Europoslankyně Markéta Gregorová naráží na slova Petra Macha ze stejné debaty. Mach podle ní řekl, že si není jistý, jaké činnosti společnost Voice of Europe vykonávala a zda jsou problematické. Gregorová uvádí, že společnost platila minimálně dva politiky z Alternativy pro Německo (AfD), čímž ilustruje, že činnost problematická byla.

Voice of Europe

Bezpečnostní informační služba (BIS) označila koncem března letošního roku firmu Voice of Europe i její web za součást ruské vlivové sítě, která se v evropských státech pokoušela získat vliv před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Podle BIS firmu řídil Viktor Volodymyrovyč Medvedčuk, ruský oligarcha s přímým napojením na Vladimira Putina.

Podle zjištění BIS Medvedčuk spolupracoval s Arťomem Marčevským, bývalým proruským politikem z Ukrajiny. Oba prostřednictvím své firmy poskytovali finance některým poslancům, kteří v Evropském parlamentu bránili podpoře Ukrajiny, a také jim přispívali na kampaň v nadcházejících volbách.

Ke dni vysíláni debaty byla známa jména dvou politiků, kterým Voice of Europe platila – jednalo se o europoslance Maxmiliana Kraha a poslance Petra Bystroně z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), kteří vedou kandidátní listinu strany v evropských volbách.

Podle nahrávek, které česká kontrarozvědka zprostředkovala členům sněmovní komise pro kontrolu BIS, převzal německý politik s českými kořeny Petr Bystroň od Voice of Europe 20 tisíc eur. Podle dostupných informací přijali ruské peníze i další politici z Německa, Francie, Polska, Belgie, Maďarska a Nizozemska. Jejich jména ovšem nebyla ke dni debaty zveřejněna.

Je vhodné uvést, že po uskutečnění ověřované debaty vyšlo najevo, že si Bystroň stěžoval na nominální hodnotu některých bankovek, které dostával. Krahův spolupracovník byl zase německou policí zadržen kvůli podezření ze špionáže pro Čínu, přesto Krah AfD do voleb povede.

Z českých politiků poskytli tomuto portálu v minulosti rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. Premiér Petr Fiala nicméně uvedl, že vláda nemá informace naznačující, že by peníze směřovaly i k nim.

Závěr

Z informací dostupných ke dni námi ověřované debaty vyplývá, že společnost Voice of Europe poskytovala finance poslanci Petru Bystroňovi a europoslanci Maxmilianu Krahovi, kteří jsou členy AfD. Výrok Markéty Gregorové proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra se vyjadřuje ke způsobu boje proti dezinformacím. V souvislosti s tím podotýká, že v případě války vypnutí dezinformačních webů považuje za správné, což se podle něj stalo před dvěma lety po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Vládní výzva

Fialova vláda 25. února 2022, tedy den po začátku invaze Ruska na Ukrajinu, vyzvala k přijetí kroků, které by vedly k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, jenž dle vládního usnesení „slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině“ (.pdf).

Patřičné kroky učinil správce tuzemské domény CZ.NIC, který po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokoval osm webů, které podle něj šíří dezinformace a ohrožovaly národní bezpečnost. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství (NCKO) poté žádalo, aby se zablokovalo ještě více webů, k čemuž CZ.NIC a také mobilní operátoři přistoupili. Velkou část webů s českou doménou CZ.NIC znovu zpřístupnil v květnu 2022 kvůli tomu, že v daný moment již podle něj nepředstavovaly bezprostřední bezpečnostní hrozbu.

Proti výzvě vlády a Vojenského zpravodajství se už v červnu 2022 vymezily některé neziskové organizace, které si u soudu stěžovaly na to, že blokace webů je nezákonná a jde proti principům právního státu. V dubnu 2024 ale Ústavní soud stížnost odmítl s tím, že se nejednalo o zásah státu, který k blokaci pouze nezávazně vyzval, a nešlo tak o vymahatelný příkaz.

Už dříve Ústavní soud odmítl obdobnou stížnost pražského advokáta. V březnu 2024 ale Městský soud v Praze vydal rozsudek, podle kterého byla blokace webu porušením zákona o svobodném přístupu k informacím, čímž řízení vrátil zpět obvodnímu soudu.

