Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vešel v účinnost 1. ledna 2012, zákon o veřejných zakázkách pak 1. dubna 2012. Dále v roce 2012 došlo ke zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku, v účinnosti také od 1. dubna 2012, ke schválení zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo k novelizaci zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur). V roce 2011 byl například novelizován trestní zákoník, který zpřísňuje tresty za korupční jednání.

Kompletní přehled splněných i nesplněných vládních opatření v boji proti korupci lze nalézt zde.

Hejtman Novotný má pravdu, že Sokolovská nemocnice byla v tíživé personální situaci, což mohlo dokonce vést k jejímu zániku, nicméně vzhledem k vypracované krajské koncepci zdravotnictví týmem pod vedením radní z hnutí Doktoři, která nabízela i jiné alternativy, než pouhý zánik, hodnotíme výrok Josefa Novotného jako zavádějící.

V roce 2009 vznikl v týmu radní pro zdravotnictví Bereniky Podzemské (hnutí Doktoři) materiál Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje (.zip - soubor obsahuje dokument .pdf). Tato strategie ve své části 16 - Strategické plány má rozpracováno několik různých typů strategií pro krajské zdravotnictví. Jedním z těchto plánů bylo Vytvoření optimální sítě lůžkové péče a navazujících specializovaných ambulancí a Udržování optimální sítě lůžkové péče. Tato konkrétní strategie uvažovala o třech variantách (str. 146 - 148), z nichž žádná přímo neuvažovala o zániku nemocnice v Sokolově. Dvě ze tří variant ovšem počítaly s jistým typem redukce zdravotní péče ve zmíněné nemocnici, třetí varianta byla zachovat tehdejší stav. K problematice Sokolovské nemocnice a možnosti jejího provozu bez privatizace (hejtman Novotný v odpovědích voličům rozporuje pronájem na 20 let formu privatizace) lze uvést argumenty radního kraje Václava Larvy, který mluví o tom (v září 2010), že pokud nebude s nemocnicí udělána radikální změna, tak dojde k jejímu zániku. Podobně mluví i Josef Novotný, když v již zmíněných odpovědích voličům na stránkách Karlovarského kraje doslova píše, že: " Trvám na tom, že pokud bychom ji nepronajali, tak by to netrvalo dlouho a kvůli odchodům lékařů a sester by nejspíše zanikla." Tuto jeho argumentaci podporuje také vyjádření lékařských odborů ze Sokolovské nemocnice z června 2010.

Že se nejedná pouze o rétoriku hejtmana Novotného, dokládá i fakt, že kraj pod jeho vedením zkoušel přilákat do svých nemocnic lékaře prostřednictvím stipendií a náborových příspěvků.

Výrok Josefa Novotného lze, alespoň v jeho první části, považovat za pravdivý, neboť z důvodu odchodu především lékařů hrozily Sokolovské nemocnice velké problémy, snad i zánik. Nicméně vzhledem k dohledané Strategii zdravotnictví Karlovarského kraje, která byla zpracována pod vedením radní za Hnutí Doktoři, a v níž není zánik Sokolovské nemocnice jako jasný záměr, je výrok hejtmana Novotného zavádějící.

Ekonomiky obou států rostou, ani jedna však nevytváří pracovní místa (resp. neklesá v nich nezaměstnanost).

Předesíláme, že nebudeme hodnotit, zda polská či slovenská vláda "likvidují sociální soudržnost". Definice soudržnosti i míra zavinění vládou by byly vždy sporné.

V růstu ekonomik musíme dát poslanci Sobotkovi za pravdu: podle statistických úřadů obou zemí slovenské i polské (angl.) HDP roste.

Co se týče tvorby pracovních míst, je to složitější: polský statistický úřad eviduje (angl.) od března 2009 stálý nárůst registrované nezaměstnanosti, který k poslednímu dostupnému údaji (únor 2012) stále trvá. Podle údajů slovenského statistického úřadu sice nezaměstnanost v zemi loni meziročně poklesla, ale zde jde pouze o výsledek výběrového šetření. Vezmeme-li v potaz souhrnné údaje (.zip, soubor "grafy_1203.pdf") Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměsnanosti měřená podle celkového počtu uchazečů dlouhodobě stoupá.

Navíc, což se nám pro Polsko potvrdit nepodařilo, nejde o nárůst nezaměstnanosti způsobený přílivem mladých Slováků: nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let se na Slovensku téměr nezměnila, zatímco nezaměstnaných lidí přes 50 let přibylo meziročně 7,3 %. Srovnáváme přitom data z března 2011 (.zip, soubor "MS_1103.xlsx", Tab.č.16) a března 2012 (.zip, soubor "MS_1203.xlsx", Tab.č.16). Zvýšení nezaměstnanosti starších lidí pak jednoznačně ukazuje na ztrátu pracovních míst stejně, jako meziroční pokles počtu volných míst (stejné soubory, tab. č. 14).

V obou případech tedy nelze tvrdit, že by ekonomiky vytvářely nová pracovní místa, jak Sobotka tvrdí. Pravdu má naopak v tom, že Polsko i Slovensko zažívají hospodářský růst.

Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.

V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.

V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.

Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.

Ze zákonů o státním rozpočtu pro roky 2010 a 2011 vyplývá, že plánované výdaje kapitoly Ministerstva vnitra pro rok 2010 (.pdf) činily 61 270 573 tis. korun, pro rok 2011 (.pdf) potom 52 877 539 tis. korun. Tyto údaje tedy značí meziroční pokles plánovaných prostředků o 8 393 034 tis. korun. V případě poklesu v rozpočtech v období 2010-2011 hovoří tedy Jeroným Tejc pravdu.

Na stránkách Ministerstva financí lze také dohledat vládou schválený (usnesením vlády č. 457/2012) návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2013-2015. V Tabulce č. 2 můžeme dohledat plánované výdaje pro kapitolu Ministerstva vnitra na rok 2014, tedy 49 284 869 tis. korun. Oproti plánovanému rozpočtu z roku 2010 jde o pokles o 11 985 704 tis. korun.

Jelikož Jeroným Tejc zkreslil informaci o plánovaném poklesu prostředků pro Ministerstvo vnitra mezi léty 2010 až 2014 o celé tři miliardy, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Výrok ministra Kubiceho je pravdivý, neboť jej lze doložit na základě různých informačních zdrojů.

Tento systém je skutečně již v provozu. Jde o projekt, který má zrychlit trestní řízení a odbyrokratizovat celý proces. Jedná se o spolupráci Policie s justičními orgány - tento projekt popisuje např. eJustice.cz. O projektu se zmiňuje také specializovaný web Ministerstva spravedlnosti ČR.

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.

Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.

Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).

Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.

Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.

Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.