkách, jehož pravost podle deníku potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním.

„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ odůvodnilo své rozhodnutí Hospodářským novinám Ministerstvo zdravotnictví. Pro úplnost doplňme, že před Janem Blatným funkci ministra zdravotnictví zastávali Roman Prymula a Adam Vojtěch.

Poslanec Dominik Feri dále mluví také o tom, že se ke smlouvám o nákupu vakcín dostal i on jako člen opozice a že jsou zveřejněny v Registru smluv. V Registru smluv jsou veřejně dostupné smlouvy na objednávky vakcín pro ČR od společností Pfizer/BioNTech (.pdf), Moderna (.pdf) a AstraZeneca (.pdf). Nicméně, smlouva se společností Johnson & Johnson, o níž píšou HN, v Registru zveřejněná do dne rozhovoru 23. března nebyla.

Co se týče informací o množství dodávek, ve smlouvě se společnostmi Pfizer/BioNTech (.pdf, str. 1) se uvádí, že si Česká republika objednává celou část dávek vakcín, která jí připadá na základě smlouvy uzavřené Evropskou komisí. Konkrétní množství dohodnutých dodávek je nicméně začerněné (.pdf, str. 2).

Od společnosti Moderna (.pdf) si Česká republika objednala také celou část vakcín, na kterou má nárok, nicméně konkrétní množství dohodnutých dodávek se v této smlouvě rovněž nikde nezmiňuje.

V případě vakcíny od společnosti AstraZeneca se Česká republika zavazuje (.pdf, str. 2) koupit množství vakcín dohodnuté v rámci předběžné kupní smlouvy. Toto množství ale ani zde není uvedeno.

Co se pak týká předběžných kupních smluv, státy Evropské unie se dohodly na společném postupu při nákupu a obstarávání vakcín. Evropská komise tak vyjednávala celkově se šesti firmami (a předběžně také s dalšími dvěma), které se zabývají vývojem vakcín proti covidu-19, v rámci své očkovací strategie.

Uveďme, že cílem této strategie je zajištění kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny a její rychlé dostupnosti a zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU. Dodávky vakcín by měly být v EU distribuovány podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Nicméně, kupní smlouvy mezi Evropskou komisí a jednotlivými dodavateli, ze kterých vyplývá množství vakcín přidělených pro jednotlivé země, mají důvěrný charakter.

Firma Pfizer je jedna ze společností, která spolu s firmou BioNTech vyrábí vakcínu proti covidu-19. Dne 21. prosince 2020 byla jejich očkovací látka schválena Evropskou komisí a mohla být uvedena na evropský trh. V České republice se jí začalo očkovat 27. prosince 2020.

Uvedená očkovací látka, která nese označení Comirnaty (.pdf), je založena na technologii mRNA. To znamená, že vakcína obsahuje tzv. messenger RNA (někdy popisovanou také jako „poslíček“), jež nese informace s pokynem pro lidské buňky, aby začaly vytvářet tzv. spike protein. Imunitní systém očkované osoby poté tento spike protein rozpozná jako cizorodý a reaguje tvorbou protilátek. Ty později chrání očkovanou osobu v případě, že se setká se skutečným koronavirem SARS-CoV-2, jelikož imunitní systém již tento virus pozná a začne se bránit. (Přehledný výklad o fungování mRNA vakcín lze najít např. ve videu ČT24.)

Dodejme, že toto očkování nedokáže vyvolat onemocnění covid-19, jelikož neobsahuje samotný koronavirus, jak vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv i Ministerstvo zdravotnictví (.pdf).

Dále je důležité zmínit, že vakcína Pfizer/BioNTech je dvoudávková a plnou deklarovanou ochranu tak očkovaní lidé získají až 1–2 týdny po aplikování obou dávek (.pdf). Dle původních informací měla být druhá dávka této vakcíny podávána s odstupem „nejméně 21 dní“ po dávce první. Na konci ledna však Evropská léková agentura zveřejnila zprávu, podle níž se toto doporučení změnilo výslovně na „3 týdny po první dávce“ (.pdf, str. 2).