Závěr

Bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu byla skutečně zablokovaná řada webů, které byly označeny za dezinformační. Učinili tak správci domény a mobilní operátoři na základě doporučení vlády a žádosti Národního centra kybernetických operací. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Mach reaguje na dotaz, jestli by se Evropská unie měla sjednotit v boji proti vnějšímu vměšování do evropských záležitostí. Vymezuje se vůči boji s dezinformacemi, odmítá jakékoli regulace médií a vyzdvihuje svobodu slova. V další části odpovědi se vyjadřuje ke kauze se zpravodajským webem Voice of Europe (video) a kritizuje veřejné dehonestování politiků, kteří tomuto serveru poskytli rozhovor předtím, než bylo rozkryto jeho napojení na Rusko. V tomto kontextu uvádí jako příklad Cyrila Svobodu (KDU-ČSL).

Voice of Europe

Provozovatele webu Voice of Europe zařadila Fialova vláda na vnitrostátní sankční seznam na konci letošního března. Došlo k tomu poté, co ho Bezpečnostní informační služba (BIS) označila za součást ruské vlivové sítě, která se pokoušela v evropských státech získat vliv před blížícími se volbami Evropského parlamentu. Skrz tuto síť proudily peníze některým politikům. Podle vyjádření premiéra Fialy nicméně vláda nemá informace, které by naznačovaly, že by se to týkalo i českých politiků.

Server Voice of Europe podle informací Fialova kabinetu publikoval obsah zaměřený proti územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny (.pdf, str. 2). Z českých politiků tomuto portálu v minulosti poskytl rozhovor například Václav Klaus, Cyril Svoboda, Jindřich Rajchl nebo Zuzana Majerová. 

Přestože web Voice of Europe na konci března přestal být pro čtenáře dostupný, už na začátku dubna začal znovu fungovat, a to z Kazachstánu. Podle dostupných záznamů Cyril Svoboda poskytl portálu rozhovor v poslední době hned dvakrát, konkrétně letos 18. března a loni v září. Za zmínku stojí, že zářijový rozhovor redakce Voice of Europe dále zpracovala do řady dalších samostatných článků, které nesly titulky jako „Bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda: Pro ukončení války je třeba učinit kompromisy“ nebo „Svoboda: Evropa by měla mít mnoho zdrojů fosilních paliv, včetně těch z Ruska“.

Vyjádření Cyrila Svobody

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík na začátku dubna uvedl, že navrhne, aby byl Cyril Svoboda kvůli rozhovorům vyloučen ze strany. Hladík tehdy argumentoval tím, že Svoboda byl zodpovědný za to, aby si zjistil pozadí fungování webu. Dále zmínil dlouhodobý rozkol mezi politickým směřováním Svobody a lidovců. 

Předsednictvo KDU-ČSL později Svobodu vyzvalo, aby zvážil odchod ze strany, nebo aby „jednání, které stranu poškozuje, nečinil“. Zástupci lidovců tehdy zároveň uvedli, že Svoboda bude přizván na zasedání širšího vedení strany, aby se k věci vyjádřil.

Cyril Svoboda pro média řekl, že ze strany vystoupit odmítá. Podle svých slov se necítí být ve sporu s členskou základnou. Rozhovor pro Voice of Europe obhajoval tím, že v době, kdy se zástupci serveru mluvil, ještě na sankčním seznamu nebyl. Konkrétně uvedl: „V době, kdy tu byl, tu byl legálně. Když se podíváte na webové stránky – na které už se nemůžete podívat – tam nebylo nic podezřelého. Ještě jsem si to nechal ověřit.“ Svoboda se hájil také tím, že jeho spolustraníci mu účast v rozhovoru osobně nevyčetli. Pro Deník N uvedl, že za interview nedostal zaplaceno.

