Nepodařilo se nám najít informace o možných cenách nebo procentech, které si mohou provozovatelé přenosových sítí naúčtovat - ani v ČR ani v zahraničních zemích. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

Výrok je pravdivý, jelikož uvedená procenta souhlasí s údaji z oficiálních statistik.

Podle údajů z komoditní karty (.doc) pro skot, které jsou dostupné na stránkách eAGRI, bylo v uplynulém roce vyrobeno 170 300 tun hovězího masa, přičemž domácí spotřeba činila 143 800 tun. Z těchto údajů vychází, že soběstačnost v produkci hovězího masa činila v tomto roce 118,4 %. Ve stejné tabulce je přitom uveden i odhad pro rok 2012, kde je uvedena hodnota 120%. Toto číslo odpovídá výroku Petra Bendla, a proto si dovolujeme označit výrok za pravdivý.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat jakékoliv údaje, které by se vyjadřovaly k plánovaným rozpočtům jednotlivých ministerstev pro rok 2014, nemůžeme výrok premiéra Nečase ověřit.

Pro doplnění pouze uvádíme odkaz na tiskovou zprávu po jednání vlády dne 11. dubna 2012, na níž se rozhodlo o vázání některých výdajů na rok 2012 a na němž vláda jednala o úsporných opatřeních na léta 2013-2015. Plánované rozpočty jednotlivých ministerstev na rok 2014, a tedy rozdíly oproti roku 2009 bohužel nelze z dostupných informací odvodit.

Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).

O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě zpráv předních britských médií hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Canterburský arcibiskup anglikánské církve Rowan Williams skutečně vyzýval britské politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili zavedení práva šaría v Británii. Argumentoval potřebou přijetí z důvodu nevyhnutelnosti. Řekl, že oficiálně přijaté islámské právo může v Británii přispět k dosažení sociální soudržnosti, protože někteří muslimové neuznávají stávající britský právní systém. Za tato vyjádření si arcibiskup vysloužil vlnu kritiky z řad politiků, včetně tehdejšího premiéra Gordona Browna. Rowan Williams tato svá tvrzení o nutnosti zavedení islámského práva šaría v Británii opakuje soustavně, a to již od roku 2008 a zopakoval je i v loňském roce.

Viz zprávy BBC (2008), the Guardian (2008), the Telegraph (2008), the Sun (2011).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o činnosti a funkcích Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice finacované ze strukturálních fondů.

Rizika vystupujicí z kontrolní činnosti příslušných autorit zohledňuje NOK vydávaním metodických dokumentů, které slouží jako návod k řízení rizik při čerpání ze strukturálních fondů.

Role Národního orgánu pro koordinaci byla schválen usnesením (.doc) vlády 198/2006 z 22. února 2006.

Příjmy Karlovarského kraje z výnosů DPH neodpovídají tvrzení hejtmana.

Nejprve k procentním podílům, které hejtman Novotný zmiňuje: Česká daňová správa (.doc) stále uvádí podíly na daňových výnosech, které platily od roku 2008. Krajům v té době opravdu náleželo celkem 8,92 % výnosu z DPH. Aktuální znění zákona (.pdf) o rozpočtovém určení daní v § 3 odst. 1 bodu b) již zahrnuje zmíněných 8,29 %. Obě hodnoty tedy hejtman uvádí pravdivě.

Podle údajů (.xls) Ministersva financí ČR činily výnosy z DPH v roce 2011 celkem 275,2 mld. Kč. 8,29 % z toho se rovná asi 22,8 mld. Podle přílohy č. 1 uvedeného zákona náleží Karlovarskému kraji 3,77 % z této částky, tedy asi 860 mil. Kč.

Hejtman zmínil částku 300 mil. Kč: pokud měl na mysli prostředky, o které kraj přišel při změně podílu z 8,92 % na 8,29 %, je tato částka vysoká a pomýšlel-li na celkový příjem kraje z DPH, je nízká. Z těchto důvodů označujeme výrok hejtmana za nepravdivý.

Dodejme, že daňové příjmy rozpočtu Karlovarského kraje (.pdf) mají mezi lety 2011 a 2012 klesnout asi o 23,5 mil. Kč.

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z Regionálního operačního programu Jihovýchod hodnocen jako nepravdivý.

Kraje v České republice mají ve správě silnice II. a III. třídy. Evropské investice do projektů, které jsou spojeny právě se silnicemi II. a III. třídy v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina), jsou značeny jako program podpory 1.1 (.pdf - str. 4) .

Podle informací z ROP Jihovýchod (.pdf) bylo k 3. červenci 2012 proplaceno z EU celkem 4,54 mld. Tato částka je tedy o půl miliardy nižší, než Jiří Běhounek uvádí. Navíc je tahle částka platná pro celý ROP Jihovýchod, tedy nejen pro Kraj Vysočina, ale také pro Jihomoravský kraj. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.