Soud dal Rathovi částečně za pravdu, ale nepotvrdil, že šlo o tunelování.

Rath se odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2009, (upozornila na něj např. ČT), který definitivně zamítl žalobu na Ratha ze strany poslance Ouzkého. O tom Rath řekl, že tuneloval veřejné peníze VZP ku prospěchu soukromé firmy.

Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že tento výrok "je v souzeném případě kritickým hodnotícím úsudkem", nešlo tedy o urážku na cti žalujícího. Říká ale rozsudek, jak tvrdí Rath, "že skutečně jde o svého druhu tunelování VZP" a dává Rathovi za pravdu?

Citujeme: "Podle odvolacího soudu měl žalovaný reálný podklad, jímž předmětné expresivní hodnocení odůvodnil"; "výběrové řízení na předmětnou zakázku neproběhlo, zakázku získala obchodní společnost, v níž je žalobce, jako poslanec a člen sněmovního výboru Parlamentu, společníkem a jednatelem, apod.".

Soud tedy nedává Rathovi přímo za pravdu ve výroku, že Ouzký tuneloval VZP. Uznává existenci nějakých reálných podkladů, ale nepotvrzuje do jaké míry byly zmocňující pro daný výrok, ani nedeklaruje, že by Rathův "kritický soud" byl přesný.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící - soud žalobu poslance Ouzkého zamítl, ale nedal Rathovi jasně zapravdu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to především na základě slov Michala Haška (ČSSD), který v Otázkách Václava Moravce 18. 3. 2012 uvedl následující: "Také bychom navrhli zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmu právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti."

Odkaz na jeho slova naleznete zde.

Vzhledem k tomu, co Michal Hašek uvedl v Otázkách Václava Moravce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jaroslava Borky hodnotíme jako zavádějící

Jaroslav Borka má sice pravdu o vlivu starosty na jednání s investorem, nicméně podle námi dohledaných mediálních výstupů nevystoupil starosta Blažek proti tomuto projektu ani veřejně.

V usnesení (bod Usnesení č. 11/410/11) Rady města ze dne 7. listopadu 2011 se hovoří o pronájmu pozemků o celkové výměře 6,773 m2 na 10 let za dohodnuté nájemné ve výši 5 mil. Kč/rok.

Toto usnesení bylo zrušeno na mimořádném zasedání (viz. Usnesení č. 12/481/11) Rady města 21. prosince 2011 a bylo přijato usnesení nové, které zmíněné pozemky pronajalo stejné firmě (Development West a.s.) na období 1. listopadu 2011 - 31. března 2012 s tím, že se bude dále jednat o finální verzi smlouvy mezi městem a firmou.

19. března 2012 pak Rada města přijala usnesení, kdy schválila nájem pozemků pro společnost Development West a.s. na období 1. duben 2012 - 31. březen 2017 (viz. "Kontrola plnění usnesení"). Za tento pronájem pak město podle smlouvy získává 542 880 Kč ročně.

Server iDnes.cz referoval 4. ledna 2012 o připravovaném projektu změny celnice na kasíno na hranicích s Bavorskem. Konkrétně text uvádí, že: "...Přestože v době, kdy se rozhodovalo o dalším využití celnic, mělo město Aš o budovu zájem a plánovalo tam například informační centrum, dnes ve zřízení kasina problém nevidí. 'Nevadí nám to, kasino bude stát mimo zastavěné území,' podotkl starosta." Rada města Aš jednala o smlouvách na pronájem pozemků pro firmu, která se rozhodla z bývalé celnice vytvořit kasíno několikrát. Podle mediálních výstupů starosta Aše Blažek nebyl proti, podle námi dohledaného zdroje ze serveru iDnes.cz mu projekt nevadí.

Výrok hodnotíme na základě zdrojů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřená na základě interních dopisů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, týkajících se pozastavení plateb v rámci Operačních programů ERDF a CF. Oba dokumenty poprvé publikoval deník Insider a jejich autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvo financí se nevyjádřilo.

21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise, které proběhlo 9.3.2012, přineslo pozitivní výsledek. Namísto proklamovaného naplnění hrozby plošného zastavení všech programů, obdržela Česká republika "pouze" zdvižený varovný prst." Zároveň však potvrzuje, že "v průběhu této doby na základě vzájemné gentlemanské dohody nebude ČR žádat o proplacení peněz z EU." Kompetentní orgány tedy nebudou předkládat Evropské komisi žádosti o platbu za operační programy, pokud nebudou učiněny kroky směrující k nápravě v kritizované oblasti, a to do konce června 2012.