Závěr

Cyril Svoboda poskytl rozhovor serveru Voice of Europe v poslední době hned dvakrát. První interview web zveřejnil loni v září, druhé letos 18. března, tedy ještě předtím, než Fialova vláda provozovatele portálu zařadila na sankční seznam. Výrok Petra Macha tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová píše o paktu o azylu a migraci, který Evropská komise původně předložila (EK) už v roce 2020. Na připravované migrační reformě se ale Rada Evropské unie dohodla až 8. června 2023 v Lucemburku, tedy po několika letech vyjednávání. V následujících odstavcích se podíváme na roli Víta Rakušana v projednávání a odsouhlasení této migrační reformy.

Pověření Víta Rakušana

Migrační pakt projednávala Rada EU, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států. Ti se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou a jsou jménem vlád pověřeni projednávat, pozměňovat a schvalovat právní předpisy a závazky.

Pakt byl tématem jednání v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, kterého se účastní ministři spravedlnosti a vnitra. Jak zmiňujeme výše, původní návrh EK předložila už v roce 2020, kdy byl ministrem vnitra Jan Hamáček. Po volbách v roce 2021 jej v čele resortu nahradil Vít Rakušan.

Právní a kontrolní odbor vlády zveřejnil, že pozice České republiky k otázce paktu o migraci a azylu byly schváleny příslušným vládním orgánem již v roce 2020 a nebylo zapotřebí přijímat nové usnesení vlády (.docx). Podle odboru tedy měl ministr vnitra „na jednání Rady platný mandát a postupoval v souladu s dlouhodobou pozicí České republiky“. Rakušan o pozici Česka při hlasování vládu také předem informoval (.docx, str. 2).

Dodejme, že podle jednacího řádu vlády český Parlament nijak nefiguruje v procesu schvalování mandátu jednotlivých ministrů a jejich účasti v Radě EU. Ministr vnitra Rakušan tedy pověření Parlamentem vůbec nepotřeboval.

Hlasování v červnu 2023

Rada EU odsouhlasila migrační pakt 8. června 2023. Nejednalo se ovšem o finální schválení právní normy, ale pouze o vymezení pozice Rady EU ohledně následného projednávání návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem. Jak již bylo zmíněno, Českou republiku zastupoval Vít Rakušan, který návrh podpořil. Proti byli pouze ministři vnitra Polska a Maďarska.

Rakušanova role v přípravě paktu

Vít Rakušan v červnu 2023 zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň Ministerstvo vnitra uvedlo, že České republice Rakušan prozatím vyjednal výjimku ze systému tzv. „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko přijalo. Podobnou informaci zveřejnil i samotný šéf resortu vnitra na sociálních sítích.

Důležité je ovšem zmínit, že předběžná podoba paktu z června 2023 konkrétně nezmiňuje výjimku pro Českou republiku ani pro státy s velkým počtem uprchlíku z Ukrajiny (.pdf). Obsahuje ale dodatek, podle kterého mohou být státy, jež jsou „pod migračním tlakem, ohroženy migračním tlakem nebo čelí významné migrační situaci,“ vyňaty z účasti na povinné solidaritě (.pdf, str. 26, 128–132). Konkrétní hlediska, podle kterých Evropská komise takový „migrační tlak“ hodnotí, jsou např. počet lidí pobývajících ve státě s dočasnou ochranou nebo počet identifikovaných nezletilých osob bez doprovodu (str. 46–51).

Rada EU a Evropský parlament se na podobě migračního paktu shodli v prosinci 2023. V únoru 2024 pak zástupci členských států dohodu schválili, přičemž Česko se hlasování zdrželo. Vláda prostřednictvím ministra dopravy Martina Kupky tento krok vysvětlovala tak, že „nová podoba návrhu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo při svém předsednictví v Radě EU“.

Podle Víta Rakušana byl původní návrh Evropským parlamentem pozměněn a se současnou verzí česká vláda není spokojená. Uvedl, že „jeho výsledná podoba je málo ambiciózní“ a snížila možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici EU. Evropský parlament v dubnu, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného příspěvku, návrh paktu schválil.

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan v červnu 2023 v Radě EU hlasoval pro předběžnou dohodu migračního paktu, která sloužila jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Základ pro tuto dohodu pomohla vyjednat také Česká republika v rámci svého předsednictví.

