Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.

Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.

Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.

6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.

Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.

Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.

Pavel Čížek pojmenovává personálie na úrovni města Plzeň i na úrovni kraje správně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Ve městě Plzni zastává pozici primátora v současné době Martin Baxa z ODS. Jeho náměstci jsou 3 z ČSSD a 1 z ODS. Další radní jsou pak 3 z ODS a 1 z ČSSD. Kontrolní výbor kontroluje opoziční TOP09, konkrétně Ondřej Ženíšek.

Rada kraje v Plzeňském kraji je jednobarevná, podporuje ji KSČM. Šéfem finančního výboru (.doc) je Pavel Karpíšek z ODS.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít dostatek zdrojů, které by poskytovaly relevantní informace.

Žádný oficiální zdroj, který by uváděl seznam obcí, se nám nalézt nepodařilo. Články na zpravodajských serverech (ct24.cz, regionpodlupou.cz) neuvádějí počet dotčených obcí ani jejich seznam, ale zaměřují se především na obce, které si pohorší nejvíce či nejméně. Část výroku uvádějící, že v Plzeňském kraji je 500 obcí, si dovolujeme označit jako pravdivou, neboť krajský web uvádí počet obcí 501.

Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.

Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod.
Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".

V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.