V polovině března nicméně část odborníků přišla s návrhem na prodloužení intervalu mezi jednotlivými dávkami. Podle České vakcinologické společnosti a jejího předsedy Romana Chlíbka by se tento interval mohl prodloužit až o dvojnásobek, tedy na 42 dní. Prodloužení tohoto intervalu je podporováno i kanadskou studií, podle níž je i po očkování první dávkou účinnost vakcíny Comirnaty až 92 %. Díky tomuto kroku by bylo možné očkovat více lidí, jelikož by se nemusely ihned vyčlenit vakcíny pro druhou dávku. Informoval tak i premiér Andrej Babiš na svém Twitteru. 

Ministerstvo zdravotnictví bylo zprvu proti tomuto kroku. Ministr Blatný nejdříve 17. března uvedl, že by se problém jen odsunul a muselo by například dojít k přeregistrování až 180 tisíc lidí. Později však svůj názor přehodnotil. V úterý 23. března 2021 se tak Jan Blatný na twitterovém účtu Ministerstva zdravotnictví vyjádřil následovně: „Na prodloužení intervalu mezi 1. a 2. dávkou očkování se s odborníky shodneme. Musíme to ale udělat tak, aby to bylo maximálně vstřícné vůči lidem a zároveň technicky možné. Logistika vakcín není tak jednoduchá. O detailech budeme včas informovat.“

Ve svém výroku poslanec Dominik Feri (TOP 09) zmiňuje jako dvojnásobek intervalu mezi dávkami vakcíny Pfizer/BioNTech 40 dní. Ve skutečnosti ale někteří odborníci hovořili o 42 dnech. Rozdíl dvou dnů se však stále pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a proto výrok vyhodnotíme jako pravdivý.

Na 56. schůzi Poslanecké sněmovny, konané 9. července 2020, promluvil na téma strategie očkování například místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek. Ten ve své řeči opakovaně apeloval na Ministerstvo zdravotnictví, aby zahájilo kroky potřebné k přípravě očkování obyvatel. „Tedy když budeme od příštího roku očkovat, tak bychom měli mít nachystáno (…), jakým systémem plánujeme tady těch 6 milionů, 3 miliony, 5 milionů, 8 milionů, nevím, kolik to bude lidí, proočkovat. Toto by mělo být dobře nachystané, promyšlené.“

K poslanci Válkovi se přidal také Vít Rakušan (STAN), který navíc upozornil na nedostatečné informování ze strany vlády o přípravě vakcinace.

Jan Čižinský (za KDU-ČSL) k přímé odpovědi vyzýval Andreje Babiše či tehdejšího ministra zdravotnictví Vojtěcha: „(…) rád bych zopakoval svoji otázku, na kterou jsem nedostal odpověď od pana premiéra nebo od pana ministra, jak je na tom ten projekt očkování, jak jsme na tom s tou vakcínou.“

V hlasování pak opozice oficiálně vyzvala vládu, aby do 1. listopadu 2020 představila plán distribuce, nákupů a očkování populace proti covidu-19. Tento návrh byl však zamítnut.

Skotská vláda na svém oficiálním webu uvádí souhrn pokynů týkající se onemocnění covid-19. 28. března 2020 zde publikovala webovou stránku, na níž uvádí informace a rady pro včelaře. Nejdříve je obecně vyzývá, aby se především řídili pokyny vlády, dodržovali dvoumetrové odstupy od ostatních lidí a vyhýbali se shromažďování více než dvou osob.

V oblasti jejich profese je pak například žádá, aby se i nadále snažili pečovat o zvířata normálním způsobem. Ve včelíně by měli stále dbát na dodržování biologické bezpečnosti, neměli by sdílet včelařské vybavení s jinými včelaři apod. S ohledem na onemocnění covid-19 by si také měli po každém kontaktu se zvířetem umýt ruce.

O 3 dny dříve, tedy 25. března 2020, zveřejnila skotská vláda informaci o zřízení intervenčního finančního fondu pro mořský rybolov v celkové výši 23,5 milionů liber. Finanční podpora je určená pro rybářská plavidla o délce 12 metrů a méně. V úvodních informacích skotská vláda především slibuje, že platby budou co nejdříve provedeny přímo oprávněným rybářům. 17. dubna 2020 poté došlo k zahájení druhé vlny finanční podpory pro postižený mořský rybolov. Tentokrát v celkové výši 22,5 milionů liber, které mají směřovat pouze rybářům s plavidly o délce více než 12 metrů.

Na stránkách skotské vlády lze pak najít informace i pro ostatní odvětví průmyslu, turismu apod. Stejně jako návody a rady pro cestování, pro lidi se zdravotním postižením, jak se chovat v obchodech či rady pro oběti domácího násilí.