Ministr vnitra Rakušan pro hlasování přímé pověření Fialova kabinetu neměl, jak zmiňuje Alena Schillerová. Opomíná už ale uvést, že ho vůbec nepotřeboval – podle právního a kontrolního odboru vlády odjel do Lucemburku s platným mandátem, jelikož stále platilo pověření minulé vlády. Rakušan také nemusel (a ani nemohl) mít pověření od Parlamentu, který v procesu žádné pravomoci nemá. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Poslankyně Alena Schillerová mluví o evropském migračním paktu, tedy souboru migračních a azylových pravidel, který schválili zástupci členských zemí spolu s vyjednavači z Europarlamentu v únoru 2024. Vláda Petra Fialy se hlasování nicméně zdržela, přičemž svůj postoj předem avizovala. Je vhodné doplnit, že balíček pravidel po vydání námi ověřovaného příspěvku ještě 10. dubna formálně schválil Evropský parlament.

Dojednaná podoba migračního paktu

O reformě migrační a azylové politiky Evropské unie se jednalo několik let. Jeden z navrhovaných bodů reformy se týkal solidarity s unijními státy, které jsou přílivem migrace zatíženy více než ostatní. Cílem bylo pomoci zejména jižním státům EU, do nichž přicházejí migranti přes Středozemní moře nebo balkánskou cestou. Právě na tento bod reformy svým výrokem odkazuje poslankyně Schillerová.

Podle návrhu migračního paktu si státy budou moci vybrat ze tří možností solidarity. Buď mohou rovnou přijmout žadatele o azyl, nebo místo toho poskytnout finanční pomoc. Jako třetí možnost mohou zvolit jinou formu pomoci, například dodat technické vybavení a podobně (.pdf, str. 122–123). Nutné je doplnit, že pokud země zasažená migrací nebude chtít tyto alternativní způsoby pomoci využít, bude muset solidární stát zvolit právě finanční příspěvek (str. 125).

Vláda Petra Fialy usilovala o to, aby zmiňovaná finanční pomoc nebyla povinná a netýkala se tak např. států, které přijaly vysoký počet uprchlíků v rámci jiné migrační vlny. To se týkalo i Česka, které přijalo více než 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny kvůli ruské invazi a následné válce, a je tak státem s nejvyšším počtem ukrajinských migrantů na počet obyvatel.

Původní návrh migračního paktu z roku 2020 i verze z dubna 2023 předpokládaly, že do mechanismu solidarity nebudou muset přispívat jen státy, které už samotné solidární pomoc využívají. Pro jiné země návrh podobnou možnost v té době nezaváděl. Tato výjimka se v textu objevila až v květnu 2023 (.pdf, str. 111–112) a zahrnovala ji i verze, na které se v červnu 2023 dohodla Rada EU (.pdf, str. 118–119). Stejné formulace o výjimce lze najít i v dokumentu z letošního února, který byl aktuální ke dni zveřejnění výroku (.pdf).

Návrh konkrétně obsahuje ustanovení, podle kterých se za určitých podmínek nemusí mechanismu solidarity účastnit státy nacházející se „pod migračním tlakem“ nebo ve „významné migrační situaci“ (.pdf, str. 128–132). 

Jestli se daný stát v této situaci skutečně nachází, posoudí Evropská komise (str. 55). Podle navržených pravidel bude Komise vždy vycházet ze „zprávy o azylu a migraci“ (str. 49–51), která jako jedno z přibližně 20 hledisek bere v úvahu i počet osob, jimž daný stát poskytl tzv. dočasnou ochranu. O udělení výjimky pak na základě posouzení Komise bude rozhodovat ještě Rada EU (.pdf, str. 130–131).

Migrační pakt, přesněji řečeno nařízení týkající se řízení azylu a migrace, tedy nezmiňuje výjimku jmenovitě pro Českou republiku ani konkrétně pro státy zasažené migrační vlnou uprchlíků z Ukrajiny. Obsahuje pouze možnost, podle které mohou státy za určitých podmínek požádat o udělení výjimky. Oprávněnost žádosti přitom bude nejdříve posuzovat Evropská komise, poté ji ještě schválí Rada EU.

