Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.

Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.

Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:

rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90

20083 687 771,39

20093 268 011,00

20103 360 198,12

2011 3 434 265,00 *

2012 3 430 000,00 *

* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)

Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.

Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.

§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."

Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.

Jihomoravský kraj se zavázal otevřít 18 % procent své železniční dopravy konkurenci s tím, že vítěz výběrového řízení bude moci od začátku roku 2016 přepravovat cestující na trase Brno-Bučovice-Kyjov (a dále navázat do Zlínského kraje).

Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.

Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.

Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.

Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.

Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:

Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč

Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.