O volebním zákonu hovoří čl. 40 Ústavy České republiky: „K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.“ V rámci legislativního procesu je tak pro přijetí i změnu zákona o volbách do Parlamentu České republiky nutný výslovný souhlas obou komor.

Pro kontext dodejme, že 3. února 2021 Ústavní soud rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých částí zákona o volbách do Parlamentu ČR. Za neústavní byla například označena uzavírací klauzule pro koalice a byla zrušena D’Hondtova metoda přepočítávání hlasů na mandáty (dříve § 50 odst. 1 až 3). Nyní se tedy hledá nová podoba zákona o volbách do Parlamentu, na které by se shodli zákonodárci ve Sněmovně a v Senátu.

Dominik Feri ve výroku hovoří o návrhu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka na jednání Ústavně právního výboru (dále jen ÚPV). Jednání ÚPV se odehrálo 17. března 2021 (.pdf) a jedním z bodů programu (.pdf, str. 1) této 83. schůze bylo také jednání o vládním návrhu novely zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Návrh předsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka na zavedení dvou volebních obvodů lze zhlédnout na záznamu (video, čas 36:24–36:35) z 83. schůze ÚPV, na které navrhuje rozdělení volebních obvodů na dvě země, a to na Čechy a na Moravu se Slezskem. Radek Vondráček o svém návrhu informoval také na svém facebookovém profilu.

Doplňme, že vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o volbách do Parlamentu ČR (.pdf) 24. února 2021. Druhé čtení proběhlo v rámci 87. schůze Sněmovny ve čtvrtek 25. března.

Pro úplnost rovněž dodejme, že po konání rozhovoru Radek Vondráček předložil svůj návrh jako pozměňovací návrh (.docx), ve kterém stojí: „volby do Poslanecké sněmovny se konají ve dvou volebních zemích, a to volební zemi Čechy a volební zemi Morava a Slezsko“ (str. 3).

Evropská komise vyjednávala celkově se šesticí firem, které vyvíjely vakcínu proti covidu-19 v rámci své očkovací strategie. Uveďme, že cílem této strategie je zajištění kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny a její rychlé dostupnosti a zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU. Dalším z cílů je také zajistit, aby v zemích EU probíhaly přípravy, které souvisejí se zaváděním bezpečných a účinných očkovacích látek, především s důrazem na zabezpečení distribuce.

Evropská komise tak postupně začala uzavírat smlouvy s několika firmami na dodávky určitého počtu vakcín. Jako první se Evropská komise 14. srpna 2020 dohodla na nákupu 300 milionů dávek vakcíny u společnosti AstraZeneca. Smlouva také umožnila dokoupit dalších 100 milionů dávek, které se rozdělí poměrně podle počtu obyvatel. Dodejme, že teprve v prosinci 2020 byly zveřejněny výsledky třetí fáze klinických testů této vakcíny. Až po dokončení této třetí fáze – tedy fáze, kterou musí vývoj vakcíny projít předtím, než se očkování dostane k pacientům – pak 30. prosince vakcínu AstraZeneca schválila britská léková agentura.

Další společnost, která uzavřela dohodu s Evropskou komisí, byla Sanofi-GSK, a to 18. září 2020. Komise a Sanofi-GSK se mezi sebou dohodly na nákupu 300 milionů dávek vakcín, jakmile bude prokázaná bezpečnost této vakcíny. Doplňme, že v té době u této vakcíny probíhala první a druhá fáze klinického vývoje.

Třetí v pořadí byla společnost z koncernu Johnson & Johnson, se kterou se Evropská komise domluvila na nákupu 200 milionů dávek očkovací látky 8. října 2020. Opět až po prokázání bezpečnosti a účinnosti vakcíny. 

Čtvrtou smlouvu v pořadí Komise vyjednala se společností BioNTech-Pfizer dne 11. listopadu. Tato společnost se zároveň stala první společností, jejíž vakcína byla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Následně Evropská komise schválila udělení podmínečné registrace dne 21. prosince 2020. Prvotní nákup vakcíny byl 200 milionů dávek očkovací látky s možností nákupu dalších 100 milionů dávek.