Vyjádření eurokomisařky 

Dočasnou ochranu získali v České republice ukrajinští uprchlíci. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v červnu 2023 dojednanou podobu návrhu prezentoval tak, že se Česko nebude muset mechanismu solidarity vůbec účastnit. „Pokud tady budeme mít takový počet Ukrajinců, který máme, tak žádný solidární příspěvek platit nebudeme,“ řekl tehdy k migračnímu paktu ve Sněmovně.

Jak Evropská komise a Rada EU případnou českou žádost o výjimku posoudí, nelze s jistotou předjímat. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson nicméně v červnu 2023 v rozhovoru pro polský zpravodajský web uvedla, že bylo ustanovení o výjimce do migračního paktu „přidáno speciálně pro Polsko a Českou republiku, které jsou v současné době pod migračním tlakem“ kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků. Dále zmiňovala, že v nařízeních přijatých Radou EU je solidarita povinná, „s výjimkou zemí, které jsou pod migračním tlakem“, jako je dle jejích slov právě Polsko a Česko.

Závěr

Verze migračního paktu, která byla k dispozici v době zveřejnění facebookového příspěvku Aleny Schillerové, navrhuje zavést povinnou solidaritu členských zemí EU se státy, které jsou migrací nejvíce zatíženy. Návrh příslušného nařízení Českou republiku výslovně nezmiňuje, ani výslovně nemluví o zemích, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. 

Text ale obsahuje ustanovení, podle kterých budou moci o výjimku z účasti na solidaritě požádat země vystavené „migračnímu tlaku“. Podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla možnost výjimky do migračního paktu přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako zavádějící.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová ve svém příspěvku napsala, že zástupci současné vládní koalice včetně TOP 09 přiznali, že ministr vnitra Vít Rakušan neuváděl správné informace o novém migračním paktu. Poslankyně Schillerová Rakušana obviňuje ze zrady a tvrdí, že výroky zástupců koalice jsou „přiznáním této zrady“.

Migrační pakt byl tématem pořadu 360° na CNN Prima News 25. března 2024. Moderátor Michal Půr se zeptal, zda zástupci koalice „nevěděli, co české předsednictví dojednalo nebo na čem se podílelo“ (video, čas 35:18). Na to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odpověděl, že opravdu nevěděli, co řekla Rada EU, a že slyšeli pouze interpretaci Víta Rakušana (čas 35:23). Podobně zareagovala také pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Když europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ve stejném pořadu následující den dostal stejnou otázku, uvedl: „Vít Rakušan na počátku říkal, že se podařilo vyjednat výjimku pro Českou republiku kvůli uprchlíkům z Ukrajiny. A výsledek je, že jak to interpretuji já, že o tom sice byla vedena verbální debata, ale že se tato slova pana ministra Rakušana do samotného textu nepromítla“ (video, čas 34:42).

Je vhodné uvést, že migrační pakt sice výslovně nezmiňuje Česko ani ukrajinské uprchlíky, o výjimku ale mohou žádat země pod migračním tlakem (.pdf, str. 128–132). Podle vyjádření eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johansson byla tato možnost výjimky přidána speciálně pro Polsko a Českou republiku, které přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Detailněji jsme se výjimce pro ČR věnovali zde.

Člen TOP 09 Jiří Pospíšil tedy opravdu řekl, že Vít Rakušan původně mluvil o vyjednané výjimce pro Českou republiku, která se však podle něj do samotného textu migračního paktu nakonec nepromítla. Z toho důvodu hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku odmítá, že by byl Andrej Babiš pro Česko bezpečnostním ohrožením, jak se o něm vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle ní hnutí ANO podporuje Ukrajinu a označuje Rusko za agresora, zároveň ale klade důraz na nutnost mírových jednání.

Vyjádření členů ANO

Zástupci hnutí ANO se svými slovy na stranu Ukrajiny postavili opakovaně. Například Karel Havlíček v červenci 2023 uvedl: „Jsme jednoznačně na straně Ukrajiny ve smyslu toho, že Rusko je agresor“ (video, čas: 0:53). Podobně se v lednu 2024 vyjádřil další z čelných představitelů hnutí, poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. Ten na tvrzení nynější šéfky resortu Jany Černochové o tom, že „Putin je agresor a Ukrajina je pouze země, která se brání", reagoval tak, že tato vyjádření nikdo nezpochybňuje.

