Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.

Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.

Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.

Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.

Celkové příjmy Olomouckého kraje (.xls, záložka "příjmy") představovaly k 30.9. 2011 částku 3 223 tis. korun, z toho příjmy daňové byly ve výši (k 23.11.) 2 998 tis. korun, což představuje 93 % celkové sumy. Na základě této skutečnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek společnosti Hyundai je v současné době několik volných pozic, na které firma hledá zaměstnance.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dosavadní část obchvatu Opavy byla financována z peněz kraje, města a ze strukturálních fondů EU. Celková částka, kterou kraj zatím poskytl, činí 176,5 mil. Kč z celkových 573 mil.

Česká televize: " Investorem je Moravskoslezský kraj. Celkové náklady na stavbu dosáhly 573 milionů korun. Město poskytlo 31,5 milionu korun a částkou 365 milionů přispěla ze svých programů Evropská unie. Zbývající peníze uvolnil kraj. "

Ve směru Opava - Bruntál se jedná o silnici č. 11 a ve směru na Krnov č. 57. (viz mapa) Obchvat Opavy by měl výrazně omezit tranzitní dopravu v centru města. Část severního obchvatu stojí od roku 2009 a letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat. Konečné vyřešení dopravní situace je však podmíněno dokončením celého obchvatu. (viz článek ČT)

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).

Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).

Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)

To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.