KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.

V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:

COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.

Náměstek Novák mluví o výstavbě komunikace, která by propojila Rudnou s nově vybudovanou částí silnice I-11 (směr Opava). Bližší, byť stručné informace poskytuje např. Ředitelství silnic a dálnic ČR (.pdf), které je objednatelem stavby (stavba je tak "v gesci státu", tedy této státní příspěvkové organizace), jejíž smluvní cena je necelých 2,5 mld. korun.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.

Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.

Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistického Bulletinu na stránkách Integrovaného portálů MPSV ze srpna 2012 byla míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v srpnu 2012 skutečně asi 13,01%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Schválený rozpočet (pdf.) SFDI na rok 2012 je ve výši 41 miliard Kč.

Rozpočet obsahuje přesnou formulaci: "Vláda České republiky na svém zasedání dne 27. září 2011 schválila výdajový limit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2012 ve výši 41 mld. Kč. Tento výhled představuje faktické snížení objemu zdrojů o 6 mld. Kč oproti původnímu schválenému střednědobému rámci pro rok 2012, který činil 47 mld. Kč. Pro roky 2013 a 2014 byl stanoven výdajový rámec 37 mld. Kč."

Dokument na straně šest doslovně říká: "SFDI ve spolupráci s příjemci omezil tyto požadavky na čísla výdajového rámce, tj. na 47 mld. Kč a v návaznosti na usnesení vlády následně na 37 mld. Kč, resp. 41 mld. Kč."

Výrok poslance Šidla je nepravdivý, archivy Poslanecké sněmovny žádné tři legislativní návrhy ze strany KSČM neobsahují.

V uplynulém volebním období, tedy 2006 - 2010, předložila KSČM pouze jeden návrh o Národním parku Šumava. Konkrétně šlo o sněmovní tisk číslo 379, který předložili poslanci KSČM Filip, Konečná, Bayerová, Levá, Hojda. Tento návrh byl předložen 10. prosince 2007, zamítnut byl již v 1. čtení.

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".