Ve stejný den, kdy byl odvysílán námi ověřovaný rozhovor s Klárou Dostálovou, se podobně vyslovila také předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Podle ní hnutí vždy dodržovalo své prozápadní směřování a jeho členové „nemají problém podpořit usnesení o našem (českém, pozn. Demagog.cz) prozápadním směřování a o tom, že (…) režim Putina je režim agresora“ (video, čas: 3:09).

Co se týče mírových jednání, v únoru 2024 například Andrej Babiš ve Sněmovně navrhoval, že by vláda Petra Fialy měla uspořádat mírovou konferenci. „Proč vedou vláda a prezident válečnou propagandu a neusilují o mír a nezorganizují mírovou konferenci v Praze?“ řekl tehdy. Na toto vyjádření navázal také poslanec Jaroslav Bžoch, který zmínil, že Ukrajinu by mělo Česko dále podporovat, ovšem zároveň by mělo usilovat i o mírová jednání (video, čas 17:56).

O nutnosti mírových jednání mluvil i poslanec Karel Havlíček, který řekl, že „každá válka jednou skončí jakousi dohodu nebo mírem a otázka je, jestli nastal čas, aby se toto skutečně zaktivovalo“. Dodal, že by členské státy Evropské unie a NATO měly vynaložit úsilí směrem k ukončení války.

Usnesení Poslanecké sněmovny

Unesení, které ve výroku zmiňuje Klára Dostálová, Sněmovna opravdu přijala 29. března 2022, a to při 17. schůzi v rámci jednání o prodloužení doby nouzového stavu. Dolní komora v něm žádala vládu o zahájení intenzivních diplomatických kroků, které by vedly k rychlému ukončení války na Ukrajině (.pdf). Pro schválení usnesení zvedlo ruku 140 poslanců, včetně zástupců opozice.

Nutno podotknout, že toto doprovodné usnesení bylo založeno na dříve schváleném (.pdf) usnesení bezpečnostního výboru „k aktuální bezpečnostní situaci v České republice v souvislosti s událostmi na Ukrajině“. To konstatovalo, že Česko nebylo v bezprostředním ohrožení, a žádalo Fialův kabinet o předložení vypracovaného migračního plánu a o intenzivní diplomatické kroky směrem k ukončení konfliktu. Pro toto usnesení hlasovalo všech 15 členů výboru napříč politickým spektrem, kromě Pirátské strany, která ve výboru nemá zastoupení (.pdf, str. 9).

Shrnutí

Vrcholní členové hnutí ANO svými veřejnými vyjádřeními podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem a například Karel Havlíček uvedl, že Rusko je agresor. Hnutí zároveň kabinet Petra Fialy vybízí k uspořádání mírové konference. K tomu Poslanecká sněmovna opravdu v březnu 2022 přijala usnesení, které vládu konkrétně žádalo o zahájení intenzivních diplomatických kroků, jež by vedly k rychlému ukončení války. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová komentuje vulgaritu, kterou v uniklém e‑mailu použil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Své spolupracovníky v něm dle svého tvrzení žádal, aby sehnali podklady kvůli tomu, aby mohl reagovat na výroky ministra zahraničí Jana Lipavského o Ukrajině. Zajímal se však i o citlivé informace, jako zda má ministr děti.

Předmětem diskuze se stala věta, kterou e‑mail začíná, a ve které se nachází hanlivé označení Jana Lipavského: „Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da.“ Klára Dostálová v souvislosti s hrubým vyjadřováním mluví o tom, že pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v minulosti použil stejný výraz.

Zmíněná vulgarita z Ferjenčíkových úst skutečně zazněla, a to na schůzi Poslanecké sněmovny v roce 2018 během projednávání návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Podle původního návrhu se měly platy politiků v konečném důsledku zvednout o 20 %. Poslanci SPD a Piráti však svolali mimořádnou schůzi s cílem růst platů zpomalit. Ve výsledku se platy nakonec zvedly pouze o 9 %. 