Pátou společností, se kterou Evropská komise uzavřela smlouvu, byla společnost CureVac. S ní se dohodla 17. listopadu 2020 na koupi 225 milionů dávek a na možnosti dokoupení dalších až 180 milionů dávek očkovací látky.

Šestou společností, se kterou Evropská komise jednala, byla Moderna. Právě vakcína této společnosti se stala druhou vakcínou, které byla udělena podmínečná registrace Evropskou komisí. Ještě před tím, tedy 25. listopadu 2020, schválila Evropská komise smlouvu na nákup 80 milionů očkovacích dávek s možností dokoupení dalších 80 milionů dávek.

Dne 15. října 2020 vydala Evropská komise (EK) Evropskému parlamentu a Radě EU sdělení (.pdf), které se v české verzi nazývá Připravenost na strategie očkování a zavádění očkovacích látek proti COVID-19.

V tomto sdělení, přesněji v části pojmenované „Prvky účinných strategií očkování“, EK apeluje (str. 6–7) na členské státy: „Komise pracuje na tom, aby občanům EU zajistila přístup k bezpečným, účinným a vysoce kvalitním vakcínám proti COVID-19. Stejně tak důležité je nicméně i úspěšné nasazení a dostatečné využívání těchto vakcín. Členské státy by měly podniknout řadu přípravných kroků s cílem umožnit co nejefektivnější a nejcílenější zavádění, jakmile bude účinná očkovací látka k dispozici. (…) Členské státy by měly zajistit, že služby v oblasti očkování budou mít dostatečné zdroje k plnění svých úkolů, jak z hlediska kvalifikovaných pracovníků pro podávání očkovacích látek proti COVID-19, tak z hlediska dodávek nezbytného zdravotnického a ochranného vybavení. Pokud jde o potřebnou pracovní sílu, měly by členské státy již nyní uvažovat o programech náboru a odborné přípravy, do nichž by mohli být případně zapojeni studenti nebo zaměstnanci v důchodu.“

Ke splnění výše popsaných cílů EK navrhuje členským státům tato opatření, která by měly implementovat v průběhu posledních měsíců roku 2020:

Komise ve výše zmíněném textu nabádá členské státy k tomu, aby přijaly potřebná opatření. Přestože nelze hovořit o přímé výzvě, apel na členské státy je zřejmý. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 skutečně navrhuje úsporu ve výši necelých 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 1). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ten je nyní projednáván v Senátu. 

Hlavním důvodem vzniku pozměňovacího návrhu poslankyně Pekarové Adamové je změna původního znění vládního návrhu zákona upravujícím některé daňové zákony (.pdf) pozměňovacím návrhem Andreje Babiše (.docx). Tento návrh schválila Poslanecká sněmovna v noci na 20. listopadu a v jeho důsledku by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 9) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (.docx, str. 3, 9). Přesněji se jedná o sazbu 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a sazby 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna také schválila pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka (.docx), v jehož důsledku by mělo také dojít k výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Tento návrh zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka (.docx, str. 2) na úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok, tedy na 34 125 Kč. Uveďme, že v současnosti odpovídá sleva na poplatníka částce 24 840 Kč. Oba návrhy (poslanců Babiše a Ferjenčíka) ještě musí být schváleny Senátem a prezidentem republiky.

Kombinací výše zmiňovaných daňových úprav by se roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek příjmů tedy snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Mezi položkami, které jsou předmětem úspory, jsou pak zmiňované slevy na jízdné (.docx, str. 5) či výdaje státního aparátu. Zde návrh počítá s úsporami na platech zaměstnanců ministerstev a ostatních plateb za provedenou práci (.docx, str. 1–4) a na souvisejících výdajích. 

K úsporám 10 miliard Kč by také mělo dojít v položce Ministerstva zemědělství s názvem „Podpora agropotravinářského komplexu“ (.docx, str. 5). Ta zahrnuje především podpůrné programy a dotace (.pdf, str. 70–72). Uveďme, že dle informací Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v roce 2019 získaly dotaci i velké společnosti jako např. Agro Měřín Gabriela Večeři (dotace 93,4 milionů Kč) či Česká vejce Farms spadající do holdingu Agrofert (dotace 57 milionů Kč).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož Markéta Pekarová Adamová skutečně navrhuje úspory ve výši téměř 30 miliard Kč. Tyto peníze budou opravdu ušetřeny na slevách na jízdném, dotacích do zemědělství či výdajích státního aparátu.