Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.

19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%

Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.

Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:

Tab. 1:

200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %

Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.

Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK

Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.

Integrované povolení Moravskoslezského kraje (.pdf) k této záležitosti (laguny Ostramo) je veřejně k dispozici, výrok náměstka Nováka je na jeho základě hodnocen jako pravdivý.

Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.

Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.

Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).