Dále se k této tématice vyjádřují informační server EurActiv a web Česká pozice.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť přesně uvádí počty policistů v obou jím zmíněných obdobích.

České noviny (7. listopadu 2011) přinesly zprávu ČTK, která se odvolává na Policejní prezidium a nabízí přehled vývoje počtu policistů v České republice od roku 2004. Ukazuje se, že v roce 2004 byl počet policistů na úrovni 46 819, což odpovídá počtu, který uvádí poslanec Tejc. Zpráva serveru aktualne.cz z 22. února letošního roku pak uvádí, že policejní prezident oznámil, že početní stav v Policii ČR dosahuje úrovně 38 900 policistů, což odpovídá také popisu poslance Tejce. Jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v obou případech správně uvádí počty příslušníků Policie ČR.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat informaci, která by potvrzovala vstup v platnost nových legislativ, týkající se velikosti textu a informací uváděných na štítcích potravin v ČR. Činíme tak i přesto, že se prokázalo vydání nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, z toho důvodu že jeho zavedení je povinné až od 13. prosince 2014, u většiny jeho ustanovení, kromě požadavků na mleté maso, jejichž zavedení je povinné od 1. ledna 2014

Podle informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které je součástí odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, bylo 22. listopadu 2011 zveřejněno Nařízení 1169/2011/EU (.pdf), o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, přičemž jeho zavedení je povinné od 13. prosince 2014 (u většiny ustanovení, kromě požadavků na mleté maso a požadavků nutričního značení). Účinnost většiny ustanovení se však odkládá o 3 roky. Stránky ICBP pak poskytují poměrně přehledné informace o hlavních bodech tohoto nařízení a o datech jejich povinného zavedení.

Internetový portál agronavigator.cz pak přináší poměrně podrobný výčet požadavků nového nařízení k informacím na obalech potravin, mezi kterými jsou jak jasné požadavky na velikost a tedy i čitelnost textu, tak i povinná nutriční deklarace či nutnost uvedení země původu (country of origin labelling = COOL), zákaz uvádění zavádějících informací, nebo nutnost uvádění přítomných alergenů.

Vlastimil Rampula je skutečně v mediálním prostoru velmi často zmiňován jako člověk, který skrz svou funkci měl velký vliv na politické kauzy. V pořadu Události, komentáře ze dne 14. října 2011, konkrétně v reportáži a diskuzi na téma Rampula končí, je mj. např. opozičním poslancem Zaorálkem nazván tzv. "zametačem kauz" nebo je také ministrem spravedlnosti Pospíšilem označen za člověka, který zasáhl do kauzy tzv. tunelování IPB. Nestandardní chování Vlastimila Rampuly v pozici vrchního státního zástupce v Praze také dokládá týdeník Respekt, který ve svém textu (.pdf) Zničte dokument č. 1439 konkrétně uvádí, že "např. kauzy jako České pivo, korupce při nákupu stíhaček Gripen nebo při prodeji Mostecké uhelné buď skončila u ledu (kvůli výměnám žalobců na poslední chvíli), nebo uvízla na místě (třeba kvůli pozdnímu vyžádání si důležitých informací ze zahraničí)." Je třeba nicméně podotknout, že ani tyto informace (obsažené v dokumentu nejvyššího státního zástupce Zemana) konkrétně neurčují, proč tomu tak u jmenovaných kauz bylo. Internetový deník aktuálně.cz k této otázce prostřednictvím článku Sabiny Slonkové V souboji o Rampulu se hraje o vliv na jednotlivé kauzy ze dne 19. října 2010 naznačuje, že Rampula může mít značný vliv (neformální a mimo svou zákonnou funkci) na tzv. kauzu ProMoPro (týká se předraženého ozvučení z dob předsednictví ČR v EU a je spojena s ministrem obrany Vondrou z ODS). Ovšem i zde je třeba dodat, že jakékoli pochybení vrchní státní zastupitelství odmítlo.

Z několika málo zmíněných mediálních výstupů je tak patrné, že Vlastimil Rampula je (alespoň v mediálním prostoru) spojován s citlivými politickými kauzami a s komplikacemi v dosažení jejich jasného justičního výstupu. Jeho přímé propojení však není k datu odvysílání Otázek Václava Moravce z 19. února 2012 v kontextu výroku poslance Bublana dohledatelné a ověřitelné, byť vzhledem právě k mediální prezentaci osoby Vlastimila Rampuly nemusí být zcela vyloučeno.

Hypotéza poslance Bublana o zájmu strany Věci veřejné na odchodu ministra Pospíšila z pozice ministra spravedlnosti a snaha tento post zmíněno stranou získat se v tomto okamžiku jeví jako čistá politická spekulace. Může mít reálný základ i logické pozadí, ovšem není možné ji reálně uchopit, ověřit a veřejně prezentovat.

