Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).

Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).

Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)

To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.

Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka odstoupil v sobotu 29.9. večer. Podle svých slov se rozhodl vyvést ze selhání svého útvaru odpovědnost, a to přesto, že osobně neměl s incidentem co do činění.

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.

Tento výrok souvisí s předchozím, který se týkal jeho sporu s Davidem Rathem. Dryml zde působil jako poradce a jasně i prohlásil, že se mu tamní praktiky nezamlouvají (podrobnější informace naleznete například v tomto článku) a kritizoval tehdy podezřelé zakázky. "Vždycky je podezřelé, když zakázku vyhraje jedna firma, ale ve skutečnosti staví jiná. Navíc taková, kerá nikdy žádnou nemocnici nepostavila," tvrdil také v té době Dryml.

Výrok proto označujeme za pravdivý, jelikož byl Dryml skutečně poradcem a skutečně se poměrně tvrdě vyjadřoval k manipulaci se zakázkami.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.

2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.

3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.

Tisková zpráva Ministerstva životního prostřední i výzva OP Životní prostředí to potvrzují.

Tvrzení Davida Sventka zřejmě vychází z nedávné tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP): podle té "ministerstvo poskytne dalších 5 miliard korun z fondů Evropské unie, které pomohou snížit emise na Ostravsku".

Má jít o výsledek výzvy v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí. Není zde sice uvedeno, že projekty žadatelů byly schváleny, tedy že podpora bude skutečně čerpána, ale prostředky na Ostravsko skutečně "míří".

Tato zpráva přitom odpovídá 36. výzvě MŽP, která měla rozdělit podporu ve výši nejvýš 5 miliard korun mezi projekty "v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek", které spočívají v "rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek".

To vše odpovídá výroku Davida Sventka.

Dodejme, že v seznamu schválených projektů (.xls, aktuální k 17.září 2012) na webu OP Životní prostředí dosud tyto projekty uvedeny nejsou.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.

Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.