Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože všechny zmíněné země neporušovaly (neporušují) Maastrichtská kritéria, ale Pakt stability a růstu.

Maastrichtská smlouva sice skutečně zavedla pět kritérií, dodržovat je nicméně mají státy, které usilují o vstup do eurozóny a přijetí eura. Dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny má pak zajistit Pakt stability a růstu přijatý roku 1997. Francie s Německem podle Eurostatu nebyly první země, které tento Pakt začaly porušovat.

Podle tohoto paktu mají státy i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3% HDP a vládního dluhu pod 60% HDP. Porušení Paktu pak může mít za následek sankce vůči porušujícímu státu. Podle tabulek Eurostatu o vládním dluhu a rozpočtovém deficitu pak jako tato kritéria nesplňovalo od vzniku eurozóny 1. ledna 1999 několik zemí.

Vyšší vládní dluh než 60% měly již v roce 1999 například Německo, Belgie, Španělsko nebo Itálie. V roce 2000 pak Německo, Belgie, Itálie nebo Rakousko. Rozpočtový deficit v roce 1999 přesáhl 3% u Portugalska (3,1%), Řecka hned po jeho vstupu do eurozóny (1. ledna 2001 – 4,5%), Německo od roku 2001 (3,1%) a Francie až od 2002 (3,1%).

U Portugalska, Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury varování v roce 2002 a hrozily by jim případně sankce. Pakt by v této souvislosti uvolněn v roce 2005. Ze statistik pro rok 2011 vyplývá, že kritéria Řecko (mimo další země) opravdu nedodržuje. Dluh dosahuje 165,3% HDP a deficit 9,1%.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.

V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.

Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.

Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:

18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.

Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.

Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.

V České republice je tedy míra realizace následující:

1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").

2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.

3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).

Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.

Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.

Na základě údajů z informačního portálu Karlovarského kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Karlovarském kraji existuje mnoho středních odborných škol. Podle přehledu z Informačního portálu Karlovarského kraje jsou technické střední školy (podle počtu vypisovaných oborů) velké dvě - Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, která nabízí také bakalářský studijní program a Integrovaná střední škola Cheb.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Úroková míra ČR podle Eurostat dosahovala v červenci 2012 výše 2,60 %. Vyšší, tj. horší úrokovou míru ve stejném období mělo jen šest z patnácti států. Zbytek zemí se těšil výhodnější úrokové míře.

StátÚroková míra

Česká republika

2,60 %

Belgie

2,68 %

Řecko

25,82 %

Itálie

6,00 %

Portugalsko

10,49 %

Španělsko

6,79 %

Irsko

6,12 %

Na základě oficiálního vyjádření z policejního prezidia České republiky o neexistenci přesné definice termínu bagatelní trestná činnost hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dagmar Bednarčíková, vrchní komisařka, Policejní prezidium České republiky, uvedla v emailové komunikace toto: "Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky."

Pro příklad a lepší pochopení problematiky přikládáme níže uvedené vyjádření a statistiky, které se nám podařilo dohledat.

Jak se lze dočíst v tiskovém prohlášení Moravskoslezského kraje, pojmem bagatelní kriminalita, případně bagatelní trestná činnost, se obecně rozumí kriminalita, která není příliš závažná a je na hranici mezi přestupkem a trestným činem; patří sem například kapesní krádeže nebo krádeže věcí z vozidel.

O této trestné činnosti je navíc ve stejné zprávě uvedeno toto. "Policisté mají při pátrání po pachatelích těchto činů ztíženou úlohu - potýkají se u nich s neexistencí svědků, minimem zajištěných stop, a často také nezodpovědným přístupem občanů ke svým vlastním věcem. Pachatelům pak stačí ke krádeži pár sekund."

Pokud se rozhodneme vycházet ze statistik Policie ČR, které jsou nejrelevantnějším ukazatelem kriminality v zemi, tak se bagatelní kriminalitě blíží nejvíce tzv. prosté krádeže. Police ČR (.pps, str.15) do této kategorie řadí následující:

• krádeže kapesní
• krádeže věcí z automobilu
• krádeže motorových vozidel
• krádeže součástek motorových vozidel
• krádeže jízdních kol.

Statistika (.xls) Police České republiky se poté blíží hodnotám, které udává ministr vnitra Kubice. Objasněnost tzv. krádeží prostých je opravdu velmi nízká. Za období 1.1.2010 - 31.12.2010 činily objasněné případy pouze 16,58%, v období 1.1.2011 - 31.12.2011 to poté bylo 17,81%.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Bublan se ve svém výroku dotkl problematiky dokazování původu majetku. Platná česká legislativa takovýto zákon neobsahuje. Tzv. důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, jako je např. policie. Poslední medializovaná snaha tento stav změnit pochází z dílny VV (.pdf).

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V obou zmíněných zemích se sice proti přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) zformovala významná opozice, nejedná se však o většinový názor a mechanismus již prochází ratifikační procedurou.

Česká republika a Velká Británie jsou dvě země, které jako jediné ze zemí EU nepřijaly fiskální pakt. (.pdf, str. 6) Co se týče Evropského stabilizačního mechanismu nezaujímají tak jednoznančný společný postoj, a to zejména kvůli své odlišné výchozí pozici. ESM je mechanismem stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Velká Británie má na přijetí eura trvalou výjimku a podle slov britského premiéra (.pdf, str. 4-5) Davida Camerona nebude bránit státům eurozóny v přijetí tohoto mechanismu, sama však nemíní být jeho součástí. Vztah České republiky k ESM je odlišný, jelikož se od ní očekává, že do budoucna euro přijme a součástí Evropského stabilizačního mechanismu se tudíž stane.

Ani jedna ze zmíněných zemí tedy nevyslovila tento mechanismus striktně neodmítla. V České republice již byl vznik ESM schválen v parlamentu (.pdf) i senátu (.pdf) a čeká se na podpis prezidenta Klause. Ve Velké Británii se prozatím konalo druhé čtení v parlamentu.

Údaje o prioritních a zájmových zemích uvedené Martinem Kubou jsou v souladu s Exportní strategii České republiky pro rok 2012-2020, která byla představena 6.února 2012. Hlavním důvodem pro její vytvoření byla skutečnost, že podíl exportu zboží a služeb na HDP byl v roce 2010 79%, a stále se navyšuje. Úřad vlády ČR tedy stanovil exportní strategii, jež bude dále zefektivňovat český exportní systém. Součástí této strategie je mimo jiné i definování prioritních a zájmových zemí z celého světa (mimo EU). Hlavní kritéria pro jejich výběr potom vycházela z statistických udajů o dlouhodobosti vzájemných vazeb, růstovém potenciálu exportních trhů a konkrétních potřebách exportérů. Při tvorbě této koncepce úřad vlády spolupracoval především s Hospodářskou komora ČR a svazem průmyslu a dopravy.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o 5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.