Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Podle webových stránek Plzeňského kraje žije poslanec Karel Šidlo v obci Bezděkov. Na letošní rok počítá tato obec s příjmy (.pdf) rozpočtu ve výši cca 10,5 milionu a s výdaji (.pdf) ve výši 13,5 milionu. Tato čísla jsou již značně odlišná od tvrzení Karla Šidla, jeho výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť první vláda, která reálně uvažovala o zpoplatnění silnic I. třídy, byla ta (druhá) pod Topolánkovým vedením mezi roky 2007 - 2009. (viz níže)

Vláda Miloše Zemana, která vládla před 12 lety, o zpoplatnění silnic I. třídy neuvažovala - viz Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a poštovních služeb z roku 2001. (.doc - str. 45) Špidlova vláda o zpoplatnění silniční sítě vůbec nehovoří (.pdf - kapitola 4.5.). V programovém prohlášení Grossovy vlády najdeme: " ...zpoplatnění vybrané silniční sítě nejpozději v roce 2006. " (.pdf - kapitola 4.4.) Totéž obsahuje programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka. (.pdf - kapitola 4.3.) První Topolánkova vláda usiluje pouze o: "... zpoplatnění dopravní infrastruktury tak, aby se železničnídoprava stala konkurenceschopnou alternativou silniční kamionové dopravy." (.pdf - kapitola 6)

Topolánkova druhá vláda jako první ve svém programovém prohlášení explicitně zmiňuje zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy (případně i ostatních): " Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozšířit zpoplatnění také na jimispravovanou síť silnic II., případně i III. třídy... "

Současná vláda o zpoplatnění silnic I. třídy hovoří již od začátku volebního období, přesto dnes (k 3. srpnu 2012) funguje systém mýta pouze na několika klíčových komunikacích. Nehledě na dálniční kupóny, které jsou v provozu pouze na dálnicích.

V Plzeňském kraji je podle ŘSD ČR celkem 424,7 km silnic I. třídy. (.pdf - str. 3) K 6. lednu 2012 však nebyla zpoplatněna žádná silnice I. třídy na území kraje (zde mapa s platností dokonce od 14. května 2012).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.

Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.

Úsek dálnice, procházející městem Ostrava, nepatří mezi zpoplatněné.

Mapa zpoplatněných úseků Ředitelství silnic a dálnic ČR (.png), jejich seznam Státního fondu dopravní infrastruktury, či seznam Ministerstva dopravy jednoznačně uvádějí, že (ode dne 1.ledna 2012) úsek dálnice, procházející městem Ostrava (od exitu 354 dál) není zpoplatněn.

Je to sice výsledkem relativně nedávné změny (loni se o ní zmínilo např. Idnes.cz), výrok Lukáše Černohorského je nicméně nepravdivý. Dodejme, že i kdyby "si Ostrava platila", byla by v podobné situaci, jako např. Brno, kde zpoplatněný úsek také vede "v podstatě skoro skrz město".

Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.

Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.

Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."