Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.

V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.

Podle aktualit z Jihočeského kraje se má o vedení ucházet celkem 18 stran. Strana Jihočeši 2012 do které patří i Luboš Průša ale nejsou jedinou stranou, která se o letišti ve svém volebním programu (.pdf; str. 7) zmiňuje.

Dále jsou to také strany TOP 09, Koalice (.pdf) SNK-ED a Soukromníků ČR, SPOZ a také Strana Zelených. U ostatních stran, které se o vedení Jihočeského kraje ucházejí se téma letiště výslovně ve volebních programech nevyskytuje.

Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.

Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.

Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.

Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.

V sekci Bezpečnost a ochrana majetku volebního programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji je uveden následující záměr:

"Budeme po státu požadovat realizaci dalších protipovodňových opatření na tocích Moravy a Bečvy (např. zkapacitnění koryta v Olomouci, vybudování obtoku Litovle, zahájení výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou)."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, jelikož protipovodňová opatření jsou skutečně uvedena ve volebním programu ODS pro krajské volby 2012 v Olomouckém kraji.

Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.

Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.

Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.

Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.

Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.

Tento výrok je pravdivý, neboť jej potvrzují např. webové stránky Ministerstva životního prostředí v sekci věnované Moravskoslezskému kraji, které označují nadlimitní zatížení tuhými znečišťujícími látkami jako největší problém ovzduší v regionu. Další zdrojem mohou být zveřejněná měření (.pdf) Oddělení ochrany ovzduší pobočky ČHMÚ Ostrava.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.

V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zmíněný zákon prošel Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU, proti skutečně byli téměř všichni přítomní poslanci ODS (jeden se zdržel) a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík (zvolený za US-DEU).

Proti návrhu hlasovali i senátoři ODS, pouze senátor Alexandr Novák se zdržel (hlasovalo se za sníženého kvóra v situaci, kdy ještě nebyli jmenováni senátoři právě zvolení do funkcí).