Přemysl Sobotka zvítězil ve stranických primárkách ODS, kdy po sérii hlasování v jednotlivých krajích porazil Evžena Tošenovského. Celkově získal 61% stranických hlasů.

Primárky uspořádala i ČSSD, utkat se v nich měl Jiří Dienstbier a Jan Švejnar. Ekonom Švejnar ale požadoval pouze podporu ČSSD pro svoji nezávislou kandidaturu a posléze z primárek úplně odstoupil. Širší vedení ČSSD pak hlasováním potvrdilo Jiřího Dienstbiera jako svého kandidáta, získal 107 hlasů mezi 152 delegáty.

Oficiální straniční kandidáti – Zuzana Roithová za KDU-ČSLa Karel Schwarzenberg za TOP09 – byli svými stranami jmenováni přímo bez předchozího rozhodování v primárkách.

Protože však proběhly primárky i v ČSSD - byť s jediným kandidátem - hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle mediálních zpráv skutečně nominaci P. Sobotky na prezidentna podpořil jednotně celý poslanecký a senátní klub ODS. Výrok na základě těchto infromácií hodnotíme jako pravdivý.

V médiích proběhlo několik zpráv o názorových střetech Přemysla Sobotky a Václava Klause.

Šlo mimo jiné o spor o další fungování vedení ODS po volbách v roce 2002. Přemysl Sobotka dle dostupných informací (uvedených např. na serverech iDnes, ČT24) prosazoval změnu vedení strany a byl prvním, kdo vyzval Václava Klause k odchodu z vedení strany.

K dalšímu konfliktu mezi Přemyslem Sobotkou a Václavem Klausem došlo v roce 2009, kdy Lisabonská smlouva prošla Senátem a prezident s jejím přijetím nesouhlasil. Informace o tomto rozporu mezi tehdejším předsedou Senátu a prezidentem lze najít např. na stránkách Aktuálně.cz zde a zde nebo na serveru IHNED. Videozáznam kritiky prezidenta Klause na adresu senátorů lze shlédnout také na serveru IHNED.

Na základě výše uvedených informací z médií hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý.

Zákon o obětech treských činů vzinkal ve spolupráci Ministerstva spravedlonosti ČR ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí, o.s. a několika dalšími neziskovými organizacemi.

Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny k druhému čtení původně zařazen na 4.12.2012, poté byl odložen na 11.12.2012 a ještě jednou na 14.12.2012, kdy konečně proběhla rozprava k tomuto návrhu. Byly zde projednány i pozměňující návrhy, které přímo den projednávání předložil poslanec Babák a poslanec Benda.

Jak píše Hana Marvanová ve svém komentáři pro deník Právo ze 17.12.2012, pozměňovací návhry pana Bendy prosazovaly zájmy České bankovní asociace a šly proti zájmům obětí. Nepodařilo se dohledat další oficiální zdroje, které by toto potvrdily, výrok ale hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Okamura odkazuje k tomu, že kandidáti nemají přístup do základních registrů obyvatel, ve kterých by mohli zkontrolovat údaje poskytnuté občany. Mezi subjekty s přístupem do této evidence, které vyjmenovává např. web Ministerstva vnitra (MV), kandidáti a jejich kampaně nepatří (jde o úřady, občany samotné, nebo zvláštním předpisem oprávněné subjekty). O tom, že nemožnost údaje předem zkontrolovat může umožnit neregistrovaným kandidátům napadnout rozhodnutí MV, napsali např. Marek Antoš pro Respekt, nebo Pavel Uhl pro blog Jiné právo.

Okamurova slova neodpovídají přesně tomu, co tvrdí ekonom Kohout. Pavel Kohout v tomto rozhovoru pro Hospodářské noviny konkrétně říká, že “ pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.”

Na otázku redaktora, zda je tento výrok podložen určitými výpočty nebo zda se jedná pouze o odhady Kohout odpovídá, že “je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor.”

Pokud se tedy Okamura odkazuje k tomuto rozhovoru, musíme jeho výrok hodnotit jako zavádějící. Kohout jednak nic takového doopravdy nespočítal, dále nemluví o všech neúčelně vynaložených prostředcích, ale pouze o plýtvání v oblasti veřejných zakázek a do třetice a hovoří o umazání většiny, nikoliv celého schodku.

Výrok se nám na základě dostupných informací nepodařilo ověřit. Web novaustava.cz,který prezentuje názory P. Kouhouta, autora zmiňované knihy se zmiňuje o odvolatelnosti poslanců a senátorů. Bližší informace se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok Zuzany Roithové potvrzuje samotná Karolína Peake a také exministr dopravy Pavel Dobeš z její strany.

V reportáži České televize je otázka církevních restitucí spojena mimo jiné s vytvořením poslaneckého klubu pro stranu LIDEM, kdy právě Dobeš potvrzuje, že by to mělo být "prostřednictvím jednacího řádu". To znamená, že právě v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by muselo dojít k takové úpravě, aby vytvořit poslanecký klub mohlo méně poslanců, než kolik je v současnosti. O celé události informovala také ČTK (prostřednictvím E15.cz).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pavel Rychetský byl místopředsedou vlády a předsedou legislativní rady vlády ve vládě M. Zemana.

Totéž říká i Ombudsman Pavel Varvařovský: "Rovněž není zákonem stanovena ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že si kartu nepřevezme."

Na základě informací od MPSV píše Aktuálně.cz: "Přechodná ustanovení zákona stanoví, že do dne vydání karty se dávky vyplácejí dosavadním způsobem, tedy převodem na platební účet určený příjemcem nebo v hotovosti (poštovní poukázkou)... Do dne převzetí karty má tedy příjemce nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem."

Na druhou stranu je však otázka, zda a případně jak dlouho budou tato přechodná ustanovení platit - viz: "Podle neoficiálních informací se ministerstvo nyní teprve pokusí prosadit zpřísnění zákona tak, aby sankci pozastavení dávek mohlo - v případech nepřevzetí karty - použít."

Legislativa týkající se sociální reformy Tematický web Ministerstva práce a sociálních věcí