Nalezené výsledky
Miroslav Kalousek
Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.
Jiří Kočandrle
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 30. srpna 2012Korid, která má zadávat veřejné zakázky, stejně to dává v podstatě i třetím firmám to zadávání. (Firma Korid)
Daný výrok nelze jednoznačně ověřit, neboť webové stránky společnosti KORID LK neuvádějí, zda firma při zadávaní veřejných zakázek využívá, či nevyužívá odborné služby jiné specializované společnosti.
Tyto informace se nám nepodařilo získat ani jinou cestou.
Společnost KORID LK, spol.s.r.o., jejíž vlastníkem je Liberecký kraj, byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel.
Petr Nečas
Podle údajů, které se nám podařilo získat z veřejně dostupných statistik České správy sociálního zabezpečení (pdf.), byl za rok 2011 celkový počet odchodů do důchodu 164 857. Údaj, který odpovídá žádostem o předčasný odchod do důchodu, tak jak je to definováno v § 31 zákona o starobních důchodech č.155/1995, je zde uveden pod hodnotou 80 373. Na procenta nám to dává necelých 48,75% z celkového počtu odchodů do důchodu. Z důvodu psychologického rozdílu, které tato hodnota vyvolává oproti 51% uvedený Petrem Nečasem, a díky tomu, že tento rozdíl převedeno na čísla představuje skoro tři a půl tisíce předčasných důchodu, označujeme výrok za nepravdivý.
Tímto opravujeme nepřesnosti uvedené v předchozím zdůvodnění, které odrážely špatné uvedení statistik na stránkách ČSSZ, kde byla uvedena statistika za celý rok pod označením 4. čtvrtletí 2011, což je dokument, na který se dostanete při kliknutí na odkaz v pdf. výše. Správně označená statistika je zde.
Jan Slámečka
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. září 2012(Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat a je to ...) ...a pokud já mám informace, tak je to minimálně 10 let, by se mělo opravovat.
Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.
Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.
Jaroslav Borka
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 28. srpna 2012Uvedu příklady, například jedná se o celnice v Aši a v Kraslicích, za které musel Karlovarský kraj, když je dostal do svého majetku platit měsíčně cirka 300 tisíc korun. Později jsme pronajali tento majetek. V současné době je upraven, udržován a Karlovarský kraj ročně dostává z tohoto nájmu peníze.
Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.
Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.
Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.
Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.
Výrok ministra Dobeše je neověřitelný, neboť jak harmonogram prací, tak konkrétní zmíněné kroky nelze dohledat ve veřejně dostupných zdrojích.
Konkrétní harmonogram prací na dálnici D47 nelze dohledat. 18. května se v článku pro Novinky.cz vyjádřil ministr Dobeš ve smyslu k nastartovaným opravám, že "v této chvíli je ještě předčasné uvést konkrétní termín (pozn. zahájení oprav) . Tam, kde se objevily závady, byly provedeny kontrolní vrty. Máme ale zájem, aby kontrolu složení podloží provedly i zahraniční laboratoře a to nějaký čas potrvá." Ve stejném textu pak ministr poukazuje na nemožnost využití uzavírek, a to z důvodu blížícího se fotbalového mistrovství Evropy - podle ministra Dobeše není možné komplikovat fanouškům cestu na tento šampionát.
Ministrem popsané stavební práce nejsou nikde přesně popsány, tudíž jeho výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Máte-li však s touto dálnicí a pracemi na ní osobní zkušenost, rádi toto hodnocení na základě Vašich informací aktualizujeme.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.
Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“
Hana Horská
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012Až 80 % v některých zemích právě jsou neziskovky veřejné, zdravotnická a veřejná zdravotnická zařízení a 20 % tvoří soukromá zdravotnická zařízení, která jsou specializována na nějaký obor.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.
Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.
Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.
Do voleb v roce v 2010 šla strana TOP 09 jednoznačně pod hlavním heslem, které se neslo její kampaní, a to bylo oddlužovaní a snižování deficitu veřejných financí. Tuto svou programovou prioritu má i v preambuli volebního programu pro rok 2010 doslovně zmíněnou: "Globální ekonomická krize a s ní spojený propad hrubého domácího produktu naplno odhalily dlouho neřešené problémy hospodaření českého státu - neúnosně vysoký objem zákonem určených výdajů a nedokončené reformy penzijního, sociálního a zdravotního systému. Důsledkem je obrovský nárůst státního dluhu, který začíná ohrožovat samotné fungování státu."
Dále je zde pak zmínka v kapitole o hospodářské politice, kde se uvádí v části o veřejných rozpočtech toto: Změny, které vláda musí udělat, nebudou populární. Jsou však nezbytné a sociálně odpovědné. Současný strukturální deficit veřejných rozpočtů musí být v dohledném čase zlikvidován tak, aby již při návratu ke dvouprocentnímu růstu české ekonomiky bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Vyrovnaného rozpočtu je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že vláda provede zásadní změny v těch výdajích státu, které jsou dnes určeny zákonem, tedy v tzv. mandatorních výdajích. Bez ohledu na to, jak rychle se bude svět zotavovat z ekonomické krize, je před vládou bezodkladný úkol - v krátké době zlikvidovat zhruba osmdesátimiliardový strukturální deficit, kterým jsou naše veřejné rozpočty zatíženy. Takové kroky přinesou ovšem nutnost změny v chování většiny občanů a od Poslanecké sněmovny budou vyžadovat odvahu a odpovědnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že ve svém programu TOP 09 skutečně slíbila, že budou snižovat deficit veřejných financí a hospodárně nakládat se státními prostředky, proto výrok označujeme za pravdivý.
Petr Šilar
Otázky Václava Moravce, 15. dubna 2012Tam je jednoduchá věc u toho medu, to co jsme viděli ve Slovinsku a co už dělají někteří naši včelaři, že existuje med, který je vyroben přímo od včelařů a má tam svůj kolek, takže tam stačí jednoduchá kolková známka, kde je jméno toho včelaře, kde byl ten med stočen a vyroben.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo nalézt žádnou informaci o praxi kolkování medu „přímo od včelařů“, a informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám taktéž dohledat nepodařilo.
Jediné související informace, které se nám podařilo dohledat, se týkají používání ochranných známek, které mají podle internetového portálu Agroweb.cz primárně upozornit na kvalitní domácí produkci.Takovou známkou je například Český med, jež je majetkem Českého svazu včelařů a s jeho souhlasem ji může používat výrobce, který dodrží požadovanou jakost medu. Tyto známky však nemají nic společného s kolkem, přičemž běžnou praxí je, že údaj o místě původu a jméně včelaře, který med stočil a vyrobil, bývá uváděn na etiketě (viz archiv diskuze Včelařské konference). Informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám nepodařilo dohledat.