Není úplně jasné, k čemu degresivitu či progresivitu Vojtěch Filip vztahuje. V ekonomické teorii se hovoří o progresivním, resp. degresivním státním rozpočtu, pokud struktura státního rozpočtu (tedy nastavení příjmů a výdajů) příspívá k redistribuci prostředků od nižších příjmových kategorií k těm vyšším, resp. od vyšších k nižším. V případě progresivního státního rozpočtu se tedy míra nerovností ve společnosti snižuje, v případě degresivního je tomu naopak (viz. první dva odstavce úvodu dostupné odborné publikace Klazara a Slintákové (.pdf)).

Informaci, zda je současný státní rozpočet progresivní a degresivní nelze ve veřejném prostoru dohledat. Pro zajímavost lze pouze odkázat na část výborně hodnocené kvalifikační práce Jany Látalové z VŠE z roku 2012, která obdržela druhé místo ve finále soutěže děkana Národohospodářské fakulty VŠE o nejlepší magisterskou práci roku 2011 a analyzovala dopady zdanění a veřejných výdajů (obou stran státního rozpočtu, každé zvlášť) na rozdělení příjmů jedinců (domácností). V závěru Látalová konstatovala, že současné nastavení daňových úlev je degresivní, tzn., že vysokopříjmové skupiny mají větší možnost více snížit základ daně nežli středněpříjmové skupiny a nastavení sociálního systému je spíše progresivní, jelikož sociální transfery jsou zaměřeny zejména na 20 % nejchudších domácností.

Otázkou je však dopad celkové struktury státního rozpočtu na rozdělení příjmů ve společnosti. Nelze dohledat aktuální analýzu na toto téma, proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme na základě analýzy mediálních zpráv, koaliční smlouvy a další dokumentů jako zavádějící. Je sice pravda, že strany vládní koalice se zavázaly před volbami nezvyšovat daně a v koaliční smlouvě se jasně postavily proti daňové progresi, jako ne úplně pravdivou však lze označit část výroku o úsporném balíčku, který by měl znamenat návrat k době vlády ČSSD. Některé interpretace sice hovoří o návratu levicové daňové progrese, je zde však mnoho dalších opatření, která dříve nebyla zavedena, a proti kterým se navíc sám Bohuslav Sobotka ohradil.

Všechny strany bývalé vládní koalice opravdu deklarovaly nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek uvedl před volbami 2010 toto: "Žádné daně v příštím volebním období zvyšovat nechceme.". Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, řekl v dubnu téhož roku, že "my za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní." Stejně tak tehdejší stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský uvedl ohledně daní, že "v tuto chvíli nemáme jejich zvyšování v plánu".

V koaliční smlouvě (.pdf) ODS, TOP 09 a VV je opravdu na straně šest uvedeno, že "vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob."
Není však pravda, že Úsporná opatření vlády pro roky 2013-2015 by byla úplným návratem k tomu, co zde bylo za vlády sociální demokracie. Je pravda, že jeden z bodů těchto opatření je zavedení tzv. solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob, kterou Bohuslav Sobotka označuje v níže uvedené relaci za návrat k daňové progresi, která zde byla za vlády ČSSD. Má být však zavedeno mnoho další úsporných opatření, která za vlád sociální demokracie neexistovala. Dle daného balíku se má zrušit „zelená nafta“ (speciální daňová úleva pro zemědělce) nebo základní sleva pro pracující důchodce. Nově je také navržena tzv. uhlíková daň, spotřební daň z vína, daň z předepsaného pojistného atd.

Za zmínku též stojí komentář Bohuslava Sobotky v nedělní Partii dne 15. dubna 2012, kde obecně k danému balíčku řekl, že "to je neuvěřitelná asymetrie a nespravedlnost těch vládních opatření." Pokud by tedy byl celý balík jen opakováním toho, co zavedla ČSSD, naznačoval by tím, že kroky vlády sociální demokracie byly nespravedlivé.

Prví dvě části výroku, tedy předvolební sliby členů koalice o nezvyšování daní a odmítnutí daňové progrese v koaliční smlouvě, jsou pravdivé. Ovšem část o návratu k období vlády ČSSD při zavedení nových úsporných opatření se nezakládá na faktech, tudíž hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Jedná-li se ze strany ministra Jaromíra Drábka o postihnutí období 47 let, je třeba konstatovat, že tento výrok je neověřitelný. Ministerstvo financí má na svých webových stránkách zveřejněny Zákony o státním rozpočtu zpětně pouze od roku 1998.