Mikuláš Ferjenčík během svého vystoupení v dolní komoře poukázal na to, že navýšení platů o 20 % by bylo v kontextu tehdejší ekonomické situace neadekvátní. Dále uvedl, že by se za sebe styděl, kdyby se tomu nepokusil zabránit (.pdf, str. 60). Konkrétně situaci komentoval slovy: „Když přijdu k nám do Choltic do hospody, tak chci, abych se tam mohl podívat štamgastům do očí a říct, že já nejsem taky takovej zm*d, kterej si přidá 20 procent, když s tím mohl něco udělat."

Závěr

Mikuláš Ferjenčík v minulém volebním období použil stejnou nadávku, jakou v uniklém e‑mailu označil Andrej Babiš ministra zahraničí Jana Lipavského. Hanlivé označení zřejmě vztahoval na poslance, kteří podporovali navýšení platů politiků o 20 %. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku mluví o uniklém e‑mailu Andreje Babiše, ve kterém se ptal i na to, jestli má ministr zahraničí Jan Lipavský děti. Podle Dostálové chtěl tuto informaci vědět, aby se mohl ministra zeptat, zdali by své potomky poslal do války. Následně uvádí, že rétorika Lipavského ohledně potřeby vojenské pomoci může podle ní některé lidi vyděsit stejně, jako když předseda vlády Petr Fiala dříve uváděl, že je Česko ve válce.

Slova „jsme ve válce“ Petr Fiala použil v únoru 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se premiéra tehdy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády na to reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili."

Podobně se Petr Fiala vyjádřil i v březnu 2022, kdy uvedl (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Premiér Petr Fiala se tedy skutečně v roce 2022 vyjádřil v tom smyslu, že je Česká republika ve válce. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku vysvětluje, co podle ní bylo cílem Andreje Babiše, když se v e-mailu, který unikl do médií, dotazoval na děti ministra zahraničí Jana Lipavského. Podle Dostálové tuto informaci chtěl vědět, aby se mohl ministra zeptat, zda by poslal své děti do války.

Andrej Babiš se o vyslání dětí do války zmínil v minulosti vícekrát. Poprvé tomu bylo v debatě České televize v lednu 2023 před prezidentskými volbami, kdy řekl, že „Kdybych byl já prezident (…) v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války“ (video, čas: 53:06). Odpovídal tak na otázku moderátora, jestli by v případě napadení Polska nebo pobaltských států měla Česká republika splnit své spojenecké závazky a poslat na pomoc vojáky.

Babiš si tehdy za svůj odmítavý postoj k této otázce vysloužil kritiku spojenců ze Severoatlantické aliance. Svůj tehdejší výrok připomněl v únoru 2024 během jednání Poslanecké sněmovny v únoru 2024, kdy zdůraznil, že svého syna do války nikdy nepošle.

Šéf hnutí ANO několikrát mluvil také o potřebě mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. I s touto myšlenkou přišel během debat před prezidentskými volbami, kdy ujišťoval, že pokud se stane prezidentem, využije svých kontaktů a uspořádá v Praze mírovou konferenci (video, čas: 1:21:30). O potřebě uspořádat mírová jednání mluvil Andrej Babiš i v Poslanecké sněmovně v únoru 2024 a připomněl svůj výrok z prezidentské debaty.

Babiš ve Sněmovně apeloval i na vládu Petra Fialy, aby takovou mírovou konferenci uspořádala a zasadila se o nastolení míru, který dle jeho slov všichni chtějí. V březnu 2024 v komentáři pro MF Dnes kritizoval také setkání prezidenta Petra Pavla s jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, protože podle něj „propásli historickou šanci na to, aby iniciovali – klidně v našem hlavním městě – mírovou konferenci.“

Závěr

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně zopakoval svá slova z prezidentské debaty v České televizi, že by do války „naše děti a děti našich žen“ nikdy neposlal. Během jednání Sněmovny tento výrok konkrétně vztáhl na svého syna. V debatách i na půdě Sněmovny mluvil také o mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, která by v Praze uspořádal, kdyby byl prezidentem – tedy nikoli premiérem, jak zmiňuje Klára Dostálová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.