Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.

ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.

Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.

V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo najít přesný počet žádostí o zastavení dálnice D8. Nicméně níže přikládáme alespoň obecné informace související s pozastavením výstavby dálnice D8.

Jana Vaňhová začala na zastupitelském postu působit od roku 2006, bližší informace o její profesní dráze se můžete dočíst na serveru nasipolitici.cz. Server aktuálně.cz potom 20.4.2008 uvedl následující:" Sdružení Děti Země a další odpůrci dálnice D8 přes České středohoří uspěli se svou žalobou proti této stavbě u Nejvyššího správního soudu. Jenže verdikt přišel pozdě: široká silnice přes chráněnou krajinnou oblast se už od loňského podzimu staví....", odkaz na celý článek naleznete zde. Vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat přesný počet žádostí od konkrétních sdružení požadujících zastavení výstavby dálnice D8 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.

V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.

Podle aktualit z Jihočeského kraje se má o vedení ucházet celkem 18 stran. Strana Jihočeši 2012 do které patří i Luboš Průša ale nejsou jedinou stranou, která se o letišti ve svém volebním programu (.pdf; str. 7) zmiňuje.

Dále jsou to také strany TOP 09, Koalice (.pdf) SNK-ED a Soukromníků ČR, SPOZ a také Strana Zelených. U ostatních stran, které se o vedení Jihočeského kraje ucházejí se téma letiště výslovně ve volebních programech nevyskytuje.

Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.

Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.

Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.

Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.

V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:

"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.

Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.

Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.

Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.